A A A A A


Vyhledávání

Matouš 2:15
A tam zůstal až do smrti Herodovy, takže se tím naplnilo, co předpověděl Pán slovy proroka: „Z Egypta jsem povolal svého syna.“


Matouš 2:16
Tu Herodes vida, že jej mudrci oklamali, rozhněval se náramně. Dal usmrtit v Betlemě a v celém jeho okolí všechny chlapečky ode dvou let a níže podle doby, kterou vyzvěděl na mudrcích.


Matouš 2:19
Po smrti Herodově, hle, zjevil se Josefovi v Egyptě anděl Páně ve snách


Matouš 4:16
Lid, který žil ve tmě, uzřel veliké světlo, a těm, kteří bydleli v krajině stínu smrti, vzešlo světlo.“


Matouš 10:21
„Vydá pak na smrt bratr bratra a otec své dítě; a povstanou děti proti rodičům a budou je zabíjeti.


Matouš 16:28
Vpravdě pravím vám: Jsou tu někteří mezi přítomnými, kteří neokusí smrti, dokud neuzří Syna člověka přicházeti do jeho království.“


Matouš 20:18
„Hle, ubíráme se do Jerusalema a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům. Ti jej odsoudí na smrt


Matouš 26:38
Tu jim praví: „Smutná je duše má až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou!“


Matouš 26:59
Velekněží a celá velerada hledali křivé svědectví proti Ježíšovi, aby ho mohli vydati na smrt,


Matouš 26:66
Co soudíte vy?“ A oni odpověděli: „Hoden je smrti!“


Matouš 27:1
Když se pak rozednilo, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho vydají na smrt.


Marek 8:39
Potom jim řekl: „Vpravdě pravím vám: Jsou tu někteří mezi přítomnými, kteří neokusí smrti, dokud neuzří království Boží přicházeti v moci.“


Marek 10:33
„Hle, ubíráme se do Jerusalema a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům [a starším]. Ti jej odsoudí na smrt a vydají ho pohanům.


Marek 12:5
A opět poslal jiného, toho však zabili; a ještě mnoho jiných; a z těch jedny zmrskali, jiné usmrtili.


Marek 13:12
Tehdy vydá bratr bratra na smrt a otec své dítě, i děti povstanou proti rodičům a budou je zabíjeti.


Marek 14:34
I praví jim: „Smutná je má duše až k smrti; zůstaňte zde a bděte!“


Marek 14:55
Velekněží a celá velerada hledali svědectví proti Ježíšovi, aby jej vydali na smrt; ale nenalezli.


Marek 14:64
Slyšeli jste rouhání. Co soudíte vy?“ A oni všichni ho odsoudili, že je hoden smrti.


Lukáš 1:79
aby osvítil ty, kteří jsou ve tmě a ve stínu smrti, aby řídil naše kroky na cestu pokoje.“


Lukáš 7:2
Služebník jednoho setníka, který si ho velmi vážil, ležel (tam) na smrt nemocen.


Lukáš 9:27
Vpravdě pravím vám: Jsou tu někteří mezi přítomnými, kteří neokusí smrti, dokud neuzří království Boží.“


Lukáš 9:31
Ti se zjevili v slávě a mluvili o jeho smrti, kterou měl podstoupiti v Jerusalemě.


Lukáš 12:5
Ukáži vám, koho se máte báti: Bojte se Toho, který má moc po smrti uvrhnouti do pekla! Ano, pravím vám: Toho se bojte!


Lukáš 21:16
Ba i rodiče a bratří a příbuzní a přátelé budou vás zrazovat. Některé z vás usmrtí


Lukáš 22:2
Velekněží a zákoníci uvažovali, jak by Ježíše usmrtili; ale báli se lidu.


Lukáš 22:33
On mu řekl: „Pane, s tebou jsem hotov jíti i do žaláře, i na smrt!“


Lukáš 22:43
I zjevil se mu anděl s nebe a posiloval ho. A když se octl ve smrtelné úzkosti, modlil se vroucněji.


Lukáš 23:15
Ale ani Herodes ne, neboť jsem vás k němu poslal. Hle, nespáchal nic, co by zasluhovalo smrti.


