A A A A A

Hříchy: [Cizoložství]


1 Korintským 6:18
Utíkejte před smilstvem! Každý hřích, který člověk udělá, je mimo tělo; kdo však smilní, hřeší proti vlastnímu tělu.

Židům 13:4
Manželství[ ať je] všemi ceněno a[ jeho] lože[ ať je] neposkvrněné; smilníky a cizoložníky pak bude soudit Bůh.

Jakubův 4:17
Kdo tedy umí činit dobře, avšak nečiní, má hřích.

1 Janův 1:9
Jestliže[ však] budeme své hříchy vyznávat, [Bůh] je věrný a spravedlivý, aby nám odpustil hříchy a očistil nás od veškeré nepravosti.

Lukáš 16:18
Každý, kdo propustí svou manželku a bere si jinou, cizoloží, a kdo si bere tu, kterou muž propustil, cizoloží."

Matouš 19:9
Proto vám říkám, že kdokoli by propustil svou manželku[ z jiného důvodu] než kvůli smilstvu a vzal si jinou, cizoloží, a kdo si bere propuštěnou, cizoloží."

Římanům 7:2-3
[2] Neboť vdaná žena je zákonem vázána k žijícímu muži, ale kdyby ten muž zemřel, je zproštěna zákona o muži.[3] A proto, oddá-li se jinému muži, zatímco její muž žije, bude nazvána cizoložnicí. Jestliže však její muž zemře, je od toho zákona svobodná, takže není cizoložnicí, když se oddá jinému muži.

Marek 10:11-12
[11] Řekl jim tedy: "Kdokoli by propustil svou manželku a vzal si jinou, cizoloží proti ní.[12] A jestliže by žena propustila svého muže a vdala se za jiného, cizoloží."

Matouš 5:27-32
[27] "Slyšeli jste, že předkům bylo řečeno: 'Nezcizoložíš.'[28] Já vám však říkám, že každý, kdo by se chtivě podíval na ženu, už s ní zcizoložil ve svém srdci.[29] Pokud tě tedy svádí tvé pravé oko, vyloupni je a zahoď od sebe. Je přece pro tebe prospěšnější, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby bylo celé tvé tělo uvrženo do pekla.[30] A pokud tě svádí tvá pravá ruka, usekni ji a zahoď od sebe. Je přece pro tebe prospěšnější, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla.[31] Také bylo řečeno: 'Kdokoli by propustil svou manželku, ať jí dá potvrzení o rozvodu.'[32] Já vám ale říkám, že každý, kdo propouští svou manželku( kromě případu smilstva), přivádí ji k cizoložství a každý, kdo by si[ tu] propuštěnou vzal, cizoloží."

1 Korintským 6:9-16
[9] Cožpak nevíte, že nespravedliví nebudou dědici Božího království? Nemylte se! Smilníci ani modláři, cizoložníci, zženštilí ani homosexuálové,[10] zloději ani lakomci, opilci, utrhači ani rváči nebudou dědici Božího království.[11] A takoví jste někteří byli, ale jste omyti, nadto posvěceni, ano, ospravedlněni jménem Pána Ježíše a Duchem našeho Boha![12] Všechno smím, ale ne všechno je prospěšné. Všechno smím, ale já se ničím[ z toho] nedám ovládnout.[13] Pokrmy[ patří] břichu a břicho pokrmům; Bůh pak jedno i druhé obrátí vniveč. Tělo však nepatří smilstvu, ale Pánu a Pán tělu.[14] Bůh vzkřísil Pána-vzkřísí svou mocí i nás![15] Nevíte, že vaše těla jsou Kristovými údy? Vezmu tedy údy Kristovy a učiním[ je] údy nevěstky? V žádném případě![16] Anebo nevíte, že kdo se spojuje s nevěstkou, je[ s ní] jedno tělo? Vždyť[ Písmo] říká: "Ti dva budou jedno tělo."

Lukáš 18:18-20
[18] Tehdy se ho jeden přední[ muž] zeptal: "Dobrý mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?"[19] Ale Ježíš mu řekl: "Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jen jediný-Bůh.[20] Přikázání znáš: abys nezcizoložil, nezabil, neukradl, nevydal falešné svědectví; cti svého otce i svou matku."

