A A A A A

Hříchy: [Odpadnutí]


2 Tesalonickým 2:3
Nedejte se jiným nijak svésti! Nejdříve totiž musí přijíti odpadnutí a objeviti se člověk hříchu, syn záhuby, protivník,

1 Timoteovi 4:1
Duch pak praví výslovně: V pozdějších časech odpadnou někteří od víry a přidrží se svůdných duchů a ďábelských nauk.

Židům 3:12
Hleďte, bratří, aby snad někdo z vás nebyl zlého, nevěrného srdce, které by odpadlo od Boha živého,

Lukáš 8:13
Těmi pak na skále se rozumějí ti, kteří slyšené slovo přijímají s radostí, ale nemají kořene; na čas věří, a v čas pokušení odpadávají.

Židům 6:4-6
[4] Neboť bývá velmi těžko, aby ti, kdož, jednou byvše osvíceni a okusivše nebeského daru, stali se účastni Ducha svatého[5] a okusili také vznešené slovo Boží i podivné věci budoucího věku,[6] a (potom) odpadli, opět se dali přivésti k pokání, poněvadž (takoví) znova křižují a v posměch vydávají Syna Božího.

2 Petrův 2:20-22
[20] Jestliže se totiž ti, kdož unikli poskvrnění tohoto světa tím, že poznali Pána našeho a Spasitele, Ježíše Krista, dávají tímto poskvrněním zase zaplésti a přemoci, pak jsou jejich poslední věci horší než byly první.[21] Lépe zajisté bylo by pro ně, kdyby nebyli poznali cestu spravedlnosti, než aby ji poznali, a přece se odvrátili od svatého příkazu, který jim byl sdělen.[22] Na ně se hodí toto pravdivé přísloví: „Pes se vrátil k tomu, co zvrátil“ a „Vykoupané prase se (zase) válí v blátě“.

Židům 10:26-29
[26] Neboť hřešíme-li po poznání pravdy dobrovolně, již není oběti za hříchy,[27] nýbrž jakési hrozné očekávání soudu a žár ohně, který stráví protivníky.[28] Porušil-li někdo zákon Mojžíšův, bez milosrdenství po (výpovědi) dvou nebo tří svědků propadá smrti.[29] Čím hroznější trest – podle vašeho zdání – zaslouží si ten, kdo hrozně pohrdl Synem Božím, kdo pokládal krev úmluvy, jíž byl posvěcen, za krev obyčejnou a potupil Ducha lásky?

2 Timoteovi 4:3-4
[3] Neboť přijde doba, kdy nesnesou zdravé učení, nýbrž si budou vyhledávati učitele za učitelem podle vlastních zálib, majíce šimrání v uších.[4] Od pravdy svůj sluch odvrátí a obrátí se k bájím.

Jan 15:6
Nezůstane-li někdo ve mně, bude vyhozen ven jako ratolest; i uschne, seberou ji a vhodí do ohně, a bude hořeti.

1 Timoteovi 4:1-2
[1] Duch pak praví výslovně: V pozdějších časech odpadnou někteří od víry a přidrží se svůdných duchů a ďábelských nauk.[2] Ty pocházejí od lživých pokrytců, (od lidí), kteří jsou poznamenáni v svém vlastním svědomí.

2 Petrův 2:1
Jako byli v lidu (izraelském) i nepraví proroci, tak budou i mezi vámi nepraví učitelé. Ti uvedou záhubné sekty, a popírajíce i toho Pána, jenž je vykoupil, uvalí na sebe rychlou záhubu.

Matouš 24:10-12
[10] A tu se mnozí pohorší, jeden druhého zradí a jedni druhé budou nenáviděti.[11] A vystoupí mnoho nepravých proroků a svedou mnohé.[12] Poněvadž se rozmůže nepravost, uhasne i láska mnohých.

2 Petrův 3:17
Vy tedy, miláčkové, víte to napřed. Chraňte se, abyste se nedali strhnouti bludem bezbožníků a nevypadli ze svého pevného postavení!

Jan 6:66
Věděl zajisté Ježíš od počátku, kteří nevěří a kdo ho zradí. – I pravil: „Proto jsem vám řekl, že nikdo nemůže přijíti ke mně, není-li mu to dáno od Otce.“

2 Petrův 2:17
Jsou to studnice bez vody, mraky hnané vichřicí; na ně čeká mrákota temnoty.

1 Timoteovi 4:1-3
[1] Duch pak praví výslovně: V pozdějších časech odpadnou někteří od víry a přidrží se svůdných duchů a ďábelských nauk.[2] Ty pocházejí od lživých pokrytců, (od lidí), kteří jsou poznamenáni v svém vlastním svědomí.[3] Ti zakazují se ženit a přikazují se zdržovat (některých) pokrmů; ty (přece) stvořil Bůh, aby je věřící, kteří totiž poznali pravdu, vděčně požívali.

1 Korintským 10:12
Proto, kdo se domnívá, že stojí, ať hledí, aby nepadl!

Matouš 24:9-10
[9] „Tehdy vás vydají na mučení a budou vás zabíjeti a budete pro jméno mé v nenávisti u všech národů.[10] A tu se mnozí pohorší, jeden druhého zradí a jedni druhé budou nenáviděti.

Matouš 26:14-16
[14] Tehdy jeden ze dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, odešel k velekněžím a řekl:[15] „Co mi dáte, a já vám ho zradím?“ I rozhodli se dáti mu třicet stříbrných.[16] Od té chvíle hledal vhodnou chvíli, aby jim ho vydal.