Lukáš 23:22
On však jim řekl po třetí: „Co zlého spáchal tento? Žádné příčiny smrti na něm nenalézám. Potrestám ho tedy a propustím.“


Lukáš 24:20
Jak ho naši velekněží a členové velerady vydali k odsouzení na smrt a ukřižovali ho.


Jan 5:18
Proto židé tím více dychtili po jeho smrti, poněvadž nejen rušil sobotu, nýbrž i Boha nazýval svým Otcem a stavěl se na roveň Bohu.


Jan 5:24
Vpravdě, vpravdě pravím vám: Kdo slyší mé slovo a věří Tomu, který mě poslal, má život věčný a nepropadá soudu, nýbrž přešel ze smrti do života.


Jan 7:1
Potom chodil Ježíš po Galileji, neboť nechtěl choditi po Judsku, poněvadž ho tam židé zamýšleli usmrtiti.


Jan 7:19
Což vám nedal Mojžíš zákon? A nikdo z vás neplní zákon. Proč zamýšlíte mě usmrtit?“


Jan 7:20
Zástup odpověděl: „Máš zlého ducha; kdo zamýšlí tě usmrtit?“


Jan 7:25
Tu řekli někteří z Jerusalema: „Což to není ten, kterého zamýšlejí usmrtit?


Jan 8:37
Vím, že jste potomky Abrahamovými, avšak přece zamýšlíte mě usmrtit, poněvadž mé slovo nemá ve vás místa.


Jan 8:40
Ale nyní zamýšlíte mne usmrtit, mne, který jsem vám mluvil pravdu, kterou jsem slyšel od Boha. Takto Abraham nejednal.


Jan 11:4
Když to Ježíš uslyšel, řekl: „Ta nemoc není k smrti, nýbrž k slávě Boží, aby Syn člověka byl skrze ni oslaven.“ –


Jan 11:13
Ježíš však to řekl o jeho smrti, kdežto oni myslili, že mluví o spánku. –


Jan 11:53
Od toho dne tedy se uradili, že ho usmrtí.


Jan 12:10
Velekněží se však uradili, že i Lazara usmrtí,


Jan 12:33
Těmi slovy chtěl naznačiti, jakou smrtí zemře. –


Jan 18:31
I řekl jim Pilát: „Vezměte ho vy a suďte podle svého zákona!“ Tu řekli mu Židé: „My nesmíme nikoho usmrtit.“ –


Jan 18:32
Aby se naplnilo slovo Ježíšovo, jímž naznačil způsob své smrti.


Jan 21:19
Těmi slovy chtěl naznačiti, jakou smrtí oslaví Boha. – A po těch slovech mu praví: „Následuj mě!“


Skutky Apoštolské 2:23
toho, který byl vydán pevným úradkem a předvedením Božím, rukama bezbožníků jste ukřižovali a usmrtili.


Skutky Apoštolské 2:24
Ale Bůh ho zprostil bolestí smrti a vzkřísil ho z mrtvých, neboť bylo nemožné, aby byl od ní držen.


Skutky Apoštolské 3:15
Původce života jste usmrtili, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých; my jsme toho svědky.


Skutky Apoštolské 5:30
Bůh otců našich vzkřísil Ježíše, kterého jste vy pověsili na dřevo a usmrtili.


Skutky Apoštolské 5:33
Když to uslyšeli, pukali hněvem a pomýšleli je usmrtiti.


Skutky Apoštolské 7:4
I vyšel z chaldejské země a bydlil v Haranu. Odtud ho po smrti jeho otce přestěhoval (Bůh) do této země, v které vy nyní bydlíte.


Skutky Apoštolské 7:28
Copak chceš ty mě usmrtiti, jako jsi včera usmrtil Egypťana?'


Skutky Apoštolské 7:52
Kterého z proroků nepronásledovali vaši otcové? Ano i usmrtili ty, kteří předpovídali příchod tohoto Spravedlivého. Vy jste se nyní stali jeho zrádci a vrahy, vy,


Skutky Apoštolské 9:23
Po mnoha dnech se uradili židé vespolek, že ho usmrtí;


Skutky Apoštolské 9:24
ale jejich úmysl byl oznámen Pavlovi. Ve dne v noci hlídali u bran, aby ho usmrtili.


Skutky Apoštolské 9:29
Mluvil [také pohanům] a přel se s Hellenisty. Ale ti usilovali o to, aby ho usmrtili.


