A A A A A
Error:
BookNum: 43 Chapter: 14 VerseStart: 31 VerseShouldHave: 30
Bible za jeden rok
Červen 5

1 Královská 19:1-21
1. Sotva Achab dorazil do paláce, oznámil Jezábele všechno, co Elijáš vykonal a také že nechal popravit všechny Baalovy proroky.
2. Jezábel okamžitě vypravila k Elijášovi posla se vzkazem: "Ať se mnou bohové naloží, jak chtějí, ale přísahám, že tě do zítřka nechám zabít, tak jako jsi připravil o život všechny mé proroky!"
3. Elijáše tato zpráva vyděsila, a proto raději uprchl, aby si zachránil holý život. V Beer-šebě se rozloučil se svým služebníkem a sám se vydal do pouště.
4. Putoval celý den, až dorazil k jednomu hustému keři. Posadil se pod ním a prosil Hospodina o smrt: "Už nemohu, Pane! Nechej mě zemřít, vždyť nejsem o nic lepší než moji předkové."
5. Po těchto slovech ulehl pod keř a vyčerpáním usnul. Najednou se však objevil anděl, probudil Elijáše a vybídl ho, aby vstal a najedl se.
6. Když se Elijáš rozhlédl kolem, spatřil vedle sebe čerstvě upečenou chlebovou placku a džbán vody. Najedl se tedy a napil a potom opět ulehl ke spánku.
7. Hospodinův anděl se však vrátil, dotkl se Elijáše podruhé a řekl: "Vstaň a opravdu se dobře najez, jinak nezvládneš cestu, kterou máš před sebou."
8. Elijáš tedy opět vstal a důkladně se najedl i napil. Když se takto posilnil, vydal se na cestu a putoval čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až přišel k Boží hoře Chorébu,
9. kde v jeskyni přenocoval.
10. Elijáš odvětil: "S velkým nadšením jsem hájil tvé zájmy, všemohoucí Hospodine a Bože, neboť Izraelci zavrhli tvá přikázání, rozbořili oltáře a násilně připravili tvé proroky o život. Zůstal jsem však na všechno už jen já sám a Izraelci se nyní snaží zabít i mě."
11. Nato Hospodin řekl: "Vyjdi z jeskyně a postav se na horu. Budu tudy procházet a chci, abys byl u toho." Sotva Hospodin domluvil, zvedl se tak strašlivý vichr, že se otřásaly skály a pukaly hory. Hospodin však ve větru nebyl.
12. Po vichřici přišlo zemětřesení a po něm ještě ohnivé blesky, ale Hospodin v nich opět nebyl. Když všechno utichlo, ozval se hlas tichý a jemný jako vánek.
13. Sotva ho Elijáš uslyšel, zahalil si tvář pláštěm, vyšel ven a postavil se před vchod do jeskyně. Vtom se opět ozval Hospodin a zeptal se ho: "Elijáši, co tady děláš?"
14. Elijáš tedy zopakoval: "S velkým nadšením jsem hájil tvé zájmy, všemohoucí Hospodine a Bože, neboť Izraelci zavrhli tvá přikázání, rozbořili oltáře a násilně připravili tvé proroky o život. Zůstal jsem však už jen já sám a Izraelci se nyní snaží zabít i mě."
15. Tehdy Hospodin Elijášovi odpověděl: "Vrať se, odkud jsi přišel, a až přijdeš do damašské pouště, vyhledej Chazaela a ustanov ho králem Aramu.
16. Potom dosaď na izraelský trůn Nimšího syna Jehúa a posvěť Elíšu, syna Šáfatova z Ábel-mechóly, aby namísto tebe zastával prorocký úřad.
17. Komu se podaří uniknout před pomstou, kterou vykoná Chazael, toho připraví o života Jehú. Kdyby však i Jehúovi přece jen někdo uniknul, usmrtí ho zcela jistě Elíša.
