| 1 Královská 15:1-34 |
| 1. Abijám nastoupil na judský trůn v osmnáctém roce vlády izraelského krále, Nebatova syna Jarobeáma. |
| 2. Vládl v Jeruzalémě celkem tři roky. Jeho matka, Abíšalómova dcera, se jmenovala Maaka. |
| 3. Abijám se dopouštěl stejných špatností, jaké před ním prováděl jeho vlastní otec. Ani on se tedy plně a z upřímnosti neodevzdal svému Bohu a Hospodinu jako kdysi jeho předchůdce David. |
| 4. Avšak právě kvůli Davidovi Hospodin dovolil, aby po Abijámovi nastoupil na trůn opět jeho syn, za jehož vlády se poměry v Jeruzalémě mnohem zlepšily. |
| 5. David totiž po celý svůj život, kromě záležitosti s Chetejcem Urijášem, jednal spravedlivě, držel se Hospodinovy vůle a respektoval jeho přikázání. |
| 6. Válka, kterou spolu vedli judský král Rechabeám a izraelský král Jarobeám, pokračovala i po celou dobu vlády krále Abijáma. |
| 7. Ostatní události a činy z období Abijámovy vlády zaznamenává kronika judských králů. |
| 8. Král Abijám válčil s Jarobeámem až do své smrti, a když zemřel, pochovali ho v Městě Davidově. Na trůn po něm nastoupil jeho syn Ása. |
| 9. 9-10 Ása nastoupil na judský trůn ve dvacátém roce vlády izraelského krále Jarobeáma a panoval v Jeruzalémě celkem čtyřicet jedna let. Postavení královny matky zastávala Abíšalómova dcera Maaka. |
| 10. *** |
| 11. Ása konečně jednal po vzoru svého předka Davida, a Hospodin byl proto s jeho počínáním spokojen. |
| 12. Ása vyhnal ze země všechny, kdo se oddávali rituální prostituci a dal zničit veškeré napodobeniny falešných bohů, které zhotovili jeho předkové. |
| 13. Neušetřil dokonce ani královnu Maaku, kterou zbavil jejího královského postavení za to, že nechala postavit odporný posvátný sloup pro bohyni Ašéru. Ása dal tento sloup porazit a spálit v Kidrónském údolí. |
| 14. Ačkoliv Ása neodstranil všechna posvátná místa na vrcholcích kopců, zůstal po celý svůj život plně oddaný Hospodinu. |
| 15. Přinesl do jeho chrámu stříbro, zlato a veškeré předměty, které on sám i jeho předkové Hospodinu zasvětili. |
| 16. Po celou dobu své vlády vedl Ása válku se svým severním sousedem, izraelským králem Baešou. |
| 17. Baeša při jednom ze svých útoků proti Judsku obsadil Rámu a začal z ní budovat pevnost, aby judskému králi Ásovi odřízl spojení a znemožnil jakýkoliv pohyb. |
| 18. Ása proto shromáždil veškeré stříbro a zlato, které zůstalo v pokladnicích Hospodinova chrámu a jeho královského paláce, svěřil je svým služebníkům a poslal je k aramejskému králi Ben-hadadovi s tímto vzkazem. (Ben-hadadovým otcem byl Chezjónův syn Tabrimón.) |
| 19. "Smlouva, kterou mezi sebou uzavřeli naši otcové, se vztahuje i na nás, jejich následníky. Posílám ti proto darem stříbro a zlato a chci tě požádat, abys na oplátku zrušil svou smlouvu s izraelským králem Baešou. Pak mě jistě přestane obléhat a odtáhne." |
| 20. Ben-hadad s návrhem krále Ásy souhlasil a poručil velitelům svých vojsk, aby zaútočili na izraelská města. Ti ho uposlechli a dobyli Ijón, Dan, Ábel-bét-maaku, celý Kinerót a také všechna území Neftalího rodu. |
| 21. Jakmile se tato zpráva donesla izraelskému králi Baešovi, ukončil přestavbu Rámy a stáhl se do Tirsy. |
