A A A A A
Bible za jeden rok
Červenec 16

2 Letopisu 28:1-27
1. 1-2 Král Achaz usedl na trůn ve svých dvaceti letech a vládl v Jeruzalémě celkem šestnáct let. Na rozdíl od svého předchůdce krále Davida však nerespektoval Hospodinovu vůli a namísto toho jednal po vzoru izraelských králů a podporoval ve svém království uctívání model.
2. ***
3. Pálil pro falešné bohy kadidlo v Údolí Hinómova syna a podobně jako národy, které Hospodin vyhnal, když přivedl Izraelce do zaslíbené země, obětoval Achaz v ohni dokonce své vlastní syny!
4. Uctíval falešné bohy ve svatyních na všech pahorcích a pod každým posvátným stromem, přinášel jim oběti a pálil na jejich počest vonné kadidlo.
5. Hospodin proto dopustil, aby na krále Achaza zaútočili Aramejci a přemohli ho. Po vítězném boji odvlekli Aramejci mnoho obyvatel Judska do vyhnanství v Damašku.
6. Protože Judejci opustili Hospodina, Boha svých předků, napadl Judsko také izraelský král, Remaljášův syn Pekach, a za jediný den připravil o život sto dvacet tisíc judských bojovníků.
7. Efrajimský válečník Zikrí zabil v tomto boji také králova syna Maasejáše, správce královského paláce Azríkama a králova zástupce Elkánu.
8. Navíc Izraelci zajali v Judsku dvě stě tisíc žen a dětí a odnesli si do Samaří též bohatou válečnou kořist.
9. Sotva se však izraelská armáda přiblížila k Samaří, vyšel jim naproti prorok Odéd a volal: "Hospodin, Bůh vašich předků, se rozhněval na Judejce, a proto vám pomohl nad nimi zvítězit. Vy jste však svou převahu zneužili a s neslýchanou krutostí jste zmařili mnoho lidských životů.
10. A jako by ani to nestačilo, rozhodli jste se navíc učinit z obyvatel Judska své otroky. Myslíte si snad, že s tak bezohledným jednáním může Hospodin, váš Bůh, souhlasit?
11. Poslechněte mou radu a pošlete své zajaté bratry domů, protože jste svým jednáním probudili Hospodinovo rozhořčení."
12. Když Odéd domluvil, připojili se k němu čtyři izraelští velitelé - Jóchananův syn Azarjáš, Mešilemótův syn Berekjáš, Šalúmův syn Jechizkijáš a Chadlajův syn Amasa - a všem příchozím bojovníkům rozkázali:
13. "Žádný z judských zajatců sem nesmí! Nebo snad chcete dál provokovat Hospodina a zvyšovat míru našeho provinění? Vždyť už nyní jsme toho napáchali víc než dost a popouzíme Hospodina k spravedlivému hněvu."
14. Vojáci tedy uposlechli a svěřili své zajatce i veškerou kořist, kterou si z Judska přinesli, velitelům a ostatnímu lidu.
15. Čtyři jmenovaní muži se pak zajatců ujali a z válečné kořisti poskytli šaty všem, kdo je potřebovali. Kromě oděvů a obuvi jim pak dali jídlo a pití a ošetřili zraněné. Nakonec všechny zesláblé posadili na osly a doprovodili zajatce do Jericha (kterému se také říkalo Palmové město). Teprve potom se Izraelci vrátili do Samaří.
16. 16-18 Za nějaký čas Judsko opět napadli Edómci a odvlekli ze země mnoho zajatců. Současně však proti Judsku zaútočili Pelištejci a dobyli několik měst. V podhůří na západě ale také na jihu Judska Pelištejci obsadili a osídlili Bét-šemeš, Ajalón a Gederót a dále Sóko, Timnu a Gimzo s vesnicemi v jejich okolí. Judský král Achaz proto vypravil posly ke králi Asýrie a požádal ho o pomoc.
17. ***
18. ***
19. Hospodin však dopouštěl na Judsko takové pohromy právě kvůli jeho králi Achazovi, který panoval jako skutečný tyran a o Hospodinovu vůli se nezajímal.
20. Asyrský král Tiglat-pileser sice se svým vojskem přitáhl, ale namísto pomoci způsobil Judejcům jen další problémy.
21. Achaz tehdy vzal veškeré zlato z Hospodinova chrámu, královského paláce i z majetku čelních představitelů lidu a věnoval je asyrskému králi; avšak ani to mu nepomohlo.