18. Přesto však v Izraeli zůstane sedm tisíc věrných, kteří se nepodrobili Baalovi, nelíbali ho a neuctívali jako svého boha."
19. Elijáš se tedy vydal na cestu a zanedlouho nalezl Šáfatova syna Elíšu. Elíša právě vedl pár volů a oral pole. Před ním oralo ještě dalších jedenáct volských spřežení. Elijáš přistoupil k Elíšovi a přehodil přes něj svůj plášť.
20. Protože Elíša dobře věděl, co to znamená, ihned opustil své voly, rozběhl se za Elijášem a řekl mu: "Budu tě následovat, ale dovol mi dříve, než odejdu, ještě políbit na rozloučenou mé rodiče." "Dobrá," odvětil Elijáš, "ale pamatuj, k čemu jsem tě právě zavázal."
21. Elíša se tedy vrátil a ze všeho nejdříve porazil své voly. Potom podpálil všechny své dřevěné nástroje a pluh a na jejich ohni uvařil maso z poražených volů. Na hostině, kterou uspořádal, rozdělil lidem uvařené maso, sám se však vydal za Elijášem, aby ho doprovázel a sloužil mu.

1 Královská 20:1-43
1. Aramejský král Ben-hadad zmobilizoval celou svou armádu a v doprovodu třiceti dvou dalších králů i s jejich koňmi a válečnými vozy obklíčil Samaří a započal s jeho obléháním.
2. Nejprve však do města vypravil své posly a vzkázal králi Achabovi:
3. "Já, panovník Ben-hadad, ti nařizuji, abys mi odevzdal veškeré své stříbro a zlato a také své nejkrásnější ženy a děti."
4. Izraelský král Achab se zalekl, a proto odpověděl: "Udělám všechno, co jsi mi nařídil, vždyť ti patřím nejen já, ale i vše, co mám."
5. Ben-hadadovi poslové však zanedlouho přišli znovu s dalším příkazem: "Nařídil jsem ti, abys mi odevzdal své stříbro, zlato, ženy a děti.
6. Proto zítra ve stejnou dobu k tobě pošlu své služebníky, aby sami prohledali tvůj palác a domy všech královských hodnostářů. Vezmou si a odnesou všechno, na čem si zakládáš a co má nějakou cenu."
7. Tentokrát si Achab svolal všechny představitele Izraele a řekl jim: "Jak vidíte, Ben-hadadovi jde jen o to, aby vyvolal konflikt. Souhlasil jsem, že mu sám vydám své ženy, děti, stříbro a zlato, ale jemu to nestačí."
8. Představitelé Izraele i všichni lidé jednohlasně prohlásili, aby ho Achab vůbec neposlouchal a nepřistupoval na jeho požadavky.
9. Achab si tedy zavolal Ben-hadadovy posly a požádal je, aby svému králi vyřídili následující vzkaz: "Jsem ochoten splnit tvé původní požadavky, ale na tvou poslední výzvu nepřistoupím." Po těchto slovech poslové odešli a předali Achabovu odpověď Ben-hadadovi.
10. Ben-hadad však Achabovi obratem odpověděl: "Ať se mnou bohové naloží, jak chtějí, ale přísahám, že zničím Samaří takovým způsobem, že z něj nezůstane ani hrstka prachu pro každého z mých bojovníků!"
11. Nato izraelský král Achab odpověděl: "Vytahovat se můžeš až po boji a ne před ním."
12. Když to poslové Ben-hadadovi vyřídili, právě se stejně jako ostatní králové opíjel ve svém stanu vínem. Sotva však uslyšel Achabovu odpověď, vydal rozkaz, aby se všichni připravili k útoku na město.
13. Zatímco se připravovali k bitvě, přišel k izraelskému králi Achabovi prorok a jménem Hospodina mu oznámil: "Celou tuto velikou armádu, kterou vidíš, ti ještě dnes pomohu porazit, abys poznal, že já, Hospodin, jsem skutečný Bůh."