Skutky Apoštolské 10:39
My jsme svědky všeho toho, co činil v zemi judské i v Jerusalemě. Toho pověsili na dřevo a usmrtili.


Skutky Apoštolské 12:2
I dal usmrtiti mečem Jakuba, bratra Janova,


Skutky Apoštolské 13:28
Ačkoliv na něm nenalezli žádné příčiny k smrti, žádali od Piláta, aby byl popraven.


Skutky Apoštolské 14:14
vyběhli s křikem mezi zástupy a pravili: „Muži, co to činíte? I my jsme smrtelníci a lidé jako vy! Kážeme vám evangelium, abyste se obrátili od těchto nicotných (model) k Bohu živému, který stvořil nebe i zemi a moře i všechno, co jev nich.


Skutky Apoštolské 16:27
Když se žalářník probudil a spatřil dveře vězení otevřené, vytasil meč a chtěl se usmrtiti, neboť se domníval, že vězni utekli.


Skutky Apoštolské 21:31
Už ho chtěli usmrtiti, když tu bylo veliteli vojska ohlášeno, že se bouří celý Jerusalem.


Skutky Apoštolské 22:4
I pronásledoval jsem toto učení až k smrti. Muže i ženy jsem spoutával a uvrhoval do vězení,


Skutky Apoštolské 23:12
Druhého dne se srotili někteří židé a zapřisáhli se, že nebudou jísti ani píti, dokud Pavla neusmrtí.


Skutky Apoštolské 23:14
Ti přišli k velekněžím a starším a řekli: „Slavnostně jsme se zapřisáhli, že ničeho neokusíme, dokud neusmrtíme Pavla.


Skutky Apoštolské 23:15
Proto nyní ohlaste vy s veleradou veliteli, aby ho k vám přivedl, jako byste chtěli důkladněji vyšetřiti jeho záležitost. My pak jsme ochotni ho usmrtit, ještě dříve než se přiblíží.“


Skutky Apoštolské 23:21
Ale ty jim nevěř, neboť z nich víc než čtyřicet mužů činí mu úklady a zapřisáhli se, že nebudou jísti ani píti, dokud ho neusmrtí. A nyní jsou připraveni a čekají na tvou přípověď.“


Skutky Apoštolské 23:25
[Bál se totiž, aby ho snad židé násilně neodvedli a neusmrtili a aby se on sám potom nedostal do pomluvy, jako by byl přijal úplatek.]


Skutky Apoštolské 23:27
Tohoto muže zajali židé a jižjiž ho chtěli usmrtiti. I zakročil jsem s vojskem a vytrhl ho, poněvadž jsem zvěděl, že je římským občanem.


Skutky Apoštolské 23:29
I shledal jsem, že na něho žalují ve věcech svého zákona, ale že není vinen žádným zločinem, na který je smrt nebo vězení.


Skutky Apoštolské 25:3
a snažně si žádali od něho jako milost – proti Pavlovi – aby ho dal přivésti do Jerusalema. – Strojili mu totiž úklady, chtějíce ho na cestě usmrtiti. –


Skutky Apoštolské 25:11
Provinil-li jsem se přece anebo spáchal-li jsem něco, co zasluhuje smrti, nezdráhám se umříti. Není-li však nic na. tom, z čeho mě tito obviňují, nikdo mě nemůže jim vydati. K císaři se odvolávám!“


Skutky Apoštolské 25:25
Ale já jsem shledal, že neučinil nic, co zasluhuje smrti. Poněvadž se však odvolal k císaři, rozhodl jsem se ho poslat k němu.


Skutky Apoštolské 26:21
Proto židé uchopili mě v chrámě a pokoušeli se mě usmrtiti.


Skutky Apoštolské 26:31
Když odešli, pravili k sobě vespolek: „Tento člověk neučinil nic, co zasluhuje smrti nebo okovů.“


Skutky Apoštolské 27:42
I radili vojínové vězně usmrtit, aby některý, až doplave (na břeh), neutekl.


Skutky Apoštolské 28:18
Ti mě chtěli po vyšetření propustit, poněvadž na mně není žádného provinění hodného smrti.


Římanům 1:32
Ačkoliv sice poznali spravedlivé ustanovení Boží, že pachatelé takových věcí hodni jsou smrti, nejen že je páší, nýbrž i souhlasí s těmi, kdož je páší.


