A A A A A
Bible za jeden rok
Srpen 30

Kazatel 8:1-17
1. Jak je podivuhodné být moudrý a znát odpověď na mnohé otázky. Moudrost rozzáří člověku tvář a změní hrubý výraz jeho tváře.
2. Moje rada je tato: Dbej na královo nařízení, ale se slibem Bohu se neunáhli.
3. Když od něho odejdeš, nebroj proti němu, vždyť on může vykonat všechno, co chce.
4. Slovo krále má moc a nikdo mu nemůže říci: „Co to děláš?“
5. Se zlým se nesetká, kdo dbá na zákony a přikázání; kdo je moudrý, v pravý čas pozná, co je dobré.
6. Každá věc na zemi má svůj čas, i když člověka často stíhá neštěstí.
7. Nikdo nikdy neví, co se kdy stane; nebo může snad někdo říci, jaká bude budoucnost?
8. Nikdo nemá moc nad svým duchem, nikdo jej nezadrží, když přijde den smrti. Ve válce není pro vojáka dovolenka, stejně jako není záchrana pro toho, kdo páchá zlo.
9. Co jsem viděl, když jsem sledoval, co všechno se děje pod sluncem? Poznal jsem, že člověk chce ovládnout druhého a působí mu zlo.
10. Viděl jsem také, jak pochovávali zlé a bezbožné. Lidé je uložili na místo klidu, a sotva se vrátili zpět do města, už na jejich jednání zapomněli. To je také marnost.
11. Protože zlý čin není hned potrestán, odvaha lidí roste k páchání dalšího zla.
12. Vím však, že i kdyby bezbožníci ještě více konali zlo a přitom třeba i sto let žili, dobře bude bohabojným, protože mají bázeň před Bohem.
13. Ničemům se nebude dobře dařit a ani o den si neprodlouží svůj život, protože nemají bázeň před Bohem.
14. A další marnost, která je na zemi: je to skutečnost, že někteří spravedliví jsou stíháni, jako by páchali zlo, a někteří bezbožní jsou odměňování, jako by činili dobré. A tak jsem řekl: I toto je marnost!
15. Rozhodl jsem se tedy, že budu velebit radost, protože pro člověka není na světě nic lepšího než jíst a pít a radovat se po všechny dny jeho krátkého života, které mu Bůh dává.
16. Umínil jsem si, že skutečně poznám moudrost, ale přesvědčil jsem se, že se lidé jen pachtí a ani ve dne ani v noci si nedopřejí spánku.
17. Dospěl jsem k poznání, že pro člověka je nemožné postihnout, co všechno Bůh ve světě koná; ať se snaží sebevíce, do hloubky Božího díla nepronikne. Dokonce i moudrý nadsazuje, když řekne: „Poznal jsem, vím!“ protože je stále jen na počátku poznání.
Kazatel 9:1-18
1. Toto všechno jsem bedlivě zvážil a zjistil jsem, že spravedliví a moudří jsou se vším, co konají, v Boží ruce. Sám člověk je bezradný, má-li se rozhodnout co milovat a co nenávidět. Budoucnost všeho a všech je zamlžena.
2. Jen jedno je jisté: spravedlivé i svévolníky čeká stejný úděl. Dobrý a čistý i nečistý, kdo obětuje, protože hledá smíření i ten, kdo po smíření netouží, kdo se slibem zavazuje Bohu i bezbožný, všichni jsou na tom stejně.
3. Zlé je to, že v tomto hříchem porušeném světě mají všichni stejný úděl a že lidská srdce jsou naplněna zlem, a to po celou dobu, než se odeberou do hrobu.
4. Ovšem pokud člověk žije, má naději, protože živý pes je na tom stále lépe než mrtvý lev.
5. Ti co žijí, stále ještě vědí, že zemřou, kdežto mrtví, ti už nevědí nic; už nemají co očekávat a záhy upadnou v zapomenutí.