14. "Ale jak mohu něco takového dokázat?" zeptal se Achab. Nato prorok odpověděl: "Hospodin praví, že ti pomohou velitelé vojsk oblastních správců." "Dobrá, a kdo zahájí boj?" ptal se dále Achab. "Budeš to ty sám," odvětil prorok.
15. Achab tedy svolal všech dvě stě třicet dva velitelů vojsk oblastních správců a zmobilizoval také zbytek Izraelců. Celkem shromáždil sedm tisíc mužů a
16. v pravé poledne s nimi vytáhl proti nepřátelskému ležení, kde se právě Ben-hadad a všech třicet dva králů opíjelo ve svých stanech.
17. Velitelé vojsk oblastních správců vyrazili do boje jako první. Když je spatřily aramejské hlídky, ihned ohlásily Ben-hadadovi: "Ze Samaří k nám postupují vojáci!"
18. Ben-hadad proto ihned vydal rozkaz: "Je mi jedno, jestli chtějí zaútočit nebo žádat o mír, přiveďte mi je živé!"
19. 19-20 Velitelé vojsk oblastních správců mezitím vyrazili z města následováni armádou ostatních Izraelců a všichni společně zaútočili na Aramejce, muž proti muži. Když se zaskočení Aramejci dali na útěk, Izraelci se pustili do jejich pronásledování. Králi Ben-hadadovi se však za pomoci několika dalších jezdců podařilo na koni uprchnout.
20. ***
21. Izraelský král Achab mezitím se svou armádou rozprášil aramejskou jízdu, zničil válečné vozy a na straně Aramejců způsobil těžké ztráty.
22. Po boji k Achabovi opět přistoupil Hospodinův prorok a řekl mu: "Vybuduj silnou armádu a udělej všechno, co je třeba, neboť na jaře proti tobě Aramejci opět zaútočí."
23. K aramejskému králi Ben-hadadovi se shromáždili jeho rádci a řekli mu: "Izraelský Bůh je Bohem hor. Proto nás tentokrát přemohli. Jestliže však napadneme Izraelce na rovině, budeme silnější a určitě zvítězíme.
24. Proto králi nahraď všech třicet dva králů skutečnými veliteli a vybuduj stejnou armádu, jako byla ta, o kterou jsi přišel v boji.
25. Nahraď každého ztraceného koně a všechny válečné vozy, abychom se mohli postavit Izraelcům na rovině. Tímto způsobem je jistě přemůžeme." Král s jejich návrhem souhlasil a udělal vše, co mu řekli.
26. Na jaře Ben-hadad vystrojil silnou armádu a vytáhl do Afeku, aby zaútočil proti Izraelcům.
27. Také Izraelci připravili své vojsko, opatřili si zásoby jídla a vyrazili stejným směrem, aby se s Aramejci utkali. Když se obě armády utábořily, izraelská armáda vypadala ve srovnání s obrovským aramejským vojskem jako dvě malá stáda koz na horském svahu.
28. Tenkrát přistoupil k izraelskému králi Achabovi Boží prorok a jménem Hospodina mu oznámil: "Protože si Aramejci myslí, že já, Hospodin, jsem Bohem, jehož moc je omezena pouze na hory, ale do údolí již nedosahuje, pomohu ti nad celou jejich obrovskou armádou zvítězit. Snad potom konečně pochopíte, že jsem opravdový a skutečný Bůh."
29. Armády obou národů zůstaly celý týden ve svém ležení a teprve sedmý den vyrazily do boje. Izraelci tenkrát během jediného dne připravili o život sto tisíc aramejských pěšáků.
30. Ostatním Aramejcům se podařilo uprchnout do Afeku, kde se však na ně zřítily hradby a usmrtily dalších dvacet sedm tisíc bojovníků. Samotný Ben-hadad utekl do města a ukryl se v nějaké zapadlé místnosti.
