A A A A A

Bůh: [Přikázání]


Marek 10:19
Přikázání znáš: Abys nezabil, nezcizoložil, neukradl, nevydal křivé svědectví, nepodvedl; cti svého otce a matku.“

Lukáš 18:20
Přikázání znáš: Abys nezcizoložil, nezabil, neukradl, nevydal křivé svědectví; cti svého otce i matku.“

Matouš 22:34-40
[34] Když farizeové uslyšeli, že umlčel saduceje, sešli se spolu[35] a jeden z nich, zákoník, ho chtěl zkoušet a zeptal se:[36] „Učiteli, které přikázání je v Zákoně největší?“[37] On mu řekl: „‚Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘[38] To je největší a první přikázání.[39] Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sebe samého.‘[40] Na těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon a Proroci.“

Římanům 13:9
Vždyť přikázání ‚nebudeš cizoložit, nebudeš vraždit, nebudeš krást, nebudeš žádat,‘ a je-li ještě nějaké jiné přikázání, jsou shrnuta v tomto slovu: ‚Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.‘

Matouš 19:16-19
[16] A hle, přistoupil k němu jeden člověk a řekl: „Učiteli, co dobrého mám učinit, abych obdržel věčný život?“[17] On mu řekl: „Proč se mě ptáš na dobré? Jeden je dobrý : Bůh. Chceš-li vstoupit do života, zachovej přikázání!“[18] Řekl mu: „Která?“ Ježíš řekl: „Nezavraždíš, nezcizoložíš, neukradneš, nevydáš křivé svědectví,[19] cti otce a matku, budeš milovat svého bližního jako sebe.“

Matouš 22:36-40
[36] „Učiteli, které přikázání je v Zákoně největší?“[37] On mu řekl: „‚Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘[38] To je největší a první přikázání.[39] Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sebe samého.‘[40] Na těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon a Proroci.“

Matouš 10:17-22
[17] Mějte se na pozoru před lidmi, neboť vás budou vydávat soudům, budou vás bičovat ve svých synagogách,[18] dokonce před vladaře a krále vás budou vodit kvůli mně, jim i pohanům na svědectví.[19] A když vás vydají, nestarejte se, jak nebo co promluvit; neboť v tu hodinu vám bude dáno, co máte promluvit.[20] Vždyť to nejste vy, kdo mluví, ale Duch vašeho Otce, jenž mluví ve vás.[21] Vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, povstanou děti proti rodičům a usmrtí je.[22] A všichni vás budou nenávidět pro mé jméno. Kdo však vytrvá do konce, bude zachráněn.

Římanům 13:8-14
[8] Nikomu nebuďte nic dlužni, než abyste se navzájem milovali, neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil Zákon.[9] Vždyť přikázání ‚nebudeš cizoložit, nebudeš vraždit, nebudeš krást, nebudeš žádat,‘ a je-li ještě nějaké jiné přikázání, jsou shrnuta v tomto slovu: ‚Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.‘[10] Láska bližnímu nepůsobí nic zlého. Naplněním Zákona je tedy láska.[11] Víte také, jaký je čas, že už nastala hodina, abyste procitli ze spánku; vždyť nyní je naše záchrana blíže, než když jsme uvěřili.[12] Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme proto skutky tmy a oblečme zbroj světla.[13] Žijme řádně jako ve dne: ne v hýření a opilství, ne v chlípnostech a bezuzdnostech, ne ve sváru a závisti.[14] Nýbrž oblečte se v Pána Ježíše Krista a nepečujte o tělo, abyste vyhovovali jeho žádostem.