1 Tesalonickým 4:3-5
[3] Neboť toto je Boží vůle: vaše posvěcení, [totiž] abyste se zdržovali od smilstva,[4] [aby] každý z vás uměl zacházet se svou nádobou v posvěcení a úctě[5] (ne v žádostivé vášni jako pohané, kteří neznají Boha),

Marek 7:20-23
[20] Potom řekl: "Co z člověka vychází, to člověka špiní.[21] Z nitra lidského srdce totiž vycházejí zlé myšlenky, cizoložství, smilnění, vraždy,[22] krádeže, lakomství, ničemnost, lest, nestydatost, závistivé oko, urážky, pýcha, bláznivost.[23] Všechny tyto zlé věci vycházejí z nitra a pošpiňují člověka."

Matouš 15:17-20
[17] Nerozumíte, že všechno, co vchází do úst, jde do břicha a[ pak] se vypouští do stoky?[18] Co ale z úst vychází, jde ze srdce, a to špiní člověka.[19] Ze srdce totiž vycházejí zlé myšlenky, vraždy, cizoložství, smilnění, krádeže, falešná svědectví, urážky.[20] Tyto věci špiní člověka. Ale jíst neumytýma rukama, to člověka nešpiní."

Jan 8:4-11
[4] řekli mu: "Mistře, tato žena byla přistižena při činu, když cizoložila.[5] Mojžíš nám v Zákoně přikázal takové kamenovat. Co tedy říkáš ty?"[6] A tou řečí ho pokoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se však sklonil a psal prstem po zemi.[7] Když se ho však nepřestávali dotazovat, zvedl se a řekl jim: "Kdo z vás[ je] bez hříchu, ať po ní první hodí kamenem."[8] Potom se opět sklonil a psal po zemi.[9] A když[ to] uslyšeli, byli obviněni ve svých svědomích a jeden po druhém odcházeli počínaje od starších až po poslední. Ježíš tedy zůstal sám s tou ženou stojící uprostřed.[10] Když se pak Ježíš zvedl a neviděl nikoho než tu ženu, řekl jí: "Ženo, kde jsou tvoji žalobci? Nikdo tě neodsoudil?"[11] Ona řekla: "Nikdo, Pane." Ježíš jí tedy řekl: "Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš."

