1 Letopisu 13:1-14 |
1. Za nějakou dobu David svolal všechny velitele svých vojsk a představil jim svůj plán. |
2. 2-3 Když se s nimi poradil, oznámil všem Izraelcům: "Chci vám dnes předložit svůj plán a žádám vás, abyste se k němu vyjádřili: V době vlády krále Saula jsme úplně zapomněli na truhlu s deskami Hospodinova Zákona. Pokud si to bude Hospodin, náš Bůh, přát a vy k tomu dáte svůj souhlas, navrhuji, abychom přinesli Hospodinovu truhlu zpět mezi nás. Nejprve ale rozešleme tuto zprávu všem Izraelcům, kněžím a lévijcům do všech měst a vesnic po celé zemi, aby přišli a připojili se k nám." |
3. *** |
4. 4-5 Protože všem shromážděným Izraelcům se Davidův návrh zamlouval a souhlasili s ním, nechal David svolat všechny Izraelce - od Egyptské řeky až k cestě do Chamátu, aby společně přinesli Hospodinovu truhlu z Kirjat-jearímu. |
5. *** |
6. Jakmile se Izraelci shromáždili, vydali se s Davidem do Baaly u Kirjat-jearímu v Judsku pro Boží truhlu. Vznešenost Hospodinova jména a jeho přítomnost se zjevovaly nad cheruby, kteří zakrývali víko truhly. |
7. Když dorazili k Abínádabovu domu, kde se Hospodinova truhla dosud nacházela, naložili ji na nový povoz, který řídili Uza a Achjó. |
8. David a všichni ostatní Izraelci cestou zpět radostně tančili a za doprovodu citar, harf, tamburín, činelů a pozounů chválili Boha zpěvem. |
9. 9-10 Když ale míjeli Kídonův mlat, spřežení klopýtlo a vůz se zakymácel. Uza tedy rychle natáhl ruku k truhle, aby ji přidržel. Sotva však na ni položil ruku, Hospodin se rozlítil a za to, že se Uza dotkl posvátné truhly, ho sám na místě zahubil. |
10. *** |
11. Davida Hospodinova reakce na Uzovo jednání rozhorlila, a proto místo, kde se vše odehrálo, nazval Peres-uza (to je Uzovo zbořeniště). Tento název se zachoval až dodnes. |
12. Po tomto zážitku však David dostal strach a řekl si: "To není jen tak, přinést si Hospodinovu truhlu domů." |
13. Proto nepřevezl Hospodinovu truhlu s sebou do Jeruzaléma, ale namísto toho ji nechal dopravit do domu Obéd-edóma z Gatu. |
14. Truhla zůstala v jeho domě tři měsíce a po celou tu dobu Hospodin Obéd-edómovi i celé jeho rodině prokazoval svou přízeň. |
1 Letopisu 14:1-17 |
1. Když David dobyl Jeruzalém, vypravil k němu týrský král Chíram posly s nákladem cedrového dřeva a také zedníky a tesaře a nařídil jim, aby Davidovi postavili palác. |
2. David si tenkrát uvědomil, že Hospodin ho ustanovil králem a vyvyšuje jeho království proto, aby sloužil zájmům izraelského národa. |
3. Když se David přestěhoval do Jeruzaléma, rozšířil počet svých manželek a přivedl s nimi na svět další potomky. |
4. 4-7 V Jeruzalémě se mu narodily tito synové: Šamúa, Šóbab, Nátan, Šalomoun, Jibchár, Elíšúa, Elpelet, Nógah, Nefeg, Jafía, Elíšama, Beeljáda a Elífelet. |
5. *** |
6. *** |
7. *** |
8. Když se Pelištejci doslechli, že David se stal králem celého Izraele, zmobilizovali veškeré své síly a vytáhli proti němu. David se však o jejich výpravě včas dozvěděl a postavil proti nim svoje vojsko. |
9. Pelištejci mezitím přitáhli blíže a vtrhli do údolí Refájců. |
10. David se obrátil na Boha s dotazem: "Mám na Pelištejce zaútočit? Pomůžeš mi, abych nad nimi zvítězil?" "Ano, vytáhni proti nim," odpověděl Hospodin. "Slibuji, že půjdu s tebou a vydám ti Pelištejce do rukou." |
11. David se tedy spolu se svým vojskem vydal do Baal-perasímu a tam Pelištejce porazil. Sotva David zvítězil, prohlásil: "Bůh skrze mé vojsko smetl armádu mých nepřátel jako prudká povodeň." A pojmenoval to místo Baal-perasím (což znamená Pán průlomu). |
12. Ustupující Pelištejci zanechali na bojišti napodobeniny falešných bohů, které David poručil spálit. |
13. Pelištejci se však s porážkou nesmířili a zanedlouho opět vtrhli do údolí Refájců. |
14. David se tedy znovu Boha otázal, zda má proti nim zaútočit. Nyní mu však Bůh odpověděl: "Tentokrát na Pelištejce netáhni jako obvykle, ale napadni je oklikou, směrem od háje balzámovníků. |
