A A A A A

Bůh: [Přikázání]


Marek 10:19
Příkazy znáš: Necizolož, nevraždi, nekraď, nesvědč křivě, nešiď, cti svého otce a matku.

Lukáš 18:20
Příkazy znáš: necizolož, nevraždi, nekraď, nesvědč křivě, cti svého otce a svou matku.

Matouš 22:34-40
[34] Farizeové však, uslyševše, že umlčel sadúceje, se spolu sešli;[35] a jeden z nich, zákoník, se otázal, aby ho pokoušel, i pravil:[36] Učiteli, který je veliký příkaz v zákoně?[37] A on mu děl: Budeš milovat PÁNA, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celým svým rozumem.[38] Toto je veliký a první příkaz;[39] a druhý je mu podobný: Budeš milovat toho, jenž je ti blízko, jako sám sebe.[40] Na těchto dvou příkazech visí celý zákon i proroci.

Římanům 13:9
vždyť: Nebudeš cizoložit, nebudeš vraždit, nebudeš krást, nebudeš chtivý, a je -li jaký jiný příkaz, zahrnuje se v tomto slově, totiž: Budeš milovat toho, jenž je ti blízko, jako sám sebe.

Matouš 19:16-19
[16] A hle, přistoupil jeden a řekl mu: Učiteli, co dobrého mám vykonat, abych měl věčný život?[17] A on mu řekl: Co se mne ptáš na dobré? Ten, jenž je dobrý, je jeden. Chceš-li však vstoupit do života, buď bedliv příkazů.[18] Praví mu: Kterých? A Ježíš děl: Nebudeš vraždit, nebudeš cizoložit, nebudeš krást, nebudeš křivě svědčit,[19] cti svého otce a svou matku, a budeš milovat toho, jenž je ti blízko, jako sám sebe.

Matouš 22:36-40
[36] Učiteli, který je veliký příkaz v zákoně?[37] A on mu děl: Budeš milovat PÁNA, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celým svým rozumem.[38] Toto je veliký a první příkaz;[39] a druhý je mu podobný: Budeš milovat toho, jenž je ti blízko, jako sám sebe.[40] Na těchto dvou příkazech visí celý zákon i proroci.

Matouš 10:17-22
[17] Před lidmi se však mějte na pozoru, neboť vás budou vydávat do rad a v svých synagogách vás budou bičovat,[18] a budete pro mne voděni i před vladaře a krále na svědectví jim a národům.[19] Kdykoli však vás vydají, nestarejte se, jak nebo co máte promluvit, neboť v onu hodinu vám bude dáno, co promluvíte.[20] Mluvčí totiž nejste vy, nýbrž Duch vašeho Otce, jenž mluví ve vás.[21] Bratr však vydá na smrt bratra a otec dítě, a děti se vzepřou proti rodičům a způsobí jejich smrt[22] a budete pro mé jméno ode všech nenáviděni. Kdo však vytrvá do konce, ten bude zachráněn.

Římanům 13:8-14
[8] Dlužní nebuďte nikomu nic, leč navzájem se milovat, neboť kdo jiného miluje, splnil zákon;[9] vždyť: Nebudeš cizoložit, nebudeš vraždit, nebudeš krást, nebudeš chtivý, a je -li jaký jiný příkaz, zahrnuje se v tomto slově, totiž: Budeš milovat toho, jenž je ti blízko, jako sám sebe.[10] Láska tomu, jenž je blízko, nepůsobí zla; náplní zákona je tedy láska.[11] Také toto: Známe dobu, že již je čas, bychom procitli ze spánku; nyní je přece naše záchrana blíže než když jsme uvěřili.[12] Noc valně pokročila a přiblížil se den, odložme tedy od sebe činy tmy a odějme se zbrojí světla;[13] vykročme počestně, jako ve dne, ne v hodokvasech a opilství, ne v smilnění a bezuzdnosti, ne v svárech a řevnivosti,[14] nýbrž se odějte Pánem Ježíšem Kristem a nečiňte si předem opatření co do choutek masa.

