A A A A A
Error:
BookNum: 15 Chapter: 6 VerseStart: 22 VerseShouldHave: 21
Bible za jeden rok
Červenec 22

Ezdráš 5:1-17
1. V té době však byli v Jeruzalémě a v Judsku proroci, Ageus a Zacharjáš, Idův syn, kteří začali rozhlašovat, že Bůh si přeje, aby se ve stavbě pokračovalo.
2. Zerubábel a Ješua tedy znovu zahájili práce a tito proroci je podporovali.
3. Netrvalo dlouho, a do Jeruzaléma se přijeli podívat Tatenaj, zaeufratský místodržitel, a Šetar-boznaj s doprovodem a hned začali zjišťovat, kdo dal povolení ke stavbě chrámu.
4. Chtěli také jmenovitý seznam všech, kdo na stavbě pracovali.
5. Ale protože Boží oko nad námi bdělo, dovolili nám pokračovat, dokud král Dareios všechno nevyšetří a nerozhodne.
6. Toto je znění dopisu, který poslali Tatenaj, správce zaeufratské oblasti a Šetar-boznaj s jejich úředníky králi Dareiovi:
7. "Králi, přejeme ti trvalý pokoj!
8. Oznamujeme, že jsme navštívili staveniště chrámu velikého judského Boha. Zdivo je z kamenných kvádrů a právě do něho zasazují trámy. Pracuje se s velkým úsilím a dílo rychle pokračuje.
9. Ptali jsme se místních předáků, kdo stavbu povolil a
10. zapsali jsme si jejich jména, abychom tě mohli informovat.
11. Jejich odpověď zněla: 'Jsme služebníci Boha nebe i země a opravujeme je-ho chrám, který zde stál celá staletí, od dob velikého izraelského krále.
12. Když naši předkové Boha pohněvali, opustil je a vydal do rukou babylonského krále Nebúkad-nesara, který chrám rozbořil a lid odvlekl do Babylonie.'
13. Trvají však na tom, že král Babylona Kýros vydal v prvním roce své vlády dekret, kterým povolil obnovu chrámu,
14. a že dokonce vrátil zlaté a stříbrné chrámové nádoby, které Nebúkadnesar dal odtud přestěhovat do babylonských chrámů. Svěřeny prý byly do správy Šéšbasarovy, kterého Kýros ustanovil místodržitelem v Judeji.
15. Král mu přikázal vrátit vše na původní místo a obnovit Jeruzalémský chrám do jeho dřívější podoby.
16. Šéšbasar tedy obnovil základy jeruzalémského chrámu a od té doby se na něm stále pracuje a dosud není hotov.
17. Pokud uznáš za dobré, nech ověřit v královském archivu v Babyloně, zda takový dekret byl opravdu vydán, a sděl nám svou vůli v této věci."

Ezdráš 6:1-22
1. Král Dareios tedy přikázal hledat v babylonských archivech a skutečně,
2. dekret byl nakonec objeven v pevnosti Achmetě v médské provincii. Na svitku stálo:
3. "V prvním roce své vlády vydal král Kýros příkaz ohledně Božího chrámu v Jeruzalémě. Má být znovu postaven na místě, kam Židé přinášejí své oběti. Původní základy nechť jsou opraveny. Výška i šířka budou třicet metrů.
4. Základy se postaví ze tří vrstev kamenných kvádrů a jedné vrstvy nových trámů. Náklady uhradí královská pokladna.
5. Všechny zlaté a stříbrné chrámové nádoby budou vráceny do Jeruzaléma na původní místo v chrámu."
6. 6-7 Proto král Dareios poslal tuto zprávu svým úředníkům v zaeufratské provincii, Tatenajovi a Šetar-bozenajovi: "Nezasahujte do rekonstrukce chrámu. Ať je obnoven na původním místě. Nepřekážejte judskému místodržiteli a jeho lidem v práci.
7. ***
8. Navíc jsem rozhodl, že veškeré náklady na stavbu mají být neprodleně proplaceny z výnosu daní na vašem úze-mí.
9. Poskytněte kněžím býky, berany i jehňata k zápalné oběti Bohu nebes a zásobujte je obilím, solí, vínem i olejem podle jejich potřeby,
10. aby mohli denně přinášet Bohu příjemné dary a aby se modlili za život krále a jeho synů.
11. Kdokoli by se po-kusil tento příkaz obejít, ať je oběšen na hlavním trámě svého krovu a z jeho domu ať je hnojiště.
12. Bůh, jenž si za své sídlo zvolil Jeruzalém, zničí každého krále a každý národ, který by přestoupil tento příkaz a uškodil chrámu. Já, Dareios, vydávám toto nařízení, ať je svědomitě prováděno!"
13. Místodržitel Tatenaj i Šetar-bozenaj a jejich úředníci se ihned zařídili podle královského příkazu.
14. 14-15 Židovští předáci tedy pokračovali ve stavbě a dílo se jim dařilo, jak proroko-vali Ageus a Zacharjáš, syn Idův. Konečně byl chrám dostavěn podle Božího příkazu a dekretů Kýra, Dareia a Artaxerxe, perských králů. Bylo to třetího dne měsíce adar, šestého roku Dareiovy vlády.
15. ***
16. Následovalo slavnostní zasvěcení, radostná událost pro kněze, levity i celý národ.
17. Bylo při něm obětováno sto býků, dvě sta beranů a čtyři sta jehňat a za každý izraelský kmen jeden kozel jako oběť za hřích.
18. Pak byli ustanoveni kněží a lévijci do všech tříd a skupin, potřebných pro bohoslužbu podle Mojžíšova řádu.
19. Čtrnáctého dne prvního měsíce se slavil hod beránka - velikonce.
20. Kněží a levité se pro tuto příležitost zvlášť očistili.
21. Někteří z pohanů, kteří byli po zemi rozptýleni, opustili své nemravné zvyky a připojili se k uctívání Boha. Spolu s Izraelci jedli po sedm dnů nekvašené chleby. Všude panovala obrovská radost, protože Bůh naklonil srdce perského krále k Izraeli a jejich ruce posílil ke stavbě chrámu.
22. (Žalmová píseň pro Kórachovy syny) Založil chrám svůj na svatých horách,

