A A A A A


Vyhledávání

Matouš 2:15
Tam byli až do smrti krále Heroda. Splnila se tím Boží předpověď vyslovená prorokem: "Z Egypta jsem povolal svého syna."


Matouš 3:12
Jako se prohazováním odděluje zrno od plev - zrno do sýpky, plevy na oheň, tak i On rozsoudí lidi - jedny k životu a druhé ke smrti."


Matouš 4:16
Tento lid pohroužený do temnotyuvidí veliké světlo.Těm, nad kterými se rozprostírá noc smrti,se rozední."


Matouš 9:24
Řekl jim: "Jděte všichni pryč! Smrt té dívky pomine jako spánek." Ale nikdo ho nebral vážně a vysmívali se mu.


Matouš 10:21
Bratr vydá bratra na smrt, otec syna, děti se vzbouří proti rodičům a zabijí je.


Matouš 20:18
"Vstupujeme do Jeruzaléma, kde budu zrazen a vydán do rukou velekněžím a židovským právníkům. Ti mne odsoudí k smrti


Matouš 26:38
Řekl jim: "Sevřela mne smrtelná úzkost. Zůstaňte tu a buďte se mnou vzhůru."


Matouš 26:59
Velekněží i celá rada se snažili pomocí křivého svědectví Ježíše obvinit tak, aby ho mohli odsoudit k smrti.


Matouš 26:67
67-68 Odpověděli: "Zaslouží si smrt!" Pak mu někteří plivali do obličeje, bili ho po hlavě a tloukli holí s výsměchem: "Když jsi Mesiáš, hádej, kdo ti teď dal ránu!"


Matouš 27:1
Ráno se opět sešli členové židovské velerady a domlouvali se, jak by přiměli Římany, aby potvrdili rozsudek smrti.


Matouš 27:3
Když Jidáš viděl, že Ježíše odsoudili k smrti, hnulo se v něm svědomí, že ho zradil. Vzal třicet stříbrných, které dostal za zradu a chtěl je vrátit představitelům velerady:


Matouš 27:20
Zástupci velerady zatím přesvědčovali lid, aby žádal svobodu pro Barabáše a pro Ježíše smrt.


Matouš 27:52
52-53 a hroby se otvíraly. Když pak Ježíš vstal z mrtvých, mnozí v Jeruzalémě dosvědčovali, že viděli vzkříšené z těch hrobů. Byli předzvěstí toho, že Ježíš zvítězil nad smrtí a jednou vzkřísí všechny své věrné.


Marek 7:10
Tak například Mojžíš vám tlumočil toto přikázání Božího zákona: ‚Měj v úctě svého otce i svou matku.' K tomu dodal, že každý, kdo by třeba jen nadával svým rodičům, propadá trestu smrti.


Marek 9:22
Často byl ve smrtelném nebezpečí, protože ten démon jím smýkal do ohně i do vody. Jestliže je to možné, slituj se a pomoz!"


Marek 9:31
Chtěl mít čas pro své učedníky. Znovu je připravoval na to, že Syn člověka - totiž on sám - bude vydán na pospas lidem, kteří ho zabijí. Ale třetí den po smrti zase vstane k životu.


Marek 11:23
Když budete věřit Bohu - a myslím to smrtelně vážně - a řekli byste této hoře: ‚Zvedni se a padni do moře,' ta hora to udělá. Musíte jen věřit bez nejmenší pochybnosti.


Marek 12:9
Co si myslíte, že udělá ten majitel, až přijde? Spravedlivě je odsoudí k smrti a vinici pronajme jiným.


Marek 13:12
Bude to těžká doba; bratr vydá na smrt svého bratra, otec syna. Děti se postaví proti rodičům a zničí je.


Marek 14:34
Netajil se tím: "Je mi těžko až k smrti. Zůstaňte tady a bděte se mnou."


Marek 14:64
Sami jste slyšeli, jak se rouhá. Co si zaslouží?"Jednohlasně ho odsoudili k smrti. Někteří se vrhli dopředu,


Marek 15:1
Brzy ráno velekněží s nejvyšší židovskou radou vynesli nad Ježíšem rozsudek smrti a poslali ho v poutech k římskému místodržiteli Pilátovi.


Marek 15:10
Tušil totiž, že velekněží ho odsoudili k smrti, protože se báli jeho vlivu na lidi.


Marek 16:7
Jděte a ohlaste jeho učedníkům i Petrovi, že půjde napřed do Galileje. Tam ho uvidíte, jak vám to před svou smrtí řekl."


Lukáš 1:79
aby zazářilo všem, kdo žijí ve tmách a ve stínu smrti,a osvítilo nám cestu ke smíření s Bohem!"


Lukáš 7:2
Tam žil jeden římský důstojník, který vlastnil otroka. Velice si ho cenil, a proto těžce nesl, když otrok smrtelně onemocněl.


