A A A A A

Kostel: [Diakoni]


1 Timoteovi 3:1-13
[1] Spolehlivé jest to slovo: Snaží-li se někdo o biskupství, díla dobrého si žádá.[2] Biskup tedy má býti bezúhonný, muž jedné manželky, střízlivý, obezřelý, vážný, pohostinný, způsobilý vyučovati,[3] ne pijan, ne rváč, nýbrž mírný, ne svárlivý, ne lakomý,[4] nýbrž takový, který dům svůj dobře spravuje, drže dítky v poslušnosti s veškerou počestností;[5] jestli však někdo nedovede spravovati dům svůj, kterak bude míti péči o církev Boží? -[6] ne novověrce, aby zpyšně neupadl v soud dáblův.[7] Musí však také míti dobré svědectví od těch, kteří jsou vně, aby neupadl v potupu a osidlo ďáblovo.[8] Jáhnové musí taktéž býti počestní a ne obojetni, ne mnoha vínu oddaní, ne mrzkého zisku chtiví,[9] držíce tajemství víry ve svědomí čistém.[10] Také tito buďtež nejprve vyzkoušeni, a potom ať spravuji úřad jáhenský, jsou-li bez úhony.[11] Ženy musí taktéž býti počestny, ne pomlouvačny, střízlivy, věrny ve všem.[12] jáhnové budtež muži jedné manželky, kteří dobře spravují své dítky i své domy.[13] Neboť ti, kteří dobře spravovali úřad jáhenský, zjednávají si dobrý stupeň a velikou zmužilost ve víře, která jest v Kristu Ježíši.

Filipským 1:1
Pavel a Timoteus, služebníci Ježíše Krista, všem věřícím v Kristu Ježíši, kteří jsou ve Filippech, s biskupy a jáhny:

Skutky Apoštolské 6:1-7
[1] V těchto dnech, když se rozmnožoval počet učeníků, nastala nevole Hellenistů proti Hebreům, že při denním podělování vdovy jejich se zanedbávaly.[2] Proto dvanáct apoštolů svolavše k sobě množství učeníků řekli: „Není záhodno, abychom my nechávajíce slova Božího, přisluhovali stolům.[3] Proto, bratři, vyhlédněte si ze sebe sedm mužů dobré pověsti, plných Ducha svatého a moudrosti, abychom je ustanovili k tomu úkonu,[4] my pak vytrváme při modlitbě a službě slova.“[5] I zalíbila se ta řeč všemu množství, a vyvolili Štěpána, muže plného víry a Ducha svatého, a Filipa a Prochora a Nikánora a Timóna a Parmenu a Mikuláše, (židovského) proselytu z Antiochie.[6] Ty představili apoštolům, a oni pomodlivše se vložili na ně ruce.[7] A slovo Páně rostlo a počet učeníků v Jerusalemě rozmáhal se velice, také četný zástup kněží poslouchal víry.

Římanům 16:1
Poroučím pak vám sestru naši Fébu, která jest jáhenkou církve kenchrejské,

Titovi 1:7
Neboť biskup má býti bezúhonný jakožto správce Boží, ne samolibý, ne hněvivý, ne pijan, ne rváč, ne mrzkého zisku chtivý,

Skutky Apoštolské 6:3
Proto, bratři, vyhlédněte si ze sebe sedm mužů dobré pověsti, plných Ducha svatého a moudrosti, abychom je ustanovili k tomu úkonu,

Jan 8:32
a poznáte pravdu, a pravda vás osvobodí.“

Efezským 4:11
On také dal jedny za apoštoly, jiné za proroky, jiné za evangelisty, jiné za pastýře a učitele,

Skutky Apoštolské 20:28
Mějte pozor na sebe i na všecko stádce, ve kterém Duch svatý ustanovil vás biskupy, abyste spravovali církev Boží, které si dobyl krví svou.

Jan 6:54
Proto řekl jim Ježíš: „Vpravdě, vpravdě pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti jeho krve, nebudete míti v sobě života.