Římanům 2:7
těm, kdož vytrvale v konání dobra hledají slávu, čest a nesmrtelnost; rozhořčeným hněvem pak


Římanům 4:25
který byl vydán za naše hříchy na smrt a vstal z mrtvých pro naše ospravedlnění.


Římanům 5:10
Jestliže jsme totiž byli smrtí jeho Syna smířeni s Bohem, když jsme byli jeho nepřáteli, tím spíše, když jsme byli smířeni, budeme zachováni jeho životem.


Římanům 5:12
Proto, jako skrze jednoho člověka přišel hřích na tento svět a skrze hřích smrt, a tak na všechny lidi přišla smrt, poněvadž všichni zhřešili...


Římanům 5:14
Přece však smrt panovala od Adama až do Mojžíše také nad těmi, kdož nezhřešili podobným přestoupením jako Adam. Ten byl předobrazem budoucího (Adama).


Římanům 5:17
Neboť jestliže proviněním jednoho, a právě toho jednoho, kralovala smrt, mnohem spíše ti, kdož dostávají hojnost milosti a daru ospravedlnění, budou kralovati v životě (věčném) skrze jednoho: Ježíše Krista.


Římanům 5:21
aby jako hřích kraloval ve smrti, tak i kralovala milost spravedlností k životu věčnému skrze Ježíše Krista, Pána našeho.


Římanům 6:3
Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, v jeho smrt jsme byli pokřtěni?


Římanům 6:4
Byli jsme tedy spolu s ním pohřbeni křtem ve smrt, abychom tak – jako Kristus byl Otcovou slávou vzkříšen z mrtvých – i my vedli nový život.


Římanům 6:5
Neboť jestliže jsme byli vštípeni v něj připodobněním k jeho smrti, (budeme vštípeni v něj) i připodobněním k jeho vzkříšení.


Římanům 6:9
Vždyť víme, že Kristus, vstav z mrtvých, již neumírá, smrt nad ním již nemá moci.


Římanům 6:12
Ať tedy nekraluje ve vašem smrtelném těle hřích, abyste poslouchali jeho žádosti!


Římanům 6:13
Ani nedávejte své údy hříchu za nástroj nepravosti, nýbrž oddejte se Bohu jako ti, kdož ze smrti přešli k životu, a své údy (dejte) Bohu za nástroj spravedlnosti!


Římanům 6:16
Což nevíte, když se dáváte za služebníky k poslušnosti, že jste služebníci toho, koho posloucháte, buď (jako služebnici) hříchu, což vede k smrti, nebo (jako služebníci) poslušnosti, (což vede) k spravedlnosti?


Římanům 6:22
Neboť konec těch věcí je smrt. Nyní však, osvobozeni od hříchu, stali jste se služebníky Božími, a jako svůj užitek máte posvěcení, jako cíl máte život věčný,


Římanům 6:23
neboť odplata hříchu je smrt, dar Boží však (je) život věčný v Kristu Ježíši, Pánu našem.


Římanům 7:5
Neboť když jsme žili tělesně, působily v našich údech hříšné žádosti (vzbuzené) skrze zákon, aby nesly ovoce smrti.


Římanům 7:10
a tak se ukázalo, že přikázání, které (mělo býti) k životu, je mi k smrti.


Římanům 7:11
Hřích totiž vznikl z přikázání, oklamal a usmrtil mě jím.


Římanům 7:13
Stalo se tedy to, co je dobré, pro mne smrtí? Vůbec ne! Avšak hřích, aby se ukázal jako hřích, způsobil mi skrze to dobré smrt, aby se stal hřích nad míru hříšným skrze to přikázání. Bezmocný boj nevykoupeného člověka s hříšnými sklony.


Římanům 7:24
Ó já nešťastný člověk! Kdo mě vysvobodí z těla této smrti?


Římanům 8:2
Neboť zákon ducha, který oživuje, osvobodil mě v Kristu Ježíši od zákona hříchu i smrti.


Římanům 8:6
Smýšlení těla totiž jek smrti, smýšlení ducha však k životu a pokoji,


Římanům 8:11
A přebývá-li ve vás Duch Toho, jenž vzkřísil z mrtvých Ježíše, zajisté Ten, jenž vzkřísil Krista Ježíše, oživí také vaše smrtelná těla svým Duchem, jenž přebývá ve vás.