Lukáš 13:3
Ne, nebyli. Ať je vám to výstrahou: Smrt čeká na každého z vás a potom bude pozdě litovat svých hříchů.


Lukáš 20:19
Velekněží a učitelé zákona mu v té chvíli v duchu podepisovali rozsudek smrti, ale nic nepodnikli, protože se báli lidu. Dobře totiž pochopili, že to podobenství platilo jim.


Lukáš 21:16
Někdy vás zradí i vlastní rodiče, sourozenci, příbuzní a přátelé. A některé z vás dokonce vydají i na smrt.


Lukáš 21:26
Lidé na zemi budou prožívat velikou úzkost a události se na ně budou valit jako vzedmuté moře. Smrtelný strach zachvátí celý svět. I stálost řádů ve vesmíru bude narušena.


Lukáš 22:33
Šimon odpověděl: "Pane, s tebou jsem odhodlán jít do vězení i na smrt."


Lukáš 22:44
Ježíš se modlil v smrtelné úzkosti. Pot jako krvavé kapky mu stékal na zem.


Lukáš 23:19
Barabáš byl odsouzen k smrti pro pokus o povstání a pro vraždu.


Lukáš 23:22
Zkusil to ještě do třetice: "Ale čím se provinil? Nedokázal jsem mu přece nic, za co je podle zákona trest smrti. Dám ho zbičovat a propustím ho."


Lukáš 23:31
Jestliže se takto nakládá se zeleným stromem, jak to může dopadnout se suchým? Když jdu na smrt já, co můžete čekat vy?"


Lukáš 23:40
Ale ten druhý ho okřikl."Ani ve chvíli smrti se nebojíš Boha?


Lukáš 24:20
A toho muže velerada odsoudila k smrti a byl ukřižován!


Jan 3:15
Každý, kdo ve mne uvěří, ujde smrti a narodí se pro věčnost.


Jan 5:21
Tak jako Otec má moc nad životem a smrtí, tak i Syn vzkřísí k životu ty, které bude chtít.


Jan 5:24
Ujišťuji vás, že každý, kdo přijímá moje slovo jako slovo Boha, má věčný život a unikl smrti při soudu.


Jan 8:5
Mojžíšův zákon je přísný. Odsuzuje ji k smrti ukamenováním. Co ty tomu říkáš?"


Jan 8:44
Protože váš otec je ďábel a vy děláte, co vám našeptává. Jeho lži od počátku přinášejí smrt a nic jiného, protože v něm není ani trochu pravdy. Nemůže si pomoci, lhaní je jeho přirozenost. A je původcem každé lži.


Jan 8:51
Budete-li žít podle mého slova, nemusíte se bát smrti."


Jan 8:52
"Teď se ukázalo, jaký jsi blázen!" posmívali se."Abraham zemřel, proroci zemřeli, a ty tvrdíš, že kdo dá na tebe, unikne smrti.


Jan 10:28
a dávám jim věčný život. Vysvobodím je ze smrti, nikdo a nic mi je z ruky nevyrve.


Jan 11:4
Když se to Ježíš dověděl, řekl: "Nebojte se, Bůh nechce Lazarovu smrt, chce jen oslavit svého Syna."


Jan 11:13
Ježíš však nemluvil o uzdravujícím spánku, ale o Lazarově smrti.


Jan 11:15
a já jsem rád, že jsem k němu nepřišel před jeho smrtí. Mohu vám tak podat nový důkaz o své moci, abyste mi uvěřili. Pojďme tam."


Jan 12:34
"Mluvíš o smrti?" ozvalo se ze zástupu."Vždyť Písmo říká o Mesiáši, že bude žít navždy. O kom to tedy vlastně mluvíš?"


Jan 18:32
Tak se naplnila Ježíšova slova, kterými předpověděl způsob své smrti.


Jan 19:10
"Tak ty se mnou nemluvíš? Nevíš, že rozhoduji o tvém životě a smrti?" řekl Pilát.


Jan 19:15
Oni se dali do křiku: "Pryč s ním! Pryč s ním! Ukřižuj ho!"Pilát ještě namítl: "Vašeho krále mám poslat na smrt?"Velekněží prohlásili pokrytecky: "Nepotřebujeme krále! Máme přece římského císaře."


Jan 21:18
Na jedno však nezapomeň: Donedávna jsi chodil, kam jsi chtěl. Jako stařec rozpřáhneš ruce, přivážou tě a povedou vstříc smrti."


Jan 21:19
Tím mu chtěl naznačit, že bude ukřižován a touto smrtí oslaví Boha.A pak ještě dodal: "Následuj mne!"