1 Korintským 7:1-40
[1] Ohledně pak toho, o čem jste mi psali: pro člověka[ by bylo] dobré se ženy nedotýkat.[2] Avšak vzhledem k smilstvu ať každý má svou manželku a každá[ žena] ať má svého manžela.[3] Muž ať prokazuje manželce povinnou náklonnost a podobně také manželka muži.[4] Žena nevládne svým tělem, nýbrž její muž; podobně také muž nevládne svým tělem, nýbrž jeho žena.[5] Neodpírejte se jeden druhému-jedině snad ze[ společné] shody, na čas, abyste se uvolnili pro půst a modlitbu, a potom se zase spolu sejděte, aby vás Satan nepokoušel pro vaši nezdrženlivost.[6] Toto však říkám jako svolení, ne jako nařízení.[7] Chtěl bych totiž, aby všichni lidé byli jako já; ale každý má svůj vlastní dar od Boha, jeden tak a druhý jinak.[8] Svobodným a vdovám tedy říkám, [že by] pro ně[ bylo] dobré, kdyby zůstali jako já.[9] Nemohou-li se však zdržet, ať vstoupí do manželství. Je přece lepší vstoupit do manželství, než se pálit.[10] Manželům pak přikazuji ne já, ale Pán: Manželka ať neodchází od muže.[11] Kdyby však přece odešla, ať zůstává nevdaná, anebo ať se smíří s manželem. Také muž ať neopouští[ svou] ženu.[12] Ostatním pak říkám já, nikoli Pán: Má-li nějaký bratr nevěřící manželku a ta je ochotná s ním žít, ať ji neopouští.[13] A žena, která má nevěřícího manžela a ten je ochoten s ní žít, ať ho neopouští.[14] Nevěřící muž je totiž posvěcen svou manželkou a nevěřící žena je posvěcena svým mužem. Jinak by přece vaše děti byly nečisté, ale nyní jsou svaté.[15] Jestliže však nevěřící[ chce] odejít, ať odejde. Bratr ani sestra v takových případech nejsou otroky a Bůh nás povolal k pokoji.[16] Vždyť jak víš, manželko, zda získáš svého muže? A jak víš, muži, zda získáš svou ženu?[17] Jen ať každý chodí tak, jak[ mu] Pán odměřil, jak každého Bůh povolal. A tak[ to] nařizuji ve všech církvích.[18] Byl někdo povolán jako obřezaný? Ať se nečiní neobřezaným. Byl někdo povolán v neobřízce? Ať se nedává obřezat.[19] Obřízka nic není a neobřízka nic není. [Záleží] přece[ na] zachovávání Božích přikázání.[20] Každý ať zůstává v tom povolání, v němž byl povolán.[21] Byl jsi povolán jako otrok? Neměj[ s tím] starost. Můžeš-li se však stát svobodným, raději[ toho] využij.[22] Neboť kdo byl Pánem povolán jako otrok, je Pánův osvobozený. Podobně také ten, kdo je povolán jako svobodný, je Kristův otrok.[23] Byli jste koupeni za cenu; nestávejte se otroky lidí![24] Bratři, ať každý před Bohem zůstává v tom, v čem byl povolán.[25] Ohledně panen sice nemám Pánovo nařízení, dávám však radu jako ten, kterému se od Pána dostalo milosrdenství být věrným.[26] Domnívám se tedy, že je to dobré vzhledem k nynější tísni, [totiž] že je dobré, aby člověk zůstal tak, [jak je].[27] Jsi přivázán k ženě? Nehledej rozvázání. Jsi od ženy rozvázán? Nehledej ženu.[28] I kdyby ses však oženil, nezhřešíš, a vdala-li by se panna, nezhřeší. Takoví ovšem budou mít soužení s tělem; já vás však[ toho] chci ušetřit.[29] Říkám[ vám,] bratři, toto: čas je krátký. Po[ jeho] zbytek ať ti, kteří mají ženy, jsou, jako by[ je] neměli,[30] ti, kdo pláčou, jako by neplakali, ti, kdo se radují, jako by se neradovali, ti, kdo kupují, jako by[ nic] neměli[31] a ti, kdo používají tento svět, jako by[ ho] nevyužívali. Vždyť podoba tohoto světa pomíjí.[32] Přeji si, abyste byli bez starostí. Kdo není ženatý, stará se o věci Pána, jak by se zalíbil Pánu,[33] kdo se však oženil, stará se o věci světa, jak by se zalíbil[ své] ženě.[34] Mezi ženou a pannou je[ také] rozdíl. Nevdaná[ žena] se stará o věci Pána, aby byla svatá tělem i duchem; vdaná se však stará o věci světa, jak by se zalíbila svému muži.[35] Toto pak říkám k vašemu vlastnímu prospěchu-ne abych vám na[ krk] hodil smyčku, ale kvůli slušnosti a[ proto,] abyste vytrvale sloužili Pánu bez rozptylování.[36] Domnívá-li se však někdo, že nejedná slušně vůči své panně, jestliže je ve zralém věku a musí to tak být, ať dělá, jak chce: nehřeší. Ať se vezmou.[37] Kdo se ovšem pevně ustanovil v srdci a nemá tíseň, ale má svou vůli ve[ své] moci a rozhodl se v srdci[ tak], že svou pannu zachová, učiní dobře.[38] A tak ten, kdo vstupuje do manželství, činí dobře a ten, kdo do manželství nevstupuje, učiní[ ještě] lépe.[39] Žena je vázána zákonem, dokud její muž žije. Kdyby však její muž zemřel, je svobodná vzít si koho chce, [ale] pouze v Pánu.[40] Podle mého úsudku je však blaženější, kdyby zůstala tak, [jak je]. A mám zato, že i já mám Ducha Božího.

Czech Kralichka Bible 1998
Public Domain Kralichka 1998