A A A A A
Bible za jeden rok
Červen 3

1 Královská 15:1-34
1. Abijám nastoupil na judský trůn v osmnáctém roce vlády izraelského krále, Nebatova syna Jarobeáma.
2. Vládl v Jeruzalémě celkem tři roky. Jeho matka, Abíšalómova dcera, se jmenovala Maaka.
3. Abijám se dopouštěl stejných špatností, jaké před ním prováděl jeho vlastní otec. Ani on se tedy plně a z upřímnosti neodevzdal svému Bohu a Hospodinu jako kdysi jeho předchůdce David.
4. Avšak právě kvůli Davidovi Hospodin dovolil, aby po Abijámovi nastoupil na trůn opět jeho syn, za jehož vlády se poměry v Jeruzalémě mnohem zlepšily.
5. David totiž po celý svůj život, kromě záležitosti s Chetejcem Urijášem, jednal spravedlivě, držel se Hospodinovy vůle a respektoval jeho přikázání.
6. Válka, kterou spolu vedli judský král Rechabeám a izraelský král Jarobeám, pokračovala i po celou dobu vlády krále Abijáma.
7. Ostatní události a činy z období Abijámovy vlády zaznamenává kronika judských králů.
8. Král Abijám válčil s Jarobeámem až do své smrti, a když zemřel, pochovali ho v Městě Davidově. Na trůn po něm nastoupil jeho syn Ása.
9. 9-10 Ása nastoupil na judský trůn ve dvacátém roce vlády izraelského krále Jarobeáma a panoval v Jeruzalémě celkem čtyřicet jedna let. Postavení královny matky zastávala Abíšalómova dcera Maaka.
10. ***
11. Ása konečně jednal po vzoru svého předka Davida, a Hospodin byl proto s jeho počínáním spokojen.
12. Ása vyhnal ze země všechny, kdo se oddávali rituální prostituci a dal zničit veškeré napodobeniny falešných bohů, které zhotovili jeho předkové.
13. Neušetřil dokonce ani královnu Maaku, kterou zbavil jejího královského postavení za to, že nechala postavit odporný posvátný sloup pro bohyni Ašéru. Ása dal tento sloup porazit a spálit v Kidrónském údolí.
14. Ačkoliv Ása neodstranil všechna posvátná místa na vrcholcích kopců, zůstal po celý svůj život plně oddaný Hospodinu.
15. Přinesl do jeho chrámu stříbro, zlato a veškeré předměty, které on sám i jeho předkové Hospodinu zasvětili.
16. Po celou dobu své vlády vedl Ása válku se svým severním sousedem, izraelským králem Baešou.
17. Baeša při jednom ze svých útoků proti Judsku obsadil Rámu a začal z ní budovat pevnost, aby judskému králi Ásovi odřízl spojení a znemožnil jakýkoliv pohyb.
18. Ása proto shromáždil veškeré stříbro a zlato, které zůstalo v pokladnicích Hospodinova chrámu a jeho královského paláce, svěřil je svým služebníkům a poslal je k aramejskému králi Ben-hadadovi s tímto vzkazem. (Ben-hadadovým otcem byl Chezjónův syn Tabrimón.)
19. "Smlouva, kterou mezi sebou uzavřeli naši otcové, se vztahuje i na nás, jejich následníky. Posílám ti proto darem stříbro a zlato a chci tě požádat, abys na oplátku zrušil svou smlouvu s izraelským králem Baešou. Pak mě jistě přestane obléhat a odtáhne."
20. Ben-hadad s návrhem krále Ásy souhlasil a poručil velitelům svých vojsk, aby zaútočili na izraelská města. Ti ho uposlechli a dobyli Ijón, Dan, Ábel-bét-maaku, celý Kinerót a také všechna území Neftalího rodu.
