A A A A A
Facebook Instagram Twitter
Česká Bible (PMPZ) 2014

Daniel 2



1
A v druhém roce kralování Nevúchadneccarova dostal Nevúchadneccar sny, takže se jeho duch rozrušil a jeho spánek na něho padl;
2
i přikázal král povolat písmaře a zaříkávače a čarodějníky a Kasdím k oznámení králi jeho snů. I přišli a stanuli před tváří krále
3
a král jim řekl: Dostal jsem sen a můj duch je rozrušen stran poznání toho snu.
4
I promluvili ke králi jeho služebníci, Kasdím, arámsky: Ó králi, žij na věky! Řekni ten sen svým nevolníkům a budeme moci vyjevit jeho výklad.
5
Král odpověděl a řekl ke Kasdejcům: Vyšel ode mne ten to příkaz: Jestliže mi nedáte na vědomí ten sen a jeho výklad, budete na kusy rozsekáni a vaše domy budou učiněny hnojištěm;
6
jestliže však ten sen a jeho výklad vyjevíte, obdržíte z mé strany dary a odměnu a velikou čest. Proto mi ten sen a jeho výklad vyjevte.
7
Opětovně odpověděli a řekli: Nechť král řekne ten sen a vyjevíme jeho výklad.
8
Král odpověděl a řekl: Já s jistotou vím, že vy chcete získat čas pro tu příčinu, že víte, že ten příkaz ode mne vyšel,
9
že jestliže mi ten sen nedáte na vědomí, je pro vás ta jedna vyhláška, neboť jste si připravili řeč lživou a zkaženou ku pronášení přede mnou, než by se čas změnil. Proto mi ten sen řekněte, a ť vím, že mi můžete vyjevit jeho výklad.
10
Kasdejci před králem odpověděli a řekli: Není na zemi člověka, jenž by mohl královu věc vyjevit, takže žádný král, mocnář a ni vladař nežádal takovouto věc u žádného písmaře a ni zaříkávače a ni Kasdího,
11
neboť věc, již král žádá, je vzácná a není jiného, kdo by ji mohl před králem vyjevit, leč bohové, jejichž bydliště není s masem.
12
Pro tuto příčinu se král rozzuřil, a no, velmi se rozzlobil a přikázal všechny mudrce Bávelu vyhubit,
13
takže vyšla vyhláška, a by mudrci byli pozabíjeni; i hledali k zabíjení Dánijjéla a jeho druhy.
14
Vtom Dánijjél s rozumností a obezřelostí odvětil Arjóchovi, veliteli královy osobní stráže, jenž vyšel zabíjet mudrce Bávelu;
15
ujal se slova a řekl Arjóchovi, královu zmocněnci: Nač ta přísná vyhláška ze strany krále? Tehdy Arjóch dal tu věc Dánijjélovi na vědomí
16
a Dánijjél vstoupil a vyprosil od krále, že mu dal čas, a by mohl výklad králi vyjevit.
17
Pak Dánijjél šel do svého domu a dal tu věc na vědomí Chananjovi, Míšáélovi a Azarjovi, svým druhům,
18
aby se jali ze strany Boha nebes vyprošovat slitování stran tohoto tajemství, aby Dánijjél a jeho druhové nemuseli s ostatkem mudrců Bávelu zahynout.
19
Tehdy bylo to tajemství ve vidění noci Dánijjélovi zjeveno, tehdy se Dánijjél jal Boha nebes velebit;
20
ujal se Dánijjél slova a řekl: Nechť je Boží jméno velebeno od věčnosti a ž po věčnost, neboť moudrost a moc - ano, jsou jeho,
21
a on mění doby a časy, odstraňuje krále a nastoluje krále, dává moudrost moudrým a poznání znajícím chápavost;
22
on zjevuje věci nevyzpytatelné a skryté, ví, co je ve tmě, neboť s ním sídlí světlo.
23
Já tobě, Bože mých otců, děkuji a vychvaluji tě, jenž jsi mi dal moudrost a moc a nyní jsi mi dal poznat, co jsme si od tebe vyprošovali, neboť jsi nám dal poznat královu věc.
24
Pro tuto příčinu vstoupil Dánijjél k Arjóchovi, jehož král určil k vyhubení mudrců Bávelu; přišel a oslovil ho takto: Nemusíš mudrců Bávelu hubit; uveď mě před krále, a ť mohu ten výklad králi vyjevit.
25
Tehdy Arjóch Dánijjéla spěšně uvedl před krále a to ho takto oslovil, že: Objevil jsem muže z vyhnanců Júdových, jenž bude umět dát králi na vědomí ten výklad.
26
Král odpověděl a řekl Dánijjélovi, jehož jméno bylo Béltešaccar: Zda jsi schopen dát mi na vědomí ten sen, jejž jsem uviděl, a jeho výklad?
27
Dánijjél před králem odpověděl a řekl: Tajemství, jež král požaduje, nemohou mudrci, zaříkávači, písmaři, věštci králi vyjevit;
28
ale v nebesích je Bůh, zjevující tajemství, jenž králi Nevúchadneccarovi dal na vědomí, co že se bude dít v posledku dní. Tvůj sen a vidění tvé hlavy na tvém lůžku, on o bylo toto:
29
Ty, ó králi, - na tvém lůžku vzcházely tvé myšlenky, co že se bude dít po tomto, a Zjevovatel tajemství ti dal na vědomí, co že se bude dít;
30
a já, - ne v moudrosti, jež by byla ve mně nad kohokoli živého, mi toto tajemství bylo zjeveno, nýbrž proto, aby mohli ten výklad dát králi na vědomí a aby si s uvědomil myšlenky svého srdce.
31
Ty, ó králi, jsi uviděl, že hle, jakási veliká socha; tato mohutná socha, jejíž lesk byl skvělý, se tyčila naproti tobě a její vzhled byl děsivý.
32
Ona, ta socha - její hlava byla z dobrého zlata, její hruď a její paže ze stříbra, její břicho a její bedra z mosazi,
33
její dolní končetiny ze železa, její nohy zčásti ze železa a zčásti z hlíny.
34
Hleděl jsi, až než se odtrhl kámen, jenž ne byl v rukou, a udeřil do té sochy na jejích nohou ze železa a hlíny a rozdrtil je,
35
vtom bylo stejně rozdrceno vše: železo, hlína, mosaz, stříbro a zlato, a stalo se jako by plevami od mlatů v létě, i od nesl je vítr, takže se pro ně nenašlo žádného místa. A ten kámen, jenž udeřil do té sochy, se stal mohutnou horou a naplnil všechnu zem.
36
Toto byl ten sen; nyní před králem musíme říci jeho výklad.
37
Ty, ó králi, jsi králem králů, jemuž Bůh nebes dal kralování, moc a sílu a čest,
38
a kdekoli bydlí děti člověka, dal v tvou ruku zvířata pole a letounstvo nebes a dal ti vládu nad nimi všemi. Ona, ta hlava ze zlata, jsi ty.
39
A po tobě bude povstávat jiné království, nižší než ty, a třetí, další, z mosazi, jež bude vládnout nade vší zemí;
40
a čtvrté království bude tvrdé jako železo; bude, právě tak, jako železo vše drtí a hmoždí, tříštit a drtit, a no, jako železo, jež tříští tyto všechny věci.
41
A že jsi viděl její nohy a jejich prsty zčásti z hlíny hrnčíře a zčásti ze železa, bude to království rozděleno, a le bude v něm něco z pevnosti železa, takže jsi viděl v hlíně, v jílu, vmíšené železo;
42
a že prsty jejích nohou byly zčásti ze železa a zčásti z hlíny, bude to království z jedné stránky silné a zčásti zranitelné.
43
Jako jsi viděl železo vmíšené v hlíně, v jílu, budou se vměšovat v símě lidí, a le nebudou spjati jeden s druhým, tak jako se železo nemísí s hlínou.
44
A Bůh nebes v dnech oněch králů vzbudí království, jež na věky nebude moci být vyvráceno, aniž to království bude přenecháno jinému lidu; rozdrtí a k zániku přivede všechna tato království a samo bude na věčné věky stát.
45
Tím, že jsi viděl, že z té hory se odtrhl kámen, jenž ne byl v rukou, a rozdrtil železo, mosaz, hlínu, stříbro i zlato, dal veliký Bůh králi na vědomí, co že se bude dít po tomto, a ten sen je jistý a jeho výklad spolehlivý.
46
Vtom král Nevúchadneccar padl na svůj obličej a jal se Dánijjélovi klanět a přikázal obětovat mu oběť dar u a líbezné vůně;
47
Dánijjélovi král odpověděl a řekl: Podle pravdy, že váš Bůh - on je Bůh bohů a Pán králů a Zjevovatel tajemství, neboť ty jsi toto tajemství mohl vyjevit.
48
Tehdy král Dánijjéla učinil velikým a dal mu přemnohé významné dary, a učinil ho vládcem nade vším krajem Bávelu a představeným místodržících nade všemi mudrci Bávelu.
49
A le Dánijjél od krále vyprosil, a by nad záležitostmi kraje Bávelu ustanovil Šadracha, Méšacha a Avéd-nega; a Dánijjél byl v bráně králově.











