A A A A A

Špatný charakter: [Hněv]


Efezským 4:26-31
[26] "Hněváte-li se, nehřešte;" zkroťte svůj hněv, než slunce zapadne.[27] Nedávejte místo ďáblu.[28] Zloděj ať přestane krást a začne pracovat. Ať se slušně živí vlastníma rukama, aby se měl oč podělit s tím, kdo má nouzi.[29] Z vašich úst ať nevychází nic zlého; vaše slova ať jsou dobrá, posilující tam, kde je potřeba, a užitečná těm, kdo je uslyší.[30] Nezarmucujte svatého Božího Ducha, jehož pečetí jste byli označeni ke dni vykoupení.[31] Veškerá hořkost, hněv, zuřivost, křik i urážky ať vás opustí spolu s veškerou záští.

Jakubův 1:19-20
[19] Víte, milovaní bratři, že každý člověk má být pohotový k slyšení, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu.[20] Lidský hněv přece k spravedlnosti před Bohem nevede.

Přísloví 29:11
Tupec dá průchod všem svým citům, moudrý se ale drží zpět.

Kazatel 7:9
Nebuď snadno popudlivý k hněvu, mrzutost odpočívá v klíně hlupáků.

Přísloví 15:1
Vlídná odpověď odvrací zlobu, příkrá řeč ale budí hněv.

Přísloví 15:18
Vznětlivý člověk vzbuzuje sváry, trpělivý dovede spory uklidnit.

Koloským 3:8
Teď ale to všechno - zuřivost, hněv, zášť, urážky i sprosté řeči - odstraňte ze svých úst.

Jakubův 4:1-2
[1] Odkud pocházejí boje a sváry mezi vámi? Nepůsobí je snad vaše choutky, které se ve vás perou?[2] Dychtíte, ale nemáte, vraždíte a závidíte, ale nemůžete dosáhnout, bojujete a válčíte, ale nemáte, protože neprosíte.

Přísloví 16:32
Je lepší být trpělivý než velký silák, je lepší se ovládat než města dobývat.

Přísloví 22:24
Neměj za přítele vznětlivého muže, se vzteklým člověkem se nespolčuj,

Matouš 5:22
Já vám však říkám, že každý, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu. Kdokoli by svému bratru řekl: ‚Tupče!' bude vydán veleradě, a kdokoli by mu řekl: ‚Blázne!' bude vydán pekelnému ohni.

Žalmy 37:8-9
[8] Vyhni se hněvu, zanech zášti, nezlob se, vždyť to jen uškodí.[9] Bídáci přece budou vymýceni, doufající v Hospodina však zemi obdrží.

Žalmy 7:11
Nejvyšší Bůh je můj štít - on je zachráncem upřímných!

2 Královská 11:9-10
[9] Setníci to provedli přesně, jak jim kněz Jojada nařídil. Každý vzal své muže, jak ty, kteří v sobotu nastupovali, tak ty, kteří právě odcházeli, a přišli ke knězi Jojadovi.[10] Ten rozdal setníkům kopí a Davidovy štíty uložené v Hospodinově chrámu.

2 Královská 17:18
Hospodin se na Izrael nesmírně rozhněval a vyhnal je ze své blízkosti. Ponechal tam jen samotný kmen Juda.

Přísloví 14:29
Trpělivý člověk oplývá rozumností, ten, kdo je ukvapený, dělá hlouposti.

Czech 21 Century Bible
Copyright © 2009 by BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6, Czech Republic