Skutky Apoštolské 1:2
2-3 až do svého odchodu k Bohu. Tehdy dal také poslední pokyny o Duchu svatém úzkému kruhu svých učedníků. V období čtyřiceti dnů od své smrti a zmrtvýchvstání se s nimi setkával, dokázal jim, že je opravdu živ, a pověděl jim, že se vrátí, aby uskutečnil Boží záměr se světem.


Skutky Apoštolské 2:24
Bůh však vyrval Ježíše z moci smrti, která ho nemohla udržet, a vzkřísil ho z mrtvých.


Skutky Apoštolské 7:4
Nejprve se tedy Abraham přestěhoval z Chaldeje do Cháranu a po smrti svého otce až do této naší vlasti. Ačkoliv měl Boží slib, že té zemi bude vládnout on i jeho potomci,


Skutky Apoštolské 7:15
Usadili se tam a Jákob i naši patriarchové zůstali v Egyptě do smrti.


Skutky Apoštolské 7:58
odvlekli ho za hradby města a tam ho ukamenovali. Ti, kdo házeli na Štěpána kameny, odložili své pláště k nohám mladého farizeje Saula, který souhlasil se Štěpánovou smrtí.


Skutky Apoštolské 8:1
1-3 Kristovi následovníci odnesli Štěpánovo tělo a pohřbili je. Církev byla velice zarmoucena jeho smrtí. Pro křesťany v Jeruzalémě nastaly zlé časy a všichni - kromě apoštolů - se rozptýlili po Judsku i Samařsku. Saul se teď chopil iniciativy: pronásledoval církev, vnikal do soukromých domů a dával zatýkat věřící muže a ženy, kteří se tam scházeli.


Skutky Apoštolské 11:19
Ti věřící, kteří po Štěpánově smrti při pronásledování uprchli z Jeruzaléma, se dostali až do Fénicie, na Kypr a do města Antiochie v Sýrii. Radostné zvěsti o spáse hlásali jenom židům.


Skutky Apoštolské 13:28
Neměli žádný důvod, aby ho vydali na smrt. Přesto však naléhali na Piláta, aby ho dal popravit.


Skutky Apoštolské 13:35
35-36 A David říká Bohu: ‚Nedopustíš, aby tvůj vyvolený podlehl smrti.' To se ovšem netýkalo samého Davida, jenž splnil ve své době úkol, zemřel, byl pohřben a jeho tělo se rozpadlo v prach.


Skutky Apoštolské 22:4
Víru v Ježíše Krista jsem nenáviděl k smrti. Dokonce jsem jeho vyznavače, muže i ženy, dával zatýkat a věznit.


Skutky Apoštolské 22:22
22-23 Až potud dav Pavla pozorně poslouchal, ale zmínka o pohanech je znovu pobouřila. Začali mávat plášti, házeli na něho hrsti prachu a křičeli: "Pryč s tím zrádcem! Na smrt! Nemá tu co dělat!"


Skutky Apoštolské 25:10
Pavel vytušil smrtelné nebezpečí, a tak odmítl: "Ne, trvám na tom, abych byl ponechán v pravomoci římského soudu. Sám jsi zjistil, že jsem se proti židům nijak neprovinil.


Skutky Apoštolské 25:15
V Jeruzalémě na něho žalovali velekněží a velerada a žádali na mně rozsudek smrti.


Skutky Apoštolské 25:24
Festus dal předvést Pavla a představil ho slovy: "Králi Agrippo, dámy a pánové! To je člověk, jehož smrt tak neodbytně vymáhají židé v Jeruzalémě i zde.


Skutky Apoštolské 25:25
Nedopustil se ničeho, za co by podle římského práva mohl být odsouzen k smrti. Sám se však odvolal k jeho císařskému veličenstvu, a tak jsem se rozhodl poslat ho do Říma. Jsem teď na rozpacích, co uvést v obžalovacím spisu, který musím vystavit. Snad mně v tom pomůžete vy, znalci židovských záležitostí, a zvláště ty, králi, až ho vyslechnete."


Skutky Apoštolské 26:10
a byl jsem při tom v Jeruzalémě nejhorlivější. Velekněží mne zplnomocnili, abych Ježíšovy následovníky vyhledával, zatýkal a dával uvěznit. Vždy jsem byl pro to, aby byli odsouzeni k smrti.


Skutky Apoštolské 26:31
Jejich shodný úsudek byl, že Pavel nespáchal nic, zač by si zasloužil smrt nebo vězení.


Skutky Apoštolské 28:18
Ti mě vyslýchali a byli by mě propustili, protože jsem neudělal nic, zač bych zasluhoval smrt.


Římanům 1:32
Ačkoliv vědí, že podle Božích ustanovení odplatou za takové věci je smrt, nejen to sami dělají, ale schvalují to i jiným.


Římanům 5:10
Jestliže Kristova smrt smířila nás s Bohem ještě v době, kdy nás dělilo nepřátelství, tím spíše nás Kristův život zachrání před Božím hněvem nyní, kdy jsme již smířeni.