Marek 12:28-34
[28] A přistoupiv jeden z písmařů, jenž je zaslechl, jak spolu vedli rozpravu, a povšiml si, že jim dobře odpověděl, otázal se ho: Který je ze všech první příkaz?[29] A Ježíš mu odpověděl: Ze všech první příkaz [je]: Slyš, Israéli: PÁN, náš Bůh, je jeden PÁN,[30] i budeš milovat PÁNA, svého Boha, z celého svého srdce a z celé své duše a z celého svého rozumu a z celé své síly. Toto je první příkaz,[31] a druhý, jemu podobný, je tento: Budeš milovat toho, jenž je ti blízko, jako sám sebe. Dalšího příkazu, většího než tyto, není.[32] A ten písmař mu řekl: Výborně, Učiteli, dle pravdy jsi promluvil, protože je jeden a dalšího kromě něho není,[33] a milovat ho z celého srdce a z celého chápání a z celé duše a z celé síly, a milovat toho, jenž je blízko, jako sám sebe, je více než všechny cele spalované a jiné oběti.[34] A Ježíš, vida, že uváženě odpověděl, mu řekl: Nejsi daleko od Božího království. A již se ho nikdo neodvažoval tázat.

2 Mojžíšova 34:28
A pobyl tam s Hospodinem čtyřicet dní a čtyřicet nocí a nepojedl chleba a nenapil se vody; a slova smlouvy, deset slov, napsal na desky.

5 Mojžíšova 4:13
I oznámil vám svou smlouvu, již vám rozkázal vykonávat, těch deset slov, a napsal je na dvě desky z kamenů.

5 Mojžíšova 10:4
I napsal Hospodin na ty desky podle prvního zápisu těch deset slov, jež k vám na hoře Sínaji proslovil zprostřed ohně v den sejití, a dal je Hospodin mně.

5 Mojžíšova 5:7-22
[7] nesmíš mít přede mnou dalších bohů.[8] Nesmíš si zhotovit sochu, žádné zobrazení toho, co je v nebesích shora, an i co je na zemi zespod, an i co je vo vodách zespod vůči zemi;[9] nesmíš se jim klanět a nesmíš jim sloužit, neboť já, Hospodin, tvůj Bůh, jsem BŮH žárlivý, navštěvující nepravost otců na dětech, na třetím a na čtvrtém pokolení mezi nenávidícími mě[10] a prokazující laskavost tisícům mezi milujícími mě a mezi zachovávajícími mé rozkazy.[11] Jméno Hospodina, svého Boha, nesmíš pronést pro daremnost, neboť Hospodin toho, kdo jeho jméno bude pronášet pro daremnost, nebude nechávat bez trestu.[12] Dbej dne soboty k jeho svěcení podle toho, co ti Hospodin, tvůj Bůh, rozkázal.[13] Šest dní budeš pracovat a vykonávat všechno své zaměstnání,[14] a le sedmý den je sobota Hospodinu, tvému Bohu; žádné zaměstnání vykonávat nesmíš, ty an i tvůj syn an i tvá dcera an i tvůj nevolník an i tvá služebnice an i tvé hovězí dobytče an i tvůj osel an i žádný tvůj dobytek an i cizinec u tebe, jenž je v tvých branách, aby si tvůj nevolník i tvá služebnice mohl i odpočinout stejně jako ty;[15] i budeš si vzpomínat, že jsi byl nevolníkem v zemi Egypta a Hospodin tě odtamtud silnou rukou a napřaženou paží vyvedl; proto ti Hospodin, tvůj Bůh, rozkázal dodržovat den soboty.[16] Važ si svého otce a své matky podle toho, co ti Hospodin, tvůj Bůh, rozkázal, aby se mohly prodloužit tvé dni a aby ti bylo dobře na půdě, již ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát.[17] Nesmíš vraždit.[18] Aniž smíš cizoložit.[19] Aniž smíš krást.[20] Aniž smíš proti svému bližnímu vypovídat nepravdivým svědectvím.[21] Aniž smíš být chtivý ženy svého bližního, aniž smíš být chtivý domu svého bližního, jeho pole a ni jeho nevolníka a ni jeho služebnice, jeho hovězího dobytčete a ni jeho osla a ni čehokoli, co tvému bližnímu patří.[22] Tato slova proslovil Hospodin ke všemu vašemu sejití na té hoře zprostřed ohně, oblaku a mračna mocným hlasem, aniž co přidal, a napsal je na dvě desky z kamenů; ty dal mně.