Marek 12:28-34
[28] Tu přistoupil jeden z učitelů Zákona, který je uslyšel, jak se spolu dohadují. Když uviděl, že jim Ježíš dobře odpověděl, zeptal se ho: „Které přikázání je první ze všech?“[29] Ježíš odpověděl: „První je: ‚Slyš, Izraeli, Pán, náš Bůh, Pán jediný jest‘[30] a ‚budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a z celé své síly‘.[31] Druhé je toto: ‚Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.‘ Není jiné přikázání větší než tato.“[32] I řekl mu ten učitel Zákona: „Dobře, Učiteli, pravdivě jsi řekl, že je jediný a není jiného mimo něho[33] a milovat ho z celého srdce, z celého porozumění, z celé síly a milovat bližního jako sebe je větší než všechny celopaly a oběti.“[34] Když Ježíš uviděl, že odpověděl uváženě, řekl mu: „Nejsi daleko od Božího království.“ A nikdo se ho již neodvažoval zeptat.

2 Mojžíšova 34:28
Byl tam s Hospodinem čtyřicet dní a čtyřicet nocí; chléb nejedl a vodu nepil a napsal na desky slova smlouvy, Deset slov.

5 Mojžíšova 4:13
Oznámil vám svou smlouvu, kterou vám přikázal plnit, Deset slov, a napsal je na dvě kamenné desky.

5 Mojžíšova 10:4
On napsal na desky stejný zápis, jako ten první, Deset slov, která k vám Hospodin na hoře promluvil z ohně v den shromáždění. Pak mi je Hospodin dal.

5 Mojžíšova 5:7-22
[7] Nebudeš mít jiné bohy vedle mne.[8] Neuděláš si tesanou modlu jakékoliv podoby toho, co je nahoře na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí.[9] Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim sloužit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i na třetí a čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí,[10] ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mě milují a zachovávají mé příkazy.[11] Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo.[12] Zachovávej sobotní den a posvěť ho, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh.[13] Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci,[14] ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvůj býk a tvůj osel, žádné tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách, aby odpočinul tvůj otrok a tvá otrokyně tak jako ty.[15] Vzpomeň, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj Bůh, odtamtud vyvedl mocnou rukou a vztaženou paží. Proto ti Hospodin, tvůj Bůh, přikázal zachovávat sobotní den.[16] Cti svého otce i svou matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, aby se prodloužily tvé dny a aby se ti dobře vedlo v zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.[17] Nebudeš vraždit![18] Nebudeš cizoložit![19] Nebudeš krást![20] Nebudeš vypovídat proti svému bližnímu falešné svědectví![21] Nebudeš žádostiv ženy svého bližního! Nebudeš dychtit po domě svého bližního ani po jeho poli, jeho otroku ani jeho otrokyni, jeho býku ani jeho oslu, po ničem, co patří tvému bližnímu.[22] Tato slova promluvil Hospodin velkým hlasem k celému vašemu shromáždění na hoře z ohně, oblaku a husté temnoty a nic nepřidal. Zapsal je na dvě kamenné desky a dal mi je.

5 Mojžíšova 6:21
Odpověz svému synovi: Byli jsme v Egyptě faraonovými otroky, ale Hospodin nás z Egypta mocnou rukou vyvedl.

5 Mojžíšova 10:1-5
[1] V té době mi Hospodin řekl: Vytesej si dvě kamenné desky, stejné jako ty první, a vystup ke mně na horu. Udělej si i dřevěnou truhlu.[2] Napíši na ty desky slova, která byla na prvních deskách, jež jsi roztřískal, a vložíš je do truhly.[3] Udělal jsem truhlu z akáciového dřeva a vytesal jsem dvě kamenné desky, stejné jako ty první. Vystoupil jsem na horu a ty dvě desky jsem vzal s sebou.[4] On napsal na desky stejný zápis, jako ten první, Deset slov, která k vám Hospodin na hoře promluvil z ohně v den shromáždění. Pak mi je Hospodin dal.[5] Vydal jsem se na cestu, sestoupil z hory a vložil jsem desky do truhly, kterou jsem udělal. Zůstaly tam, jak mi přikázal Hospodin.

