| 2 Letopisu 28:1-27 |
| 1. 1-2 Král Achaz usedl na trůn ve svých dvaceti letech a vládl v Jeruzalémě celkem šestnáct let. Na rozdíl od svého předchůdce krále Davida však nerespektoval Hospodinovu vůli a namísto toho jednal po vzoru izraelských králů a podporoval ve svém království uctívání model. |
| 2. *** |
| 3. Pálil pro falešné bohy kadidlo v Údolí Hinómova syna a podobně jako národy, které Hospodin vyhnal, když přivedl Izraelce do zaslíbené země, obětoval Achaz v ohni dokonce své vlastní syny! |
| 4. Uctíval falešné bohy ve svatyních na všech pahorcích a pod každým posvátným stromem, přinášel jim oběti a pálil na jejich počest vonné kadidlo. |
| 5. Hospodin proto dopustil, aby na krále Achaza zaútočili Aramejci a přemohli ho. Po vítězném boji odvlekli Aramejci mnoho obyvatel Judska do vyhnanství v Damašku. |
| 6. Protože Judejci opustili Hospodina, Boha svých předků, napadl Judsko také izraelský král, Remaljášův syn Pekach, a za jediný den připravil o život sto dvacet tisíc judských bojovníků. |
| 7. Efrajimský válečník Zikrí zabil v tomto boji také králova syna Maasejáše, správce královského paláce Azríkama a králova zástupce Elkánu. |
| 8. Navíc Izraelci zajali v Judsku dvě stě tisíc žen a dětí a odnesli si do Samaří též bohatou válečnou kořist. |
| 9. Sotva se však izraelská armáda přiblížila k Samaří, vyšel jim naproti prorok Odéd a volal: "Hospodin, Bůh vašich předků, se rozhněval na Judejce, a proto vám pomohl nad nimi zvítězit. Vy jste však svou převahu zneužili a s neslýchanou krutostí jste zmařili mnoho lidských životů. |
| 10. A jako by ani to nestačilo, rozhodli jste se navíc učinit z obyvatel Judska své otroky. Myslíte si snad, že s tak bezohledným jednáním může Hospodin, váš Bůh, souhlasit? |
| 11. Poslechněte mou radu a pošlete své zajaté bratry domů, protože jste svým jednáním probudili Hospodinovo rozhořčení." |
| 12. Když Odéd domluvil, připojili se k němu čtyři izraelští velitelé - Jóchananův syn Azarjáš, Mešilemótův syn Berekjáš, Šalúmův syn Jechizkijáš a Chadlajův syn Amasa - a všem příchozím bojovníkům rozkázali: |
| 13. "Žádný z judských zajatců sem nesmí! Nebo snad chcete dál provokovat Hospodina a zvyšovat míru našeho provinění? Vždyť už nyní jsme toho napáchali víc než dost a popouzíme Hospodina k spravedlivému hněvu." |
| 14. Vojáci tedy uposlechli a svěřili své zajatce i veškerou kořist, kterou si z Judska přinesli, velitelům a ostatnímu lidu. |
| 15. Čtyři jmenovaní muži se pak zajatců ujali a z válečné kořisti poskytli šaty všem, kdo je potřebovali. Kromě oděvů a obuvi jim pak dali jídlo a pití a ošetřili zraněné. Nakonec všechny zesláblé posadili na osly a doprovodili zajatce do Jericha (kterému se také říkalo Palmové město). Teprve potom se Izraelci vrátili do Samaří. |
| 16. 16-18 Za nějaký čas Judsko opět napadli Edómci a odvlekli ze země mnoho zajatců. Současně však proti Judsku zaútočili Pelištejci a dobyli několik měst. V podhůří na západě ale také na jihu Judska Pelištejci obsadili a osídlili Bét-šemeš, Ajalón a Gederót a dále Sóko, Timnu a Gimzo s vesnicemi v jejich okolí. Judský král Achaz proto vypravil posly ke králi Asýrie a požádal ho o pomoc. |
| 17. *** |
| 18. *** |
| 19. Hospodin však dopouštěl na Judsko takové pohromy právě kvůli jeho králi Achazovi, který panoval jako skutečný tyran a o Hospodinovu vůli se nezajímal. |
| 20. Asyrský král Tiglat-pileser sice se svým vojskem přitáhl, ale namísto pomoci způsobil Judejcům jen další problémy. |
| 21. Achaz tehdy vzal veškeré zlato z Hospodinova chrámu, královského paláce i z majetku čelních představitelů lidu a věnoval je asyrskému králi; avšak ani to mu nepomohlo. |