Římanům 5:12
Hřích se v tomto světě usadil prostřednictvím jednoho člověka a stejně i důsledek hříchu - smrt. A protože všichni podlehli hříchu, propadli také všichni smrti.


Římanům 5:14
Ale výsledkem jejich neposlušnosti byla stejně smrt, i když nešlo o stejné provinění jako Adamovo. Ježíš je jakýmsi Adamovým protějškem;


Římanům 5:16
Tak jako Adamova neposlušnost přivedla k smrti celé množství lidí, tak dar Boží milosti prostřednictvím Ježíše Krista ruší všechna provinění bez ohledu na jejich množství.


Římanům 5:17
A jako vinou jediného člověka ovládla smrt celý svět, tím spíš budou prostřednictvím Ježíše Krista vládnout ti, kterým on jediný vydobyl milost a bezhříšnost.


Římanům 5:20
Zákon ovšem přispěl k tomu, že přestupků jen přibylo. Čím větší však odpadnutí od Boha, tím většího významu nabývá jeho milost. Odpadnutí od Božího zákona přineslo člověku smrt. Bůh však nabídl člověku milost, tedy dokonalost získanou prostřednictvím Ježíše Krista, která mu opět vrací život.


Římanům 6:3
Kdo se bytostně spojil s Kristem, má účast jak na jeho životě, tak hlavně na jeho smrti,


Římanům 6:4
4-5 jak vyznáváme ponořením do vody při křtu; vždyť je to výraz definitivního rozchodu s dřívějším životem. Současně však jako za Kristovou smrtí následovalo vzkříšení - je to počátek úplně nového života, nové existence.


Římanům 6:10
Kristus zemřel proto, aby jednou provždy zničil zlo, jímž člověk dává smrti právo nad sebou. Když potom vstal z mrtvých, je už smrt proti němu bezmocná, na jeho život má nárok pouze Bůh.


Římanům 6:16
Komu se totiž dáváme do služeb, tomu jsme zavázáni poslušností. Povolíme-li zlu, stane se naším pánem a to vede ke smrti; anebo budeme poslouchat Boha - a pak budeme žít bezhříšně.


Římanům 6:21
Teď se za to stydíte, a co jste z toho měli tenkrát? Stejně to vše končí smrtí.


Římanům 6:23
Hřích dává svou odplatu - smrt; Bůh dává jako projev své milosti věčný život. Získáváme ho prostřednictvím našeho Pána, Ježíše Krista.


Římanům 7:4
Tak i vaše podřízenost zákonu Kristovou smrtí skončila a vy teď náležíte jinému Pánu, totiž vzkříšenému Kristu, aby z vás měl užitek Bůh.


Římanům 7:5
Dokud jsme si žili po svém, ovládal nás hlad po zakázaném ovoci, touha po tom, co zákon zakazuje; tím jsme si vysloužili smrt.


Římanům 7:10
10-11 a s hříchem přišla smrt. A tak se ukázalo, že Boží příkaz, který měl můj život chránit, způsobil vlastně jeho zkázu. Jakmile jsem chtěl jednat nezávisle na Bohu, byl ortel smrti zpečetěn.


Římanům 7:12
12-13 Nuže, byla to tedy ta dobrá a správná Boží přikázání, která zapříčinila moji smrt? Nikoliv ona, nýbrž neposlušnost, pýcha mého"já" přivolala na mou hlavu prostřednictvím dobrých přikázání rozsudek smrti a tím se odhalila jako skutečný nepřítel života.


Římanům 8:1
My, kdo jsme spojeni s Kristem, nemusíme se již obávat žádného odsouzení k smrti.


Římanům 8:2
Vždyť způsob života, jak jej při nás uskutečňuje oživující Duch skrze naše spojení s Kristem, nás vymanil ze zákonitosti hříchu a ze smrti. Zákon nás sice mohl před zlem varovat, ale nemohl nás před ním uchránit.


Římanům 8:6
6-8 Vlastní touhy vedou ke smrti. Duch Boží však dává život a pokoj. Ti první nemají Boha příliš v lásce, protože je jim nepříjemný a jeho zákony nepřijatelné. Takoví se Bohu ovšem nemohou líbit.


Římanům 8:11
A tento Duch, jenž vzkřísil z mrtvých Ježíše Krista, vzkřísí i vaše smrtelné tělo, pokud jej v sobě necháte sílit a vládnout.


Římanům 8:35
Kdo nás odloučí od jeho lásky? Snad těžkosti nebo strach, pronásledování či hlad, nebezpečí života nebo sama smrt? To vše se nám může přihodit.


Římanům 8:36
Vždyť už dávný žalmista napsal: "Každou chvíli vedou někoho z nás na smrt kvůli tobě, mají nás za ovce, určené na porážku."


