A A A A A

Bůh: [Finanční požehnání]


2 Korintským 8:9
neboť znáte tu milost Pána našeho Ježíše Krista, že totiž jsa bohat, stal se pro vás chudým, abyste vy zbohatli chudobou jeho.

3 Janův १:२
Miláčku, modlím se, abys měl se dobře v každé příčině a byl zdráv, jako se má dobře duše tvá.

Galatským ೬:೯
Dobré pak čiňme bez ustání, neboť časem svým budeme žnouti, neochabneme-li.

Jakubův 5:12
Přede všemi věcmi však, bratři moji, nepřisáhejte, ani nebem ani zemí ani kterou přísahou jinou, ale budiž řeč vaše „ano, ano“, a „ne, ne“, abyste neupadli pod soud.

Jan 6:12
Když však se nasytili, řekl učeníkům svým: „Sebeřte pozůstalé kousky, ať nezhynou.“

Lukáš 6:38
Dávejte a bude vám dáno; míru dobrou a natlačenou a natřesenou a vrchovatou dají do klína vašeho; neboť jakou měrou měříte, takovou bude vám odměřeno.“

Lukáš 12:34
Neboť kde jest poklad váš, tam bude i srdce vaše.“

Matouš 6:33
Hledejte tedy nejprve království Božího a spravedlnosti jeho, a toto všecko bude vám přidáno.

Matouš 23:23
Běda vám, zákoníci a fariseové pokrytci, kteří desátky dáváte z máty, a kopru a kmínu, a opustili jste to, co jest důležitější v zákoně: soud a milosrdenství a věrnost. Toto měli jste činiti a onoho neopouštěti.

Matouš 25:21
Řekl mu pán jeho:,Dobře, služebníku dobrý a věrný; že jsi nad málem byl věrný, nad mnohem ustanovím tebe, vejdi v radost pána svého.‘

Římanům ೧೩:೮
Nikomu nezůstávejte nic dlužni, leč abyste se milovali vespolek; neboť kdo miluje bližního, zákon naplnil;

Marek 11:22-23
[22] A Ježíš mu odpověděl: „Mějte víru v Boha.[23] Vpravdě pravím vám: Kdo řekne této hoře:,Zdvihni se a vrz se do moře‘, a nebude pochybovati ve svém srdci, nýbrž věřiti, že se mu stane, co praví, stane se mu.

2 Korintským 9:6-8
[6] Pravím pak toto: Kdo rozsévá skoupě, skoupě též bude žnouti, a kdo rozsévá v požehnání, v požehnání též žnouti bude.[7] Každý (dej tak), jak si byl uložil ve svém srdci, nikoli se zármutkem aneb z donucení, neboť veselého dárce miluje Bůh.[8] Jest pak Bůh mocen všelikou milost hojně vylíti na vás, abyste majíce ve všem vždycky veškeren dostatek, byli v hojnosti ke každému skutku dobrému,

Lukáš 14:28-30
[28] Neboť kdo z vás chtěje vystavěti věž, nesedne dříve a nepočítá potřebného nákladu, má-li dosti, aby dostavěl,[29] by snad, kdyby položil základ a nemohl dokončiti, všichni ti, kteří by to viděli, nepočali se mu posmívati[30] řkouce:,Tento člověk počal stavěti a nemohl dokončiti.‘

Lukáš 6:34-36
[34] A půjčíte-li těm, od nichž se nadějete, že to zase dostanete, jaký máte vděk? Vždyť i hříšníci půjčují hříšníkům, aby dostali zase tolikéž.[35] Ale milujte nepřátele své, dobře čiňte a půjčujte, nic (nazpět) nečekajíce: a odplata vaše bude hojná a budete podobni Nejvyššímu, neboť on jest dobrotivý k nevděčným i zlým.“[36] „Buďte (tedy) milosrdní, jakož i Otec váš milosrdný jest.

Jakubův ५:१-३
[१] Nuže, boháči, zaplačte s kvílením nad bídami svými, které na vás přijdou.[२] Bohatství vaše shnilo a roucha vaše prožrána jsou od molů.[३] Zlato a stříbro vaše zrezavělo a rez jejich bude na svědectví proti vám a stráví jako oheň tělo vaše. Nahromadili jste si poklady ve dnech posledních.

