Instagram
English
A A A A A
Česká Bible (PMPZ) 2014
Jan 12
1
Ježíš tedy šest dní před Minutím přišel do Béthanie, kde byl Lazar, ten zemřelý, jehož Ježíš vzkřísil zprostřed mrtvých.
2
Uspořádali mu tam tedy večeři a Marta obsluhovala, Lazar však byl jeden z těch, kdo s ním leželi u stolu.
3
Marie tedy, vzavši libru voňavky z čistého nardu, velmi cenného, pomazala Ježíšovy nohy a vytřela jeho nohy svými vlasy, i byl vůní té voňavky naplněn dům.
4
Jeden z jeho učedníků, Júdas Šimonův, Iskarióta, jenž ho měl vydávat, tedy praví:
5
Proč tato voňavka nebyla prodána za tři sta denárů a dána chudým?
6
Toto však řekl, ne protože mu záleželo na chudých, nýbrž protože byl zloděj a měl pokladnu a nosil, co se do ní kladlo.
7
Ježíš tedy řekl: Ponechej jí to, že to uchovala na den mé přípravy k pohřbu.
8
Chudé přece máte vždy u sebe, mne však nemáte vždy.
9
Početný dav ze Židů tedy zvěděl, že on je tam, i přišli nejen stran Ježíše, nýbrž i aby uviděli Lazara, jehož vzkřísil zprostřed mrtvých.
10
Velekněží se však usnesli, že budou usilovat o zabití i Lazara,
11
protože pro něho mnozí ze Židů odcházeli a nabývali víry v Ježíše.
12
Když nazítří uslyšel početný dav, jenž přišel k svátku, že Ježíš přichází do Jerúsaléma,
13
nabrali palmových listů a vyšli mu v ústrety, i volali: HÓSANNA, požehnán budiž ten, jenž přichází ve jménu PÁNĚ, Israélův Král!
14
A Ježíš, opatřiv si oslíka, na něho usedl podle toho, jak je napsáno:
15
Neboj se, dcero Sióna; hle, přichází tvůj Král, sedě na mláděti osla.
16
Těmto věcem [pak] jeho učedníci zprvu nerozuměli, když však byl Ježíš oslaven, tehdy si vzpomněli, že tyto věci o něm byly napsány a že mu tyto věci učinili.
17
Ten dav tedy, jenž byl u něho, svědčil, že zavolal Lazara z hrobky a vzkřísil ho zprostřed mrtvých;
18
pro tuto příčinu mu dav také vyšel naproti, že uslyšeli, že on vykonal toto znamení.
19
Farizeové tedy k sobě navzájem řekli: Pozorujete, že nejste nic platni? Hle, svět odešel za ním.
20
I byli mezi těmi, kteří vystoupili, aby se ve svátek klaněli, jacísi Řekové;
21
ti tedy přikročili k Filipovi, jenž byl z Béthsaidy z Galileje, a žádali ho, pravíce: Pane, rádi bychom uviděli Ježíše.
22
Filip jde a říká to Ondřejovi, [a nato] jde Ondřej a Filip a říkají to Ježíšovi.
23
Ježíš jim však odpověděl, pravě: Přišla hodina, aby Syn člověka byl oslaven.
24
Věru, věru, pravím vám: Jestliže zrno pšenice ne padne do země a neumře, zůstává ono samotné, pakli umře, nese mnoho úrody.
25
Kdo má své žití rád, ztratí je, a kdo své žití v tomto světě nenávidí, zachová je k věčnému životu.
26
Posluhuje-li kdo mně, nechť následuje mne, a kde jsem já, tam bude i posluha můj; [a] posluhuje-li kdo mně, Otec ho poctí.
27
Nyní je má duše znepokojena, i co mám říci? Otče, vysvoboď mě od této hodiny? Ale pro tuto příčinu jsem k této hodině přišel -
28
Otče, oslav své jméno! Z nebe se tedy ozval hlas: I oslavil jsem a oslavím opět.
29
Dav, jenž tam stál a uslyšel to, tedy říkal, že zahřmělo; druzí říkali: Promluvil k němu anděl.
30
Ježíš odpověděl a řekl: Tento hlas zazněl ne pro mne, nýbrž pro vás.