Daniel 2:1

Daniel 2:2

Daniel 2:3

Daniel 2:4

Daniel 2:5

Daniel 2:6

Daniel 2:7

Daniel 2:8

Daniel 2:9

Daniel 2:10

Daniel 2:11

Daniel 2:12

Daniel 2:13

Daniel 2:14

Daniel 2:15

Daniel 2:16

Daniel 2:17

Daniel 2:18

Daniel 2:19

Daniel 2:20

Daniel 2:21

Daniel 2:22

Daniel 2:23

Daniel 2:24

Daniel 2:25

Daniel 2:26

Daniel 2:27

Daniel 2:28

Daniel 2:29

Daniel 2:30

Daniel 2:31

Daniel 2:32

Daniel 2:33

Daniel 2:34

Daniel 2:35

Daniel 2:36

Daniel 2:37

Daniel 2:38

Daniel 2:39

Daniel 2:40

Daniel 2:41

Daniel 2:42

Daniel 2:43

Daniel 2:44

Daniel 2:45

Daniel 2:46

Daniel 2:47

Daniel 2:48

Daniel 2:49







Daniel 1 / Dan 1

Daniel 2 / Dan 2

Daniel 3 / Dan 3

Daniel 4 / Dan 4

Daniel 5 / Dan 5

Daniel 6 / Dan 6

Daniel 7 / Dan 7

Daniel 8 / Dan 8

Daniel 9 / Dan 9

Daniel 10 / Dan 10

Daniel 11 / Dan 11

Daniel 12 / Dan 12