Římanům 8:32
Když ani vlastního Syna neušetřil, ale za nás za všechny ho vydal na smrt, jak i s ním nedá nám všecko?


Římanům 8:36
Tak je psáno: „Neboť kvůli tobě jsme po celý den na smrt vydáváni; jsme pokládáni za ovce na zabití.“


Římanům 8:38
Neboť jsem přesvědčen, že ani smrt ani život, ani andělé ani knížata [ani mocnosti], ani věci přítomné ani budoucí, ani síla,


Římanům 14:9
To byl zajistě účel Kristovy smrti a vzkříšení, aby panoval jak nad mrtvými tak nad živými.


1 Korintským 3:22
ať Pavel nebo Apollo nebo Petr, nebo svět, nebo život nebo smrt; ať věci přítomné nebo budoucí, všechno je vaše.


1 Korintským 4:9
Domnívám se totiž, že Bůh nás, apoštoly, postavil až na poslední místo jako odsouzené k smrti; vždyť jsme se stali podívanou světu, andělům i lidem.


1 Korintským 11:26
Kdykoliv totiž budete jísti tento chléb a píti kalich, smrt Páně budete zvěstovati, dokud nepřijde.


1 Korintským 15:21
Poněvadž totiž skrze člověka (přišla) smrt, (přichází) též skrze člověka vzkříšení z mrtvých.


1 Korintským 15:26
Jako poslední nepřítel bude zničena smrt;


1 Korintským 15:53
Musí zajisté toto porušitelné (tělo) obléci neporušitelnost a toto smrtelné (tělo) obléci nesmrtelnost.


1 Korintským 15:54
Až pak toto porušitelné (tělo) obleče neporušitelnost a toto smrtelné obleče nesmrtelnost, tehdy se splní to slovo, které je psáno: „Pohlcena je smrt vítězně.


1 Korintským 15:55
Kde jest, smrti, tvé vítězství? Kde jest, smrti, tvůj osten?“


1 Korintským 15:56
Osten smrti je hřích a moc hříchu je v zákoně.


2 Korintským 1:9
Ano, sami nad sebou jsme vyřkli rozsudek smrti, abychom nespoléhali na sebe, nýbrž na Boha, který křísí mrtvé.


2 Korintským 1:10
Ten nás vysvobodil z tak velikého nebezpečenství smrti a (dále) vysvobozuje; v něho doufáme, že také ještě vysvobodí,


2 Korintským 2:16
těmto smrtelnou vůní k smrti, oněm životodárnou vůní k životu. A kdo je k tomu způsobilý?


2 Korintským 3:7
Byla-li však služba smrti vrytá literami na kamenech tak slavná, že synové Izraelovi nemohli pohleděti ve tvář Mojžíšovu pro záři jeho obličeje, která pomíjela,


2 Korintským 4:11
Ustavičně totiž my, kteří žijeme, jsme vydáváni na smrt kvůli Ježíši, aby bylo vidět život Ježíšův na našem smrtelném těle.


2 Korintským 4:12
Tak je činná v nás smrt, ve vás však (je činný) život.


2 Korintským 5:4
My, kteří jsme v tomto stánku svého těla sklíčeni, sténáme, poněvadž si nepřejeme býti svléknuti, nýbrž (ještě) nadto přioděni, aby život pohltil to, co je smrtelné.


2 Korintským 7:3
Nepravím to, abych vás tím odsoudil; vždyť jsem dříve pravil, že jste v našem srdci spojeni s námi na život a na smrt.


2 Korintským 7:10
Zármutek totiž, je-li podle vůle Boží, působí změnu smýšlení k spáse, a takové změny smýšlení netřeba litovat, kdežto zármutek světa působí smrt.


2 Korintským 11:23
Jsou služebníky Kristovými? Jako pošetilý pravím: já více. V mnoha pracích (jsem býval), velmi často ve vězeních, v ranách nadmíru, v nebezpečenstvích smrti častokrát.


Efezským 2:16
a aby obě v jednom těle křížem smířil s Bohem tím, že na sobě samém usmrtil ono nepřátelství.


Filipským 1:20
a to jak očekávám a doufám, že v ničem nebudu zahanben, ale že Kristus zcela neohroženě jako vždy, tak i nyní bude oslaven na mém těle, ať (mým) životem nebo (mou) smrtí.


Filipským 1:21
Vždyť pro mne život je Kristus a smrt zisk.