1 Timoteovi 1:19-20
[19] To někteří od sebe odvrhli a ztroskotali ve víře.[20] Mezi nimi jsou Hymeneos a Alexander; ty jsem vydal satanu, aby se odnaučili rouhání.

1 Janův 2:19
Z nás vyšli, ale nebyli z nás; neboť kdyby byli bývali z nás, byli by zůstali s námi. Avšak na nich se mělo ukázati, že nejsou všichni z nás.

Židům 10:25-31
[25] Nezanedbávejme své shromáždění, jak to mají někteří ve zvyku, nýbrž se navzájem povzbuzujme, a to tím více, čím více vidíme, že se (ten) den blíží.[26] Neboť hřešíme-li po poznání pravdy dobrovolně, již není oběti za hříchy,[27] nýbrž jakési hrozné očekávání soudu a žár ohně, který stráví protivníky.[28] Porušil-li někdo zákon Mojžíšův, bez milosrdenství po (výpovědi) dvou nebo tří svědků propadá smrti.[29] Čím hroznější trest – podle vašeho zdání – zaslouží si ten, kdo hrozně pohrdl Synem Božím, kdo pokládal krev úmluvy, jíž byl posvěcen, za krev obyčejnou a potupil Ducha lásky?[30] Známe totiž Toho, jenž řekl: „Mně patří pomsta a já odplatím.“ A jinde: „Souditi bude Pán svůj lid.“[31] Hrozné jest upadnouti do rukou Boha živého.

Matouš 13:20-21
[20] Kdo však byl zaset na skalnatá místa, je ten, který slyší slovo a hned je přijímá s radostí;[21] ale nemá v sobě kořene, nýbrž je nestálý, a když nastane soužení nebo pronásledování pro to slovo, ihned se pohoršuje.

1 Korintským 9:27
nýbrž trestám své tělo a podrobuji si je, abych snad přesto, že jsem jiným kázal, sám nebyl zavržen.

Židům 6:4-8
[4] Neboť bývá velmi těžko, aby ti, kdož, jednou byvše osvíceni a okusivše nebeského daru, stali se účastni Ducha svatého[5] a okusili také vznešené slovo Boží i podivné věci budoucího věku,[6] a (potom) odpadli, opět se dali přivésti k pokání, poněvadž (takoví) znova křižují a v posměch vydávají Syna Božího.[7] Půda totiž, která vssává déšť na ni často padající a přináší užitečné plody těm, kdož ji obdělávají, dostává požehnání od Boha;[8] rodí-li však trní a hloží, je zavržená a propadá kletbě, a její konec bývá vypálení.

Skutky Apoštolské 21:21
Uslyšeli však o tobě, že učíš všechny židy, kteří žijí mezi pohany, k odpadu od Mojžíše, ježto pravíš, aby neobřezávali své syny a ani nežili podle obyčejů.

Galatským 5:4
Odloučeni jste od Krista, chcete-li býti ospravedlňováni zákonem; ztratili jste milost.

1 Korintským 6:9
Či nevíte, že nespravedliví nedostanou království Boží? Nemylte se! Ani smilníci ani modláři ani cizoložníci ani sebeprznitelé ani lidé zvrácení

Židům 10:26
Neboť hřešíme-li po poznání pravdy dobrovolně, již není oběti za hříchy,

Matouš 13:41
Syn člověka pošle své, anděly, i posbírají z jeho království všechna pohoršení a pachatele nepravostí

2 Timoteovi 4:3
Neboť přijde doba, kdy nesnesou zdravé učení, nýbrž si budou vyhledávati učitele za učitelem podle vlastních zálib, majíce šimrání v uších.

2 Tesalonickým 2:3-4
[3] Nedejte se jiným nijak svésti! Nejdříve totiž musí přijíti odpadnutí a objeviti se člověk hříchu, syn záhuby, protivník,[4] jenž se bude povyšovat nade všechno, co se jmenuje Bůh anebo čemu se vzdává božská pocta; dokonce se posadí v chrámě Božím a bude si počínati, jako by byl Bohem.

Jan 1:14
A SLOVO SE STALO TĚLEM a přebývalo mezi námi. A viděli jsme jeho slávu, slávu jako Jednorozeného od Otce, plného milosti a pravdy.

1 Timoteovi 4:10
Vždyť proto se lopotíme a necháváme se tupiti, poněvadž doufáme v Boha živého, On je Spasitelem všech lidí, především věncích.

1 Petrův 3:17
Je totiž lépe, abyste trpěli – je-li to vůle Boží – za dobré činy než za zlé.

1 Tesalonickým 2:3
Vždyť naše kázání není z podvodných nebo z nekalých úmyslů nebo ze lsti,

1 Timoteovi 4:2
Ty pocházejí od lživých pokrytců, (od lidí), kteří jsou poznamenáni v svém vlastním svědomí.

Marek 10:11
Řekl jim: „Kdokoliv propustí svou manželku a pojme jinou, cizoloží proti ní;

Lukáš 22:3-6
[3] Tu vešel ďábel do Jidáše příjmením Iškariotského, který byl jedním ze dvanácti.[4] I odešel a mluvil s velekněžími a veliteli, jak by jim ho vydal.[5] Oni se zaradovali a dohodli, že mu dají peníze.[6] On slíbil a hledal vhodnou chvíli, aby jim Ježíše vydal, až nebude obklopen zástupem.

Matouš 12:31-32
[31] „Proto pravím vám: Každý hřích, i rouhání se lidem odpustí, ale rouhání proti Duchu se neodpustí.[32] A kdokoliv řekne slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, kdo však je řekne proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno ani v tomto věku ani v budoucím.“

Czech Bible 1947
Public Domain