| 22. Nato král Ása pověřil všechny obyvatele Judska bez výjimky, aby odnosili z Rámy kameny a dřevo, které Baeša používal na stavbu. Z tohoto materiálu potom nechal opevnit Gebu na území Benjamínovců a vybudoval rovněž Mispu. |
| 23. O dalších událostech z doby Ásovy vlády, jeho úspěších a městech, která vystavěl, se píše v kronice judských králů. Ke konci života onemocněl na nohy, |
| 24. a když potom zemřel, pohřbili ho do hrobu k jeho předkům v Městě Davidově. Jeho nástupcem na judském trůnu se stal jeho syn Jóšafat. |
| 25. V druhém roce panování judského krále Ásy nastoupil na izraelský trůn Jarobeámův syn Nádab a stál v čele Izraele celkem dva roky. |
| 26. Jednal však stejně jako jeho otec v rozporu s Hospodinovou vůlí a navíc svedl ke špatnostem i všechny ostatní Izraelce. |
| 27. 27-28 Mezi Izraelci však žil Achijášův syn Baeša z Isacharova rodu, který proti Nádabovi zosnoval spiknutí s cílem uchvátit královskou korunu. Když pak ve třetím roce vlády judského krále Ásy obléhal Nádab s Izraelci město Gibetón na území Pelištejců, Baeša ho napadl, zabil a prohlásil se namísto něj králem. |
| 28. *** |
| 29. Sotva dosedl na trůn, nechal až do posledního vyhladit všechny příslušníky Jarobeámova rodu. Naplnil tak slova, která Hospodin předpověděl prostřednictvím svého služebníka, proroka Achijáše ze Šíla. |
| 30. Tragický konec Jarobeámova rodu byl důsledkem nepravostí, kterých se on sám jako král dopouštěl a ke kterým svedl také všechny ostatní Izraelce. Jednal v rozporu s vůlí Hospodina, Boha Izraele a vzbudil tak jeho hněv. |
| 31. Ostatní události z doby krále Nádaba a zprávy o jeho panování zachycuje kronika izraelských králů. |
| 32. Po celou dobu své vlády však izraelský král Baeša bojoval proti judskému králi Ásovi. |
| 33. Achijášův syn Baeša, který nastoupil na izraelský trůn v Tirse ve třetím roce vlády judského krále Ásy, vládl Izraelcům celkem dvacet čtyři let. |
| 34. Jeho počínání však bylo Hospodinovi trnem v oku, neboť se dopouštěl stejných nepravostí jako jeho předchůdce Jarobeám, který svedl ke špatnostem všechny izraelské obyvatele. |
| 1 Královská 16:1-34 |
| 1. Jednoho dne Hospodin oslovil Chananíova syna Jehúa a svěřil mu následující poselství proti Baešovi: |
| 2. "Přestože jsi byl úplně bezvýznamný, postavil jsem tě do čela svého vyvoleného izraelského národa. Tys však vládl Izraelcům stejně zle jako Jarobeám a dovedl jsi je k tomu, aby svými nepravostmi podněcovali můj hněv. |
| 3. Proto s tvým rodem naložím stejně jako s dynastií Nebatova syna Jarobeáma a všechny tvé potomky a příbuzné vyhladím. |
| 4. O těla tvých potomků, kteří padnou ve městech, se budou přetahovat hladoví psi. Mrtvoly válející se na polích se stanou potravou pro supy." |
| 5. Další události z doby Baešovy vlády, jeho činy a úspěchy jsou zaznamenány v kronice izraelských králů. |
| 6. Když Baeša zemřel, pohřbili ho v Tirse a následníkem trůnu se stal jeho syn Éla. |
| 7. Hospodin vynesl svůj rozsudek nad Baešou a jeho rodem prostřednictvím Chananíova syna Jehúa. Zavrhl Baešu kvůli veškerému zlu, kterým ho jako svého Hospodina provokoval stejně jako jeho předchůdce Jarobeám. Baeša si totiž ve svých zvrhlostech nijak nezadal s Jarobeámovci, které nemilosrdně vyhubil. |
| 8. Když král Ása panoval v Judsku už dvacátý šestý rok, dosedl na izraelský trůn Baešův syn Éla a vládl v Tirse celkem dva roky. |
