A A A A A
Bible za jeden rok
Červenec 8

2 Letopisu 11:1-23
1. Rechabeám mezitím dorazil do Jeruzaléma a zmobilizoval sto osmdesát tisíc bojeschopných mužů z Judova a Benjamínova rodu, aby válkou získal zpět ztracené království.
2. V tom okamžiku však zasáhl Hospodin a svěřil proroku Šemajášovi následující poselství:
3. 3-4 "Oznam Rechabeámovi, synu judského krále Šalomouna, a také všem Izraelcům na území Judska a Benjamínovců, že jim jako Hospodin vzkazuji, aby nebojovali proti Izraelcům ze severu země. Ať se pokojně rozejdou do svých domovů, protože za vším, co se stalo, stojím v pozadí já sám." Když to Rechabeám a jeho vojáci slyšeli, uposlechli Hospodinovu výzvu, upustili od tažení proti Jarobeámovi a vrátili se domů.
4. ***
5. Rechabeám se usadil v Jeruzalémě a nechal v Judsku vybudovat tato obranná města:
6. 6-10 Betlém, Étam, Tekóu, Bét-súr, Sóko, Adulám, Gat, Maréšu, Zíf, Adórajim, Lakíš, Azéku, Soreu, Ajalón a Chebrón. Všechna tato opevněná města se nacházela v Judsku a na území Benjamínovců.
7. ***
8. ***
9. ***
10. ***
11. Rechabeám si dal na jejich opevnění zvláště záležet, do každého z nich dosadil své velitele a navozil do měst zásoby potravin, olivového oleje a vína.
12. Vyzbrojil města oštěpy a štíty a udělal z nich skutečně silné pevnosti, ze kterých ovládal Judsko a území Benjamínovců.
13. K Rechabeámovi se připojili všichni kněží a lévijci.
14. Lévijci ze severu dokonce opustili své pozemky a majetek a odešli do Jeruzaléma v Judsku, protože Jarobeám a jeho nástupci jim neumožnili vykonávat úřad Hospodinových kněží.
15. Jarobeám si ustanovil své vlastní kněze, kteří mu sloužili na posvátných pahorcích a přinášeli oběti napodobeninám kozlů a býků, které si král nechal zhotovit.
16. Společně s lévijci odešli do Jeruzaléma také všichni ostatní Izraelci ze všech rodů, kteří upřímně toužili následovat Hospodina a uctívat ho svými dary, jako Boha svých předků.
17. Tito Izraelci tak po další tři roky posilovali svou přítomností judské království a podporovali krále Rechabeáma, stejně jako dříve ctili krále Davida a Šalomouna.
18. Rechabeám si vzal za manželky Machalatu - jejímž otcem byl Davidův syn Jerímót, a Abíhajilu, dceru Jišajova syna Elíaba.
19. Ta přivedla Rechabeámovi na svět tři syny: Jeúše, Šemarjáše a Zahama.
20. Další Reachabeámovou manželkou byla Abšalómova dcera Maaka, která svému muži porodila Abijáše, Ataje, Zízu a Šelomíta.
21. Ačkoliv měl Rechabeám celkem osmnáct žen a šedesát družek, nejvíce ze všech miloval právě svou manželku Maaku. Se všemi ženami Rechabeám zplodil celkem dvacet osm synů a šedesát dcer.
22. Za svého budoucího nástupce si Rechabeám zvolil Abijáše, syna své nejmilejší ženy Maaky, a vyhradil mu nejvyšší postavení mezi ostatními sourozenci.
23. Naložil však moudře i s ostatními svými syny a každého z nich dosadil do jednoho z opevněných měst v Judsku a na území Benjamínovců. Štědře je obdaroval majetkem a dokonce jim našel i manželky.

2 Letopisu 12:1-16
1. V době, kdy už si král Rechabeám vybudoval stabilní a velmi silné postavení v čele země, přestal respektovat Hospodinův zákon a ostatní Izraelci ho brzy následovali.
2. Hospodin však jejich odpadnutí neponechal bez následků a v pátém roce Rechabeámovy vlády vytáhl proti Jeruzalému egyptský panovník Šíšak.
3. Egypťané přitáhli s dvanácti sty válečnými vozy a šedesáti tisíci jezdci na koních, které následovala nespočetná armáda Lúbijců, Sukejců a Kúšijců.
4. Společně obsadili opevněná města v celém Judsku a přitáhli až k Jeruzalému.
5. Tehdy přišel k Rechabeámovi a k ostatním představitelům Judska, kteří se ze strachu před Šíšakem shromáždili v Jeruzalémě, prorok Šemajáš a jménem Hospodina jim oznámil: "Tak, jako jste opustili vy mne, i já nyní opustím vás a ponechám vás napospas králi Šíšakovi."
6. Když prorok domluvil, všichni vůdcové Izraele včetně krále s pokorou uznali, že Hospodin s nimi naložil spravedlivě.
7. Hospodin viděl, že Izraelci uznali svou chybu, a proto oznámil Šemajášovi: "Protože vůdcové Izraele projevili svou pokoru, nezahubím je, ale již brzy je vysvobodím. Nedopustím, aby Šíšak dobyl Jeruzalém, jak jsem měl v úmyslu.
8. Dovolím mu však, aby si Izraelce podrobil. Chci, aby poznali, co to znamená sloužit mě nebo otročit jiným králům."
9. Krátce nato Šíšak zaútočil na Jeruzalém a odnesl si jako kořist poklady z Hospodinova chrámu i z královského paláce. Vzal všechno včetně zlatých štítů, které dal zhotovit Šalomoun.
10. Král Rechabeám nahradil zlaté štíty bronzovými a svěřil je velitelům stráží, které sloužily u vchodu do královského paláce.
11. Kdykoliv pak král vcházel do Hospodinova chrámu, stráže ho doprovázely a nesly s sebou bronzové štíty. Když král odešel, stráže opět vrátily štíty do zbrojnice.
12. Protože se Rechabeám ze svých chyb skutečně poučil, Hospodin ho ušetřil dalších pohrom a rozhodl se, že ho nezničí, protože Judsko ještě nebylo nadobro zkaženo.
13. Rechabeám nastoupil na královský trůn v Jeruzalémě ve svých jedenačtyřiceti letech. Brzy upevnil svou vládu a celkem stál v čele země sedmnáct let. Vládl v Jeruzalémě, neboť právě toto město si Hospodin vybral mezi všemi ostatními v Izraeli, aby zde sídlil uprostřed svého lidu. Rechabeámova matka se jmenovala Naama a patřila k národu Amónců.
14. Za doby svého panování si Rechabeám počínal svévolně, neboť nehledal a nerespektoval Hospodinovu vůli.
15. Další události z doby Rechabeámovy vlády zachycují rodové záznamy proroka Šemajáše a proroka Ida. Po celou dobu své vlády Rechabeám vedl válku s králem Jarobeámem.
16. Když Rechabeám zemřel, uložili jeho ostatky do hrobky v části Jeruzaléma, která se nazývá Davidovo město. Rechabeámovým nástupcem se pak stal jeho syn Abijáš.

