A A A A A
Bible za jeden rok
Červen 25

1 Letopisu 13:1-14
1. Za nějakou dobu David svolal všechny velitele svých vojsk a představil jim svůj plán.
2. 2-3 Když se s nimi poradil, oznámil všem Izraelcům: "Chci vám dnes předložit svůj plán a žádám vás, abyste se k němu vyjádřili: V době vlády krále Saula jsme úplně zapomněli na truhlu s deskami Hospodinova Zákona. Pokud si to bude Hospodin, náš Bůh, přát a vy k tomu dáte svůj souhlas, navrhuji, abychom přinesli Hospodinovu truhlu zpět mezi nás. Nejprve ale rozešleme tuto zprávu všem Izraelcům, kněžím a lévijcům do všech měst a vesnic po celé zemi, aby přišli a připojili se k nám."
3. ***
4. 4-5 Protože všem shromážděným Izraelcům se Davidův návrh zamlouval a souhlasili s ním, nechal David svolat všechny Izraelce - od Egyptské řeky až k cestě do Chamátu, aby společně přinesli Hospodinovu truhlu z Kirjat-jearímu.
5. ***
6. Jakmile se Izraelci shromáždili, vydali se s Davidem do Baaly u Kirjat-jearímu v Judsku pro Boží truhlu. Vznešenost Hospodinova jména a jeho přítomnost se zjevovaly nad cheruby, kteří zakrývali víko truhly.
7. Když dorazili k Abínádabovu domu, kde se Hospodinova truhla dosud nacházela, naložili ji na nový povoz, který řídili Uza a Achjó.
8. David a všichni ostatní Izraelci cestou zpět radostně tančili a za doprovodu citar, harf, tamburín, činelů a pozounů chválili Boha zpěvem.
9. 9-10 Když ale míjeli Kídonův mlat, spřežení klopýtlo a vůz se zakymácel. Uza tedy rychle natáhl ruku k truhle, aby ji přidržel. Sotva však na ni položil ruku, Hospodin se rozlítil a za to, že se Uza dotkl posvátné truhly, ho sám na místě zahubil.
10. ***
11. Davida Hospodinova reakce na Uzovo jednání rozhorlila, a proto místo, kde se vše odehrálo, nazval Peres-uza (to je Uzovo zbořeniště). Tento název se zachoval až dodnes.
12. Po tomto zážitku však David dostal strach a řekl si: "To není jen tak, přinést si Hospodinovu truhlu domů."
13. Proto nepřevezl Hospodinovu truhlu s sebou do Jeruzaléma, ale namísto toho ji nechal dopravit do domu Obéd-edóma z Gatu.
14. Truhla zůstala v jeho domě tři měsíce a po celou tu dobu Hospodin Obéd-edómovi i celé jeho rodině prokazoval svou přízeň.

1 Letopisu 14:1-17
1. Když David dobyl Jeruzalém, vypravil k němu týrský král Chíram posly s nákladem cedrového dřeva a také zedníky a tesaře a nařídil jim, aby Davidovi postavili palác.
2. David si tenkrát uvědomil, že Hospodin ho ustanovil králem a vyvyšuje jeho království proto, aby sloužil zájmům izraelského národa.
3. Když se David přestěhoval do Jeruzaléma, rozšířil počet svých manželek a přivedl s nimi na svět další potomky.
4. 4-7 V Jeruzalémě se mu narodily tito synové: Šamúa, Šóbab, Nátan, Šalomoun, Jibchár, Elíšúa, Elpelet, Nógah, Nefeg, Jafía, Elíšama, Beeljáda a Elífelet.
5. ***
6. ***
7. ***
8. Když se Pelištejci doslechli, že David se stal králem celého Izraele, zmobilizovali veškeré své síly a vytáhli proti němu. David se však o jejich výpravě včas dozvěděl a postavil proti nim svoje vojsko.
9. Pelištejci mezitím přitáhli blíže a vtrhli do údolí Refájců.
10. David se obrátil na Boha s dotazem: "Mám na Pelištejce zaútočit? Pomůžeš mi, abych nad nimi zvítězil?" "Ano, vytáhni proti nim," odpověděl Hospodin. "Slibuji, že půjdu s tebou a vydám ti Pelištejce do rukou."
11. David se tedy spolu se svým vojskem vydal do Baal-perasímu a tam Pelištejce porazil. Sotva David zvítězil, prohlásil: "Bůh skrze mé vojsko smetl armádu mých nepřátel jako prudká povodeň." A pojmenoval to místo Baal-perasím (což znamená Pán průlomu).
12. Ustupující Pelištejci zanechali na bojišti napodobeniny falešných bohů, které David poručil spálit.
13. Pelištejci se však s porážkou nesmířili a zanedlouho opět vtrhli do údolí Refájců.
14. David se tedy znovu Boha otázal, zda má proti nim zaútočit. Nyní mu však Bůh odpověděl: "Tentokrát na Pelištejce netáhni jako obvykle, ale napadni je oklikou, směrem od háje balzámovníků.
15. Ukryj se mezi stromy a počkej, dokud nezaslechneš v korunách balzámovníků zvuk kroků. Potom vyraz do boje, neboť před tebou budu kráčet já sám, tvůj Bůh, a vojsko Pelištejců porazím."
16. David udělal všechno tak, jak mu Bůh nařídil, a celou pelištejskou armádu od Gibeónu až do Gezeru na hlavu porazil.
17. O Davidovi a jeho činech se brzy dozvěděly okolní země, a jelikož na jeho straně stál sám Hospodin, všechny národy se jej začaly bát.