22. Navzdory těmto těžkým okolnostem se Achaz k Hospodinu neobrátil a nadále si žil podle svého jako předtím.
23. Začal dokonce přinášet oběti damašským bohům, protože se domníval, že pomohli aramejským králům, aby nad ním zvítězili. Doufal, že si tyto falešné bohy svými oběťmi nakloní a oni pak pomohou také jemu. Uctívání falešných bohů však naopak jen dovršilo jeho pád i zkázu Izraele.
24. 24-25 Achaz bezostyšně sebral posvátné chrámové nádoby, nechal osekat vnitřní zlaté ozdoby a všechny vchody chrámu zabednil. Na jeruzalémských nárožích vystavěl oltáře falešným bohům, aby na nich lidé mohli podle libosti obětovat. Modloslužbu zavlekl rovněž do všech judských měst, kde vybudoval posvátná návrší a lid na nich pálil kadidlo falešným božstvům. Svým jednáním Achab těžce urážel Hospodina, Boha svých předků.
25. ***
26. Ostatní události z doby Achazovy vlády a veškeré jeho počínání od začátku do konce zaznamenává kronika judských a izraelských králů.
27. Když král Achaz zemřel, pochovali ho v Jeruzalémě, ale jeho ostatky neuložili do hrobky k ostatním izraelským králům. Uprázdněné místo na královském trůnu po něm zaujal jeho syn Chizkijáš.

2 Letopisu 29:1-36
1. Chizkijáš se stal králem ve svých pětadvaceti letech a vládl v Jeruzalémě celkem dvacet devět let. Jeho matkou byla Zekarjášova dcera Abija.
2. Po vzoru svého předka, krále Davida, jednal Chizkijáš zcela v souladu s Hospodinovou vůlí.
3. Už v prvním měsíci své vlády, sotva nastoupil na trůn, opět otevřel vstupní dveře Hospodinova chrámu a nechal je opravit.
4. Potom na východním nádvoří chrámu nechal nastoupit kněze a lévijce
5. a promluvil k nim: "Dobře mne poslouchejte, lévijci! Je načase obnovit pravou bohoslužbu a vyčistit chrám Hospodina, Boha našich předků. Proto se nejprve sami zbavte všeho, co by mohlo stát mezi vámi a Bohem, a potom odstraňte z chrámu všechno, co tam nepatří.
6. Naši předkové Hospodina zradili a jednali v rozporu s jeho vůlí. Opustili ho a lhostejně se obrátili zády také k jeho chrámu.
7. Uzavřeli vstup do chrámu a nechali vyhasnout plameny kahanů. Nespalovali pro Boha Izraele ve svatyni vonné kadidlo a nepřinášeli mu žádné oběti.
8. Proto, jak sami dobře víte, Hospodin dopustil, aby se důsledky provinění obyvatel Judska a Izraele obrátily proti nim, a učinil je odstrašujícím příkladem a terčem posměchu ostatním národům.
9. To byl důvod, proč naši předkové umírali v boji zbraněmi nepřátel a naše ženy a děti byly odvlečeny do zajetí.
10. Nyní jsem se ale rozhodl obnovit a napravit náš vztah s Hospodinem, Bohem Izraele, aby jeho rozhořčení pominulo.
11. Proto již neztrácejte čas a buďte ve svých povinnostech důslední, neboť právě vás Hospodin pověřil, abyste mu sloužili a přinášeli oběti."
12. Na královu výzvu se svěřených úkolů chopili tito lévijci: Amasajův syn Machat a Azarjášův syn Jóel z rodu Kehatovců, Abdíův syn Kíš a Jehalelelův syn Azarjáš z rodu Meraríovců, Zimův syn Jóach a Jóachův syn Eden z rodu Geršónovců,
13. Šimrí a Jeíel z rodu Elísáfanovců, Zekarjáš a Matanjáš z rodu Asafovců,
14. Jechíel a Šimeí z rodu Hémanovců, Šemajáš a Uzíel z rodu Jedútúnovců.
15. Tito lévijci svolali ostatní chrámové služebníky, a když všichni společně podstoupili očistný obřad, pustili se podle zákonných předpisů do očišťování Hospodinova chrámu, jak jim nařídil král.