Žalmy 80:14-19
14. Rozrývá ji kanec z lesa, polní zvěř se na ní pase.
15. Bože zástupů, přijď znovu, pohleď z nebe, révu zachraň!
16. Je to přece tvoje sadba, tys pěstoval letorosty.
17. Teď je poničena ohněm, posekána, brzy zajde, když se tvář tvá nerozjasní.
18. Chraň našeho panovníka, je to sice jenom člověk, ale tys ho vypěstoval.
19. Nikdy se tě nepustíme, zachovej nás při životě, aby zazněla ti chvála.

Přísloví 20:19-21
19. Pomluvač nikdy neudrží tajemství a zradí; nesvěřuj nic důvěrného tomu, kdo je mnohomluvný.
20. Kdo zlořečí otci nebo matce, tomu zhasne světlo v hluboké tmě.
21. Nečestně získané jmění je bez požehnání.

Skutky Apoštolské 15:1-21
1. V Antiochii se objevili někteří křesťané z Judska a přesvědčovali bývalé pohany, že nestačí jen uvěřit v Krista, ale že ke spáse je nutné přijmout židovské tradice, jak je předepisuje Mojžíšův zákon, a to především obřízku.
2. Pavel a Barnabáš s nimi naprosto nesouhlasili a vznikl z toho vážný spor. Nakonec se rozhodli předložit spornou otázku apoštolům a vedení církve v Jeruzalémě. Vyslali tam skupinu pod vedením Pavla a Barnabáše.
3. Ti, když cestovali Fénicií a Samařskem, vyprávěli křesťanům, jak pohané přijímají víru v Pána Ježíše, a bratři z toho měli všude velkou radost.
4. V Jeruzalémě je přijali starší sboru a apoštolové. I těm vyprávěli, jak se Bůh přiznává k jejich práci mezi pohany.
5. Hned se však ozvali někteří křesťané - příslušníci židovské sekty farizejů: "Pohané, kteří uvěřili v Krista, musejí přijmout obřízku a dodržovat Mojžíšův zákon."
6. Apoštolové a starší svolali poradu o této těžké otázce.
7. Když po dlouhém rozhovoru stále nemohli dojít k žádnému rozhodnutí, vzal si slovo Petr a řekl: "Bratři, víte, že mne si Bůh vybral, abych jako první zvěstoval evangelium pohanům, a oni uvěřili.
8. Bůh, který vidí do srdce člověka, se k nim přiznal a dal jim stejného Ducha jako nám.
9. Nedělal v tom žádný rozdíl mezi rozeným židem a pohanem - očistil i jejich srdce vírou.
10. Proč chcete být moudřejší než sám Bůh a předělávat je na židy? Vždyť je to zbytečné břemeno, které jsme my ani naši předkové nemohli unést.
11. I my jsme uvěřili, že nebudeme zachráněni pro svoje židovství, ale pro lásku Pána Ježíše Krista. A v tom jsou nám plně rovni."
12. Po tomto projevu celé shromáždění ztichlo a vyslechlo zprávu Barnabáše a Pavla o tom, jaké divy a nadpřirozené věci konal Bůh jejich prostřednictvím mezi pohany.
13. Když skončili, ujal se slova Jakub: "Bratři, chtěl bych něco říci.
14. Slyšeli jsme Šimonovu zkušenost: sám Bůh to byl, kdo poprvé promluvil k pohanům a přijal je mezi svůj lid.
15. To plně souhlasí se slovy proroka:
16. ‚Vrátím se a obnovím svůj příbytek,který je v rozvalinách,znovu budu bydlet s vámi.
17. Potom mne naleznou i pohané,kterým budete hlásat moje jméno.'To říká Bůh,
18. který nyní koná,co slíbil už před věky.
19. Nenakládejte tedy na pohany, kteří uvěřili v Boha, zbytečná břemena.
20. Napišme jim, aby zachovávali jen základní pravidla: ať se vyhýbají všemu, co souvisí s modloslužbou, mravní nezřízeností, a ať nejedí maso s krví ani samotnou krev.
21. Vždyť Mojžíšův zákon se už odedávna vyučuje každou sobotu v synagogách a má dost horlivých zastánců."