21. Jakmile se tato zpráva donesla izraelskému králi Baešovi, ukončil přestavbu Rámy a stáhl se do Tirsy.
22. Nato král Ása pověřil všechny obyvatele Judska bez výjimky, aby odnosili z Rámy kameny a dřevo, které Baeša používal na stavbu. Z tohoto materiálu potom nechal opevnit Gebu na území Benjamínovců a vybudoval rovněž Mispu.
23. O dalších událostech z doby Ásovy vlády, jeho úspěších a městech, která vystavěl, se píše v kronice judských králů. Ke konci života onemocněl na nohy,
24. a když potom zemřel, pohřbili ho do hrobu k jeho předkům v Městě Davidově. Jeho nástupcem na judském trůnu se stal jeho syn Jóšafat.
25. V druhém roce panování judského krále Ásy nastoupil na izraelský trůn Jarobeámův syn Nádab a stál v čele Izraele celkem dva roky.
26. Jednal však stejně jako jeho otec v rozporu s Hospodinovou vůlí a navíc svedl ke špatnostem i všechny ostatní Izraelce.
27. 27-28 Mezi Izraelci však žil Achijášův syn Baeša z Isacharova rodu, který proti Nádabovi zosnoval spiknutí s cílem uchvátit královskou korunu. Když pak ve třetím roce vlády judského krále Ásy obléhal Nádab s Izraelci město Gibetón na území Pelištejců, Baeša ho napadl, zabil a prohlásil se namísto něj králem.
28. ***
29. Sotva dosedl na trůn, nechal až do posledního vyhladit všechny příslušníky Jarobeámova rodu. Naplnil tak slova, která Hospodin předpověděl prostřednictvím svého služebníka, proroka Achijáše ze Šíla.
30. Tragický konec Jarobeámova rodu byl důsledkem nepravostí, kterých se on sám jako král dopouštěl a ke kterým svedl také všechny ostatní Izraelce. Jednal v rozporu s vůlí Hospodina, Boha Izraele a vzbudil tak jeho hněv.
31. Ostatní události z doby krále Nádaba a zprávy o jeho panování zachycuje kronika izraelských králů.
32. Po celou dobu své vlády však izraelský král Baeša bojoval proti judskému králi Ásovi.
33. Achijášův syn Baeša, který nastoupil na izraelský trůn v Tirse ve třetím roce vlády judského krále Ásy, vládl Izraelcům celkem dvacet čtyři let.
34. Jeho počínání však bylo Hospodinovi trnem v oku, neboť se dopouštěl stejných nepravostí jako jeho předchůdce Jarobeám, který svedl ke špatnostem všechny izraelské obyvatele.

1 Královská 16:1-34
1. Jednoho dne Hospodin oslovil Chananíova syna Jehúa a svěřil mu následující poselství proti Baešovi:
2. "Přestože jsi byl úplně bezvýznamný, postavil jsem tě do čela svého vyvoleného izraelského národa. Tys však vládl Izraelcům stejně zle jako Jarobeám a dovedl jsi je k tomu, aby svými nepravostmi podněcovali můj hněv.
3. Proto s tvým rodem naložím stejně jako s dynastií Nebatova syna Jarobeáma a všechny tvé potomky a příbuzné vyhladím.
4. O těla tvých potomků, kteří padnou ve městech, se budou přetahovat hladoví psi. Mrtvoly válející se na polích se stanou potravou pro supy."
5. Další události z doby Baešovy vlády, jeho činy a úspěchy jsou zaznamenány v kronice izraelských králů.
6. Když Baeša zemřel, pohřbili ho v Tirse a následníkem trůnu se stal jeho syn Éla.
7. Hospodin vynesl svůj rozsudek nad Baešou a jeho rodem prostřednictvím Chananíova syna Jehúa. Zavrhl Baešu kvůli veškerému zlu, kterým ho jako svého Hospodina provokoval stejně jako jeho předchůdce Jarobeám. Baeša si totiž ve svých zvrhlostech nijak nezadal s Jarobeámovci, které nemilosrdně vyhubil.
8. Když král Ása panoval v Judsku už dvacátý šestý rok, dosedl na izraelský trůn Baešův syn Éla a vládl v Tirse celkem dva roky.