31. Jeho služebníci, kteří s ním byli, mu však řekli: "Doneslo se nám, že izraelští králové jsou velkorysí. Kdybychom se vypravili k izraelskému králi oděni do smutečního žíněného roucha a na krk si dali oprátku, snad by tě nechal naživu."
32. Jak řekli, tak také udělali a v žíněném rouchu s šíjí ovázanou provazem se vypravili k izraelskému králi Achabovi. Když ho požádali o milost pro svého krále Ben-hadada, Achab jim odpověděl: "Jestliže Ben-hadad ještě žije, pak ho přijmu jako svého bratra."
33. Tato slova byla pro Aramejce tím nejlepším znamením, a proto rychle králi Achabovi přitakali: "Máš pravdu, králi, Ben-hadad je skutečně jako tvůj bratr!" Achab tedy přikázal, aby Ben-hadada přivedli, a když přišel, nechal ho vystoupit k sobě do vozu.
34. Ben-hadad ihned Achabovi navrhl: "Vrátím ti všechna města, o která můj otec připravil tvého otce, a vyhradím ti v Damašku celé ulice, kde můžeš svobodně obchodovat, jak to dělával můj otec v Samaří." "Tvůj návrh přijímám," odvětil Achab, "za těchto podmínek jsem ochoten propustit tě na svobodu." Uzavřel tedy s Ben-hadadem navrženou smlouvu a nechal ho v pokoji odejít.
35. Když to Hospodin viděl, povolal jednoho ze svých proroků a řekl mu, ať přikáže svému příteli, aby ho pořádně ztloukl. Když to však jeho přítel odmítl udělat, prorok prohlásil:
36. "Protože jsi neuposlechl příkaz samotného Hospodina, jakmile se rozejdeme, zabije tě lev." A to se také stalo, sotva ten muž odešel, zaútočil na něj lev a usmrtil ho.
37. Prorok pak vyhledal jiného muže a opět ho požádal, aby ho ztloukl. Tentokrát muž prorokovu výzvu uposlechl, ztloukl ho a způsobil mu viditelná zranění.
38. V tomto stavu se pak prorok postavil u cesty a čekal na příjezd krále. Aby zůstal nepoznán, zahalil si oči páskou.
39. Když král projížděl kolem, prorok na něj zavolal: "Vytáhl jsem do boje, ale někdo mi přivedl zajatce a poručil mi, abych ho střežil. Varoval mne, že když mi uteče, zaplatím za něj vlastním životem nebo se budu muset vyplatit více než třiceti kilogramy stříbra.
40. Přes všechnu moji snahu mi zajatec nakonec přece jen uprchl." "Pak jsi tedy sám nad sebou vynesl rozsudek," odpověděl izraelský král Achab.
41. Vtom si prorok rychle strhl pásku z očí, a když ho král poznal,
42. prorok na Hospodinův pokyn zvolal: "Daroval jsi volnost muži, kterého jsem nenávratně odsoudil k smrti. Proto položíš svůj život za něj a tvůj národ padne namísto jeho národa."
43. Když to Achab vyslechl, rozladěný a nasupený odjel do svého paláce v Samaří.

Žalmy 70:1-5
1. (Davidova pamětní píseň pro sólového zpěváka).
2. Bože, vysvoboď mne, pospěš mi ku pomoci!
3. Ať jsou poníženi a zmateni ti, kdo mi usilují o život. Pokoř ty, kdo se kochají v mém neštěstí.
4. Ať odtáhnou ti, kdo se mě snaží potupit a kdo posměšně říkají: Dobře mu tak!
5. Ale ať se radují a veselí všichni, kdo tě hledají, kdo jsou vděčni za tvou spásu a říkají vždy znovu: jak velký je náš Bůh! Chvalme ho!