Filipským 2:8
Ponížil sebe samého, stav se poslušným až k smrti, a to k smrti kříže.


Filipským 2:27
On se skutečně rozstonal na smrt, ale Bůh se nad ním smiloval, a nejen nad ním, nýbrž i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek.


Filipským 2:30
Neboť pro dílo Kristovo se vydal až do nebezpečí smrti a svůj život vydal v sázku, aby nahradil vaši nepřítomnost ve službě pro mne.


Filipským 3:10
abych poznal jej i moc jeho zmrtvýchvstání a účast v jeho utrpení, protože jemu chci býti podoben i v smrti.


Koloským 1:22
nyní usmířil smrtí svého lidského těla, aby vás před sebou učinil svatými, neposkvrněnými a bezúhonnými,


1 Timoteovi 1:17
Věčnému Králi, nesmrtelnému, [neviditelnému a jedinému Bohu budiž čest a sláva na věky věků! Amen.


1 Timoteovi 6:16
On jediný je nesmrtelný a přebývá ve světle nepřístupném; jej nikdo z lidí neviděl, ba ani viděli nemůže, jemu přísluší čest a vláda na věky. Amen.


2 Timoteovi 1:10
Spasitele našeho Ježíše Krista přišla ve známost. On zničil smrt a přivedl na světlo neporušitelný život skrze evangelium.


2 Timoteovi 4:6
Vždyť já se již vydávám v oběť a čas mé smrti nastává.


Židům 2:9
Vidíme však, že Ježíš, jenž byl nakrátko ponížen pod anděly, aby z lásky Boží podstoupil smrt za všechny, je (nyní) pro své utrpení a svou smrt korunován slávou a ctí.


Židům 2:14
Poněvadž tedy dítky byly téže lidské přirozenosti, byl i On jí účasten jako oni, aby smrtí zničil toho, jenž měl moc nad smrtí, to jest ďábla,


Židům 2:15
a aby vysvobodil ty, kdož strachem před smrtí byli po celý život drženi v porobě.


Židům 5:7
Za svého pozemského života obětoval s hlasitým voláním a se slzami prosby a modlitby Tomu, jenž ho mohl vysvoboditi od smrti, a pro svou úctu (k Bohu) byl vyslyšen.


Židům 7:8
A tu dostávají desátky lidé smrtelní, tam však ten, o němž se vydává svědectví, že žije.


Židům 7:23
A (tehdy) bylo mnoho kněží, poněvadž jim smrt bránila déle žíti,


Židům 9:15
A proto je prostředníkem nové úmluvy, aby skrze smrt podstoupenou na vykoupení za hříchy (spáchané) za první úmluvy dostali zaslíbené věčné dědictví ti, kdož jsou povoláni.


Židům 9:16
Neboť kde (je) závěť, tam musí býti důkaz smrti toho, kdo závěť učinil.


Židům 10:28
Porušil-li někdo zákon Mojžíšův, bez milosrdenství po (výpovědi) dvou nebo tří svědků propadá smrti.


Židům 11:4
Ve víře přinesl Abel Bohu lepší oběť než Kain a pro ni se mu dostalo svědectví, že je spravedlivý, neboť Bůh sám vydal svědectví nad jeho dary. A on skrze ni mluví ještě i po své smrti.


Židům 11:5
Pro (svou) víru byl vzat Henoch (do nebe) bez smrti. A nebylo možno ho nalézti, poněvadž ho vzal Bůh. Prve však, než byl vzat, dostalo se mu svědectví, že se zalíbil Bohu.


Jakubův 1:15
Počala-li žádostivost, rodí pak hřích; hřích pak, byl-li spáchán, plodí smrt.


Jakubův 3:8
ale jazyk, toto nepokojné zlo, plné smrtícího jedu, zkrotiti nedovede nikdo z lidí.


Jakubův 5:20
věz, kdo odvrátí hříšníka od jeho bludné cesty, že zachrání jeho duši od smrti a odčiní množství hříchů.


1 Petrův 3:22
On, [když přemohl smrt, abychom se stali dědici věčného života,] vstoupil do nebe, kde jsou mu poddáni andělé, mocnosti a síly.


1 Petrův 4:6
Proto totiž bylo hlásáno evangelium i těm, kdož jsou mrtví, aby sice byli jako lidé podle těla odsouzeni (k smrti), žili však podle ducha podobně Bohu.