5 Mojžíšova 6:21
pak svému synu musíš říci: Byli jsme nevolníky faraonovi v Egyptě a Hospodin nás z Egypta silnou rukou vyvedl,

5 Mojžíšova 10:1-5
[1] V onen čas ke mně Hospodin řekl: Vytesej si dvě desky z kamenů, jako ty první, a vystup ke mně na horu a zhotov si skříňku ze dřeva,[2] a ť na ty desky mohu napsat ta slova, jež byla na těch prvních deskách, jež jsi roztříštil, a ť je můžeš vložit v tu skříňku.[3] Zhotovil jsem tedy skříňku z dříví akácií a vytesal jsem dvě desky z kamenů, jako ty první, a vystoupil jsem na horu; a ty dvě desky byly v mých rukou.[4] I napsal Hospodin na ty desky podle prvního zápisu těch deset slov, jež k vám na hoře Sínaji proslovil zprostřed ohně v den sejití, a dal je Hospodin mně.[5] A otočil jsem se a sestoupil jsem s hory, a ty desky jsem vložil v skříňku, již jsem zhotovil, a zůstaly tam podle toho, co mi Hospodin rozkázal.

2 Mojžíšova 20:1-17
[1] A Bůh vyslovil všechna tato slova výrokem:[2] Tvým Bohem jsem já, Hospodin, jenž jsem tě vyvedl ze země Egypta, z domu nevolníků;[3] nesmíš mít přede mnou dalších bohů.[4] Nesmíš si zhotovit sochu an i žádné zobrazení toho, co je v nebesích shora, an i co je na zemi zespod, an i co je ve vodách zespod vůči zemi;[5] nesmíš se jim klanět a nesmíš jim sloužit, neboť já, Hospodin, tvůj Bůh, jsem BŮH žárlivý, navštěvující nepravost otců na dětech, na třetím a na čtvrtém pokolení mezi nenávidícími mě[6] a prokazující laskavost tisícům mezi milujícími mě a mezi zachovávajícími mé rozkazy.[7] Jméno Hospodina, svého Boha, nesmíš pronést pro daremnost, neboť Hospodin toho, kdo jeho jméno bude pro daremnost pronášet, nebude nechávat bez trestu.[8] Pamatuj na den soboty k jeho svěcení.[9] Šest dní budeš pracovat a vykonáš všechno své zaměstnání,[10] a le sedmý den je sobota Hospodinu, tvému Bohu; žádné zaměstnání vykonávat nesmíš, ty an i tvůj syn an i tvá dcera, tvůj nevolník an i tvá služebnice an i tvůj dobytek an i cizinec u tebe, jenž je v tvých branách,[11] neboť šest dní vytvářel Hospodin nebesa a zem, moře a vše, co v nich je, a v sedmý den spočinul - proto Hospodin sedmý den požehnal a posvětil jej.[12] Važ si svého otce a své matky, aby se na půdě, již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát, mohly prodloužit tvé dni.[13] Nesmíš vraždit.[14] Nesmíš cizoložit.[15] Nesmíš krást.[16] Proti svému bližnímu nesmíš vypovídat lživým svědectvím.[17] Nesmíš být chtivý domu svého bližního, nesmíš být chtivý ženy svého bližního an i jeho nevolníka an i jeho služebnice an i jeho hovězího dobytčete an i jeho osla an i čehokoli, co tvému bližnímu patří.

2 Mojžíšova 24:12
A Hospodin k Mojžíšovi řekl: Vystup ke mně na horu a buď tam, a ť ti mohu dát desky z kamene a zákon a rozkazy, jež jsem napsal k jejich poučování.

