A A A A A
Bible za jeden rok
Srpen 29

Kazatel 7:1-29
1. Dobré jméno je lepší než vzácný parfém a den smrti je lepší než den narození.
2. Lépe je navštívit dům smutku než jít do domu, kde se hoduje.
3. Tam si člověk uvědomí, jak pomíjivý je život každého.
4. Moudrý člověk se nevyhýbá myšlence na smrt, kdežto pošetilec hledá v radovánkách falešnou útěchu.
5. Lépe je přijmout pokárání od moudrého než poslouchat pochlebující chvalozpěvy od hlupáků,
6. neboť jejich lichotivé žerty a smích jsou jako praskot hořícího trní pod hrncem. Také to je marnost.
7. I z moudrého se stane potřeštěnec, nechá-li se svést falešným ziskem a úplatek kazí srdce.
8. Lepší je konec věci nežli její začátek, lepší je shovívavá trpělivost nežli domýšlivá pýcha.
9. Chraň se vzplanout podrážděností a hněvem, neboť hněv se rodí v srdci hlupáků.
10. Neříkej: Čím to je, že dříve to bylo lepší než dnes? To není moudré, když se tak ptáš.
11. Být moudrý je stejné jako být bohatý, užitek z toho však mají jen živí, kteří vidí ještě slunce.
12. Být skrytý ve stínu moudrosti je stejné jako být zajištěn penězi, ovšem užitečnější je získat moudrost, protože ta vede k zajištění života toho, kdo ji má.
13. Pohleď na Boží dílo! Kdo může narovnat to, co on zkřivil?
14. V den dobrý užívej dobro, které ti nabízí, v den zlý pamatuj, že i tento ti dal Bůh, aby ses mu více v důvěře odevzdal.
15. Dva výstřední postoje jsem poznal ve dnech svého pomíjivého života: je zde moudrý a spravedlivý — a hyne, a je zde zlý a bezbožný, a ten dlouho žije.
16. Proto se nedělej příliš spravedlivým ani moudrým; proč by sis měl škodit?
17. Nepřičítej si však ani přílišnou hříšnost a nerozumnost; proč bys měl předčasně zemřít?
18. Dobré je, když se jednoho držíš a druhé neopouštíš. Měj uctivou bázeň před Bohem a uchrání tě obou extrémů.
19. Moudrost je větší síla než jakou má deset radních, kteří spravují město.
20. Není na zemi tak spravedlivý člověk, který by jen dobře činil a nehřešil.
21. Nevšímej si všeho, co se povídá, jinak se dozvíš, co o tobě vypráví ten, kterého zaměstnáváš.
22. Vždyť musíš přiznat, že jsi sám také někoho pomluvil.
23. Tím vším jsem se ve své moudrosti zabýval. Předsevzal jsem si, že budu moudrý, ale moudrost mi unikala.
24. Poznání podstaty všeho je tak vzdálené, je ve velké hloubce ukryté; kdo ji může nalézt?
25. Rozhodl jsem se, že plně poznám, prozkoumám a dopátrám se smyslu všech věcí, a že odhalím příčiny bezbožnosti a hlouposti.
26. Dospěl jsem však k poznání toho, co je trpčí než smrt: je to žena, která se stane osidlem. Její srdce je sítí a její ruce jsou okovy. Kdo se líbí Bohu, vyvázne z její léčky, ovšem hříšník je jí vydán na pospas.
27. Pohleď, na co jsem přišel, říká Kazatel, když jsem hledal rozluštění všech věcí,
28. a které stále ještě hledám, ale dopátrat smyslu se nemohu: mezi tisíci jsem objevil pouze jediného muže, ale ženu jsem již mezi nimi nenašel.
29. Přišel jsem na to, že Bůh učinil upřímného člověka, ale ten však vyhledává scestné myšlenky.

Žalmy 102:1-5
1. (Modlitba hluboce sklíčeného člověka, který před Bohem vylévá své srdce.)
2. Bože, slyš modlitbu mou, naslouchej mému lkání!
3. Neodvracej se ode mne v den soužení mého, nakloň své ucho ke mně, pospěš, vyslyš mne.
4. Mé dny mizejí jak dým, mé zdraví rychle ubývá.
5. Jako podťatá bylina uvadá srdce mé. Ani chléb mi nechutná.

Přísloví 24:7-9
7. Pošetilec nedosáhne na moudrost, a když má vynést svůj úsudek, mlčí.
8. Za zákeřného a intrikáře považují toho, kdo spřádá zlo.
9. Chytračení a pletichaření je hřích, jízlivý člověk se lidem hnusí.

1 Korintským 10:1-18
1. Jenom si, bratři, připomeňme židovské dějiny! Boží oblak se rozprostíral nad všemi našimi předky, když odcházeli z Egypta,
2. a všichni společně s Mojžíšem prošli mořem, v němž pohřbili svoji otrockou minulost.
3. Všem bylo duchovní potravou stejné slovo od Boha
4. a sílu čerpali všichni z téhož duchovního pramene, který je stále doprovázel - a to byl Kristus.
5. A přesto se většina z nich svým jednáním Bohu znelíbila a našla svůj hrob na poušti.
6. Nechť se nám stanou výstražným příkladem.
7. 7-8 Opusťte své modly, pohlavní nepřístojnosti a jiné neřády, abyste nedopadli jako oni: za jediný den jich pomřelo třiadvacet tisíc.
8. ***
9. Nesvádějte lidské špatnosti na Boha,
10. 10-11 neprovokujte ho, jako to dělali někteří z nich; a přivolali na sebe jedovaté hady a smrt. Vezměme si z toho ponaučení, mnoho času nám už nezbývá.
11. ***
12. Mějte se na pozoru - nejblíže pádu je ten, kdo si je sám sebou příliš jist.
13. Až dosud vás nepotkalo nic, co by člověk nedokázal unést. Bůh vaši víru nezklame ani v dalších zkouškách: pokud je dopustí, dá vám i sílu vydržet a překonat je.
14. 14-16 Proto, moji drazí, co nejdál od modloslužby! Mluvím s vámi jako s rozumnými lidmi. Řekněte sami: neznamená snad kalich, který si vzájemně podáváme, že nás spojuje Kristova krev? A co jiného vyznáváme při lámání chleba než to, že jsme součástí Kristovou?
15. ***
16. ***
17. Jako všechny ty kousky pocházejí z jednoho chleba, tak i my - ať je nás sebevíc - jsme tím jedním chlebem navzájem spojeni.
18. Podívejte se na rodilé židy: tím, že jedí maso obětované na oltáři, hlásí se i oni k Bohu, kterému ten oltář patří. A stejný význam má pro pohany zase jejich pohanský oltář.