31
Nyní je soud tohoto světa, nyní bude vládce tohoto světa vyhnán ven,
32
a já, budu-li vyzdvižen ze země, potáhnu všechny k sobě.
33
Toto však pravil, naznačuje, jakou smrtí měl umírat.
34
Dav mu odpověděl: My jsme ze zákona slýchali, že KRISTUS zůstává navždy, i jak to, že ty pravíš, že Syn člověka musí být vyzdvižen? Kdo to je, ten Syn člověka?
35
Ježíš jim tedy řekl: Ještě malou chvíli je mezi vámi světlo; dokud světlo máte, choďte tak, aby vás nepřepadla temnota - a kdo v temnotě chodí, neví, kam odchází.
36
Dokud světlo máte, věřte ve světlo, abyste se stali syny světla. Tyto věci Ježíš promluvil a odešed skryl se před nimi.
37
Ač však v jejich přítomnosti vykonal tolik znamení, nevěřili v něho,
38
aby bylo splněno slovo Isaiáše, proroka, jež on řekl: PANE, kdo uvěřil naší zprávě a komu bylo zjeveno rámě PÁNĚ?
39
Věřit nemohli pro tu příčinu, že Isaiáš také řekl:
40
Oslepil jejich oči a zatvrdil jejich srdce, aby se ne stalo, že by očima uviděli a srdcem porozuměli a byli obráceni ke mně a že bych je vyléčil.
41
Tyto věci Isaiáš řekl, protože uviděl jeho slávu a o něm promluvil.
42
Ač v něho přesto i mnozí z vládců uvěřili, přece vzhledem k farizeům nevyznávali, aby nebyli vyloučeni ze synagogy;
43
zamilovaliť si slávu od lidí, a to více než slávu od Boha.
44
Ježíš však zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mne věří, nýbrž v toho, jenž mě poslal,
45
a kdo spatřuje mne, spatřuje toho, jenž mě poslal.
46
Já jsem přišel do světa jako světlo, aby nikdo, kdo ve mne věří, nezůstal v temnotě;
47
a jestliže kdo vyslechne má slova a nezachová jich, nesoudím ho já - nepřišel jsem přece, abych soudil svět, nýbrž abych svět zachránil.
48
Kdo zamítá mne a nepřijímá mých slov, má svého soudce: slovo, jež jsem promlouval, to ho bude soudit v poslední den,
49
protože jsem já nepromlouval sám ze sebe, nýbrž Otec, jenž mě poslal, mi sám dal příkaz, co mám říkat a co mám promlouvat;
50
a vím, že jeho příkaz je věčný život. Co já tedy mluvím, mluvím tak, jak mi řekl Otec.
Jan 12:1
Jan 12:2
Jan 12:3
Jan 12:4
Jan 12:5
Jan 12:6
Jan 12:7
Jan 12:8
Jan 12:9
Jan 12:10
Jan 12:11
Jan 12:12
Jan 12:13
Jan 12:14
Jan 12:15
Jan 12:16
Jan 12:17
Jan 12:18
Jan 12:19
Jan 12:20
Jan 12:21
Jan 12:22
Jan 12:23
Jan 12:24
Jan 12:25
Jan 12:26
Jan 12:27
Jan 12:28
Jan 12:29
Jan 12:30
Jan 12:31
Jan 12:32
Jan 12:33
Jan 12:34
Jan 12:35
Jan 12:36
Jan 12:37
Jan 12:38
Jan 12:39
Jan 12:40
Jan 12:41
Jan 12:42
Jan 12:43
Jan 12:44
Jan 12:45
Jan 12:46
Jan 12:47
Jan 12:48
Jan 12:49
Jan 12:50
Jan 1 / Jan 1
Jan 2 / Jan 2
Jan 3 / Jan 3
Jan 4 / Jan 4
Jan 5 / Jan 5
Jan 6 / Jan 6
Jan 7 / Jan 7
Jan 8 / Jan 8
Jan 9 / Jan 9
Jan 10 / Jan 10
Jan 11 / Jan 11
Jan 12 / Jan 12
Jan 13 / Jan 13
Jan 14 / Jan 14
Jan 15 / Jan 15
Jan 16 / Jan 16
Jan 17 / Jan 17
Jan 18 / Jan 18
Jan 19 / Jan 19
Jan 20 / Jan 20
Jan 21 / Jan 21