A A A A A

Andělé a Démoni: [Démoni]


1 Janův 4:4
Vy pak z Boha jste, synáčkové, a zvítězili jste nad nimi; nebo většíť jest ten, kterýž jest v vás, nežli ten, kterýž jest v světě.

1 Timoteovi 4:1
Duch pak světle praví, že v posledních časích odvrátí se někteří od víry, poslouchajíce duchů bludných a učení ďábelských,

2 Korintským 2:11
Nebo nejsou nám neznámá myšlení jeho.

2 Korintským 4:4
V nichžto Bůh světa tohoto oslepil mysli, totiž v nevěrných, aby se jim nezasvítilo světlo evangelium slávy Kristovy, kterýž jest obraz Boží.

Jakubův 2:19
Ty věříš, že jest jeden Bůh. Dobře činíš. I ďáblovéť tomu věří, avšak třesou se.

Jób 4:15
Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.

Matouš 8:31
Ďáblové pak prosili ho, řkouce: Poněvadž nás vymítáš, dopustiž nám vjíti do toho stáda vepřů.

Matouš 12:45
Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť bude i tomuto zlému pokolení.

Lukáš 8:30
I otázal se Ježíš, řka: Jakť říkají? A on řekl: Tma. Neb bylo mnoho ďáblů vešlo do něho.

Zjevení Janovo 20:10
A ďábel, kterýž je svodil, uvržen jest do jezera ohně a síry, kdež jest i šelma, i falešný prorok, a budouť mučeni dnem i nocí na věky věků.

1 Korintským 10:20-21
[20] Ale toto pravím, že, což obětují pohané, ďáblům obětují, a ne Bohu. Nechtělť bych pak, abyste vy byli účastníci ďáblů.[21] Nebo nemůžete kalicha Páně píti a kalicha ďáblů; nemůžete účastníci býti stolu Páně a stolu ďáblů.

Žalmy 106:37-38
[37] Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.[38] A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.

Jób 1:20-21
[20] Tedy Job vstav, roztrhl roucho své, a oholil hlavu svou, a padna na zem, poklonu učinil.[21] A řekl: Nahý jsem vyšel z života matky své, nahý se také zase tam navrátím. Hospodin dal, Hospodin též odjal. Buď požehnáno jméno Hospodinovo.

Efezským 6:10-12
[10] Dále pak, bratří moji, posilňte se v Pánu a v moci síly jeho.[11] Oblecte se v celé odění Boží, abyste mohli státi proti útokům ďábelským.[12] Neboť není bojování naše proti tělu a krvi, ale proti knížatstvu, proti mocnostem, proti světa pánům temností věku tohoto, proti duchovním zlostem, kteréž jsou vysoko.

Izajáš 14:12-15
[12] Jakž to, že jsi spadl s nebe, ó lucifeře v jitře vycházející? Poražen jsi až na zem, ještos zemdlíval národy.[13] Však jsi ty říkával v srdci svém: Vstoupím do nebe, nad hvězdy Boha silného vyvýším stolici svou, a posadím se na hoře shromáždění k straně půlnoční.[14] Vstoupím nad výsosti oblaku, budu rovný Nejvyššímu.[15] A ty pak stržen jsi až do pekla, pryč na stranu do jámy.

Skutky Apoštolské 19:13-16
[13] Tedy pokusili se někteří z Židů tuláků, kteříž se s zaklínáním obírali, vzývati jméno Pána Ježíše nad těmi, jenž měli duchy nečisté, říkajíce: Zaklínáme vás skrze Ježíše, kteréhož káže Pavel.[14] A bylo jich sedm synů jednoho Žida, jménem Scevy, předního kněze, kteříž to činili.[15] Tedy odpověděv duch zlý, řekl: Ježíše znám, a o Pavlovi vím, ale vy kdo jste?[16] A obořiv se na ně člověk ten, v kterémž byl duch zlý, a opanovav je, zmocnil se jich, takže nazí a zranění vyběhli z domu toho.

2 Petrův 2:4-10
[4] Nebo poněvadžť Bůh andělům, kteříž zhřešili, neodpustil, ale strhna je do žaláře, řetězům mrákoty oddal, aby k odsouzení chováni byli,[5] I onomu prvnímu světu neodpustil, ale sama osmého Noé, kazatele spravedlnosti, zachoval, když potopu na svět bezbožníků uvedl.[6] A města Sodomských a Gomorských v popel obrátiv, podvrácením odsoudil, příklad budoucím bezbožníkům na nich ukázav,[7] A spravedlivého Lota, ztrápeného těch nešlechetníků chlipným obcováním, vytrhl.[8] Ten zajisté spravedlivý, bydliv mezi nimi, den ode dne hleděním i slyšením spravedlivou duši nešlechetnými jejich skutky trápil.[9] Umíť Pán zbožné z pokušení vytrhnouti, nepravých pak ke dni soudu potrestaných dochovati,[10] A zvláště těch, jenž po těle v žádosti nečisté chodí, a vrchností pohrdají, jsou i smělí, sobě se zalibující, neostýchají se důstojnostem porouhati.