| 22. Navzdory těmto těžkým okolnostem se Achaz k Hospodinu neobrátil a nadále si žil podle svého jako předtím. |
| 23. Začal dokonce přinášet oběti damašským bohům, protože se domníval, že pomohli aramejským králům, aby nad ním zvítězili. Doufal, že si tyto falešné bohy svými oběťmi nakloní a oni pak pomohou také jemu. Uctívání falešných bohů však naopak jen dovršilo jeho pád i zkázu Izraele. |
| 24. 24-25 Achaz bezostyšně sebral posvátné chrámové nádoby, nechal osekat vnitřní zlaté ozdoby a všechny vchody chrámu zabednil. Na jeruzalémských nárožích vystavěl oltáře falešným bohům, aby na nich lidé mohli podle libosti obětovat. Modloslužbu zavlekl rovněž do všech judských měst, kde vybudoval posvátná návrší a lid na nich pálil kadidlo falešným božstvům. Svým jednáním Achab těžce urážel Hospodina, Boha svých předků. |
| 25. *** |
| 26. Ostatní události z doby Achazovy vlády a veškeré jeho počínání od začátku do konce zaznamenává kronika judských a izraelských králů. |
| 27. Když král Achaz zemřel, pochovali ho v Jeruzalémě, ale jeho ostatky neuložili do hrobky k ostatním izraelským králům. Uprázdněné místo na královském trůnu po něm zaujal jeho syn Chizkijáš. |
| 2 Letopisu 29:1-36 |
| 1. Chizkijáš se stal králem ve svých pětadvaceti letech a vládl v Jeruzalémě celkem dvacet devět let. Jeho matkou byla Zekarjášova dcera Abija. |
| 2. Po vzoru svého předka, krále Davida, jednal Chizkijáš zcela v souladu s Hospodinovou vůlí. |
| 3. Už v prvním měsíci své vlády, sotva nastoupil na trůn, opět otevřel vstupní dveře Hospodinova chrámu a nechal je opravit. |
| 4. Potom na východním nádvoří chrámu nechal nastoupit kněze a lévijce |
| 5. a promluvil k nim: "Dobře mne poslouchejte, lévijci! Je načase obnovit pravou bohoslužbu a vyčistit chrám Hospodina, Boha našich předků. Proto se nejprve sami zbavte všeho, co by mohlo stát mezi vámi a Bohem, a potom odstraňte z chrámu všechno, co tam nepatří. |
| 6. Naši předkové Hospodina zradili a jednali v rozporu s jeho vůlí. Opustili ho a lhostejně se obrátili zády také k jeho chrámu. |
| 7. Uzavřeli vstup do chrámu a nechali vyhasnout plameny kahanů. Nespalovali pro Boha Izraele ve svatyni vonné kadidlo a nepřinášeli mu žádné oběti. |
| 8. Proto, jak sami dobře víte, Hospodin dopustil, aby se důsledky provinění obyvatel Judska a Izraele obrátily proti nim, a učinil je odstrašujícím příkladem a terčem posměchu ostatním národům. |
| 9. To byl důvod, proč naši předkové umírali v boji zbraněmi nepřátel a naše ženy a děti byly odvlečeny do zajetí. |
| 10. Nyní jsem se ale rozhodl obnovit a napravit náš vztah s Hospodinem, Bohem Izraele, aby jeho rozhořčení pominulo. |
| 11. Proto již neztrácejte čas a buďte ve svých povinnostech důslední, neboť právě vás Hospodin pověřil, abyste mu sloužili a přinášeli oběti." |
| 12. Na královu výzvu se svěřených úkolů chopili tito lévijci: Amasajův syn Machat a Azarjášův syn Jóel z rodu Kehatovců, Abdíův syn Kíš a Jehalelelův syn Azarjáš z rodu Meraríovců, Zimův syn Jóach a Jóachův syn Eden z rodu Geršónovců, |
| 13. Šimrí a Jeíel z rodu Elísáfanovců, Zekarjáš a Matanjáš z rodu Asafovců, |
| 14. Jechíel a Šimeí z rodu Hémanovců, Šemajáš a Uzíel z rodu Jedútúnovců. |
| 15. Tito lévijci svolali ostatní chrámové služebníky, a když všichni společně podstoupili očistný obřad, pustili se podle zákonných předpisů do očišťování Hospodinova chrámu, jak jim nařídil král. |
| 16. Kněží vstoupili do Hospodinovy svatyně a vynesli na chrámové nádvoří všechno, co do chrámu nepatřilo. Tam od nich donesené předměty převzali lévijci a všechno nepatřičné vyhodili na smetiště do Kidrónského údolí. |