Marek 6:3
Není-liž to tesař, syn Marie a bratr Jakubův a Josefův a Judův a Šimonův? A nejsou li také sestry jeho zde u nás?“ I horšili se nad ním.

1 Korintským 12:28
A některé Bůh ustanovil v církvi předem apoštoly, po druhé proroky, po třetí učiteli; potom (udělil) moci divotvorné, potom dary uzdravování, pomáhání, vedení správy, rozličné jazyky, (vykládání řeči.)

Galatským 1:19
jiného však z apoštolů jsem neviděl, leč Jakuba, bratra Páně.

Židům 13:17
Poslouchejte svých představených a buďte jim poddáni, neboť oni bdí (nad vámi) jakožto ti, kteří vydají účet za duše vaše, aby to činili s radostí a ne se vzdechy; neboť toto by vám nebylo užitečno.

Jan 3:3-5
[3] Ježíš odpověděl a řekl jemu: „Vpravdě, vpravdě pravím tobě: Nenarodí-li se kdo znova, nemůže viděti království Božího.“[4] Dí jemu Nikodém: „Kterak může člověk se naroditi jsa stár? Může-liž po druhé vejíti v život matky své a se (opět) naroditi?“[5] Ježíš odpověděl: „Vpravdě, vpravdě pravím tobě: Nenarodí-li se kdo znova z vody a Ducha (svatého), nemůže vejíti do království Božího.

Židům 12:14
Usilujte o pokoj se všemi a o svatost, bez které nikdo nespatří Boha,

Skutky Apoštolské 6:4
my pak vytrváme při modlitbě a službě slova.“

1 Timoteovi 3:1-7
[1] Spolehlivé jest to slovo: Snaží-li se někdo o biskupství, díla dobrého si žádá.[2] Biskup tedy má býti bezúhonný, muž jedné manželky, střízlivý, obezřelý, vážný, pohostinný, způsobilý vyučovati,[3] ne pijan, ne rváč, nýbrž mírný, ne svárlivý, ne lakomý,[4] nýbrž takový, který dům svůj dobře spravuje, drže dítky v poslušnosti s veškerou počestností;[5] jestli však někdo nedovede spravovati dům svůj, kterak bude míti péči o církev Boží? -[6] ne novověrce, aby zpyšně neupadl v soud dáblův.[7] Musí však také míti dobré svědectví od těch, kteří jsou vně, aby neupadl v potupu a osidlo ďáblovo.

1 Timoteovi 2:12
vyučovati však ženě nedopouštím ani panovati nad mužem, nýbrž býti v tichosti.

Skutky Apoštolské 14:23
A prošedše Pisidii přišli do Pamfylie

1 Timoteovi 5:17
Duchovní, kteří dobře spravují svůj úřad, buďtež uznáváni za hodny dvojí cti, zvláště ti, kteří se lopotí v slově a učení.

Židům 13:7
Pamatujte na své představené, kteří k vám mluvili slovo Boží, patřte na konec života jejich a následujte jejich víru.

Titovi 1:8
nýbrž pohostinný, dobra milovný, střízlivý, spravedlivý, zbožný, zdrželivý,

1 Petrův 5:2
Paste stádce Boží, které jest u vás, přihlížejíce k němu nikoli z přinucení, nýbrž dobrovolně podle vůle Boží, ani s mrzkou ziskuchtivostí, nýbrž ochotně,

Titovi 1:6
totiž je-li kdo bez úhony, mužem jedné manželky a má dítky věřící, o nichž nejde pověst, že jsou nevázané neb nepoddajné.

1 Timoteovi 5:22
Rukou nevzkládej ukvapeně na nikoho, ani neměj účastenství v hříších cizích. Sebe sama uchovávej čistým.

Titovi 1:5
K tomu jsem tě nechal na Krétě, abys spravil nedostatky a ustanovil po městech duchovní, jak jsem ti byl nařídil,

Galatským 4:19
dítky moje, s nimiž jsem opět v bolestech porodních, až by Kristus utvářil se ve vás.

Czech Bible 1922
Public Domain