Zjevení Janovo 9:1-7
[1] Potom anděl pátý zatroubil, i viděl jsem, ano hvězda s nebe spadla na zem; a dán jest tomu andělu klíč od studnice propasti.[2] Kterýžto otevřel studnici propasti. I vyšel dým z studnice jako dým z peci veliké, i zatmělo se slunce i povětří pro dým studnice.[3] A z toho dýmu vyšly kobylky na zemi, jimžto dána jest moc taková, jakouž moc mají štírové zemští.[4] Ale řečeno jim, aby neškodily trávě zemské, ani čemu zelenému, ani kterémukoli stromoví, než toliko lidem, kteříž nemají znamení Božího na čelích svých.[5] Dáno jest pak jim, ne aby je zabíjely, ale trápily za pět měsíců, a aby trápení jejich bylo jako trápení od štíra, když by ušťknul člověka.[6] A v těch dnech hledati budou lidé smrti, ale nenaleznou jí, a žádati budou zemříti, ale smrt uteče od nich.[7] Způsob pak těch kobylek podobný byl koňům připraveným k boji, a na hlavách jejich byly jako koruny podobné zlatu, a tváři jejich jako tváři lidské.

Marek 1:21-27
[21] I vešli do Kafarnaum. A hned v sobotu šel Ježíš do školy, a učil.[22] I divili se náramně učení jeho; nebo učil je, jako moc maje, a ne jako zákoníci.[23] I byl v škole jejich člověk, posedlý duchem nečistým. I zvolal,[24] Řka: Ale což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás; znám tě, kdo jsi, a vím, že jsi ten svatý Boží.[25] I přimluvil mu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi z něho.[26] I polomcovav jím duch nečistý a křiče hlasem velikým, vyšel z něho.[27] I lekli se všickni, takže se tázali mezi sebou, řkouce: I co jest toto? Jakéž jest toto nové učení, že tento mocně duchům nečistým rozkazuje, a poslouchají ho?

Matouš 7:14-20
[14] Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo jest nalézajících ji.[15] Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví.[16] Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž sbírají z trní hrozny, aneb z bodláčí fíky?[17] Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese.[18] Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati.[19] Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.[20] A tak tedy po ovocích jejich poznáte je.

Lukáš 4:31-41
[31] I sstoupil do Kafarnaum, města Galilejského, a tu učil je ve dny sobotní.[32] I divili se velmi učení jeho, nebo mocná byla řeč jeho.[33] Byl pak tu v škole člověk jeden, mající ducha ďábelství nečistého. I zvolal hlasem velikým,[34] Řka: Ach, což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás? Znám tě, kdo jsi, že jsi ten svatý Boží.[35] I přimluvil jemu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi od něho. A povrha jej ďábel mezi ně, vyšel od něho, a nic mu neuškodil.[36] I přišel strach na všecky, a rozmlouvali vespolek, řkouce: Jaké jest toto slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům, a vycházejí?[37] I rozcházela se o něm pověst po všem okolí té krajiny.[38] Vstav pak Ježíš ze školy, všel do domu Šimonova. Svegruše pak Šimonova trápena byla těžkou zimnicí. I prosili ho za ni.[39] Tedy stoje nad ní, přimluvil zimnici, i přestala jí. A ona hned vstavši, posluhovala jim.[40] Při západu pak slunce všickni, kteříž měli nemocné rozličnými neduhy, vodili je k němu, a on na jednoho každého z nich ruce vzkládav, uzdravoval je.[41] Od mnohých také ďábelství vycházela, křičící a říkající: Ty jsi Kristus, Syn Boží. Ale on přimlouvaje, nedopouštěl jim mluviti; nebo věděli, že jest on Kristus.

Efezským 6:1-18
[1] Dítky poslouchejte rodičů svých v Pánu; neboť jest to spravedlivé.[2] Cti otce svého i matku, (toť jest přikázaní první s zaslíbením,)[3] Aby dobře bylo tobě a abys byl dlouhověký na zemi.[4] A vy otcové nepopouzejte k hněvu dítek vašich, ale vychovávejte je v cvičení a v napomínání Páně.[5] Služebníci, buďte poslušni pánů tělesných s bázní a s strachem, v sprostnosti srdce vašeho, jako Krista,[6] Ne na oko sloužíce, jako ti, jenž se lidem líbiti usilují, ale jako služebníci Kristovi, činíce vůli Boží z té duše,[7] S dobrou myslí sloužíce, jakožto Pánu, a ne lidem,[8] Vědouce, že, což by koli jeden každý učinil dobrého, za to odplatu vzíti má ode Pána, buďto služebník, buďto svobodný.[9] A vy páni též se tak mějte k nim, zanechajíce pohrůžky, vědouce, že i vy také máte Pána v nebesích, a přijímání osob není u něho.[10] Dále pak, bratří moji, posilňte se v Pánu a v moci síly jeho.[11] Oblecte se v celé odění Boží, abyste mohli státi proti útokům ďábelským.[12] Neboť není bojování naše proti tělu a krvi, ale proti knížatstvu, proti mocnostem, proti světa pánům temností věku tohoto, proti duchovním zlostem, kteréž jsou vysoko.[13] A protož vezměte celé odění Boží, abyste mohli odolati v den zlý, a všecko vykonajíce, státi.[14] Stůjtež tedy, majíce podpásaná bedra vaše pravdou, a oblečeni jsouce v pancíř spravedlnosti,[15] A obuté majíce nohy v hotovost k evangelium pokoje,[16] A zvláště pak vezmouce štít víry, kterýmž byste mohli všecky šípy ohnivé nešlechetníka toho uhasiti.[17] A lebku spasení vezměte, i meč Ducha, jenž jest slovo Boží,[18] Všelikou modlitbou a prosbou modléce se každého času v Duchu, a v tom bedlivi jsouce se vší ustavičností a prošením za všecky svaté,

Czech Kralichka Bible 1613
Public Domain: Kralichka 1613