A A A A A
Bible za jeden rok
Červen 28

1 Letopisu 19:1-19
1. Krátce nato zemřel král Amónců Náchaš a na trůn nastoupil jeho syn Chanún.
2. Jakmile se to David dozvěděl, rozhodl se, že Chanúnovi projeví svou přízeň a náklonnost, protože jeho otec Náchaš s ním vždy udržoval přátelské vztahy. Vypravil proto posly, aby Chanúnovi vyjádřili hlubokou soustrast nad úmrtím jeho otce.
3. Sotva však Davidovi poslové dorazili ke králi, amónští velitelé Chanúnovi řekli: "Skutečně věříš, že David k tobě vypravil své posly jen proto, aby uctil památku tvého otce? Nepřišli spíše obhlédnout situaci, aby mohli napadnout a zničit naši zemi?"
4. Chanún, kterého jejich slova přesvědčila, se tedy Davidových mužů zmocnil, každému z nich nechal oholit vousy, odříznout polovinu roucha až k rozkroku a polonahé je vyhnal ze své země.
5. Muži odešli, ale sotva se David dozvěděl, jak král Chanún jeho posly ponížil, vyslal jim naproti služebníky se vzkazem, aby se zatím nevraceli do Jeruzaléma, ale zůstali v Jerichu, dokud jim vousy opět nedorostou.
6. 6-7 Když si Amónci uvědomili, jak proti sobě Davida popudili, Chanún a jeho velitelé si za třicet čtyři tun stříbra najali od Aramejců z Dvojříčí, z Maaky a ze Sóby třicet dva tisíc válečných vozů i s jezdci. Navíc se k nim připojil také král Maaky se svými oddíly a utábořil se nedaleko Médeby. Všichni Amónci se potom shromáždili ze svých měst a připravili se k boji.
7. ***
8. Jakmile se o tom doslechl David, neváhal a zmobilizoval celé své vojsko v čele s Jóabem.
9. Zanedlouho Amónci vytáhli a seřadili se do bojového útvaru před branami svého města, zatímco králové s najatými vojsky se shromáždili na bitevním poli.
10. Když Jóab viděl, že ho nepřátelé sevřeli ze dvou stran, vybral elitní izraelské oddíly a postavil se s nimi proti Aramejcům.
11. Velení nad ostatními vojáky svěřil do rukou svého bratra Abíšaje, který se svým vojskem čelil náporu Amónců.
12. Potom svému bratrovi řekl: "Získají-li Aramejci nade mnou převahu, přijď mi na pomoc. Stejně tak já, budou-li nad tebou Amónci vítězit, přijdu na pomoc tobě.
13. Musíme do boje vložit veškerou svou sílu a odvahu. Vždyť bojujeme za svůj národ a města našeho Boha. Ať Hospodin rozhodne, jak sám uzná za vhodné."
14. Po těchto slovech vyrazil Jóab a jeho oddíly proti Aramejcům a ti se před ním dali na útěk.
15. Když Amónci spatřili, že Aramejci utíkají, také oni se dali před jeho bratrem Abíšajem na ústup a stáhli se do města. Když bylo po všem, Jóab se vrátil s vítěznou armádou do Jeruzaléma.
16. Aramejci se však se svou porážkou nesmířili, znovu vypravili své posly a spojili se s Aramejci, kteří sídlili za řekou Eufratem. Do čela tohoto nového vojska se postavil velitel Hadad-ezerovy armády Šófak.
17. David se však o přípravách Aramejců opět okamžitě dozvěděl a povolal do zbraně celý Izrael. Překročil pak se svou armádou Jordán a postavil se proti vojsku svých nepřátel. Sotva David seřadil své jednotky k boji, Aramejci proti němu zaútočili.
18. Izraelci však brzy získali převahu a Aramejci se před nimi dali na útěk. Davidovi muži pak při pronásledování pobili sedm tisíc posádek k vozům, čtyřicet tisíc pěšáků a v boji zabili také jejich velitele Šófaka.
19. Když Hadad-ezerovi spojenci viděli, jak zdrcující porážku jim Izrael připravil, uzavřeli s Davidem mír a podrobili se mu jako služebníci. Od té doby se už Aramejci báli Amóncům pomáhat.