16. Kněží vstoupili do Hospodinovy svatyně a vynesli na chrámové nádvoří všechno, co do chrámu nepatřilo. Tam od nich donesené předměty převzali lévijci a všechno nepatřičné vyhodili na smetiště do Kidrónského údolí.
17. Pracovali od prvního dne prvního měsíce a za osm dní dali do pořádku nádvoří a sloupové průčelí chrámu. Dalších osm dní pak očišťovali samotný Hospodinův chrám, takže skončili s prací šestnáctého dne v prvním měsíci.
18. Poté předstoupili před krále Chizkijáše a hlásili mu splnění úkolů: "Dokončili jsme očistu celého Hospodinova chrámu včetně oltáře a jeho příslušenství, také stolů na posvátný chléb i veškerého obětního nádobí.
19. Připravili a očistili jsme rovněž všechny předměty, které dal z chrámu odstranit král Achaz, když se v době své vlády od Hospodina odvrátil. Všechny tyto předměty jsou nyní zpět u Hospodinova oltáře."
20. Na druhý den časně zrána shromáždil král Chizkijáš představitele Jeruzaléma a společně vstoupili do Hospodinova chrámu.
21. Jako oběť za provinění královského rodu, nepravosti obyvatel Judska a k opětovnému posvěcení chrámu s sebou přivedli sedm býčků, sedm beranů, sedm jehňat a sedm kozlů. Král pak nařídil kněžím z Áronova rodu, aby do plamenů na Hospodinově oltáři vložili zápalnou oběť.
22. Kněží tedy postupně poráželi nejprve býčky, potom berany a jehňata a kropili krví směrem k oltáři.
23. Nakonec kněží přivedli před krále a všechny shromážděné Izraelce obětní kozly, aby sloužili jako oběť za hřích, a vkládáním rukou vyjádřili souhlas s předkládanou obětí.
24. Kněží pak kozly porazili a přinesli jejich krev na oltář jako oběť za viny celého Izraele, jak jim nařídil král.
25. 25-26 Chizkijáš také podle pokynů, které dal Hospodin prostřednictvím proroků Gáda a Nátana již králi Davidovi, rozestavěl v chrámu lévijské hudebníky. Dal jim činely, harfy a citary, které nechal zhotovit sám král David, a vedle nich postavil kněze s pozouny.
26. ***
27. Jakmile Chizkijáš dal pokyn k zahájení obětního obřadu, spustili také chrámoví zpěváci za doprovodu trubek a hudebních nástrojů izraelského krále Davida.
28. Zpěváci zpívali a hudebníci hráli po celou dobu obětování, zatímco všichni shromáždění se Hospodinu hluboce klaněli a chválili ho.
29. Když obřad skončil, král a všichni přítomní opět poklekli a vzdali Bohu čest.
30. Král Chizkijáš a ostatní představitelé národa potom nařídili lévijcům, aby Hospodina oslavovali písněmi krále Davida a proroka Asafa. Lévijci uposlechli a s radostným nadšením a hlubokou úctou zpívali na Hospodinovu počest.
31. Nato Chizkijáš pronesl ke všem shromážděným tuto výzvu: "Nyní jste se opět odevzdali Hospodinu, a proto mu na důkaz vděčnosti přineste do chrámu své obětní dary." Izraelci jeho výzvu ochotně uposlechli a mnoho jich dobrovolně a ochotně darovalo Hospodinu svou oběť.
32. Celkem lidé darovali Hospodinu k obětování na oltářním ohni sedmdesát kusů skotu, sto beranů a dvě stě jehňat.
33. Dalších šest set býků a tři tisíce ovcí a koz přivedli do chrámu jako své obětní dary z vděčnosti.
34. Protože však do úřadu nebyl zasvěcen dostatek kněží, nestačili sami tolik obětních zvířat stahovat z kůže. Lévijci si při očišťovacích obřadech počínali pohotověji, a tak kněžím v jejich povinnostech pomáhali, dokud společně neobětovali poslední zvíře.
35. Do plamenů na oltářním ohni bylo vloženo velké množství zápalných obětí, konaly se úlitby vína a Bohu byly rovněž předloženy oběti na výraz touhy po smíření. Toho dne Izraelci důstojně obnovili bohoslužby v Hospodinově chrámu.
36. Král Chizkijáš i všichni lidé měli obrovskou radost ze slavnosti, kterou jim Bůh dal prožít; všechno totiž proběhlo překvapivě hladce a spontánně.