2 Mojžíšova 20:1-17
[1] Potom Bůh vyhlásil všechna tato slova. Řekl:[2] Já Hospodin jsem tvůj Bůh, který jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.[3] Nebudeš mít jiné bohy vedle mne.[4] Neuděláš si tesanou modlu ani jakékoliv zpodobení toho, co je nahoře na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí.[5] Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim otročit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i na třetí a na čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí,[6] ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mne milují a zachovávají mé příkazy.[7] Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo.[8] Pamatuj na sobotní den, abys ho posvětil.[9] Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci,[10] ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách,[11] protože šest dní Hospodin dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil ho.[12] Cti svého otce a svou matku, aby se prodloužily tvé dny na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.[13] Nebudeš vraždit![14] Nebudeš cizoložit![15] Nebudeš krást![16] Nebudeš vydávat proti svému bližnímu falešné svědectví![17] Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.

2 Mojžíšova 24:12
Hospodin řekl Mojžíšovi: Vystup ke mně na horu a zůstaň tam; dám ti kamenné desky, zákon a příkaz, které jsem napsal k jejich poučení.

2 Mojžíšova 34:10-29
[10] On řekl: Hle, uzavírám smlouvu: Před celým tvým lidem učiním divy, jaké nebyly stvořeny na celé zemi ani v žádném národě. A celý národ, uprostřed něhož jsi, uvidí Hospodinovo dílo, protože to, co s tebou učiním, bude vzbuzovat hrůzu.[11] Dbej na to, co ti dnes přikazuji. Hle, vyženu před tebou Emorejce, Kenaance, Chetejce, Perizejce, Chivejce a Jebúsejce.[12] Měj se na pozoru, abys neuzavřel smlouvu s obyvateli země, do níž jdeš, jinak budou léčkou ve tvém středu.[13] Naopak jejich oltáře strhněte, jejich posvátné sloupy roztřískejte, jejich posvátné kůly pokácejte.[14] Nebudete se klanět jinému bohu, neboť Hospodin, jehož jméno je Žárlivý, je Bůh žárlivý.[15] Neuzavírej smlouvu s obyvateli země; budou chodit smilnit za svými bohy, budou obětovat svým bohům a pozvou tě, budeš jíst z jejich obětních hodů.[16] A budeš si brát z jejich dcer pro své syny a jejich dcery budou chodit smilnit za svými bohy a přivedou tvé syny, aby chodili smilnit za jejich bohy.[17] Slité bohy si nedělej.[18] Budeš zachovávat svátek nekvašených chlebů. Po sedm dní budeš jíst nekvašené chleby, jak jsem ti přikázal, v určený čas měsíce ábíbu, neboť v měsíci ábíbu jsi vyšel z Egypta.[19] Všechno, co otvírá lůno, patří mně; každý samec ze tvého dobytka, prvorozené ze skotu i ovcí.[20] Prvorozeného osla vykoupíš ovcí. Jestliže ho nevykoupíš, zlomíš mu vaz. Každého prvorozeného ze svých synů vykoupíš. Nikdo se neukáže přede mnou s prázdnou.[21] Šest dní budeš pracovat a sedmý den přestaneš. I při orbě a při žni přestaneš.[22] Budeš slavit svátek týdnů, prvotin pšeničné žně a svátek sklizně na konci roku.[23] Třikrát za rok se každý, kdo je u tebe mužského pohlaví, ukáže před Panovníkem Hospodinem, Bohem Izraele.[24] Neboť vyženu před tebou pohanské národy a rozšířím tvé území a nikdo nebude dychtit po tvé zemi, když budeš třikrát za rok vystupovat, aby ses ukázal před Hospodinem, svým Bohem.[25] Nebudeš obětovat krev mé oběti spolu s kvašeným. Nezůstane do rána nic z oběti svátku Velikonoc.[26] To nejlepší z prvotin své země přineseš do domu Hospodina, svého Boha. Nebudeš vařit kůzle v mléce jeho matky.[27] Hospodin řekl Mojžíšovi: Napiš si tato slova, neboť podle těchto slov jsem uzavřel smlouvu s tebou a s Izraelem.[28] Byl tam s Hospodinem čtyřicet dní a čtyřicet nocí; chléb nejedl a vodu nepil a napsal na desky slova smlouvy, Deset slov.[29] I stalo se, když Mojžíš sestupoval z hory Sínaj – dvě desky svědectví byly v Mojžíšově ruce, když sestupoval z hory – že Mojžíš nevěděl, že kůže jeho tváře září od toho, jak s ním mluvil.