Matouš 6:1-34
[1] Mějte se na pozoru, abyste nečinili dobrých skutků svých před lidmi, byste byli od nich viděni; sice nebudete míti odplaty u svého Otce, jenž jest v nebesích.[2] Když tedy dáváš almužnu, netrub před sebou, jako pokrytci činí v synagogách a na ulicích, aby byli ctěni od lidí; vpravdě pravím vám, vzali odplatu svou.[3] Ale když ty dáváš almužnu, ať nezví tvá levice, co činí pravice tvá,[4] aby byla almužna tvá ve skrytě, a Otec tvůj, který vidí ve skrytě, odplatí tobě.[5] A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci, kteří si libují v synagogách a na rozích trhů stojíce se modliti, aby byli viděni od lidí. Vpravdě pravím vám: vzali odplatu svou.[6] Když však ty se modlíš, vejdi do pokojíka svého, zavři dveře a pomodli se k Otci svému ve skrytě, a tvůj Otec, který vidí ve skrytě, odplatí tobě.[7] Modlíce se pak, nemluvte mnoho, jako pohané; domnívajíť se, že budou vyslyšeni pro svou mnohomluvnost.[8] Nepřipodobňuje se tedy jim; ví zajisté Otec váš, čeho jest vám potřebí, prve než ho prosíte.[9] Takto tedy budete se modliti vy: Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé.[10] Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.[11] Chléb náš vezdejší dej nám dnes.[12] A odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim vinníkům.[13] A neuvoď nás v pokušení. Ale zbav nás od zlého (Amen).[14] Neboť jestli odpustíte lidem hříchy jejich, odpustí i vám Otec váš nebeský (hříchy vaše);[15] pakli neodpustíte lidem, ani Otec váš neodpustí vám hříchů vašich.[16] Když pak se postíte, nebuďte jako pokrytci zasmušilí; neboť zohyzďují obličej svůj, aby zjevno bylo lidem, že se postí. Vpravdě pravím vám, vzali odplatu svou.[17] Když však ty se postíš, pomaž hlavu svou a tvář svou umyj,[18] aby nebylo zjevno lidem, že se postíš, nýbrž Otci tvému, jenž jest ve skrytě; a Otec tvůj, jenž vidí ve skrytě, odplatí tobě.[19] Neskládejte sobě pokladů na zemi, kde rez a mol kazí, a kde zloději vykopávají a kradou;[20] ale skládejte sobě poklady v nebi, kdež ani rez ani mol nekazí, a kde zloději nevykopávají aniž kradou.[21] Neboť kde jest poklad tvůj, tam bude i srdce tvé.[22] Svíci těla tvého jest oko tvé. Je-li oko tvé zdravé, bude světlým celé tělo tvé;[23] je-li však oko tvé špatné, celé tělo tvé bude tmavým. Jestliže tedy světlo, které jest v tobě, tmou jest, jak veliká bude tma sama?[24] Nikdo nemůže dvěma pánům sloužiti; neboť buď bude jednoho nenáviděti a druhého milovati, aneb jednoho se přidrží a druhým pohrdne. Nemůžete Bohu sloužiti a mamoně.[25] Proto pravím vám: nepečujte úzkostlivě o život svůj, co byste jedli, ani o tělo své, čím byste se odívali. Není-li život více nežli pokrm, a tělo více než oděv?[26] Pohleďte na ptactvo nebeské že neseje, ani nežne, ani neshromažďuje do stodol, a Otec váš nebeský živí je. Nejste-li vy dražší nežli ono?[27] A kdo z vás staraje se může přidat! k délce svého věku loket jeden?[28] A proč pečujete úzkostlivě o svůj oděv? Pozorujte lilie polní, kterak rostou, nepracují aniž předou;[29] pravím pak vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak oděn, jako jedna z nich.[30] Jestli tedy trávu polní, která dnes jest a zítra do peci vržena bývá, Bůh tak odívá, čím spíše vás, malověrní?[31] Nepečujte tedy úzkostlivě, říkajíce: Co budeme jísti, aneb co budeme píti aneb čím se budeme odívati?[32] Neboť toho všeho pohané hledají; ví zajisté Otec váš nebeský, že toho všeho potřebujete.[33] Hledejte tedy nejprve království Božího a spravedlnosti jeho, a toto všecko bude vám přidáno.[34] Nepečujte proto úzkostlivě o zítřek; neboť zítřek bude pečovati sám o sebe, dosti má den na své lopotě.

Czech Bible 1922
Public Domain