2 Mojžíšova 34:10-29
[10] I řekl: Hle, já uzavírám smlouvu: Přede vším tvým lidem budu činit divy, jaké nebyly uskutečněny na celé zemi a ve všech národech, a všechen lid, v jehož středu jsi ty, uvidí dílo Hospodinovo, neboť to, co já se chystám učinit s tebou, bude budit bázeň.[11] Hleď si toho, co já ti dnes přikazuji - hle, já, chystám se od tvé tváře vyhnat Emórího a Kenaaního a Chittího a Perizzího a Chivvího a Jevúsího;[12] dej si na sebe pozor, abys vzhledem k obyvatelům té země, k níž přicházíš, neuzavíral smlouvu, aby se v tvém středu nestávali léčkou,[13] nýbrž budete bořit jejich oltáře a tříštit jejich sloupy a kácet jejich ašéry,[14] neboť se nesmíš klanět jinému BOHU, neboť Hospodin, - jeho jméno je Žárlivý, - on je žárlivý BŮH;[15] aby se ne stalo, že by s uzavíral smlouvu vzhledem k obyvatelům té země, a když vyjdou smilnit za svými bohy a budou svým bohům obětovat, že by tě pozval i a že by ses jal jíst z jejich oběti,[16] a z jejich dcer by ses jal brát svým synům a jejich dcery by vyšly smilnit za svými bohy a k chození smilnit za jejich bohy by svedly tvé syny. -[17] Nesmíš si zhotovit boha - slitinu. -[18] Budeš zachovávat slavnost nekvašených chlebů; sedm dní budeš jídat nekvašené chleby, jež jsem ti přikázal, v určený čas měsíce Ávívu, neboť v měsíci Ávívu jsi vyšel z Egypta. -[19] Vše protrhující dělohu patří mně, i všechen tvůj dobytek, jenž se bude rodit jako samec, prvé mládě, býk i kus drobného dobytka;[20] a prvé mládě osla budeš vykupovat kusem drobného dobytka, a nebudeš-li vykupovat, pak mu musíš zlomit vaz. Každého prvorozeného ze svých synů budeš vykupovat a nikdo se před mou tvář í nesmí ukázat s prázdnou. -[21] Šest dní budeš pracovat a v sedmý den budeš odpočívat - budeš odpočívat v době orby i ve žni. -[22] A budeš mi pořádat slavnost týdnů, prvotin žně pšenice, a slavnost sklizně při skončení roku.[23] Třikrát v roce se každý tvůj mužský bude ukazovat v přítomnosti PÁNA, Hospodina, Isráélova Boha,[24] neboť národy budu před tvou tváří vypuzovat a tvé území rozšiřovat a nikdo při tvém vystoupení k ukázání se v přítomnosti Hospodina, tvého Boha třikrát v roce, nebude žádostiv tvé země.[25] Mou krvavou oběť nesmíš porážet s kynutým a oběť slavnosti Minutí nesmí zůstat přes noc do jitra.[26] Nejlepší z prvotin své půdy budeš vnášet v dům Hospodina, tvého Boha. Kůzle nesmíš vařit v mléce jeho matky.[27] A Hospodin řekl k Mojžíšovi: Tato slova si zapiš, neboť podle smyslu těchto slov jsem s tebou a s Isráélem uzavřel smlouvu. -[28] A pobyl tam s Hospodinem čtyřicet dní a čtyřicet nocí a nepojedl chleba a nenapil se vody; a slova smlouvy, deset slov, napsal na desky.[29] A při Mojžíšově sestupování z hory Sínaje, - a dvě desky svědectví byly při jeho sestupování z té hory v Mojžíšově ruce, - se stalo, že Mojžíš nevěděl, že při mluvení s ním se pleť jeho tváře rozzářila,

5 Mojžíšova 6:4-9
[4] Slyš, Isráéli: Hospodin, náš Bůh, je Hospodin jeden;[5] i budeš Hospodina, svého Boha, milovat celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou[6] a tato slova, jež já ti dnes přikazuji, budou na tvém srdci,[7] i budeš je vštěpovat svým dětem a mluvit o nich při svém sedění v tvém domě a při svém chození po cestě a při svém ulehání i při svém vstávání,[8] a budeš je uvazovat za znamení na svou ruku a budou za čelenky mezi tvýma očima[9] a budeš je psát na veřeje svého domu a na své brány.