Žalmy 78:1-11
1. (Asafova vyučující píseň) Lide můj, chci vás teď učit, Slyšte slova mojí písně.
2. Příběhy oživím dávné, moudrosti staré tu zazní.
3. Vzpomeneme známé věci, tradici, učení otců.
4. Jak oni nám, máme to předat svým dětem: o skutcích Božích, o divech, jež s námi činil, chvályhodných, mocných činech.
5. Zjevoval se Jákobovi, Izraelcům vydal Zákon. Ten máme předávat synům,
6. aby i potomci naši, všecko znali to a mohli svědectví předávat dále.
7. Kéž by uvěřili Bohu, nezapomněli na jeho činy, plnili a ctili Zákon.
8. Ať se vyhnou se chybám otců, vzdorovitým, umíněným, rozkolísaného srdce, nestálým ve víře v Boha.
9. Vzpomeňte, jak lučištníci efraimští utekli z bitvy.
10. Nedbali na Boží smlouvu, pohrdli zákonem jeho,
11. jako by neznali divy, jež viděly jejich oči.

Přísloví 19:20-21
20. Neodmítej rady a napomenutí, abys získal moudrost.
21. Člověk si vytvoří mnoho plánů, jisté však je jen to, co řídí Bůh.

Skutky Apoštolské 7:22-43
22. Tak se Mojžíšovi dostalo nejlepšího egyptského vzdělání a vyrostl z něho výmluvný a schopný muž.
23. Když mu bylo čtyřicet, napadlo ho, aby navštívil svůj lid.
24. Přitom uviděl, jak Egypťan nespravedlivě trápí Žida, a tak toho otrokáře zabil.
25. Už tehdy totiž tušil, že mu Bůh ukládá, aby svůj lid osvobodil z otroctví. Nenašel však u Izraelců pochopení.
26. Příštího dne se snažil usmířit dva Židy, kteří se hádali,
27. ale ten, který nebyl v právu, Mojžíše odbyl: ‚Kdo tě ustanovil za našeho vládce a soudce?
28. To mě chceš zabít jako včera toho Egypťana?'
29. Mojžíš se polekal a uprchl z Egypta do Midjánské země. Oženil se tam a měl dva syny.
30. Po čtyřiceti letech tohoto vyhnanství se Mojžíšovi zjevil Boží anděl v hořícím keři na Sínajské poušti.
31. Když se chtěl Mojžíš zblízka podívat na ten neobvyklý úkaz, uslyšel Boží hlas:
32. ‚Já jsem Bůh tvých otců Abrahama, Izáka a Jákoba.' Mojžíš se vyděsil a zakryl si tvář, aby nic neviděl.
33. Ale Bůh mluvil dál: ‚Zuj si opánky, vždyť stojíš na svatém místě!
34. Viděl jsem trápení svého lidu v Egyptě, slyšel jsem jejich vzdechy a jdu, abych je vysvobodil. Seber se a pojď, mám pro tebe v Egyptě úkol!'
35. 35-36 A tak prostřednictvím tohoto vidění poslal Bůh Mojžíše Izraelcům za vůdce a vysvoboditele, přestože ho před čtyřiceti lety nechtěli uznat. A on je vysvobodil, činil před jejich očima mnoho zázračných věcí už v Egyptě, pak při přechodu Rudého moře a během čtyřicetiletého putování pouštěmi.
36. ***
37. Vzpomeňte si, že právě Mojžíš řekl Izraelcům: ‚Pán Bůh vám pošle proroka z vašeho národa, Vysvoboditele, tak jako k vám poslal mne; toho poslouchejte.'
38. Mojžíš byl zprostředkovatelem mezi našimi otci a Bohem, který mu na hoře Sínaji svěřil slova života, aby nám je předal.
39. Přesto ho naši otcové neposlouchali, ale bouřili se proti němu a pořád vzpomínali jen na Egypt.
40. Když se Mojžíš ze Sínaje dlouho nevracel, řekli jeho bratru Áronovi: ‚Nevíme, co se stalo s Mojžíšem, který nás vyvedl z Egypta. Udělej nám bohy, aby nás chránili na další cestě.'
41. A tak zhotovili sochu býčka, obětovali té modle a radovali se, jak si to dobře zařídili.
42. Bůh se od nich odvrátil a dopustil, že propadli ještě horšímu modlářství. Uctívali i hvězdné mocnosti, jak o tom mluví Bůh v knize proroka Ámose:‚Vy, že jste mi věrně sloužilia obětovali po čtyřicet let na poušti, národe izraelský?
43. Naopak, nosili jste s sebou svatyni Molekaa symbol planety Saturna,modly, které jste si sami udělalia pak jste se jim klaněli.Proto půjdete do vyhnanství až za Babylón.'