A A A A A

Bůh: [Kletba]


3 Mojžíšova 20:9
Kdo by zlořečil svému otci nebo své matce, musí zemřít. Svému otci a matce zlořečil, jeho krev padni na něho.

5 Mojžíšova 28:15
Jestliže však nebudeš Hospodina, svého Boha, poslouchat a nebudeš bedlivě dodržovat všechny jeho příkazy a nařízení, která ti dnes udílím, dopadnou na tebe všechna tato zlořečení:

2 Mojžíšova 21:17
Kdo zlořečí svému otci nebo matce, musí zemřít.

Jeremjáš 15:10
Běda mi, matko má, že jsi mě zrodila, muže sporu a sváru pro celou zemi. Nic jsem si nevypůjčil, nikdo mi nepůjčil, všichni mi klnou.

Galatským 3:13
Ale Kristus nás vykoupil z kletby zákona tím, že za nás vzal prokletí na sebe, neboť je psáno: 'Proklet je každý, kdo visí na dřevě'.

2 Mojžíšova 34:7
který osvědčuje milosrdenství tisícům pokolení, který odpouští vinu, přestoupení a hřích; avšak viníka nenechává bez trestu, stíhá vinu otců na synech i na vnucích do třetího a čtvrtého pokolení."

Lukáš 6:28
Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují.

4 Mojžíšova 14:18
»Hospodin je shovívavý a nesmírně milosrdný, odpouští vinu a přestupek, ale viníka nenechá bez trestu, vinu otců stíhá na synech do třetího i čtvrtého pokolení.«

1 Mojžíšova 3:17
Adamovi řekl: "Uposlechl jsi hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst. Kvůli tobě nechť je země prokleta; po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení.

Přísloví 26:2
Vrabec přeletuje, vlaštovka poletuje, bezdůvodné zlořečení nezasáhne.

5 Mojžíšova 5:9
Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech i do třetího a čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí,

Galatským 5:1
Tu svobodu nám vydobyl Kristus. Stůjte proto pevně a nedejte si na sebe znovu vložit otrocké jho.

2 Mojžíšova 20:5
Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí,

2 Korintským 5:17
Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové!

1 Janův 4:4
Vy však jste z Boha, děti, a zvítězili jste nad falešnými proroky, protože ten, který je ve vás, je větší než ten, který je ve světě.

2 Samuelova 16:5-8
[5] Když král David přicházel k Bachurímu, právě odtamtud vycházel muž z čeledi Saulova domu jménem Šimeí, syn Gérův. Vyšel a zlořečil[6] a házel kamením po Davidovi a po všech služebnících krále Davida, ačkoli po jeho pravici i levici byl veškerý lid a všichni bohatýři.[7] Při svém zlořečení volal Šimeí takto: "Táhni, táhni, vrahu, ničemníku![8] Na tebe Hospodin obrátil všechnu krev Saulova domu. Na jeho místě stal ses králem, Hospodin však dal království do rukou tvého syna Abšalóma. To máš za všechno to zlo, vždyť jsi vrah!"

5 Mojžíšova 21:23
nenecháš jeho mrtvolu na kůlu přes noc, ale bezpodmínečně ho pohřbíš týž den, protože ten, kdo byl pověšen, je zlořečený Bohem. Neposkvrníš svou zemi, kterou ti dává do dědictví Hospodin, tvůj Bůh.

2 Mojžíšova 20:5-6
[5] Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí,[6] ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají.

1 Samuelova 17:43
Pelištejec na Davida pokřikoval: "Copak jsem pes, že na mě jdeš s holí?" A Pelištejec zlořečil Davidovi skrze své bohy.

Ezechiel 18:20
Duše, která hřeší, ta umře; syn nebude pykat za nepravost otcovu a otec nebude pykat za nepravost synovu; spravedlnost zůstane na spravedlivém a zvůle zůstane na svévolníkovi.

Jeremjáš 31:29-30
[29] V oněch dnech už nebudou říkat: »Otcové jedli nezralé hrozny a synům trnou zuby«,[30] nýbrž každý zemře pro vlastní nepravost. Každému, kdo jí nezralé hrozny, budou trnout zuby."

