A A A A A

Hříchy: [Cizoložství]


1 Korintským 6:18
Proto se varujte smilstva. Ostatní přestupky se těla přímo nedotýkají, ale smilstvem se proviňujete na svém vlastním těle.

2 Mojžíšova 20:14
Nedopustíte se rovněž smilstva.

Židům 13:4
Manželství mějte všichni v úctě. Manželé, buďte si věrni. Cizoložné a nestoudné bude soudit Bůh.

Jakubův 4:17
Takové sebejisté řeči jsou hřích. O tom všem, co jsem vám dosud napsal, platí: Kdo ví, co má činit, a neřídí se podle toho, má hřích.

Jeremjáš 13:27
***

1 Janův 1:9
Jestliže však své hříchy vyznáváme, smíme se spolehnout na Boží sliby, že nás očišťuje od každé špinavosti a promíjí nám každé selhání.

Lukáš 16:18
Například, kdo se rozvádí se svou ženou a bere si jinou, proviňuje se proti přikázání"nezcizoložíš"; a kdo se žení s rozvedenou, také cizoloží.

Matouš 19:9
Já vám říkám, že kdo se rozvádí z jiného důvodu, než je cizoložství jeho partnera, a uzavírá nový sňatek, dopouští se sám cizoložství."

Přísloví 6:32
Kdo však cizoloží, jedná jako rozumu zbavený, protože ničí sám sebe.

Římanům 7:2-3
[2] Podle zákona je například žena vázána věrností svému muži jen potud, dokud její muž žije.[3] Jestliže však manžel zemřel, závazek tím pro ženu skončil; když se tedy provdá za jiného, nikdo ji nemůže obžalovat z mnohomužství.

Marek 10:11-12
[11] Vyložil jim to: "Kdo se rozvede se svou ženou a ožení se s jinou, hřeší stejně, jako by měl ženy dvě.[12] A právě tak rozvede-li se žena se svým mužem a vdá se za jiného, dopouští se cizoložství."

Matouš 5:27-32
[27] Znáte další přikázání Desatera: Nebudeš cizoložit.[28] Já vám však říkám, kdo by se podíval žádostivě na jinou ženu, porušil manželství, byť jenom v myšlenkách.[29] 29-30 Učiň všechno pro to, aby k tobě pokušení nepronikalo. Neboj se zříci se něčeho, co se ti dnes zdá pro tvůj život tak nepostradatelné jako oko nebo pravá ruka. Lépe je žít s jedním okem nebo jednou rukou než ztratit věčný život.[30] ***[31] Mojžíšův zákon připouští, aby se muž se ženou rozvedl, musí jí to však dát písemně.[32] Já však říkám, že kdo se rozvádí se svojí ženou, aniž mu byla nevěrná, sám ji uvádí do nevěry. Kdo se ožení s takovou ženou, cizoloží.

1 Korintským 6:9-16
[9] Myslíte, že do Božího království se dostane někdo hříšný? Neklamte sami sebe. Žádný chamtivec a požitkář, ani cizoložník nebo homosexuál,[10] ani zloděj, opilec a hrubián do Božího království nevkročí![11] I vy jste takoví bývali ale byli jste očištěni, prohlášeni za bezúhonné a odděleni pro Boha prostřednictvím jeho Ducha, a to zásluhou Ježíše Krista.[12] Křesťanství - to není žádný seznam"smíš - nesmíš". Nic nám není zakázáno, ne všechno nám však prospívá. Ke všemu smíme přistupovat svobodně - ale ne tak, aby nás to nakonec ovládlo.[13] Bůh nám dal chuť k jídlu a žaludek pro přijímání potravy; ovšem ani jedno ani druhé tu nebude věčně. Smilstvo je však problém daleko vážnější. Tělo nám nebylo dáno k tomu, abychom ho zneužívali, ale aby sloužilo Kristu.[14] A stejnou mocí, jakou vzkřísil Bůh Krista, vzkřísí také nás.[15] Naše těla jsou vlastně buňkami těla Kristova.[16] Jak bychom mohli něco takového spojovat s prodejnou ženou? Mojžíš říká, že"dva se stanou jedním tělem". Je myslitelné a lze si vůbec představit jedno tělo ze dvou tak rozdílných"materiálů"?

