A A A A A

Dobrý charakter: [Přijetí]


1 Korintským 5:11-13
[11] Teď vám však píši, abyste se nesměšovali, kdyby nějaký takzvaný bratr byl smilník, lakomec, modlář, utrhač, opilec nebo rváč. S takovým ani nejezte.[12] Vždyť proč bych já měl soudit ještě ty venku? Nesoudíte snad vy ty, kteří jsou uvnitř?[13] Ty venku pak soudí Bůh. A[ tak] toho zlého vylučte ze svého středu.

1 Janův 1:9
Jestliže[ však] budeme své hříchy vyznávat, [Bůh] je věrný a spravedlivý, aby nám odpustil hříchy a očistil nás od veškeré nepravosti.

1 Petrův 3:8-9
[8] Konečně, [buďte] všichni jednomyslní, soucitní, plní bratrské lásky, milosrdní a přátelští.[9] Neodplácejte zlo zlem, ani zlořečení zlořečením, ale naopak žehnejte, neboť víte, že jste povoláni k tomu, abyste zdědili požehnání.

Jan 3:16
Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo věří v něho, nezahynul, ale měl věčný život.

Římanům 2:11
Neboť Bůh nestraní nikomu.

Římanům 5:8
Bůh však dokazuje svoji lásku k nám, neboť když jsme ještě byli hříšníci, Kristus zemřel za nás.

Římanům 8:31
Co k tomu tedy řekneme? Když[ je] Bůh s námi, kdo proti nám?

Římanům 14:1-2
[1] Slabého ve víře přijímejte ne k hádkám o názorech.[2] Někdo totiž věří, [že] může jíst všechno; ten, kdo je slabý, však jí[ jen] zeleninu.

Židům 10:24-25
[24] Hleďme si jedni druhých, abychom se rozněcovali v lásce a dobrých skutcích,[25] a neopouštějme naše společné shromáždění, jak mají někteří ve zvyku, ale napomínejme se, a[ to] tím více, čím více vidíte, že se blíží ten den.

Jan 6:35-37
[35] Ježíš jim však řekl: "Já jsem ten chléb života. Kdo přichází ke mně, nebude nikdy hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit.[36] Ale řekl jsem vám, že jste mě i viděli, a nevěříte.[37] Všechno, co mi dává Otec, přijde ke mně; a toho, kdo ke mně přichází, jistě nevyženu ven.

Koloským 3:12-14
[12] Oblečte se tedy, jako Boží vyvolení, svatí a milovaní, soucitným milosrdenstvím, laskavostí, pokorou, krotkostí, trpělivostí.[13] Snášejte jedni druhé a vzájemně si odpouštějte, má-li někdo proti někomu stížnost. Tak jako Kristus odpustil vám, [odpouštějte] i vy.[14] Nad to všechno se však[ oblečte] láskou, která je svazkem dokonalosti.

Matouš 5:38-42
[38] "Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Oko za oko a zub za zub.'[39] Já vám však říkám, abyste neodporovali zlému[ člověku], ale kdokoli tě udeří do pravé tváře, nastav mu i druhou.[40] A jestli se s tebou někdo chce soudit a vzít ti košili, nech mu i plášť.[41] A když tě někdo bude nutit[ jít] jednu míli, jdi s ním dvě.[42] Tomu, kdo tě prosí, dávej a od toho, kdo si od tebe chce vypůjčit, se neodvracej."

Matouš 25:34-40
[34] Potom král řekne těm po své pravici: 'Pojďte vy, kdo jste požehnaní od mého Otce, přijměte za své dědictví to království, které je pro vás připraveno od založení světa.[35] Neboť jsem hladověl a[ vy] jste mi dali najíst, měl jsem žízeň a dali jste mi napít, byl jsem cizincem a přijali jste mě.[36] [Byl jsem] nahý a oblékli jste mě, byl jsem nemocný a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou.'[37] Tehdy mu ti spravedliví odpoví: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového a nakrmili[ tě], anebo žíznivého a dali jsme[ ti] napít?[38] Kdy jsme tě viděli jako cizince a přijali[ tě], anebo nahého a oblékli[ tě]?[39] Kdy jsme tě viděli nemocného anebo v žaláři a přišli jsme k tobě?'[40] A král jim odpoví: 'Amen, říkám vám, [že] cokoli jste udělali nejmenšímu z těchto mých bratrů, to jste udělali mně.'

Římanům 15:1-7
[1] My silní jsme tedy povinni snášet slabosti těch, kdo silní nejsou, a ne se snažit líbit sami sobě.[2] Každý z nás ať se snaží líbit bližnímu k[ jeho] dobrému, pro vybudování.[3] Vždyť ani Kristus se nesnažil líbit sám sobě, ale jak je napsáno: "Hanění těch, kdo hanobili tebe, padla na mě."[4] Neboť vše, co bylo předem napsáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom skrze trpělivost a[ skrze] potěšení Písem měli naději.[5] Ať vám tedy Bůh trpělivosti a potěšení dá být mezi sebou jednomyslnými podle Krista Ježíše,[6] abyste jednomyslně jedněmi ústy oslavovali Boha a Otce našeho Pána Ježíše Krista.[7] Proto se navzájem přijímejte, jako i Kristus přijal nás do Boží slávy.

Římanům 14:10-19
[10] Ty pak, proč soudíš svého bratra? Anebo ty, proč pohrdáš svým bratrem? Všichni se přece postavíme před Kristovou soudnou stolicí.[11] Vždyť je napsáno: "Jakože jsem živ, praví Pán, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vzdá chválu Bohu.[12] A tak každý z nás bude sám za sebe skládat účet Bohu.[13] Nesuďme již tedy jedni druhé, ale raději posuďte toto: abyste nekladli před bratra kámen úrazu nebo pohoršení.[14] Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic[ není] nečisté samo o sobě; jenže tomu, kdo něco považuje za nečisté, [je to] nečisté.[15] Jestliže se totiž kvůli pokrmu rmoutí tvůj bratr, již nechodíš podle lásky. Nepřiváděj svým pokrmem k záhubě toho, za koho zemřel Kristus.[16] Ať tedy vaše dobré není vydáno potupě.[17] Vždyť Boží království není pokrm a nápoj, ale spravedlnost, pokoj a radost v Duchu Svatém.[18] Neboť ten, kdo Kristu slouží v těchto věcech, [je] příjemný pro Boha a vážený pro lidi.[19] Následujme tedy to, co[ vede] k pokoji a k vzájemnému budování.

Czech Kralichka Bible 1998
Public Domain Kralichka 1998