Římanům 8:38
A já jsem přesvědčen, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani vládci, nic z toho, co se děje nebo teprve má přijít, ani moci světské ani duchovní a vůbec nic z toho, co vyšlo z rukou Stvořitele, nemůže nás odloučit od Boží lásky. Vždyť jsme ji poznali v Ježíši Kristu, když za nás umíral.


Římanům 14:9
Proto Kristus zemřel a zase vstal, aby si podmanil vše živé i mrtvé. Tak tedy v životě i ve smrti náležíme jemu.


1 Korintským 3:22
Pavel nebo Petr nebo Apollo - všichni jsou"vaši" stejným dílem. Vám patří i svět, život i smrt, všechno v přítomnosti a všechno v budoucnosti. Všechno je vaše,


1 Korintským 4:9
Tak se mi zdá, že nám apoštolům vykázal Bůh to nejposlednější místo, jako odsouzencům na smrt. Stali jsme se podívanou pro svět, anděly i lidi.


1 Korintským 10:10
10-11 neprovokujte ho, jako to dělali někteří z nich; a přivolali na sebe jedovaté hady a smrt. Vezměme si z toho ponaučení, mnoho času nám už nezbývá.


1 Korintským 11:26
Jedením toho chleba a společným pitím z kalicha tedy hlásáte Kristovu smrt až do jeho příchodu.


1 Korintským 11:27
To ovšem znamená, že kdo bere ten chléb nebo to víno na lehkou váhu, znevažuje tím Kristovu smrt.


1 Korintským 13:13
Tři věci jsou silnější než smrt:víra, naděje a láska.A největší z nich je láska.


1 Korintským 15:21
21-22 Na počátku dějin člověk svou neposlušností způsobil, že se lidstvo dostalo pod vládu smrti. Kristus, prototyp nového člověka, tuto vládu smrti zase zlomil. My jsme od svých předků zdědili smrt jako nevyhnutelný úděl; kdo však přijme za svůj Kristův život, bude sdílet jeho úděl i ve vzkříšení z mrtvých.


1 Korintským 15:24
24-26 Kristův boj o vítězství nad silami zla a smrti zatím stále ještě pokračuje; smrt sice už prohrála, ale ještě není docela zničena. Až Kristus zlomí moc všech svých nepřátel a své království odevzdá Bohu Otci, dějiny se uzavřou.


1 Korintským 15:30
A proč my stále riskujeme svůj život a denně se díváme smrti v tvář?


1 Korintským 15:31
Ujišťuji vás při všem, co pro mne znamenáte, že skutečně hledím každý den smrti do tváře.


1 Korintským 15:32
K čemu by byl i můj boj na život a na smrt tenkrát v Efezu? Kdyby po smrti nebylo už s čím počítat, mohl bych si to všechno ušetřit a řídit se raději příslovím"dnes užívej života, zítra můžeš být po smrti".


1 Korintským 15:50
Zdůrazňuji vám, milí bratři: naše pozemské tělo z masa a kostí není způsobilé pro Boží říši, protože naše kvality nejsou ani zdaleka takové, aby si zasloužily nesmrtelnost.


1 Korintským 15:53
Zesnulí křesťané vstanou v novém, nesmrtelném těle a my ostatní, pokud budeme ještě naživu, všichni najednou dostaneme zrovna takové tělo, skvělé a nezničitelné.


1 Korintským 15:54
Tak se konečně stane skutečností dávné prorokovo vidění:Vítězství je dovršeno,smrt slavně navždy zničena!


1 Korintským 15:55
Kam ses poděla, ó smrti,a kam zmizel tvůj náhončí?


1 Korintským 15:56
Náhončím smrti je míněn hřích - a ten má svou sílu ze zákona.


1 Korintským 15:58
Vítězství je naše, bratři, zůstaňte pevní a nenechte se zviklat v usilovné spolupráci na Božím díle. Můžete si být jisti, že nic z toho, co jste vykonali pro Pána, se vaší smrtí neztratí.


2 Korintským 1:8
8-9 Nebudu vám, drazí, tajit, že tady v Malé Asii jsme prožili snad nejhorší chvíle svého života. Vypadalo to už, že je s námi konec, připravovali jsme se na smrt. Cítím, že to muselo dojít tak daleko proto, abychom nespoléhali již na nic jiného než na Boha, který má moc vzkřísit i mrtvé.


2 Korintským 1:10
Skutečně nás vyrval přímo z drápů smrti a věřím, že ne naposledy.


2 Korintským 2:16
S ní vdechují jedni život a druzí smrt. Ale kdo je k tomu způsobilý?


2 Korintským 3:7
Když Mojžíš předával izraelskému národu Boží zákony vytesané do kamenných desek, zářil odlesk Boží slávy na jeho tváři tak silně, že oči všech přítomných byly oslněny; a to šlo o zákony, které za neposlušnost přisuzovaly smrt.