Žalmy 87:1-7
1. shlíží teď s láskou na Jeruzalém, dává mu přednost přede všemi městy.
2. O městě Božím se hovoří všude, Izrael celý tam pohlíží s úctou.
3. Z Egypta jsi, a ty z Babylóna? Jistě jsi doma o Sijónu slýchal. Pelištejci i ti černoši z Kúše přijali Boha, jsou rodáci naši.
4. Ze všech stran země se k Sijónu hlásí: Patřím tam, Nejvyšší ke mně se hlásí!
5. Sčítání Boží nás překvapí všecky, kdo všecko rodem je z Jeruzaléma.
6. Vypukne jásot, zpěv, zazvučí hlasy: Záchrana pramení ze Sijóna!
7. Lépe je žít na poušti než s hašteřivou a zlou ženou.

Přísloví 21:19-20
19. Moudrý ve svém domě shromažďuje poklad, kdežto hlupák jej lehkovážně promrhá.
20. ***

Skutky Apoštolské 23:1-15
1. Velekněz Ananiáš to považoval za rouhání a přikázal strážnému, aby vězně udeřil přes ústa.
2. Pavel na něj zavolal: "Ty křiváku, tebe jednou udeří Bůh! Tváříš se jako ochránce zákona a místo spravedlivého soudu rozdáváš rány."
3. Strážní ho okřikli: "Takhle mluvíš s Božím veleknězem?"
4. Pavel se omlouval: "Nevěděl jsem, bratři, že je to velekněz. Vím, že je psáno: Nespílej svému vládci!"
5. Věděl však, že v radě jsou dva tábory, saducejský a farizejský. Zvolal tedy, aby to všichni slyšeli: "Bratři, jsem farizej a byl jsem tak už od mládí vychován. Jsem postaven před soud, protože hlásám naději na vzkříšení a věčný život!"
6. Tím se mu podařilo vnést do velerady rozkol.
7. Saducejové totiž popírali vzkříšení, věčný život a existenci duchovního světa, kdežto farizejové to všechno vyznávali.
8. Obě strany se do sebe pustily a byla z toho velká hádka. Bohoslovci farizejského směru nakonec žádali, aby byl Pavel osvobozen. Říkali: "Vždyť se ničím neprovinil. Co když k němu skutečně promluvil duch nebo anděl? Abychom se nestavěli proti Bohu!"
9. Teď teprve vypuklo pobouření. Velitel se polekal, že vězeň, za kterého ručil, by mohl být ubit. Přivolal rychle vojáky, vysvobodili Pavla z té vřavy a dal ho znovu odvést do pevnosti.
10. Té noci se Pavlovi ukázal Pán Ježíš a posiloval ho slovy: "Neztrácej odvahu! Vydal jsi o mně statečné svědectví v Jeruzalémě a vydáš je i v samotném Římě."
11. 12-13 Druhý den ráno se smluvilo přes čtyřicet židovských mužů,
12. ***
13. šli k velekněžím a prohlásili: "Přísahali jsme si, že se nedotkneme jídla ani pití, dokud toho Pavla nezabijeme.
14. Vzkažte veliteli, ať ho znovu přivede do velerady, a řekněte, že se chcete jeho případem důkladněji zabývat. My si na něj počkáme a na cestě ho sprovodíme ze světa."