15. Ukryj se mezi stromy a počkej, dokud nezaslechneš v korunách balzámovníků zvuk kroků. Potom vyraz do boje, neboť před tebou budu kráčet já sám, tvůj Bůh, a vojsko Pelištejců porazím." |
16. David udělal všechno tak, jak mu Bůh nařídil, a celou pelištejskou armádu od Gibeónu až do Gezeru na hlavu porazil. |
17. O Davidovi a jeho činech se brzy dozvěděly okolní země, a jelikož na jeho straně stál sám Hospodin, všechny národy se jej začaly bát. |
Žalmy 78:1-11 |
1. (Asafova vyučující píseň) Lide můj, chci vás teď učit, Slyšte slova mojí písně. |
2. Příběhy oživím dávné, moudrosti staré tu zazní. |
3. Vzpomeneme známé věci, tradici, učení otců. |
4. Jak oni nám, máme to předat svým dětem: o skutcích Božích, o divech, jež s námi činil, chvályhodných, mocných činech. |
5. Zjevoval se Jákobovi, Izraelcům vydal Zákon. Ten máme předávat synům, |
6. aby i potomci naši, všecko znali to a mohli svědectví předávat dále. |
7. Kéž by uvěřili Bohu, nezapomněli na jeho činy, plnili a ctili Zákon. |
8. Ať se vyhnou se chybám otců, vzdorovitým, umíněným, rozkolísaného srdce, nestálým ve víře v Boha. |
9. Vzpomeňte, jak lučištníci efraimští utekli z bitvy. |
10. Nedbali na Boží smlouvu, pohrdli zákonem jeho, |
11. jako by neznali divy, jež viděly jejich oči. |
Přísloví 19:20-21 |
20. Neodmítej rady a napomenutí, abys získal moudrost. |
21. Člověk si vytvoří mnoho plánů, jisté však je jen to, co řídí Bůh. |
Skutky Apoštolské 7:22-43 |
22. Tak se Mojžíšovi dostalo nejlepšího egyptského vzdělání a vyrostl z něho výmluvný a schopný muž. |
23. Když mu bylo čtyřicet, napadlo ho, aby navštívil svůj lid. |
24. Přitom uviděl, jak Egypťan nespravedlivě trápí Žida, a tak toho otrokáře zabil. |
25. Už tehdy totiž tušil, že mu Bůh ukládá, aby svůj lid osvobodil z otroctví. Nenašel však u Izraelců pochopení. |
26. Příštího dne se snažil usmířit dva Židy, kteří se hádali, |
27. ale ten, který nebyl v právu, Mojžíše odbyl: ‚Kdo tě ustanovil za našeho vládce a soudce? |
28. To mě chceš zabít jako včera toho Egypťana?' |
29. Mojžíš se polekal a uprchl z Egypta do Midjánské země. Oženil se tam a měl dva syny. |
30. Po čtyřiceti letech tohoto vyhnanství se Mojžíšovi zjevil Boží anděl v hořícím keři na Sínajské poušti. |
31. Když se chtěl Mojžíš zblízka podívat na ten neobvyklý úkaz, uslyšel Boží hlas: |
32. ‚Já jsem Bůh tvých otců Abrahama, Izáka a Jákoba.' Mojžíš se vyděsil a zakryl si tvář, aby nic neviděl. |
33. Ale Bůh mluvil dál: ‚Zuj si opánky, vždyť stojíš na svatém místě! |
34. Viděl jsem trápení svého lidu v Egyptě, slyšel jsem jejich vzdechy a jdu, abych je vysvobodil. Seber se a pojď, mám pro tebe v Egyptě úkol!' |
35. 35-36 A tak prostřednictvím tohoto vidění poslal Bůh Mojžíše Izraelcům za vůdce a vysvoboditele, přestože ho před čtyřiceti lety nechtěli uznat. A on je vysvobodil, činil před jejich očima mnoho zázračných věcí už v Egyptě, pak při přechodu Rudého moře a během čtyřicetiletého putování pouštěmi. |
36. *** |
37. Vzpomeňte si, že právě Mojžíš řekl Izraelcům: ‚Pán Bůh vám pošle proroka z vašeho národa, Vysvoboditele, tak jako k vám poslal mne; toho poslouchejte.' |
38. Mojžíš byl zprostředkovatelem mezi našimi otci a Bohem, který mu na hoře Sínaji svěřil slova života, aby nám je předal. |
39. Přesto ho naši otcové neposlouchali, ale bouřili se proti němu a pořád vzpomínali jen na Egypt. |
40. Když se Mojžíš ze Sínaje dlouho nevracel, řekli jeho bratru Áronovi: ‚Nevíme, co se stalo s Mojžíšem, který nás vyvedl z Egypta. Udělej nám bohy, aby nás chránili na další cestě.' |
41. A tak zhotovili sochu býčka, obětovali té modle a radovali se, jak si to dobře zařídili. |
42. Bůh se od nich odvrátil a dopustil, že propadli ještě horšímu modlářství. Uctívali i hvězdné mocnosti, jak o tom mluví Bůh v knize proroka Ámose:‚Vy, že jste mi věrně sloužilia obětovali po čtyřicet let na poušti, národe izraelský? |
43. Naopak, nosili jste s sebou svatyni Molekaa symbol planety Saturna,modly, které jste si sami udělalia pak jste se jim klaněli.Proto půjdete do vyhnanství až za Babylón.' |