Přísloví 18:1-2
1. Od druhých se odlučuje, kdo hledá vlastní zájmy; bezohledně vyvolává sváry.
2. Hlupák nepřijme moudrou radu druhých, ale stojí jen za svými názory.

Jan 14:1-31
1. "Nebuďte smutní, věříte v Boha, věřte i ve mne.
2. U mého Otce je domov pro všechny. Odcházím, abych vám připravil místo.
3. Až ho připravím, přijdu, vezmu si vás k sobě a zůstanete se mnou. Kdyby to nebyla pravda, já bych vám to neřekl.
4. Znáte cíl i cestu."
5. "Pane, nevíme, kam jdeš," namítl Tomáš,"jak bychom mohli znát cestu?"
6. Ježíš mu na to řekl: "Já jsem cesta k Bohu, pravda o Bohu a život s Bohem. Proto k mému Otci můžete přijít jen skrze mne.
7. Kdo zná mne, zná i Otce a vidí ho."
8. "Ukaž nám Otce a budeme spokojeni," řekl Filip.
9. Ježíš ho pokáral: "Filipe, tak dlouho s vámi žiji a ty jsi mne ještě nepoznal? Jak se tak můžeš ptát? Kdo vidí mne, vidí Otce. Proč mne tedy žádáš, abych ti ho ukázal?
10. 10-11 Nevěříš, že mezi mnou a Otcem je dokonalá jednota? Vždyť všechno, co říkám a dělám, pochází z mého Otce.
11. ***
12. V těch, kteří mi uvěří, bude moje dílo pokračovat a rozmáhat se, protože já odcházím k Otci.
13. 13-14 Tam se postarám o to, aby vaše modlitby v zájmu mého díla došly naplnění. Tak bude oslaven Otec i Syn.
14. ***
15. Milujte mne a nebude vám zatěžko mne poslouchat.
16. Přimluvím se u Otce, aby vám seslal za mne Zástupce, který by s vámi navždy zůstal.
17. Bude to Boží Duch, který vás povede k pravdě. Lidem, kteří dají jen na své smysly a pocity, zůstane skryt. Vám nebude cizí, protože bude s vámi a ve vás.
18. Vrátím se k vám a nenechám vás opuštěné.
19. Zanedlouho mne svět ztratí z očí, ale vy mne budete vidět očima víry a budete mít podíl na mém životě.
20. Pak budete prožívat skutečnou jednotu se mnou.
21. Svou lásku mi dokážete tím, že mne budete poslouchat. A kdo mne miluje, zachová si Otcovu lásku. I já ho budu milovat a dám se mu poznat."
22. "Pane, proč tě smíme poznat jen my a ostatní ne?" zeptal se Juda.
23. "Kdo mne miluje oddanou láskou, také můj Otec mu vyjde vstříc; přijdeme k němu a budeme u něho.
24. Kdo mě nemiluje, nedbá na moje slova a pohrdá Bohem.
25. Řekl jsem vám vše, co jsem vám tu na zemi měl říci.
26. Až odejdu, Otec vám pošle Ducha svatého, který mne zastoupí. Ten vás všemu naučí a bude vám připomínat, co jsem vám kdy řekl.
27. Odkazuji vám svůj pokoj. Dávám jiný pokoj, než slibuje svět, a tak se nebojte a nedejte se zastrašit.
28. Vždyť jsem řekl: odcházím a zase přijdu. Milujete-li mne, pak se z mého odchodu budete radovat spolu se mnou. Vždyť odcházím k Otci, který je větší než já.
29. Odhalil jsem vám to, co se stane, abyste uvěřili, až se mé předpovědi splní.
30. Nezbývá už mnoho času k rozmluvě, protože přichází zlý vládce tohoto světa. Proti mně však nic nezmůže, protože se podřizuji Otcově vůli. Činím to z lásky k Otci a na svědectví světu. Pojďme, přátelé!"