5 Mojžíšova 6:4-9
[4] Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný.[5] Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou.[6] Ať jsou tato slova, která ti dnes přikazuji, ve tvém srdci.[7] Opakuj je svým synům, mluv o nich, když pobýváš ve svém domě, i když chodíš po cestě, když ležíš, i když vstáváš.[8] Přivaž je jako znamení na ruku, ať jsou značkou mezi tvýma očima.[9] Napiš je na veřeje svého domu a na své brány.

2 Mojžíšova 20:2-17
[2] Já Hospodin jsem tvůj Bůh, který jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.[3] Nebudeš mít jiné bohy vedle mne.[4] Neuděláš si tesanou modlu ani jakékoliv zpodobení toho, co je nahoře na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí.[5] Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim otročit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i na třetí a na čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí,[6] ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mne milují a zachovávají mé příkazy.[7] Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo.[8] Pamatuj na sobotní den, abys ho posvětil.[9] Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci,[10] ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách,[11] protože šest dní Hospodin dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil ho.[12] Cti svého otce a svou matku, aby se prodloužily tvé dny na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.[13] Nebudeš vraždit![14] Nebudeš cizoložit![15] Nebudeš krást![16] Nebudeš vydávat proti svému bližnímu falešné svědectví![17] Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.

2 Mojžíšova 31:18
Když s ním na hoře Sínaj domluvil, dal Mojžíšovi dvě desky svědectví, kamenné desky popsané Božím prstem.

Jan 14:15
„Jestliže mne milujete, zachovejte má přikázání.

Matouš 19:18
Řekl mu: „Která?“ Ježíš řekl: „Nezavraždíš, nezcizoložíš, neukradneš, nevydáš křivé svědectví,

Jan 15:10
Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já jsem zachoval přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.“

Matouš 5:17
„Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem je zrušit, nýbrž naplnit.

2 Mojžíšova 32:15
Mojžíš se vydal na cestu a sestupoval z hory. V ruce měl dvě desky svědectví, desky popsané z obou stran; byly popsány z jedné i druhé strany.

Jan 15:12-17
[12] To je mé přikázání, abyste se navzájem milovali, jako já miluji vás.[13] Nikdo nemá větší lásku než tu, že položí svou duši za své přátele.[14] Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám přikazuji.[15] Už vás nenazývám otroky, protože otrok neví, co činí jeho pán; nazval jsem vás přáteli, protože jsem vám oznámil všechno, co jsem uslyšel od svého Otce.[16] Ne vy jste si vybrali mne, ale já jsem si vybral vás a ustanovil jsem vás, abyste vyšli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstávalo; aby vám Otec dal, oč byste ho požádali v mém jménu.[17] To vám přikazuji, abyste se navzájem milovali.“

2 Mojžíšova 32:16
Ty desky byly Boží dílo, to písmo bylo Boží písmo, vyryté na deskách.

2 Mojžíšova 34:27
Hospodin řekl Mojžíšovi: Napiš si tato slova, neboť podle těchto slov jsem uzavřel smlouvu s tebou a s Izraelem.

Czech Preklad Bible 2009
Ceský studijní preklad, Copyright © 2009, Nadacní fond prekladu Bible. Pouzito s povolením. Nedistribuovat.