9. Jeden z jeho velitelů jménem Zimrí, který velel polovině osádek válečných vozů, však proti němu tajně naplánoval spiknutí. Jednou, když byl Éla v Tirse a opil se v domě Arsy, správce svého paláce,
10. vtrhl do domu Zimrí a na místě ho zabil. Stalo se to ve dvacátém sedmém roce vlády judského krále Ásy.
11. Sotva Zimrí nastoupil po Élovi na izraelský trůn a začal vládnout, dal vyhladit celou Baešovu dynastii a nenechal z ní naživu ani jediného muže bez ohledu na jeho příbuzenský vztah.
12. Naplnil tak proroctví, které Hospodin vyslovil proti Baešovi prostřednictvím proroka Jehúa.
13. Baeša i jeho syn Éla se totiž vůči Hospodinu provinili a roznítili jeho hněv, neboť se dopouštěli nepravostí, uctívali napodobeniny falešných bohů a svedli k tomu také všechny Izraelce.
14. Další záznamy a podrobnosti z období Élovy vlády obsahuje kronika izraelských králů.
15. Zimrí stanul v čele Izraele ve dvacátém sedmém roce vlády judského krále Ásy, avšak panoval v Tirse pouhých sedm dní. Izraelská armáda tenkrát tábořila nedaleko pelištejského města Gibetónu,
16. a když se Izraelci v táboře doslechli, že Zimrí se postavil proti králi a zavraždil ho, ještě téhož dne dosadili na izraelský trůn velitele vojska Omrího.
17. Omrí pak ihned se všemi Izraelci odtáhl z Gibetónu a oblehl Tirsu.
18. Jakmile Zimrí v Tirse viděl, že město padne, vstoupil do královského paláce, podpálil ho a zahynul v jeho plamenech.
19. Hospodin tak nechal na jeho hlavu dopadnout důsledky nepravostí, kterých se Zimrí dopustil. Jednal totiž stejně zle jako jeho předchůdce Jarobeám, který svým jednáním svedl ke špatnostem všechny Izraelce.
20. Ostatní události z doby Zimrího vlády a okolnosti jeho vzpoury jsou zapsány v kronice izraelských králů.
21. Krátce nato se však Izraelci rozdělili na dva tábory. Polovina jich chtěla za krále Gínatova syna Tibního a druhá polovina prosazovala na trůn Omrího.
22. Stoupenci Omrího však nakonec získali převahu nad těmi, kdo podporovali Tibního, a protože Tibní zemřel, králem se stal Omrí.
23. Omrí nastoupil na izraelský trůn v třicátém prvním roce vlády judského krále Ásy a panoval celkem dvanáct let. Z toho šest let sídlil a vládl v Tirse.
24. Za více než sedmdesát kilogramů stříbra koupil Omrí od Šemera pahorek Šomerón, vybudoval na něm město a podle původního majitele pahorku, Šemera, ho nazval Samaří.
25. Omrí však z Hospodinova pohledu jednal ještě mnohem hůře než všichni jeho předchůdci.
26. Počínal si stejně zle jako Nebatův syn Jarobeám, který svedl k nepravostem všechny Izraelce a nechal je pokoušet Hospodinův hněv uctíváním bezmocných falešných bohů.
27. O dalších událostech z doby Omrího vlády, o jeho činech a také o všem, co vykonal, se píše v kronice izraelských králů.
28. Když Omrí zemřel, pohřbili ho v Samaří a na trůn po něm nastoupil jeho syn Achab.
29. Omrího syn Achab se stal králem Izraele v třicátém osmém roce vlády judského krále Ásy a panoval v Samaří celkem dvaadvacet let.
30. Byl však Hospodinovi trnem v oku ještě více než kterýkoliv z jeho předchůdců.
31. Nejenže se dopouštěl daleko horších nepravostí než Nebatův syn Jarobeám, ale navíc si vzal za manželku Jezábelu, dceru sidónského krále Etbaala, a začal uctívat jejich falešného boha Baala.