Lukáš 18:18-20
[18] Jeden vznešený muž se Ježíše zeptal: "Svatý učiteli, co musím dělat, abych získal věčný život?"[19] Ježíš mu řekl: "Co tě vede k tomu, že mě nazýváš svatým? Vždyť svatý je pouze Bůh![20] Znáš jeho přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nikoho neokradeš, nepomluvíš a nenařkneš nikoho křivě, budeš si vážit svých rodičů."

1 Tesalonickým 4:3-5
[3] Bůh vás chce mít bezúhonné a čisté, neposkvrněné smilstvem; držte proto své tělo v kázni a nepropadejte vášnivosti jako pohané, kteří neznají Boha.[4] 4-6 Respektujte manželský svazek svého bližního; kdo by ho rozvracel, neujde trestu. To opakuji znovu a se vší vážností.[5] ***

Marek 7:20-23
[20] K tomu připojil: "Člověku škodí to, co pochází z jeho nitra.[21] Tam se líhnou zlé myšlenky, necudnost,[22] nevěra, krádež, vražda, sobectví, zlost, podlost, sprostota, závist, urážky, pýcha a všelijaké výstřednosti.[23] To je to zlo, které vychází z nitra člověka a odděluje ho od Boha."

Matouš 15:17-20
[17] Nechápete, že všechno, co jíme, prochází vnitřnostmi a vychází z těla?[18] Ale zlá slova vznikají ve zlém srdci, a tak špiní člověka.[19] Ze srdce vycházejí špatné myšlenky na vraždu, nevěru, necudnost, krádež, lež a pomluvy.[20] To jsou věci, které člověka zbavují vnitřní čistoty. Ale jíst nemytýma rukama, to člověka nepošpiní."

Přísloví 5:18-23
[18] Ať je požehnaný tvůj pramen, raduj se z manželky svého mládí.[19] Vždyť ona je tvá milovaná laň, tvá rozkošná srna. Její prsy ať tě vždycky uchvacují, nechávej se unášet její láskou![20] Proč by tě měla omámit nějaká jiná? Proč bys měl objímat tu, která ti nepatří?[21] Hospodin vidí všechno, jak se člověk chová, on pozoruje všechny jeho cesty.[22] Kdo jedná svévolně, polapí se sám do svých vin; hříchy ho spoutají jako pevné provazy.[23] Nedal si říct, a tak zahyne, zemře pro svoji pošetilost.

Jan ८:४-११
[४] "Mistře," oslovili Ježíše,"tuto ženu jsme přistihli při cizoložství.[५] Mojžíšův zákon je přísný. Odsuzuje ji k smrti ukamenováním. Co ty tomu říkáš?"[६] Čekali, že jim Ježíšova odpověď poskytne záminku k jeho odsouzení. Ježíš však mlčel, sklonil se k zemi a psal něco prstem v prachu.[७] Žalobci stále dotírali, aby odpověděl. Ježíš se vzpřímil a řekl: "Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní hodí první kamenem!"[८] Pak se znovu sklonil a psal po zemi.[९] Jeho slovy byli zahanbeni. Ozvalo se v nich svědomí, a tak jeden po druhém odcházeli - ti nejváženější jako první. Nakonec zůstal Ježíš s provinilou ženou sám.[१०] Znovu se vzpřímil a zeptal se ženy: "Kam se poděli tvoji žalobci? Žádný z nich tě neodsoudil?"[११] "Ne, Pane," odpověděla žena."Já tě také neodsuzuji," řekl Ježíš."Jdi, ale už nehřeš!"

Přísloví 6:20-35
[20] Můj synu, dbej na otcovy příkazy a nezavrhuj, co tě naučila matka.[21] Přivaž si je natrvalo ke svému srdci, jako náhrdelník je připni ke krku.[22] Povedou tě, kamkoli půjdeš, budou tě střežit ve spánku a když se probudíš, budou k tobě promlouvat.[23] Vždyť tato naučení jsou ti pochodní a tyto rady světlem. Žít moudře, to znamená přijímat dobré rady a řídit se jimi.[24] Zachrání tě před nemravnou ženou, před lichotivým jazykem úlisné ženy.[25] Nevzhlížej se v její kráse, nedej se uchvátit jejími pohledy.[26] Pamatuj, že prostitutce zaplatíš kusem chleba, ale ona uloví tvůj drahý život.[27] Cožpak je možné shrnout si do klína oheň a nespálit si přitom šaty?[28] Může někdo chodit po žhavém uhlí, aby si nepopálil nohy?[29] Tak bude potrestán i ten, kdo spí se ženou svého bližního.[30] Lidé nepohrdají zlodějem, který krade proto, aby ve své nouzi ukojil hlad.[31] Je-li ovšem přistižen, musí škodu sedmeronásobně nahradit, i kdyby měl přijít o všechno, co má.[32] Kdo však cizoloží, jedná jako rozumu zbavený, protože ničí sám sebe.[33] Sklidí rány a ostudu, a svého potupení se už nezbaví.[34] Vždyť žárlivý muž se dokáže rozběsnit, a když se mstí, nezná slitování.[35] Nepřijme žádný úplatek, i kdyby byl sebevětší.