| 9. Jeden z jeho velitelů jménem Zimrí, který velel polovině osádek válečných vozů, však proti němu tajně naplánoval spiknutí. Jednou, když byl Éla v Tirse a opil se v domě Arsy, správce svého paláce, |
| 10. vtrhl do domu Zimrí a na místě ho zabil. Stalo se to ve dvacátém sedmém roce vlády judského krále Ásy. |
| 11. Sotva Zimrí nastoupil po Élovi na izraelský trůn a začal vládnout, dal vyhladit celou Baešovu dynastii a nenechal z ní naživu ani jediného muže bez ohledu na jeho příbuzenský vztah. |
| 12. Naplnil tak proroctví, které Hospodin vyslovil proti Baešovi prostřednictvím proroka Jehúa. |
| 13. Baeša i jeho syn Éla se totiž vůči Hospodinu provinili a roznítili jeho hněv, neboť se dopouštěli nepravostí, uctívali napodobeniny falešných bohů a svedli k tomu také všechny Izraelce. |
| 14. Další záznamy a podrobnosti z období Élovy vlády obsahuje kronika izraelských králů. |
| 15. Zimrí stanul v čele Izraele ve dvacátém sedmém roce vlády judského krále Ásy, avšak panoval v Tirse pouhých sedm dní. Izraelská armáda tenkrát tábořila nedaleko pelištejského města Gibetónu, |
| 16. a když se Izraelci v táboře doslechli, že Zimrí se postavil proti králi a zavraždil ho, ještě téhož dne dosadili na izraelský trůn velitele vojska Omrího. |
| 17. Omrí pak ihned se všemi Izraelci odtáhl z Gibetónu a oblehl Tirsu. |
| 18. Jakmile Zimrí v Tirse viděl, že město padne, vstoupil do královského paláce, podpálil ho a zahynul v jeho plamenech. |
| 19. Hospodin tak nechal na jeho hlavu dopadnout důsledky nepravostí, kterých se Zimrí dopustil. Jednal totiž stejně zle jako jeho předchůdce Jarobeám, který svým jednáním svedl ke špatnostem všechny Izraelce. |
| 20. Ostatní události z doby Zimrího vlády a okolnosti jeho vzpoury jsou zapsány v kronice izraelských králů. |
| 21. Krátce nato se však Izraelci rozdělili na dva tábory. Polovina jich chtěla za krále Gínatova syna Tibního a druhá polovina prosazovala na trůn Omrího. |
| 22. Stoupenci Omrího však nakonec získali převahu nad těmi, kdo podporovali Tibního, a protože Tibní zemřel, králem se stal Omrí. |
| 23. Omrí nastoupil na izraelský trůn v třicátém prvním roce vlády judského krále Ásy a panoval celkem dvanáct let. Z toho šest let sídlil a vládl v Tirse. |
| 24. Za více než sedmdesát kilogramů stříbra koupil Omrí od Šemera pahorek Šomerón, vybudoval na něm město a podle původního majitele pahorku, Šemera, ho nazval Samaří. |
| 25. Omrí však z Hospodinova pohledu jednal ještě mnohem hůře než všichni jeho předchůdci. |
| 26. Počínal si stejně zle jako Nebatův syn Jarobeám, který svedl k nepravostem všechny Izraelce a nechal je pokoušet Hospodinův hněv uctíváním bezmocných falešných bohů. |
| 27. O dalších událostech z doby Omrího vlády, o jeho činech a také o všem, co vykonal, se píše v kronice izraelských králů. |
| 28. Když Omrí zemřel, pohřbili ho v Samaří a na trůn po něm nastoupil jeho syn Achab. |
| 29. Omrího syn Achab se stal králem Izraele v třicátém osmém roce vlády judského krále Ásy a panoval v Samaří celkem dvaadvacet let. |
| 30. Byl však Hospodinovi trnem v oku ještě více než kterýkoliv z jeho předchůdců. |
| 31. Nejenže se dopouštěl daleko horších nepravostí než Nebatův syn Jarobeám, ale navíc si vzal za manželku Jezábelu, dceru sidónského krále Etbaala, a začal uctívat jejich falešného boha Baala. |