2 Korintským 4:10
Utrpení a smrt se nám nevyhýbají, jako se nevyhnuly Kristovi.


2 Korintským 4:11
Dnes a denně nám hrozí mučednická smrt kvůli Ježíšovu jménu, ale právě v takové situaci se na nás nejzřetelněji projevuje Ježíšův život.


2 Korintským 5:2
2-9 Toužíme po tom a zároveň kolísáme, protože bychom se rádi vyhnuli umírání a vstoupili přímo do nesmrtelného života, k němuž nás Bůh už nyní připravuje: jako záruku nám dal svého Ducha. Proto se můžeme důvěřivě těšit na náš nebeský domov; ve svých tělech tu vlastně žijeme v cizině, daleko od své vlasti, kde nás očekává Kristus. Nevidíme ho, ale jsme s ním spojeni vírou. Proto s plnou důvěrou a rád opustím třeba hned toto tělo, abych získal domov u svého Pána. V každém případě však chci dělat to, co se líbí jemu, ať už to znamená setrvat zde v cizině, nebo se vydat do své vlasti. Na ničem jiném totiž nezáleží.


2 Korintským 5:14
Kristova láska nás zajala. Je přece zřejmé, že smrt toho, kdo zemřel za všechny, se rovná tomu, jako kdyby zemřeli všichni,


2 Korintským 6:8
8-10 Stojím při Bohu věrně, ať mě za to oslavují nebo mi nadávají, ať mi věří nebo mě prohlašují za podvodníka. Pro jedny mé jméno nic neznamená, jiní nahlédli až na dno mého srdce. Denně se nade mnou vznáší smrt, ale nikdy jsem nežil plněji. Bili mě, div jsem ducha nevypustil, ale přece mě nezabili. Stále mi házejí klacky pod nohy, o radost mě tím však nepřipraví. Jsem chudý, a přece rozdávám poklady nesmírné ceny. Nemám nic - a přece mi patří celý svět! Moji drazí přátelé, musel jsem vám to napsat tak, jak to cítím.


2 Korintským 7:3
Nechápejte to, prosím vás, jako výčitku, skutečně vás mám rád a na tom se v životě ani ve smrti nic nezmění.


2 Korintským 11:26
26-27 Kolikrát jsem cestoval stovky vyčerpávajících kilometrů, ohrožován rozvodněnými řekami, lupiči, vlastními soukmenovci i pohany. Smrt mi hrozila v rozběsněných davech i liduprázdných pouštích, na rozbouřeném moři i mezi falešnými bratry. Vím, co jsou bezesné noci a smrtelná únava, sžíravý hlad a mučivá žízeň, co je být na kost promrzlý a nemít se čím zahřát.


2 Korintským 12:7
Bůh mi toho ukázal tolik, že mi musel přidat i jedno trápení, abych nezpyšněl: je to bolest, která mi jako satanův posel má stále připomínat, že jsem jen smrtelný lidský červíček.


Galatským 2:19
Já osobně jsem na zákonu a jeho předpisech ztroskotal. Ve smyslu zákona jsem byl odsouzen k smrti a popraven. Na mně si zákon už nic nevezme. Kristovo ukřižování bylo i mým ukřižováním.


Galatským 3:18
Kdyby nás totiž mohlo od věčné smrti zachránit přesné dodržování zákona, nemusel Bůh Abrahamovi nic slibovat. On to však udělal.


Galatským 4:5
Musel se postavit na místo nás, kteří jsme propadli před zákonem, aby nás, odsouzence k smrti, vrátil do svobodné Boží rodiny.


Galatským 5:5
5-6 Ale my smíme v Božím Duchu spoléhat na to, že Kristova smrt smazala naše provinění a smířila nás s Bohem. Obřízka a ostatní židovské obřady nám už nemusí dělat těžkou hlavu, protože vše záleží jen na víře, projevující se láskou.


Efezským 1:5
5-7 Dík Bohu za jeho nekonečnou laskavost, kterou nám prokázal v osobě Ježíšově! Jeho milost k nám je tak nesmírná, že nám pro jeho oběť odpustil všechno zlé a zachránil nás od jisté smrti.


Efezským 2:15
Kristus spojil to, co bylo nesmiřitelně rozděleno přehradou židovských zákonů, která dělila svět na dva tábory. Kristovou smrtí tato zeď padla a oba tábory, až dosud nepřátelské, byly spojeny v jednu Boží rodinu, v jedno tělo a tak konečně zavládl mír.


Filipským 1:21
Vždyť mým životem je Kristus, a proto i smrt mi bude ziskem.