1 Letopisu 20:1-8
1. Na jaře následujícího roku, v období, kdy obvykle začínala válečná tažení, vytáhl Jóab v čele armády proti Amóncům a oblehl s nimi Rabu. David se však tentokrát boje osobně neúčastnil a zůstal v Jeruzalémě. Mezitím Jóab na Rabu zaútočil a ponechal z ní jen trosky.
2. 2-3 David pak už jen sesadil jejího krále a odnesl si jeho korunu. Byla celá ze zlata a i se vsazeným drahokamem vážila více než třicet kilogramů. Sám ji pak nosíval na hlavě. Kromě toho si z města odvezl ještě mnoho další kořisti a jeho obyvatele podřídil nuceným pracím s pilami, krumpáči a železnými sekyrami. Když pak stejně naložil se všemi ostatními městy Amónců, vrátil se David s celou armádou zpět do Jeruzaléma.
3. ***
4. V jiné bitvě s Pelištejci, která se o něco později strhla v Gezeru, usmrtil Sibekaj z Chúšatu muže z národa obřího vzrůstu, bojovníka Sipaje.
5. Když Izraelci za nějaký čas opět bojovali s Pelištejci, zabil Jaírův syn Elchánan bojovníka Lachmího, bratra obra Goliáše z Gatu. Jeho kopí mělo násadu silnou jako trám.
6. Jindy se Izraelci utkali s Pelištejci v Gatu. Tam se proti nim postavil další obrovský muž se čtyřiadvaceti prsty. (Na všech končetinách měl po šesti prstech.)
7. Když se začal Izraelcům vysmívat, postavil se proti němu Jónatan - syn Davidova bratra Šimey, a zabil ho.
8. Tak David a jeho muži připravili o život bojovníky obřího vzrůstu z Gatu.

Žalmy 78:26-33
26. Pak zadul východní vítr, k němu se připojil jižní,
27. přivály křepelek mračna, jak jindy oblaka písku.
28. Ptáci jim padali rovnou ke stanům, bylo jich mnoho.
29. Jedli a přejídali se, Pán jim dal, co hrdlo ráčí.
30. Ještě to nespolykali, zas něco jiného chtěli.
31. Hněv Boží zaplál a srazil, velmože, hrdiny pyšné.
32. Přes to vše hřešili dále nevěrou a pochybami.
33. Náhle je zaskočil konec, život jim mizel jak vánek. Tu všecky přepadla bázeň,

Přísloví 19:27-29
27. Můj synu, odvrhni moje rady a napomenutí a sejdeš z cesty moudrých.
28. Úplatný svědek zesměšňuje právo a ústa ničemů se živí zlem.
29. Na posměvače čekají tresty a na hřbet hlupáků nářez.

Skutky Apoštolské 8:26-40
26. Filip dostal pokyn od Božího anděla: "Připrav se a jdi na silnici z Jeruzaléma do Gázy, tam, kde prochází pouští."
27. Filip se hned vydal na cestu. Brzy uviděl průvod etiopského hodnostáře, ministra financí kandaky, jak se tehdy nazývala vládkyně Etiopie a Súdánu. Byl v Jeruzalémě, aby vzýval Boha,
28. a teď jel zpátky a na voze si četl svitek proroka Izajáše.
29. Boží Duch vnukl Filipovi: "Dohoň ten vůz!"
30. Filip přiběhl k vozu a tu slyší, že si černoch nahlas předčítá z knihy Izajášových proroctví. Filip se zeptal: "Říká ti to něco?"
31. Ministr mu odpověděl: "Neříká, potřeboval bych to vyložit. Pojď si ke mně sednout a pomoz mi!"
32. Právě četl slova: "Byl veden jako ovce na porážku,a jako beránek ztichne, když mu stříhají vlnu,tak ani on neotevřel ústa.
33. Ponížili ho a nespravedlivě odsoudili.Kdo by čekal, že bude mít tolik potomků,když ho přece zabili!"
34. Dvořan se zeptal Filipa: "Prosím tě, to mluvil prorok o sobě, nebo o někom jiném?"
35. A tak Filip navázal na to prorocké slovo a ukázal, jak se vyplnilo na Ježíšovi.
36. Cestou přijeli k nějaké vodě. Dvořan zvolal: "Podívej se, voda! Mohl bych i já být pokřtěn?"
37. Filip na to: "Jestliže jsi uvěřil celým srdcem, proč ne?" A on vyznal: "Věřím, že Ježíš Kristus je Boží Syn."
38. Etiopský ministr dal příkaz k zastavení, vstoupil s Filipem do vody a ten ho pokřtil.
39. Když se vrátili na břeh, Kristův Duch způsobil, že se Filip ztratil dvořanovi z očí. Musel tedy pokračovat sám, ale měl velkou radost.
40. Filip se pak objevil v Azotu, prošel celým krajem až k Césareji a ve všech městech zvěstoval Ježíše.