2 Mojžíšova 20:2-17
[2] Tvým Bohem jsem já, Hospodin, jenž jsem tě vyvedl ze země Egypta, z domu nevolníků;[3] nesmíš mít přede mnou dalších bohů.[4] Nesmíš si zhotovit sochu an i žádné zobrazení toho, co je v nebesích shora, an i co je na zemi zespod, an i co je ve vodách zespod vůči zemi;[5] nesmíš se jim klanět a nesmíš jim sloužit, neboť já, Hospodin, tvůj Bůh, jsem BŮH žárlivý, navštěvující nepravost otců na dětech, na třetím a na čtvrtém pokolení mezi nenávidícími mě[6] a prokazující laskavost tisícům mezi milujícími mě a mezi zachovávajícími mé rozkazy.[7] Jméno Hospodina, svého Boha, nesmíš pronést pro daremnost, neboť Hospodin toho, kdo jeho jméno bude pro daremnost pronášet, nebude nechávat bez trestu.[8] Pamatuj na den soboty k jeho svěcení.[9] Šest dní budeš pracovat a vykonáš všechno své zaměstnání,[10] a le sedmý den je sobota Hospodinu, tvému Bohu; žádné zaměstnání vykonávat nesmíš, ty an i tvůj syn an i tvá dcera, tvůj nevolník an i tvá služebnice an i tvůj dobytek an i cizinec u tebe, jenž je v tvých branách,[11] neboť šest dní vytvářel Hospodin nebesa a zem, moře a vše, co v nich je, a v sedmý den spočinul - proto Hospodin sedmý den požehnal a posvětil jej.[12] Važ si svého otce a své matky, aby se na půdě, již se ti Hospodin, tvůj Bůh, chystá dát, mohly prodloužit tvé dni.[13] Nesmíš vraždit.[14] Nesmíš cizoložit.[15] Nesmíš krást.[16] Proti svému bližnímu nesmíš vypovídat lživým svědectvím.[17] Nesmíš být chtivý domu svého bližního, nesmíš být chtivý ženy svého bližního an i jeho nevolníka an i jeho služebnice an i jeho hovězího dobytčete an i jeho osla an i čehokoli, co tvému bližnímu patří.

2 Mojžíšova 31:18
A dal Mojžíšovi za svého dokončení mluvení s ním na hoře Sínaji dvě desky svědectví, desky z kamene, popsané Božím prstem.

Jan 14:15
Milujete-li mě, buďte bedlivi příkazů mých

Matouš 19:18
Praví mu: Kterých? A Ježíš děl: Nebudeš vraždit, nebudeš cizoložit, nebudeš krást, nebudeš křivě svědčit,

Jan 15:10
V mé lásce zůstanete, budete-li bedlivi mých příkazů, jako jsem já zůstal bedliv příkazů svého Otce a v jeho lásce zůstávám.

Matouš 5:17
Nedomnívejte se, že jsem přišel zákon a proroky zbavit závaznosti; nepřišel jsem závaznosti zbavit, nýbrž vyplnit.

2 Mojžíšova 32:15
A Mojžíš se otočil a sestoupil z hory, a v jeho ruce byly dvě desky svědectví, desky popsané z obou svých stran, odtud i odtud byly ony popsané;

Jan 15:12-17
[12] Příkaz můj je tento: Abyste se navzájem milovali, jako jsem miloval já vás.[13] Nikdo nemá větší lásky než tuto: Aby někdo za své přátele položil své žití -[14] moji přátelé jste vy, konáte-li, cokoli vám přikazuji já.[15] Již o vás nepravím, že jste nevolníci, protože nevolník neví, co jeho pán koná, nýbrž jsem o vás řekl, že jste přátelé, protože jsem vám v známost uvedl všechny věci, jež jsem uslyšel od svého Otce.[16] Ne vy jste si mě vyvolili, nýbrž já jsem si vyvolil vás a určil vás, abyste vy šli a nesli ovoce a aby vaše ovoce zůstávalo, aby vám Otec dal, očkoli ho v mém jménu poprosíte.[17] Tyto věci vám přikazuji: Abyste se navzájem milovali.

2 Mojžíšova 32:16
a ty desky - ony byly Boží dílo, a psaní - ono bylo Boží psaní, na ty desky vyryté.

2 Mojžíšova 34:27
A Hospodin řekl k Mojžíšovi: Tato slova si zapiš, neboť podle smyslu těchto slov jsem s tebou a s Isráélem uzavřel smlouvu. -

Czech Bible (PMPZ) 2014
No Data