Přísloví ५:३-२२
[३] Ústa cizí ženy sice přetékají medem a její řeč je příjemnější než olej,[४] nakonec je však hořká jako pelyněk a mnohem ostřejší než dvojsečný meč.[५] Její nohy směřují ke smrti, svými kroky vede do hrobu.[६] Její počínání nepochopíš, její cesta je tak záludná, jelikož nevíš, kam vede.[७] Proto, můj synu, mne poslechni a neodvracej se od toho, co ti říkám.[८] Zdaleka se vyhýbej nejenom jí, ale i dveřím jejího domu.[९] Proč bys dával svou čest a nejlepší roky té, která by tě zotročila;[१०] nelopoť se ve prospěch druhých, kteří jsou v cizím domě.[११] Nakonec přijdou léta, kdy zeslábneš a nezbude ti než hořekování a pláč.[१२] Budeš naříkat: „Proč jsem jen neposlechl? Proč jsem nedbal na moudré varování?[१३] Jak je možné, že jsem neposlechl své učitele a vzepřel se radám vychovatelů?[१४] Vždyť jsem si připravil takový konec mezi svými nejbližšími.“[१५] Nabírej vodu jen z vlastní studny, pij pouze z vlastního pramene.[१६] Proč by se měly tvé prameny rozlévat po ulicích? Proč by měly zaplavovat náměstí?[१७] Ne, ony patří jenom tobě a nikomu cizímu.[१८] Ať je požehnaný tvůj pramen, raduj se z manželky svého mládí.[१९] Vždyť ona je tvá milovaná laň, tvá rozkošná srna. Její prsy ať tě vždycky uchvacují, nechávej se unášet její láskou![२०] Proč by tě měla omámit nějaká jiná? Proč bys měl objímat tu, která ti nepatří?[२१] Hospodin vidí všechno, jak se člověk chová, on pozoruje všechny jeho cesty.[२२] Kdo jedná svévolně, polapí se sám do svých vin; hříchy ho spoutají jako pevné provazy.

