Česká Bible (PMPZ) 2014

Lukáš 23

A veškeré množství jich povstalo a zavedli ho k Pilátovi.

I počali ho obžalovávat a říkat: Shledali jsme, že tento převrací náš národ a brání dávat císaři daně a říká, že on je Kristus, Král.

A Pilát se ho otázal, pravě: Ty jsi ten Král Židů? A on mu v odpověď děl: Ty pravíš.

A Pilát řekl k velekněžím a davům: Na tomto člověku neshledávám žádné viny.

Oni však dotírali, říkajíce: Pobuřuje lid, vyučuje po celém Júdsku, počav od Galileje, až sem.

Pilát se však, uslyšev o Galilei, otázal, zda ten člověk je Galilejec,

a když se dověděl, že je z oblasti pravomoci Héródovy, postoupil ho Héródovi; ten byl v těch dnech sám také v Jerúsalémě.

A když Héródés Ježíše uviděl, velmi se zaradoval, neboť si ho již delší čas uvidět přál, protože o něm mnoho slyšel, a doufal uvidět, jak se od něho bude dít nějaké znamení.

I dotazoval se ho značně mnoha slovy, on mu však nic neodpovídal;

a velekněží a písmaři tam stáli a horlivě ho obžalovávali.

A Héródés se svou družinou si ho znevážil a ztropil si z něho posměch; oblékl ho ve skvělý úbor a poslal ho Pilátovi zpět.

A Pilát a Héródés se v týž den stali navzájem přáteli; předtím totiž vůči sobě trvali v nepřátelství.

I svolal si Pilát velekněží a hodnostáře a lid a

řekl k nim: Tohoto člověka jste mi přivedli, jako by sváděl lid, a hle, já jsem ho před vámi vyšetřil, i neshledal jsem na tomto člověku žádné viny stran těch věcí, pro něž proti němu podáváte žalobu,

ba ani Héródés - vždyť jsem vás na něho odkázal, a hle, nespáchal nic hodného smrti.

Potrestám ho tedy a propustím.

(A byl nucen jednoho jim ve svátek propouštět.)

Oni však hromadně vykřikovali, říkajíce: Pryč s tímto a propusť nám Barabbu; to byl jeden,

jenž byl uvržen do vězení pro jakési povstání, k němuž ve městě došlo, a pro vraždu.

Pilát je tedy opět oslovil, neboť by byl rád Ježíše propustil,

oni však v odpověď zvolali, říkajíce: Ukřižuj, ukřižuj ho!

A on k nim promluvil potřetí: Copak tento učinil zlého? Neshledal jsem na něm nic, proč by zasluhoval smrt; potrestám ho tedy a propustím.

Oni však silnými hlasy naléhali, vyprošujíce si, by byl ukřižován, a hlasy jejich [a velekněží] nabývaly převahy.

I vynesl Pilát rozsudek, by se stalo podle jejich prosby,

a propustil toho, jenž byl uvržen do vězení pro povstání a vraždu, jehož si vyprošovali, Ježíše pak vydal jejich vůli.

A jak ho odváděli, chytili jakéhosi Šimona, Kyréňana, přicházejícího z pole, a naložili na něho kříž, by jej za Ježíšem nesl.

A šel za ním početný zástup lidu, i žen, jež pro něho bědovaly a naříkaly.

A Ježíš, obrátiv se k nim, řekl: Dcery Jerúsaléma, neplačte nade mnou, nýbrž plačte samy nad sebou a nad svými dětmi,

protože, hle, přicházejí dni, v nichž budou říkat: Blažené neplodné, a útroby, jež nerodily, a prsy, jež nekrmily.

Tehdy počnou říkat horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Zastřete nás;

protože konají-li se na zelené dřevině tyto věci, co se bude dít na suché?

I byli s ním vedeni i dva jiní zločinci, by byli odpraveni;

a když přišli na to místo, jež se nazývá Lebka, ukřižovali ho tam, i ty zločince, jednoho zprava a jednoho zase zleva.

A Ježíš pravil: Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí. A při rozdělování jeho šatstva mezi sebe vrhali los;

a lid stál a díval se, a [s nimi] se jízlivě pošklebovali i hodnostáři, říkajíce: Druhé zachraňoval, nechť zachrání sám sebe, je-li tento KRISTUS, Boží vyvolený.

A posmívali se mu i vojáci, přistupujíce, podávajíce mu ocet

a říkajíce: Jsi-li ty ten Král Židů, zachraň sám sebe.

A také byl nad ním nadpis [, nadepsaný] řeckými a římskými a hebrejskými písmeny: Toto je ten Král Židů.

I spílal mu jeden z těch zločinců, kteří byli pověšeni, a pravil: Nejsi ty KRISTUS? Zachraň sám sebe i nás!

Ten druhý mu však v odpověď domlouval, pravě: Nebojíš se Boha ani ty, jenž jsi pod týmž soudem?

A my ovšem spravedlivě, neboť se nám dostává odplaty hodné těch věcí, jež jsme napáchali, tento však nespáchal nic nemístného.

I pravil Ježíšovi: Vzpomeň si na mne [, Pane], až přijdeš ve svém království.

A Ježíš mu řekl: Věru, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji.

A bylo okolo šesté hodiny, i nastala po celé zemi tma až do hodiny deváté;

a slunce bylo zatemněno a opona chrámu se uprostřed roztrhla.

A Ježíš zvolal silným hlasem a řekl: Otče, do tvých rukou svěřuji svého ducha. A pověděv toto, skonal.

A setník, když uviděl, co se stalo, oslavil Boha, pravě: Skutečně byl tento člověk spravedlivý.