Česká Bible (PMPZ) 2014

Žalmy 104

Veleb Hospodina, má duše! Hospodine, můj Bože, jsi velmi veliký, oblékl si s velebnost a nádheru!

Zahaluje se světlem jako pláštěm, rozestírá nebesa jako koberec;

on ve vodách roubí svá přístřeší, on ustanovuje mračna svým vozidlem, on se ubírá na křídlech větru,

činí své anděly duchy, své obsluhující žhnoucím ohněm.

Založil zem na jejích základech, nikdy a věčně se nemůže zviklat;

pokryl jsi ji hlubinou jako oblečením, nad horami stály vody,

před tvým pokáráním prchaly, před zvukem tvého hřmění se klidily.

Hory vystupovaly, doliny klesaly na místo to, jež jsi jim určil;

položil jsi mez, již nemohou překračovat, nemohou se vrátit k pokrytí země.

On v údolí vpouští zřídla; tekou mezi horami,

napájejí všechno živočišstvo pole, divocí oslové hasí svou žízeň;

nad nimi sídlí ptactvo nebes, zprostřed haluzí vy dávají hlas.

Hory napájí ze svých komor, země se nasycuje z plodů tvých činů.

Dává vzrůstat trávě pro dobytek a bylině k službě člověku, k vyvedení chleba ze země

a vína, jež rozradostňuje srdce smrtelníka, aby činilo tvář lesknoucí se nad olej; a chléb srdce smrtelníka posiluje.

Nasycují se stromy Hospodinovy, cedry Levánónu, jež zasadil,

kde hnízdí ptáci; čáp - jeho domovem jsou cypřiše.

Vysoké hory kozorožcům, skaliska damanům jsou útočištěm.

Zřídil měsíc k určování období, slunce zná své zajití,

kladeš tmu, a ť nastává noc; v ní se hýbá všechno živočišstvo lesa,

hřivnatci řvou po kořisti, a no, po vy hledání svého pokrmu od BOHA.

Slunce vzchází - stahují se zpět a ukládají se v svých peleších;

člověk vychází k svému působení a k své práci až do večera.

Jak mnohá jsou tvá díla, Hospodine! Udělal jsi je všechna v moudrosti, země je plná tvých výdobytků!

Hle, moře veliké a širé na všechny strany, tam je hýbajícího se tvorstva, jemuž není počtu, živočichů malých s velikými!

Tam plují lodi, livjáthán, jehož jsi utvořil k rejdění v něm;

oni všichni vzhlížejí k tobě stran dání jejich pokrmu v jeho čas.

Dáváš jim - sbírají, otvíráš svou ruku - nasycují se dobrem,

skrýváš svou tvář - jsou mateni, odnímáš jejich dech - hynou a vracejí se do svého prachu,

vysíláš svůj dech - jsou tvořeni a obnovuješ povrch půdy.

Sláva Hospodinova potrvá navždy, Hospodin se bude radovat v svých dílech;

on, když hledí na zem, ona se zachvívá, sahá-li na hory, dýmají.

Chci Hospodinu zpívat, pokud budu žít, svému Bohu chci při zpěvu hrát, pokud budu trvat,

kéž mu je milé mé rozjímání; já se budu v Hospodinu radovat.

Hříšníci musejí ze země vymizet a zlovolní - kéž jich již není! Oslavuj, má duše, Hospodina! Chvalte Jáha!

Czech Bible (PMPZ) 2014

No Data