| 17. Pracovali od prvního dne prvního měsíce a za osm dní dali do pořádku nádvoří a sloupové průčelí chrámu. Dalších osm dní pak očišťovali samotný Hospodinův chrám, takže skončili s prací šestnáctého dne v prvním měsíci. |
| 18. Poté předstoupili před krále Chizkijáše a hlásili mu splnění úkolů: "Dokončili jsme očistu celého Hospodinova chrámu včetně oltáře a jeho příslušenství, také stolů na posvátný chléb i veškerého obětního nádobí. |
| 19. Připravili a očistili jsme rovněž všechny předměty, které dal z chrámu odstranit král Achaz, když se v době své vlády od Hospodina odvrátil. Všechny tyto předměty jsou nyní zpět u Hospodinova oltáře." |
| 20. Na druhý den časně zrána shromáždil král Chizkijáš představitele Jeruzaléma a společně vstoupili do Hospodinova chrámu. |
| 21. Jako oběť za provinění královského rodu, nepravosti obyvatel Judska a k opětovnému posvěcení chrámu s sebou přivedli sedm býčků, sedm beranů, sedm jehňat a sedm kozlů. Král pak nařídil kněžím z Áronova rodu, aby do plamenů na Hospodinově oltáři vložili zápalnou oběť. |
| 22. Kněží tedy postupně poráželi nejprve býčky, potom berany a jehňata a kropili krví směrem k oltáři. |
| 23. Nakonec kněží přivedli před krále a všechny shromážděné Izraelce obětní kozly, aby sloužili jako oběť za hřích, a vkládáním rukou vyjádřili souhlas s předkládanou obětí. |
| 24. Kněží pak kozly porazili a přinesli jejich krev na oltář jako oběť za viny celého Izraele, jak jim nařídil král. |
| 25. 25-26 Chizkijáš také podle pokynů, které dal Hospodin prostřednictvím proroků Gáda a Nátana již králi Davidovi, rozestavěl v chrámu lévijské hudebníky. Dal jim činely, harfy a citary, které nechal zhotovit sám král David, a vedle nich postavil kněze s pozouny. |
| 26. *** |
| 27. Jakmile Chizkijáš dal pokyn k zahájení obětního obřadu, spustili také chrámoví zpěváci za doprovodu trubek a hudebních nástrojů izraelského krále Davida. |
| 28. Zpěváci zpívali a hudebníci hráli po celou dobu obětování, zatímco všichni shromáždění se Hospodinu hluboce klaněli a chválili ho. |
| 29. Když obřad skončil, král a všichni přítomní opět poklekli a vzdali Bohu čest. |
| 30. Král Chizkijáš a ostatní představitelé národa potom nařídili lévijcům, aby Hospodina oslavovali písněmi krále Davida a proroka Asafa. Lévijci uposlechli a s radostným nadšením a hlubokou úctou zpívali na Hospodinovu počest. |
| 31. Nato Chizkijáš pronesl ke všem shromážděným tuto výzvu: "Nyní jste se opět odevzdali Hospodinu, a proto mu na důkaz vděčnosti přineste do chrámu své obětní dary." Izraelci jeho výzvu ochotně uposlechli a mnoho jich dobrovolně a ochotně darovalo Hospodinu svou oběť. |
| 32. Celkem lidé darovali Hospodinu k obětování na oltářním ohni sedmdesát kusů skotu, sto beranů a dvě stě jehňat. |
| 33. Dalších šest set býků a tři tisíce ovcí a koz přivedli do chrámu jako své obětní dary z vděčnosti. |
| 34. Protože však do úřadu nebyl zasvěcen dostatek kněží, nestačili sami tolik obětních zvířat stahovat z kůže. Lévijci si při očišťovacích obřadech počínali pohotověji, a tak kněžím v jejich povinnostech pomáhali, dokud společně neobětovali poslední zvíře. |
| 35. Do plamenů na oltářním ohni bylo vloženo velké množství zápalných obětí, konaly se úlitby vína a Bohu byly rovněž předloženy oběti na výraz touhy po smíření. Toho dne Izraelci důstojně obnovili bohoslužby v Hospodinově chrámu. |
| 36. Král Chizkijáš i všichni lidé měli obrovskou radost ze slavnosti, kterou jim Bůh dal prožít; všechno totiž proběhlo překvapivě hladce a spontánně. |
