A A A A A

Špatný charakter: [Hněv]


Efezským 4:26-31
[26] Hněvejte se, ale nehřešte! Slunce ať nezapadá nad vaším hněvem![27] Nedávejte příležitost ďáblu![28] Kdo kradl, ať už nekrade, raději ať pracuje, aby si vydělal prací svých rukou majetek, aby měl z čeho uděliti nuznému.[29] Špatné slovo ať vůbec nevychází z vašich úst, nýbrž dobré, je-li ke vzdělání [ve víře], kde třeba, aby přinášelo milost posluchačům.[30] A nezarmucujte svatého Ducha Božího, neboť jím jste byli poznamenáni pro den vykoupení.[31] Veškerá hořkost a zlost, hněv, křik a rouhání buďtež vás daleky spolu se vší zlobou!

Jakubův 1:19-20
[19] Vězte, moji milovaní bratří, toto: Budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zdlouhavý k mluvení a zdlouhavý k hněvu![20] Neboť v hněvu nekoná člověk, co je spravedlivé před Bohem.

Koloským 3:8
Nyní však odložte od sebe i vy to všecko: hněv, prchlivost, zlobu, nactiutrhání a potupné řeči ze svých úst!

Jakubův 4:1-2
[1] Odkud (vznikají) mezi vámi boje a rozbroje? Ne-li od vašich zlých žádostí, které bojují ve vašich údech?[2] Dychtíte (po něčem), a nemáte (to); zabíjíte a závidíte, a nemůžete (toho) dosáhnouti, přete se a bojujete (o něco), a nemáte (to), poněvadž se nemodlíte.

Matouš 5:22
Já však pravím vám, že každý, kdo se (už) hněvá na svého bratra, propadne soudu. Kdo by však řekl svému bratru,hlupáku‘, propadne veleradě; a kdo by řekl,blázne‘, propadne pekelnému ohni.

Czech Bible 1947
Public Domain