6. Jejich láska, nenávist a žárlivost jsou ty tam, už nikdy se nebudou podílet na ničem, co se děje na světě.
7. Proto pojídej svůj chléb s radostí a víno popíjej s veselou myslí, protože Bůh si již dávno oblíbil, co děláš.
8. Bílý oděv znamená slávu a vítězství, a tak si ho oblékni; svou hlavu pomaž vonícím olejem.
9. Všechny dny, jimiž Bůh naplní tvůj život, si užívej se ženou, kterou sis zamiloval; to je tvůj podíl na životě, při vší námaze, která tě na světě potkává.
10. Všechno, co můžeš vykonat, bez odkladu udělej, protože v hrobě, do kterého se ubíráš, už není žádná činnost ani myšlení ani poznání ani moudrost.
11. A dále jsem na světě poznal, že rychlý nemusí zvítězit v běhu, hrdina nemusí vyhrát boj, stejně jako moudrý může žít o hladu, rozumný nemusí být bohatý a vzdělaný nemusí být v oblibě. Záleží na tom, zda se člověku naskytne v pravou chvíli vhodná příležitost.
12. Člověk nezná svůj čas. Jako jsou ryby chyceny do sítě a jako ptáky polapí tenata, tak končí i lidé, když na ně dolehne neštěstí.
13. A ještě další moudrost jsem na světě objevil, a hluboce mne zasáhla:
14. Bylo malé městečko a v něm jen málo obyvatel. K městu přitáhl mocný král, obklíčil je a postavil proti němu velké valy.
15. Ve městě žil chudý, ale moudrý muž, který by svou moudrostí město zachránil, ovšem na chudáka si nikdo ani nevzpomněl.
16. I řekl jsem si: Moudrost je lepší než síla, a přece moudrostí pohrdli, protože patřila chudákovi. Jeho slova nikdo nechtěl slyšet.
17. Přitom slova moudrých v klidu vyslechnutá jsou mnohem cennější než křik toho, kdo vládne nad hlupáky.
18. Moudrost je lepší, než válečné zbraně, ovšem jeden hříšník pokazí mnoho dobrého.
Kazatel 10:1-20
1. Mrtvé mouchy v parfému způsobí, že celá láhev voňavky se zkazí a páchne. Stejně způsobí stačí troška bláznovství a pošetilosti, jestliže jsou ceněny více než moudrost a čest.
2. Myšlení moudrého je zaměřeno na správné věci, kdežto hlupák se zabývá pošetilostmi.
3. Ať jde hlupák kamkoli, rozum vždycky postrádá, a přesto každého považuje za omezence.
4. Jestliže upadneš v nelibost u nadřízeného, nevzdávej se svého místa; mírnost a rozvážnost odvrátí mnohá pochybení.
5. Jednu špatnost jsem na světě poznal, a to je zlo, které páchají ti, co mají moc:
6. Hlupákům svěří vysoké postavení zatímco schopní sedí dole.
7. Viděl jsem, že na koních jezdí sluhové, kteří se dostali k moci, zatímco knížata chodí pěšky jako podřízení.
8. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní spadne, kdo bourá zeď, toho uštkne had, který se v její škvíře skrýval.
9. Kdo láme kámen, zraní ho střepina, kdo štípe dříví, způsobí si bolest.
10. Jestliže se ztupí sekera a nenaostří-li se znovu, je k práci potřebí vynaložit mnohem více síly. I zde je potřebná moudrost.
