A A A A A

Dobrý charakter: [Přijetí]


1 Korintským 5:11-13
[11] Měl jsem však na mysli, abyste se nestýkali s tím, kdo si sice říká bratr, ale přitom je smilník nebo lakomec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo lupič; s takovým ani nejezte.[12] Proč bych měl soudit ty, kdo jsou mimo nás? Nemáte soudit ty, kdo jsou z nás?[13] Kdo jsou mimo nás, ty bude soudit Bůh. Odstraňte toho zlého ze svého středu!

1 Janův 1:9
Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.

1 Petrův 3:8-9
[8] Nakonec pak: Všichni buďte jedné mysli, soucitní, plní bratrské lásky, milosrdní a pokorní,[9] neodplácejte zlým za zlé ani urážkou za urážku, naopak žehnejte; vždyť jste byli povoláni k tomu, abyste se stali dědici požehnání.

Jan 3:16
Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

Přísloví 13:20
Kdo chodívá s moudrými, stane se moudrým, kdežto tomu, kdo se přátelí s hlupáky, se povede zle.

Římanům 2:11
Bůh nikomu nestraní.

Římanům 5:8
Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.

Římanům 8:31
Co k tomu dodat? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám?

Římanům 14:1-2
[1] Bratra ve víře slabšího přijímejte mezi sebe, ale nepřete se s ním o jeho názorech.[2] Někdo třeba věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen rostlinnou stravu.

Židům 10:24-25
[24] Mějme zájem jeden o druhého a povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům.[25] Nezanedbávejte společná shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale napomínejte se tím více, čím více vidíte, že se blíží den Kristův.

Jan 6:35-37
[35] Ježíš jim řekl: "Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mně, nikdy nebude žíznit.[36] Ale řekl jsem vám: Viděli jste mě, a přece nevěříte.[37] Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven,

Koloským 3:12-14
[12] Jako vyvolení Boží, svatí a milovaní, oblecte milosrdný soucit, dobrotu, skromnost, pokoru a trpělivost.[13] Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy.[14] Především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti.

Matouš 5:38-42
[38] Slyšeli jste, že bylo řečeno: 'Oko za oko, zub za zub'.[39] Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou;[40] a tomu, kdo by se chtěl s tebou soudit o košili, nech i svůj plášť.[41] Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě.[42] Kdo tě prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypůjčit, od toho se neodvracej.

Matouš 25:34-40
[34] Tehdy řekne král těm po pravici: 'Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa.[35] Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne,[36] byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.'[37] Tu mu ti spravedliví odpoví: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít?[38] Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě?[39] Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?'[40] Král jim odpoví a řekne jim: 'Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.'

Římanům 15:1-7
[1] My silní jsme povinni snášet slabosti slabých a nemít zalíbení sami v sobě.[2] Každý z nás ať vychází vstříc bližnímu, aby to bylo k dobru společného růstu.[3] Vždyť Kristus neměl zalíbení sám v sobě, nýbrž podle slov Písma: 'Urážky těch, kdo tě tupí, padly na mne.'[4] Všecko, co je tam psáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává Písmo, čerpali naději.[5] Bůh trpělivosti a povzbuzení ať vám dá, abyste jedni i druzí stejně smýšleli po příkladu Krista Ježíše,[6] a tak svorně jedněmi ústy slavili Boha a Otce našeho Pána Ježíše Krista.[7] Proto přijímejte jeden druhého, tak jako Kristus k slávě Boží přijal vás.

Římanům 14:10-19
[10] Proč tedy, ty slabý, soudíš svého bratra? A ty, silný, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni přece staneme před soudnou stolicí Boží.[11] Neboť je psáno: 'Jako že jsem živ, praví Hospodin, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná, že jsem Bůh.'[12] Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu.[13] Nesuďme už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak jednat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu a nepůsobili pohoršení.[14] Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo v sobě, ale tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté.[15] Trápí-li se tvůj bratr pro to, co jíš, nežiješ už v lásce. Neuváděj tedy svým jídlem do záhuby toho, za nějž Kristus umřel![16] Nevydávej v potupu to dobré, co jste přijali.[17] Vždyť království Boží není v tom, co jíte a pijete, nýbrž ve spravedlnosti, pokoji a radosti z Ducha svatého.[18] Kdo takto slouží Kristu, je milý Bohu a lidé si ho váží.[19] A tak usilujme o to, co slouží pokoji a společnému růstu.

Czech Ekumenicky 1985 Bible
Ekumenicky © 2001 Česká Biblická Společnost