1 Korintským ७:१-४०
[१] Teď ještě k dalším otázkám vašeho dopisu. Dokáže-li si muž odepřít ženu, prospěje mu to.[२] 2-3 Než však své síly přecenit a podlehnout pak pokušení s cizí ženou, je lépe, aby muž měl svou manželku a žena svého manžela. Pohlavní touha je přirozená a její naplnění by si manželé neměli vzájemně odepírat.[३] ***[४] V manželství nemá ani muž ani žena právo nakládat se svým tělem bez ohledu na toho druhého.[५] Proto se jeden druhému neodpírejte, leda po vzájemné dohodě a jen na čas, kvůli modlitbám; pak se zase jeden druhému odevzdejte, jinak byste se vystavovali nebezpečným pokušením.[६] Tím samozřejmě manželství nikomu nenařizuji, jenom k němu vyslovuji souhlas.[७] Pochopitelně bych byl rád, kdyby měl každý takovou svobodu zříci se ho, jako mám já. Ale Bůh nedává všem stejný dar: jednomu dá to, jinému ono.[८] Osamělým a zejména vdovám doporučuji, aby do manželství už nevstupovali.[९] Jestliže jim však zdrženlivost dělá potíže, ať se raději ožení či vdají. Je lepší se vdát a oženit, než se trápit neukojenou touhou.[१०] Pro manžele však platí jednoznačně - a to není příkaz můj, nýbrž Kristův: žena ať od svého muže neodchází;[११] pokud už odešla a nechce se k němu vrátit, musí zůstat neprovdána. Stejně ani muž se nesmí se ženou rozvést.[१२] 12-13 O dalších problémech se Kristus sám nevyjádřil. Já bych však radil toto: když se stal křesťanem jen jeden z manželů, ale ten druhý s ním chce žít dál, ať se nerozcházejí. Nemusíte mít strach, že by vaše děti byly nečisté.[१३] ***[१४] Víra i jen jednoho z manželů má v tomto případě očistný účinek i na druhého nevěřícího.[१५] 15-16 Ale chce-li nevěřící z manželů odejít, nechte ho odejít. Nejste přece povinni držet se ho za každou cenu, jako byste byli jeho otrokem. Nebo máte nějakou záruku, že ho zachráníte, když rozchod odmítnete?[१६] ***[१७] Každý by měl zůstat v tom postavení, v jakém ho zastihlo Boží povolání. Tak to vykládám ve všech křesťanských obcích.[१८] Kdo se například nechal po židovském způsobu obřezat, nemusí si z toho dělat těžkou hlavu, když se stal křesťanem. A kdo nebyl obřezán, nemusí ten obřad podstupovat ani nyní.[१९] Pro křesťana není důležité, zda podstoupil obřad obřízky či nikoliv. Důležité je, aby vyplnil Boží příkazy.[२०] Zůstaň tedy tím, čím jsi byl, když jsi uslyšel Boží hlas.[२१] Zastihl tě v otroctví? Nic si z toho nedělej; otroctví hříchu je daleko strašnější - a z toho jsi přece vysvobozen. Občanskými svobodami ovšem nepohrdej, když jich můžeš využít.[२२] A naopak, jestliže jsi svobodný občan, pamatuj, že Kristus tě povolal, aby ses stal jeho otrokem.[२३] On tě koupil a draze zaplatil. Jak by tě mohlo zotročit ještě něco jiného?[२४] Nehledej tedy únik z postavení, ve kterém jsi se nacházel, když tě Kristus povolal. On je tam přece s tebou.[२५] O neprovdaných dívkách mi Kristus žádné zvláštní pokyny nedal. Když mi však Bůh dal vaši důvěru, řeknu vám své osobní mínění.[२६] Myslím, že vzhledem k soužením, která jsou před námi, je moudřejší se nevdávat.[२७] Vdané a ženatí ať se kvůli tomu ovšem nerozcházejí, ale svobodní ať do manželství nespěchají.[२८] Kdo se přes všechna nebezpečí rozhodne do manželství vstoupit, ten samozřejmě nehřeší; musí však počítat s tím, že mu z toho rozhodnutí vzejdou nemalé problémy, kterých bych vás rád právě nyní ušetřil.[२९] Hlavně nesmíme zapomínat, že před sebou nemáme už mnoho času. Ať tedy manželku máš nebo nemáš,[३०] ať jsi smutný nebo se raduješ, nedej se tím zdržovat od Božího díla.[३१] Užívej s radostí všeho dobrého, co svět nabízí, ale mysli na to, že nic z toho nepotrvá věčně, a nezabydluj se ve světě, který dnes je a zítra být nemusí.[३२] Byl bych rád, abyste si sami nepřidávali starostí. Svobodný může věnovat svůj čas Božímu dílu,[३३] kdežto ženatý se musí starat o ženu a rodinu, a tak dělit své myšlenky mezi Boha a pozemské věci.[३४] Stejné problémy má vdaná žena: starost o svůj zevnějšek, o domácnost, jak vyhovět mužovým zálibám a vrtochům. Naproti tomu svobodná dívka a neprovdaná žena má spíš možnost pečovat o krásu ducha, která se líbí Bohu.[३५] 35-36 To všechno vám říkám, abych vám pomohl, ne abych vás odradil od sňatku. Chci vám ukázat, jak sloužit Pánu co nejlépe a co všechno by vás od toho mohlo odvádět.[३६] ***[३७] 37-38 Kdo si nedovede představit život bez manželství, ať do něj vstoupí, není na tom nic špatného. Kdo však má sám sebe tak dalece v moci, že dokáže svou touhu udržet na uzdě, a rozhodne se zůstat svobodný, učinil moudré rozhodnutí. Zkrátka a dobře; obojí je správné, ale to druhé je lepší.[३८] ***[३९] Žena je vázána věrností, pokud její muž žije. Jestliže věřící žena ovdoví, je volná a může se znovu provdat, ovšem jen za křesťana. Bude však šťastnější, když to neudělá.[४०] To je moje rada a domnívám se, že i já se smím odvolávat na vedení Božím Duchem.

Czech Bible (SNC) 2000
Biblica