| Žalmy 84:8-12 |
| 8. Jdou dále svěží, dáš novou jim sílu dojít až před Boha na horu Sijón. |
| 9. Pane můj, vládče všech zástupů země, modlitbu vyslyš mou, Jákobův Bože. |
| 10. Ochránče náš, když na nás se díváš, kéž vidíš tvář svého vyvoleného. |
| 11. Den, jenž jsem strávil ve tvém svatém chrámu, má větší cenu než tisíce jiných. Před prahem zůstat ve svatyni Boží je lepší než pocty u bezbožníků. |
| 12. Bůh štítem stal se nám, je naše slunce, přijal nás, nad námi smiloval se, zahrne dobrem toho, kdo se snaží žít před ním upřímně, bez přetvářky. |
| Přísloví 21:6-8 |
| 6. Lživým jazykem získaný poklad je jako lehký opar, jako smrtelná past. |
| 7. Ničemové zahynou ve vlastní pasti, protože nečinili, co je správné. |
| 8. Křivolaká je cesta hříšníka, chování čistého člověka je přímé. |
| Skutky Apoštolské 19:21-41 |
| 21. Pavel chtěl pokračovat v misijní cestě do Makedonie, do Řecka a pak se mínil vrátit do Jeruzaléma. Říkal: "Po nějakém čase bych se rád vypravil do Říma." |
| 22. Dva ze svých pomocníků, Timotea a Erasta, vyslal do Makedonie napřed, ale sám se ještě zdržel v Asii. |
| 23. Pak ale vypukl odpor proti křesťanskému učení, tentokrát ze strany pohanů. |
| 24. Příčinou byly ohrožené zisky efezských řemeslníků, kteří ve velkém vyráběli upomínkové modely chrámu se sochou bohyně Diany a prodávali je poutníkům.Vedl je stříbrotepec Demetrios, |
| 25. který svolal všechny podnikatele a jejich dělníky a oslovil je: |
| 26. "Přátelé, všichni dobře víme, jak výnosné je naše řemeslo. A teď, jak jste jistě slyšeli, přijde si nějaký Pavel a nejenom v Efezu, ale i po celé Asii odvrací lidi od naší víry! Že prý bohové vyrobení lidskýma rukama nejsou bohové, ale jen modly. |
| 27. Tím nejen poškozuje naše obchody, ale vážnost efezského chrámu a samotné Diany tak povážlivě upadá v Asii a snad v celém světě!" |
| 28. 28-29 Tím ovšem přivedl shromáždění do varu a ti začali provolávat: "Velká je Diana z Efezu!" Nepokoje se rychle rozšířily po celém městě, lidé se sbíhali do amfiteátru. Někde chytili Gaja a Aristarcha, Pavlovy makedonské průvodce, a přivlekli je tam. |
| 29. *** |
| 30. Pavel chtěl jít a promluvit ke shromážděnému lidu, |
| 31. ale ostatní křesťané z provinčního úřadu, kteří sympatizovali s Pavlem, mu naléhavě vzkazovali, aby tam nechodil. |
| 32. V amfiteátru zatím už každý vyvolával něco jiného a většina lidí vůbec nevěděla, proč tam přišli. |
| 33. Židé dostali strach, aby se hněv davu nevybil na nich, a vyslali tam svého řečníka Alexandra. Chtěl si zjednat ticho a vysvětlit, že s Pavlem nemají nic společného. |
| 34. Jakmile však lidé poznali, že je to žid, sjednotili se zase na společném heslu: "Velká je Diana z Efezu!" A tak křičeli skoro dvě hodiny. |
| 35. Konečně se dostavil tajemník městské rady, podařilo se mu dav utišit a promluvit k nim: "Občané Efezu! To přece ví každý, že právě v našem městě je nejvýznamnější chrám bohyně Diany a že její zdejší socha spadla přímo z nebe. |
| 36. 36-37 Kdo by se to odvážil popírat? Přivedli jste k soudu tyto muže. Ale oni přece neznesvětili náš chrám, ani se nerouhali naší bohyni. Prosím vás, uklidněte se a neukvapujte se! |
| 37. *** |
| 38. Jestliže si Demetrios a ostatní řemeslníci chtějí na někoho stěžovat, jsou tady od toho veřejné soudy a římské úřady, kde se může konat řádné přelíčení. |
| 39. A máte-li nějaké požadavky, je třeba je projednat ve schůzi městské rady. |
| 40. Takhle je nebezpečí, že budeme obviněni z povstání. Vždyť nemáte pro tenhle rozruch žádný rozumný důvod." |
| 41. Po těch slovech se lidé rozešli. |