| 32. Nechal pro něj dokonce v Samaří vystavět chrám i s oltářem. |
| 33. Kromě toho však dal také vztyčit posvátný sloup bohyni Ašéře a jeho jednání, kterým pokoušel hněv Hospodina, Boha Izraele, daleko přesahovalo všechno, čeho se dopouštěli všichni předchozí izraelští panovníci. |
| 34. V průběhu Achabovy vlády opravil Chíel Bételský Jericho. Podle slov, která kdysi prostřednictvím Núnova syna Jozua pronesl Hospodin, však při výstavbě přišel o dva syny. Když pokládal základy, zemřel jeho prvorozený syn Abíram, a když vybudoval brány, přišel o život jeho nejmladší syn Segúb. |
| Žalmy 69:22-28 |
| 22. Místo pokrmu mě sytili žlučí, když jsem žíznil, napájeli mě octem. |
| 23. Ať se jim jejich zábava obrátí v smutek a a hostina s příznivci změní v past. |
| 24. Ať jsou raněni slepotou, ať ztratí sílu. |
| 25. Vylej na ně svůj hněv ať tvůj planoucí hněv pocítí. |
| 26. Ať jejich pevnost zpustne a všichni je opustí. |
| 27. Neboť pronásledují toho, koho už jsi potrestal a baví se na účet zraněného. |
| 28. Sečti jejich nepravosti, ať neuniknou tvé spravedlnosti. |
| Přísloví 17:25-26 |
| 25. Nerozumný syn působí svému otci trápení a hořkou bolest té, která ho porodila. |
| 26. Je nesprávné pokutovat spravedlivého a šlechetného bít pro upřímnost. |
| Jan 13:1-20 |
| 1. Ježíš věděl, že nastávající Velikonoce jsou posledními dny jeho života na zemi, než se vrátí k Otci. Miloval ty, mezi nimiž žil, a prokazoval jim lásku až do konce. |
| 2. V předvečer svátků večeřel Ježíš společně se svými učedníky. To už Jidáš pojal ďábelský záměr zradit svého Mistra. |
| 3. Ježíš si byl vědom velikosti svého poslání a moci jako ten, kdo byl a bude rovný Bohu. Když viděl, že se nikdo z učedníků nechtěl snížit k službě, kterou obvykle konali otroci, vstal od stolu, |
| 4. odložil svrchní oděv a opásal se ručníkem. |
| 5. Nalil vodu do umývadla a začal učedníkům umývat a utírat zaprášené nohy. |
| 6. Když došlo na Petra, ten se začal bránit: "Pane, ty mi přece nebudeš mýt nohy!" |
| 7. Ježíš odpověděl: "Jestliže tě neočistím, ztratíš se mnou spojení a odcizíš se mi." |
| 8. 8-9 A tak Petr najednou obrátil: "Když je to tak, Pane, umyj mne celého." |
| 9. *** |
| 10. 10-11 Ježíš mu na to řekl: "Koho Bůh už jednou očistil, ten se potřebuje zbavovat jen každodenní špíny a vy jste čistí, ale ne všichni." Tím myslel na svého zrádce. |
| 11. *** |
| 12. Když umyl nohy poslednímu, oblékl se, vrátil se ke stolu a zeptal se jich: "Pochopili jste, proč jsem to udělal? |
| 13. 13-14 Jestliže jsem vám umyl nohy já, váš Pán a Mistr, i vy si máte navzájem sloužit v pokorné lásce. |
| 14. *** |
| 15. Dal jsem vám příklad. A vy se jím řiďte a jednejte jako já. |
| 16. Je nepochybné, že sluha není větší než jeho pán a vyslanec není významnější než hlava státu. |
| 17. Tak teď to víte, a když se podle toho budete řídit, přinese vám to radost. |
| 18. 18-20 Na jedno se můžete spolehnout: kdo přijímá moje posly, přijímá mne, a tím i Otce.To, co jsem řekl, netýká se všech. Vím, koho jsem vyvolil. Plní se výrok Písma: ‚Ten, kdo se mnou jídal, podrazil mi nohy.' Až se to stane, pochopíte, že to byla řeč o mně a mém zrádci." |
| 19. *** |
| 20. *** |