Filipským 2:8
a dokonce přijal úděl otroka.Poslušně šel cestou ponížení až k potupné smrti:popravili ho na kříži jako zločince.


Filipským 2:30
Vždyť pro Kristovo dílo dal v sázku vlastní život a ve snaze nahradit mi vás všechny by byl se málem uštval k smrti.


Filipským 3:10
poznat Krista a moc jeho zmrtvýchvstání a podílet se na jeho utrpení. A tak chci i já podstoupit jeho smrt


Filipským 3:21
aby naše slabá a smrtelná těla proměnil a dal jim stejnou podstatu, jakou mělo jeho tělo po vzkříšení. On je schopen to učinit, protože je Pánem vesmíru.


Koloským 1:18
On je hlava těla, totiž své církve.On je počátek nového života,protože je první, kdo sám zvítězil nad smrtí.


Koloským 1:22
Ale nyní Kristus obnovil mír mezi vámi a Bohem tím, že podstoupil smrt a jako své bezúhonné přátele vás k Bohu přivedl.


Koloským 2:12
Vždyť ve křtu jsme se postavili po bok Kristu v jeho smrti i pohřbení a s jeho vzkříšením jsme přijali i my nový život.


1 Timoteovi 1:15
Jak je to pravdivé a jak rád bych to každému rozhlásil: Ježíš přišel na svět zachránit nás, od Boha odloučené a smrti propadlé. A jestli byl někdo od Boha daleko, byl jsem to já.


1 Timoteovi 1:17
Sláva a čest Bohu za to na věky! On je věčný král, neviditelný, nesmrtelný, jediný a slavný Bůh!


1 Timoteovi 6:16
on jediný je nesmrtelný a bydlí v neproniknutelném světle. Lidské oko ho nevidělo a vidět nemůže. Jemu patří sláva i čest a vláda na věky věků!


2 Timoteovi 1:10
a ta se viditelně projevila, když Kristus přišel, aby zlomil moc smrti a ukázal nám, jak důvěrou v něho můžeme dospět k věčnému životu.


Židům 2:9
Zato je zřejmé, že Ježíše, který byl na chvíli menší než andělé, Bůh opatřil slávou a ctí, protože za každého z nás vytrpěl smrt.


Židům 2:15
aby svou smrtí zlomil moc ďábla, který ovládá smrt, a osvobodil ty, kteří procházejí životem zotročeni neustálým strachem ze smrti.


Židům 5:7
Když byl Kristus na zemi, přednášel hlasitě, úpěnlivě a s pláčem prosby Bohu, který ho jediný mohl zachránit před smrtí. Bůh ho v jeho úzkosti vyslyšel.


Židům 7:16
který svou hodnost nedědí na základě lévijského zákona, ale ujímá se jí mocí své nesmrtelnosti.


Židům 7:23
Kněží bylo mnoho. Protože byli smrtelní, nastupoval jeden za druhým. Žádný nemohl konat úřad do nekonečna.


Židům 9:16
16-17 Ano, k závěti musí přistoupit smrt odkazujícího. Teprve potom je neměnná. Nelze ji vykonat, pokud je živ.


Židům 11:4
Ve víře obětoval Adamův syn Ábel lepší oběť než jeho bratr Kain a pro víru byl prohlášen za bezhříšného. Kain ho po oběti zabil, ale Ábel navzdory smrti mluví skrze svou víru dál.


Židům 11:5
Pro svou víru byl Henoch ušetřen smrti, protože Bůh si ho vzal k sobě. Předtím o něm bylo vydáno svědectví, že se líbil Bohu.


Židům 11:34
zavírali tlamy lvům, vzdorovali žáru ohně, unikali násilné smrti, v slabosti získávali novou sílu, nabývali převahu v boji a zaháněli nepřátelské armády.


Jakubův 1:15
Zlé myšlenky jsou zárodkem hříchu a hřích vede k rozkladu a smrti.


Jakubův 3:8
ale svůj vlastní jazyk zkrotit nedovede. Co jednou vysloví zlého, vymkne se jeho vůli a šíří se to jako smrtelný jed.


1 Petrův 3:18
Vždyť Kristus také trpěl. Sám bez viny - zemřel za naše hříchy, aby nás přivedl k Bohu. Jeho tělo bylo vydáno na smrt, ale Boží Duch jej vzkřísil.


1 Petrův 3:19
19-20 A týž Duch svatý zmocnil Noeho, když nesl Kristovo poselství záchrany těm, kteří před potopou byli pro svou nevěru v zajetí smrti. Bůh na ně trpělivě čekal, zatímco Noe stavěl koráb. Přesto jen osm lidí bylo zachráněno.