2 Petrův 1:15
I vynasnažím se, abyste to také po mé smrti měli stále na paměti.


1 Janův 3:14
My víme, že jsme přešli ze smrti do života, protože milujeme bratry. Kdo nemiluje, zůstává ve smrti.


1 Janův 5:16
Zpozoruje-li někdo, že jeho bratr hřeší nikoli k smrti, bude prositi za něho a pomůže mu k životu, totiž tomu, kdo nehřeší k smrti. Je však hřích, (který vede) k smrti; o tom nepravím, aby někdo (zaň) prosil.


1 Janův 5:17
Každá nepravost je hřích, a jest i hřích, který není k smrti. Důstojnost křesťana.


Zjevení Janovo 1:18
Byl jsem mrtev, a hle, žiji na věky věků. Mám klíče od smrti a k místu mrtvých.


Zjevení Janovo 2:10
Nic se neboj toho, co budeš trpěti! Hle, ďábel uvrhne některé z vás do vězení, abyste byli podrobeni zkoušce, a budete míti soužení po deset dní. Buď věrný až db smrti, a dám ti korunu života!


Zjevení Janovo 2:11
Kdo má uši, poslyš, co Duch mluví ke křesťanským obcím: Vítězi neuškodí druhá smrt.“


Zjevení Janovo 2:23
a jejich dítky nechám zemříti násilnou smrtí. Všechny křesťanské obce poznají, že já jsem Ten, jenž prozkoumává ledví a srdce. Každému z vás odplatím podle vašich skutků.


Zjevení Janovo 6:8
I podíval jsem se, a hle, plavý kůň! Jezdec na něm se jmenoval „Smrt“ a v jeho doprovodu byla říše mrtvých. Jemu byla dána moc nad čtvrtinou země, aby ji vyhubil mečem a hladem, morem a pozemskými šelmami.


Zjevení Janovo 9:6
A v těch dnech budou lidé hledati smrt, a nenaleznou ji; budou si přáti umříti, ale smrt uteče od nich.


Zjevení Janovo 9:15
I byli odvázáni ti čtyři andělé, kteří byli připraveni na hodinu, den, měsíc a rok, aby usmrtili třetinu lidí.


Zjevení Janovo 11:7
„Až pak skončí své svědectví, počne šelma, vystupující z propasti, válku proti nim a přemůže je a usmrtí.


Zjevení Janovo 12:11
Oni zvítězili nad ním krví Beránkovou a slovem svého svědectví a nemilovali svůj život až k smrti.


Zjevení Janovo 13:3
A jednu z jejích hlav [jsem viděl] jako zbitou na smrt, ale její smrtelná rána se zahojila. Celá země šla s údivem za šelmou;


Zjevení Janovo 13:12
Prováděla totéž násilí jako ona první šelma, a to před její tváří. Popouzela zemi i její obyvatele k tomu, aby se klaněli první šelmě, jejíž smrtelná rána se zahojila.


Zjevení Janovo 18:8
Proto v jeden den přijdou jeho rány: smrt, zármutek a hlad. Ohněm bude spálen, poněvadž mocný je Pán Bůh, jenž ho bude soudit.“


Zjevení Janovo 20:6
Blažený a svatý kdo má účast na prvním vzkříšení! Nad nimi nemá moci druhá smrt. Ti budou kněžími Božími a Kristovými, a budou s ním kralovati po tisíc let.


Zjevení Janovo 20:13
Neboť moře vydalo své mrtvé, kteří byli v něm, a smrt i místo zemřelých vydaly své mrtvé, kteří byli v nich, a byli souzeni každý podle svých skutků.


Zjevení Janovo 20:14
Smrt i místo zemřelých byly uvrženy do ohnivého jezera. To je druhá smrt, ohnivé jezero.


Zjevení Janovo 21:4
Setře [Bůh] každou slzu s jejich očí, a nebude již smrti ani zármutku ani nářku ani bolesti, neboť co dříve bylo, přestalo.“


Zjevení Janovo 21:8
Bázlivci však a nevěřící, hříšníci, vrazi, smilníci, čarodějníci, modláři a všichni lháři budou míti svůj díl v jezeře hořícím ohněm a sírou. To je druhá smrt.“


Czech Bible 1947
Public Domain