32. Nechal pro něj dokonce v Samaří vystavět chrám i s oltářem.
33. Kromě toho však dal také vztyčit posvátný sloup bohyni Ašéře a jeho jednání, kterým pokoušel hněv Hospodina, Boha Izraele, daleko přesahovalo všechno, čeho se dopouštěli všichni předchozí izraelští panovníci.
34. V průběhu Achabovy vlády opravil Chíel Bételský Jericho. Podle slov, která kdysi prostřednictvím Núnova syna Jozua pronesl Hospodin, však při výstavbě přišel o dva syny. Když pokládal základy, zemřel jeho prvorozený syn Abíram, a když vybudoval brány, přišel o život jeho nejmladší syn Segúb.

Žalmy 69:22-28
22. Místo pokrmu mě sytili žlučí, když jsem žíznil, napájeli mě octem.
23. Ať se jim jejich zábava obrátí v smutek a a hostina s příznivci změní v past.
24. Ať jsou raněni slepotou, ať ztratí sílu.
25. Vylej na ně svůj hněv ať tvůj planoucí hněv pocítí.
26. Ať jejich pevnost zpustne a všichni je opustí.
27. Neboť pronásledují toho, koho už jsi potrestal a baví se na účet zraněného.
28. Sečti jejich nepravosti, ať neuniknou tvé spravedlnosti.

Přísloví 17:25-26
25. Nerozumný syn působí svému otci trápení a hořkou bolest té, která ho porodila.
26. Je nesprávné pokutovat spravedlivého a šlechetného bít pro upřímnost.

Jan 13:1-20
1. Ježíš věděl, že nastávající Velikonoce jsou posledními dny jeho života na zemi, než se vrátí k Otci. Miloval ty, mezi nimiž žil, a prokazoval jim lásku až do konce.
2. V předvečer svátků večeřel Ježíš společně se svými učedníky. To už Jidáš pojal ďábelský záměr zradit svého Mistra.
3. Ježíš si byl vědom velikosti svého poslání a moci jako ten, kdo byl a bude rovný Bohu. Když viděl, že se nikdo z učedníků nechtěl snížit k službě, kterou obvykle konali otroci, vstal od stolu,
4. odložil svrchní oděv a opásal se ručníkem.
5. Nalil vodu do umývadla a začal učedníkům umývat a utírat zaprášené nohy.
6. Když došlo na Petra, ten se začal bránit: "Pane, ty mi přece nebudeš mýt nohy!"
7. Ježíš odpověděl: "Jestliže tě neočistím, ztratíš se mnou spojení a odcizíš se mi."
8. 8-9 A tak Petr najednou obrátil: "Když je to tak, Pane, umyj mne celého."
9. ***
10. 10-11 Ježíš mu na to řekl: "Koho Bůh už jednou očistil, ten se potřebuje zbavovat jen každodenní špíny a vy jste čistí, ale ne všichni." Tím myslel na svého zrádce.
11. ***
12. Když umyl nohy poslednímu, oblékl se, vrátil se ke stolu a zeptal se jich: "Pochopili jste, proč jsem to udělal?
13. 13-14 Jestliže jsem vám umyl nohy já, váš Pán a Mistr, i vy si máte navzájem sloužit v pokorné lásce.
14. ***
15. Dal jsem vám příklad. A vy se jím řiďte a jednejte jako já.
16. Je nepochybné, že sluha není větší než jeho pán a vyslanec není významnější než hlava státu.
17. Tak teď to víte, a když se podle toho budete řídit, přinese vám to radost.
18. 18-20 Na jedno se můžete spolehnout: kdo přijímá moje posly, přijímá mne, a tím i Otce.To, co jsem řekl, netýká se všech. Vím, koho jsem vyvolil. Plní se výrok Písma: ‚Ten, kdo se mnou jídal, podrazil mi nohy.' Až se to stane, pochopíte, že to byla řeč o mně a mém zrádci."
19. ***
20. ***