11. Zaříkávat hada, když už uštknul, nemá žádný význam.
12. Když moudrý mluví, šíří příjemnou pohodu, kdežto hlupák svým tlacháním škodí sám sobě.
13. Sotva pusu otevře, sype se z ní hloupost, a když domluví, zůstanou jen nesmysly.
14. Blázen, ten má mnoho řečí; člověk přece nikdy neví, co nastane. Je snad někdo, kdo by to mohl oznámit?
15. Blázen se tak vyčerpá svým pachtěním, že mu nezbude síla, aby došel k cíli.
16. Běda tobě, země, je-li tvým králem nezkušený mladík a jestliže tvá knížata hned ráno hodují.
17. Dobře je té zemi, jejíž panovník je z důstojného rodu a kde se knížata scházejí pro posílení a ne pro opilství.
18. Pro lenost se rozpadají krovy domu a pro pohodlnost zatéká do domu.
19. Pro potěšení se připravuje pokrm a pro obveselení se nalévá víno. Peníze všechno vyřeší.
20. Králi ani v myšlenkách nespílej a ani ve svém pokojíku, kam sám chodíš spát, nenadávej na bohatého; pamatuj, že i nebeské ptactvo roznese tvůj hlas a opeření poslové vyzradí každé tvé slovo.
Žalmy 103:6-14
6. Hospodin jedná spravedlivě a zjednává právo všem utlačeným.
7. Dal Mojžíšovi poznat své záměry a lidu izraelskému své skutky.
8. Laskavý a milosrdný je Bůh, umírněný v hněvu, ochotný odpouštět.
9. Nebude nás ustavičně kárat, nebude se hněvat věčně.
10. Nenakládá s námi podle našich hříchů a netrestá nás, jak bychom si zasloužili.
11. Jak vysoko je nebe nad zemí, tak se klene jeho milosrdenství nad těmi, kdo ho mají v úctě.
12. A jak je vzdálen východ od západu, tak od nás vzdálil naše přestoupení.
13. Jako se slitovává otec nad svými dětmi, tak se slitovává Bůh nad těmi, kdo se ho bojí.
14. On zná naši křehkost v paměti má, že jsme jenom prach.
Přísloví 24:10-12
10. Jestliže se ukážeš jako slaboch v krizi, když o něco jde, jak se projevíš ve dnech pohody?
11. Zastaň se těch, které posílají na smrt a vysvoboď ty, které vedou na popravu.
12. Chceš se vymluvit, žes o tom nevěděl? Ten, který zkoumá lidská srdce, všechno vidí, ten, který střeží tvůj život, všechno ví a odplatí každému podle jeho činů.
1 Korintským 10:19-33
19. Tím ovšem neříkám, že modla je snad bohem a že maso obětované modle je něco víc než obyčejné maso; samy o sobě ty věci neznamenají nic.
20. Ale tím obřadem vzývají pohané démony místo Boha, a proto nechci, abyste se něčeho takového zúčastňovali.
21. Nemůžete se přece současně hlásit k Bohu i ke zlým mocnostem.
22. Nebo jsme snad tak silní, že si nemusíme nic dělat z Božího hněvu?
23. Ano, křesťanu je všechno dovoleno, ale ne všechno je prospěšné. Vše je mi dovoleno, ale ne vše slouží k dobru také ostatním.
24. Nesmíme si hledět jen svého vlastního zájmu, nýbrž především musíme dbát toho, co je dobré pro druhé.
25. Tedy: co se prodává v obchodech, to jezte klidně a nelamte si hlavu původem jídla.
26. Země i se vším, co je na ní, patří přece Bohu.
27. Také na návštěvách jezte s klidným svědomím všechno, co vám hostitel předloží.
28. 28-29 Když vás však někdo upozorní, že to či ono jídlo leželo předtím na pohanském oltáři, nejezte to, abyste se nešetrně nedotkli jeho svědomí. Jakže - moje svoboda má být omezována cizím svědomím?
29. ***
30. Což mě může někdo odsuzovat za to, co vděčně přijímám z Boží ruky?
31. Milí bratři! Všechno, co děláme - ať už jde o jídlo nebo o pití či cokoliv jiného, všechno má sloužit k Boží oslavě.
32. Nebuďte tedy kamenem úrazu ani židům, ani nevěrcům, ani křesťanům.
33. I já se vždycky snažím vyjít každému vstříc a neohlížím se na sebe, nýbrž na dobro těch druhých, aby jich bylo zachráněno co nejvíc.