2 Mojžíšova 20:6
ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají.

5 Mojžíšova 18:10-12
[10] Ať se u tebe nevyskytne nikdo, kdo by provedl svého syna nebo svou dceru ohněm, věštec obírající se věštbami, mrakopravec ani hadač ani čaroděj[11] ani zaklínač ani ten, kdo se doptává duchů zemřelých, ani jasnovidec ani ten, kdo se dotazuje mrtvých.[12] Každého, kdo činí tyto věci, má Hospodin v ohavnosti. Právě pro tyto ohavnosti Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vyhání ony pronárody.

Římanům 8:37-39
[37] Ale v tom ve všem slavně vítězíme mocí toho, který si nás zamiloval.[38] Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc,[39] ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.

1 Petrův 5:8-9
[8] Buďte střízliví! Buďte bdělí! Váš protivník, ďábel, obchází jako 'lev řvoucí' a hledá, koho by pohltil.[9] Vzepřete se mu, zakotveni ve víře, a pamatujte, že vaši bratří všude ve světě procházejí týmž utrpením jako vy.

1 Mojžíšova 3:17-19
[17] Adamovi řekl: "Uposlechl jsi hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst. Kvůli tobě nechť je země prokleta; po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení.[18] Vydá ti jenom trní a hloží a budeš jíst polní byliny.[19] V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš."

1 Mojžíšova 4:10-12
[10] Hospodin pravil: "Cos to učinil! Slyš, prolitá krev tvého bratra křičí ke mně ze země.[11] Budeš nyní proklet a vyvržen ze země, která rozevřela svá ústa, aby z tvé ruky přijala krev tvého bratra.[12] Budeš-li obdělávat půdu, už ti nedá svou sílu. Budeš na zemi psancem a štvancem."

1 Mojžíšova 9:18-27
[18] Synové Noeho, kteří vyšli z archy, byli Šém, Chám a Jefet; Chám je otec Kenaanův.[19] Tito tři jsou synové Noeho; podle nich se rozdělila celá země.[20] I začal Noe obdělávat půdu a vysadil vinici.[21] Napil se pak vína, opil se a odkryl uprostřed svého stanu.[22] Chám, otec Kenaanův, spatřil svého otce obnaženého a pověděl to venku oběma svým bratřím.[23] Ale Šém a Jefet vzali plášť, vložili si jej na ramena a jdouce pozpátku přikryli nahotu svého otce. Tvář měli odvrácenou, takže nahotu svého otce nespatřili.[24] Když Noe procitl z opojení a zvěděl, co mu provedl jeho nejmladší syn,[25] řekl: "Proklet buď Kenaan, ať je nejbídnějším otrokem svých bratří!"[26] Dále řekl: "Požehnán buď Hospodin, Bůh Šémův. Ať je Kenaan jejich otrokem![27] Kéž Bůh Jefetovi dopřeje bydlet ve stanech Šémových. Ať je Kenaan jejich otrokem!"

1 Královská 2:32-46
[32] Hospodin obrátí jeho krev na jeho hlavu, protože skolil dva muže spravedlivější a lepší, než je sám. Zavraždil je mečem, aniž o tom můj otec David věděl, totiž Abnéra, syna Nérova, velitele vojska izraelského, a Amasu, syna Jeterova, velitele vojska judského.[33] Jejich krev se obrátí na hlavu Jóabovu a na hlavu jeho potomstva navěky. Davidovi a jeho potomstvu, jeho domu i trůnu ať vzejde od Hospodina pokoj až navěky."[34] Benajáš, syn Jójadův, tedy vyšel a Jóaba skolil a usmrtil. Pohřbili ho pak v jeho domě na poušti.[35] Benajáše, syna Jójadova, ustanovil král místo něho nad vojskem a kněze Sádoka ustanovil král místo Ebjátara.[36] Potom si dal král předvolat Šimeího a nařídil mu: "Postav si dům v Jeruzalémě a usaď se tu. Nikam odtud nevycházej.[37] Buď jist, že v den, kdy vyjdeš a překročíš Kidrónský úval, propadneš smrti. Tvá krev padne na tvou hlavu."[38] Šimeí králi odpověděl: "Slovo, jež promluvil král, můj pán, je dobré a tvůj služebník se tak zachová." Šimeí tedy bydlil v Jeruzalémě po mnoho dnů.[39] Po třech letech uprchli Šimeímu dva otroci k Akíšovi, synu Maakovu, králi gatskému. Šimeímu bylo oznámeno: "Tvoji otroci jsou v Gatu."[40] Nato Šimeí osedlal osla a jel do Gatu k Akíšovi hledat své otroky. Odjel a své otroky z Gatu přivedl.[41] Šalomounovi však bylo ohlášeno, že Šimeí odešel z Jeruzaléma do Gatu a zase se vrátil.[42] Král si dal Šimeího zavolat a řekl mu: "Což jsem tě nezavázal přísahou při Hospodinu a nedal jsem ti výstrahu: »Buď jist, že v den, kdy vyjdeš a půjdeš kamkoli, propadneš smrti«? A tys mi řekl: »Slovo, jež jsem slyšel, je dobré.«[43] Proč jsi tedy nedbal na Hospodinovu přísahu a na příkaz, který jsem ti dal?"[44] Král dále Šimeímu řekl: "Ty víš o všem tom zlém, co bylo v tvém srdci, co jsi provedl mému otci Davidovi. Hospodin tvou zlobu obrátil na tvoji hlavu.[45] Král Šalomoun však bude požehnaný a trůn Davidův zůstane před Hospodinem pevný navěky."[46] Pak dal král příkaz Benajášovi, synu Jójadovu, a ten vyšel a skolil ho; tak zemřel. A království se v ruce Šalomounově upevnilo.