1 Petrův 3:21
To je předobraz křtu, který nyní zachraňuje vás. Při křtu vyznáváme, že jsme byli zachráněni před smrtí vzkříšením Ježíše Krista. Křest vyžaduje samozřejmě daleko více než pouhé obmytí tělesné špíny. Vyjadřuje skutečnost, že se obracíme k Bohu s prosbou, aby očistil naše svědomí od hříchu.


2 Petrův 1:15
Chci k tomu využít každou příležitost, a proto vám píši, abyste se mohli k mým radám vracet i po mé smrti.


1 Janův 3:14
Víme, že už nepodléháme vládě smrti, ale vládě života, protože se navzájem milujeme.


1 Janův 3:15
Kdo nemiluje, zůstává v zajetí smrti. Kdo nenávidí, rozsévá smrt a ztrácí podíl na věčném životě.


1 Janův 5:17
Každá neposlušnost je hřích, ale hřích bez pokání vede k smrti.


Zjevení Janovo 1:18
Jsem živ; i když jsem zemřel, teď žiji na věčné věky. Mám klíče od smrti i hrobu.


Zjevení Janovo 2:10
Nebojte se utrpení, které ještě přijde. Ďábel dostane některé z vás i do vězení a bude zkoušet vaši věrnost po deset dnů. Buďte věrní až do smrti a dám vám věčný život - cenu vítězů.


Zjevení Janovo 2:11
Slyšte, co vám říká Bůh: Kdo zvítězí, nepodlehne věčné smrti.


Zjevení Janovo 5:6
Setřel jsem slzy a vidím, že v kruhu starců, mezi čtyřmi bytostmi u trůnu, stojí Beránek, s jizvami po smrtelných ranách. Na hlavě má znamení plnosti síly a vševědoucnosti Božího Ducha.


Zjevení Janovo 6:8
Vyrazil kůň mrtvolně bledé barvy a jela na něm sama Smrt a za ní zůstávali mrtví. Čtvrtina země jí padla za oběť: rozsévala války, hlad, epidemie a přírodní pohromy.


Zjevení Janovo 6:9
Tu Beránek rozlomil pátou pečeť svitku a já jsem uviděl oltář a kolem něho ty, kteří podstoupili mučednickou smrt pro věrnost Bohu a pro hlásání Boží zvěsti.


Zjevení Janovo 9:5
5-6 Nesměly je usmrcovat, ale mohly je pět měsíců trápit. Bodání toho hmyzu bude tak bolestivé, že mnozí se budou chtít sami zabít, avšak nepodaří se jim to, budou toužit po smrti, ale marně.


Zjevení Janovo 11:7
Jakmile však tito dva svědkové skončí určený úkol, vystoupí z propasti šelma, svede s nimi boj, přemůže je a usmrtí.


Zjevení Janovo 11:10
Budou se z jejich smrti radovat, pořádat oslavy a vzájemně si blahopřát: Ti dva už nás nbudou obtěžovat.


Zjevení Janovo 12:11
Zvítězili nad ním krví Krista, Beránka obětovaného za ně, a svým svědectvím o něm. Nemilovali svůj život natolik, aby se zalekli smrti.


Zjevení Janovo 13:3
Jedna z jejích hlav se zdála smrtelně zraněna, ale vyhojila se. Celý svět se té bestii obdivoval a poslušně ji následoval.


Zjevení Janovo 13:10
Komu je určeno vězení, půjde do vězení, kdo má jít na smrt, bude popraven. Ano, takové zkoušky musejí přijít na Boží lidi, aby osvědčili svou vytrvalost a víru.


Zjevení Janovo 13:12
Ta se teď stává vykonavatelem moci té první šelmy. Nutí obyvatele země, aby uctívali onu první šelmu, která se vyléčila ze smrtelné rány.


Zjevení Janovo 13:14
Přikáže jim, aby postavili sochu té smrtelně zraněné a zase uzdravené bestii.


Zjevení Janovo 18:8
Proto se teď na něj v jediném dni nahrne pohroma za pohromou,smrt, pláč, hlad a oheň.Tak rozhodl mocný Pán Bůh."


Zjevení Janovo 20:6
Šťastni jsou ti věrní, kteří mají účast na prvním vzkříšení. Na ty už druhá smrt nemá nárok, jsou to Boží kněží a Kristovi spoluvládci v tisíciletém království.


Zjevení Janovo 20:12
12-13 A viděl jsem vzkříšené mrtvé, malé i velké, stát před tím trůnem. Moře, smrt i její říše vydaly své mrtvé. Byly otevřeny Knihy skutků a Kniha života a byli souzeni podle svých činů.


Zjevení Janovo 20:14
Smrt a její pomocníci skončili v moři plamenů. Toto ohnivé moře je druhá, věčná smrt.


Zjevení Janovo 21:4
a setře jim každou slzu s očí.Tam už nebude smrt ani nářek ani bolest,protože starý svět zmizel v nenávratnu."


Czech Bible (SNC) 2000
Biblica