Žalmy 84:8-12
8. Jdou dále svěží, dáš novou jim sílu dojít až před Boha na horu Sijón.
9. Pane můj, vládče všech zástupů země, modlitbu vyslyš mou, Jákobův Bože.
10. Ochránče náš, když na nás se díváš, kéž vidíš tvář svého vyvoleného.
11. Den, jenž jsem strávil ve tvém svatém chrámu, má větší cenu než tisíce jiných. Před prahem zůstat ve svatyni Boží je lepší než pocty u bezbožníků.
12. Bůh štítem stal se nám, je naše slunce, přijal nás, nad námi smiloval se, zahrne dobrem toho, kdo se snaží žít před ním upřímně, bez přetvářky.

Přísloví 21:6-8
6. Lživým jazykem získaný poklad je jako lehký opar, jako smrtelná past.
7. Ničemové zahynou ve vlastní pasti, protože nečinili, co je správné.
8. Křivolaká je cesta hříšníka, chování čistého člověka je přímé.

Skutky Apoštolské 19:21-41
21. Pavel chtěl pokračovat v misijní cestě do Makedonie, do Řecka a pak se mínil vrátit do Jeruzaléma. Říkal: "Po nějakém čase bych se rád vypravil do Říma."
22. Dva ze svých pomocníků, Timotea a Erasta, vyslal do Makedonie napřed, ale sám se ještě zdržel v Asii.
23. Pak ale vypukl odpor proti křesťanskému učení, tentokrát ze strany pohanů.
24. Příčinou byly ohrožené zisky efezských řemeslníků, kteří ve velkém vyráběli upomínkové modely chrámu se sochou bohyně Diany a prodávali je poutníkům.Vedl je stříbrotepec Demetrios,
25. který svolal všechny podnikatele a jejich dělníky a oslovil je:
26. "Přátelé, všichni dobře víme, jak výnosné je naše řemeslo. A teď, jak jste jistě slyšeli, přijde si nějaký Pavel a nejenom v Efezu, ale i po celé Asii odvrací lidi od naší víry! Že prý bohové vyrobení lidskýma rukama nejsou bohové, ale jen modly.
27. Tím nejen poškozuje naše obchody, ale vážnost efezského chrámu a samotné Diany tak povážlivě upadá v Asii a snad v celém světě!"
28. 28-29 Tím ovšem přivedl shromáždění do varu a ti začali provolávat: "Velká je Diana z Efezu!" Nepokoje se rychle rozšířily po celém městě, lidé se sbíhali do amfiteátru. Někde chytili Gaja a Aristarcha, Pavlovy makedonské průvodce, a přivlekli je tam.
29. ***
30. Pavel chtěl jít a promluvit ke shromážděnému lidu,
31. ale ostatní křesťané z provinčního úřadu, kteří sympatizovali s Pavlem, mu naléhavě vzkazovali, aby tam nechodil.
32. V amfiteátru zatím už každý vyvolával něco jiného a většina lidí vůbec nevěděla, proč tam přišli.
33. Židé dostali strach, aby se hněv davu nevybil na nich, a vyslali tam svého řečníka Alexandra. Chtěl si zjednat ticho a vysvětlit, že s Pavlem nemají nic společného.
34. Jakmile však lidé poznali, že je to žid, sjednotili se zase na společném heslu: "Velká je Diana z Efezu!" A tak křičeli skoro dvě hodiny.
35. Konečně se dostavil tajemník městské rady, podařilo se mu dav utišit a promluvit k nim: "Občané Efezu! To přece ví každý, že právě v našem městě je nejvýznamnější chrám bohyně Diany a že její zdejší socha spadla přímo z nebe.
36. 36-37 Kdo by se to odvážil popírat? Přivedli jste k soudu tyto muže. Ale oni přece neznesvětili náš chrám, ani se nerouhali naší bohyni. Prosím vás, uklidněte se a neukvapujte se!
37. ***
38. Jestliže si Demetrios a ostatní řemeslníci chtějí na někoho stěžovat, jsou tady od toho veřejné soudy a římské úřady, kde se může konat řádné přelíčení.
39. A máte-li nějaké požadavky, je třeba je projednat ve schůzi městské rady.
40. Takhle je nebezpečí, že budeme obviněni z povstání. Vždyť nemáte pro tenhle rozruch žádný rozumný důvod."
41. Po těch slovech se lidé rozešli.