Jób 2:9
Jeho žena mu však řekla: "Ještě se držíš své bezúhonnosti? Zlořeč Bohu a zemři."

Jób 19:17
Můj dech se oškliví i mé ženě, vlastním dětem páchnu.

Jób 1:10
Vždyť jsi ho ze všech stran ohradil, rovněž jeho dům a všechno, co má. Dílu jeho rukou žehnáš a jeho stáda se na zemi rozmohla.

Efezským 6:10-17
[10] A tak, bratří, svou sílu hledejte u Pána, v jeho veliké moci.[11] Oblecte plnou Boží zbroj, abyste mohli odolat ďáblovým svodům.[12] Nevedeme svůj boj proti lidským nepřátelům, ale proti mocnostem, silám a všemu, co ovládá tento věk tmy, proti nadzemským duchům zla.[13] Proto vezměte na sebe plnou Boží zbroj abyste se mohli v den zlý postavit na odpor, všechno překonat a obstát.[14] Stůjte tedy 'opásáni kolem beder pravdou, obrněni pancířem spravedlnosti,[15] obuti k pohotové službě evangeliu pokoje'[16] a vždycky se štítem víry, jímž byste uhasili všechny ohnivé střely toho Zlého.[17] Přijměte také 'přílbu spasení' a 'meč Ducha, jímž je slovo Boží'.

Matouš 5:22
Já však pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu.

Římanům 3:23
všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy;

Římanům 6:23
Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.

1 Mojžíšova 9:25
řekl: "Proklet buď Kenaan, ať je nejbídnějším otrokem svých bratří!"

Žalmy 104:9
Mez, kterou jsi stanovil, už nepřekročí, nepřikryjí znovu zemi.

1 Mojžíšova 6:12
Bůh pohleděl na zemi; byla zcela zkažená, protože všechno tvorstvo pokazilo na zemi svou cestu.

1 Mojžíšova 7:20
Do výšky patnácti loket vystoupily vody, když byly přikryty hory.

1 Mojžíšova 8:5-9
[5] A vody ustupovaly a opadávaly až do desátého měsíce; prvního dne desátého měsíce se objevily vrcholky hor.[6] Když pak přešlo čtyřicet dnů, otevřel Noe v arše okno, které udělal,[7] a vypustil krkavce; ten vylétával a vracel se, dokud se vody na zemi nevysušily.[8] Pak vypustil holubici, kterou měl u sebe, aby viděl, zda vody z povrchu země ustoupily.[9] Holubice však nenalezla místečka, kde by její noha mohla spočinout, a vrátila se k němu do archy, neboť vody dosud pokrývaly povrch celé země. Vztáhl tedy ruku, vzal ji a vnesl ji k sobě do archy.

1 Mojžíšova 9:11
Ustavuji s vámi svou smlouvu. Už nebude vyhlazeno všechno tvorstvo vodami potopy a nedojde již k potopě, která by zahladila zemi."

Římanům 12:14
Svolávejte dobro na ty, kteří vás pronásledují, dobro a ne zlo.

Czech Ekumenicky 1985 Bible
Ekumenicky © 2001 Česká Biblická Společnost