A A A A A
Error:
BookNum: 13 Chapter: 6 VerseStart: 63 VerseShouldHave: 62
Bible za jeden rok
Červen 21

1 Letopisu 5:1-26
1. Nejstarším Jákobovým synem byl Rúben. Protože se ale Rúben vyspal s jednou z žen svého otce, přešla jeho práva spojená s prvorozenstvím na rod jeho bratra Josefa a Rúben nebyl zapsán do rodokmenu jako prvorozený.
2. Ačkoliv nejsilnějším z Jákobových synů byl Juda, z jehož rodu později povstal vládce lidu, práva nejstaršího syna připadla Josefovi.
3. Toto jsou jména synů prvorozeného Jákobova syna Rúbena: Chanók, Palú, Chesrón a Karmí.
4. 4-6 Jóelovi potomci (v pořadí otec - syn): Šemajáš, Góg, Šimeí, Míka, Reajáš, Baal a vůdce Rúbenova rodu Beera, kterého král Tiglat-pileser odvlekl do vyhnanství.
5. ***
6. ***
7. 7-8 Rodokmen obsahuje také následující jména vůdců jednotlivých rodových linií: Jeíel, Zekarjáš a Bela (jehož otcem byl Šemův syn a Jóelův vnuk Azaz).
8. ***
9. Protože stáda těchto rodů se v Gileádu velmi rozmnožila, jejich obyvatelé osídlili území od Aróeru až k Nebó a Baal-meónu a směrem na východ až k hranicím pouště, která se táhne podél Eufratu.
10. V době vlády krále Saula válčili Rúbenovci s Hagrejci, a když je porazili obsadili všechna jejich sídla na východ od Gileádu.
11. Protilehlé bášanské území až k Salce obývali Gádovci.
12. Jejich vůdcem v Bášanu byl Jóel, kterého zastupovali Šafam, Jaenaj a Šafat.
13. V čele ostatního lidu stálo ještě dalších sedm jejich příbuzných: Míkael, Mešulám, Šeba, Jóraj, Jaekán, Zía a Eber.
14. Všichni byli syny Abíchajila, jehož předky byli Chúrí, Jaróach, Gileád, Míkael, Ješíšaj, Jachdó a Búz.
15. Náčelníkem jejich rodu byl Abdíelův syn (Gúniho vnuk) Achí.
16. Žili v Bášanu a Gileádu a ve všech jeho okolních vesnicích na rozlehlých šáronských pastvinách.
17. Jejich rodové záznamy pocházejí z doby judského krále Jótama a izraelského krále Jarobeáma.
18. V rodě Rúbenovců, Gádovců a polovině Manasesova rodu bylo celkem čtyřicet čtyři tisíc sedm set šedesát vycvičených a vyzbrojených vojáků připravených kdykoliv vyrazit do boje.
19. Bojovali s Hagrejci, s potomky Jetúra, Nafíše a Nódaba.
20. Uprostřed lítého boje volali k Hospodinu o pomoc a on je vyslyšel. Nechal Izraelce zvítězit nad nepřáteli, neboť mu důvěřovali.
21. Když porazili Hagrejce a jejich spojence, odvedli si jako kořist jejich stáda: padesát tisíc velbloudů, dvě stě padesát tisíc ovcí, dva tisíce oslů a k tomu zajali sto tisíc lidí.
22. Kromě toho po sobě zanechali mnoho padlých, neboť Hospodin stál v boji na jejich straně. Usadili se pak na jejich území a žili tam, dokud nebyli odvlečeni do zajetí.
23. Příslušníci velmi početné poloviny Manasesova rodu žili na území od Bášanu až k Baal-chermónu (neboli k Seníru v Chermónském pohoří).
24. V čele jednotlivých rodových linií stáli tito muži: Efer, Jišeí, Elíel, Azríel, Jirmejáš, Hódavjáš a Jachdíel. Všichni vyjmenovaní byli uznávaní náčelníci a stateční bojovníci.
25. Ale jak Rúbenovci, tak Gádovci i příslušníci poloviny Manasesova rodu zradili Boha, kterého uctívali jejich předkové, a začali se klanět falešným bohům národů, které před nimi Hospodin vyhladil.
26. Proto Bůh proti těmto rodům poslal asyrského krále Púla (jiným jménem Tiglat-pilesera), který je nechal odvléci do vyhnanství. Dal je odvést k Chalachu, Chabóru, k Háře a k řece Gózanu, kde se tito Izraelci natrvalo usadili.

1 Letopisu 6:1-81
1. Všichni tři Léviho synové, Geršóm, Kehat a Merarí, měli také své potomky. Zde jsou jejich jména:
2. Geršómovi synové: Libní a Šimeí.
3. Kehatovi synové: Amrám, Jishár, Chebrón a Uzíel.
4. Synové Merarího: Machlí a Muší. Tyto linie Léviho rodokmenu (dále v pořadí otec - syn) pokračují tykto:
5. Geršómova větev: Libní, Jachat, Zima,
6. Jóach, Idó, Zerach a Jeotraj.
7. 7-9 Kehatova linie: Amínadab, Kórach, Asír, Elkána, Ebjásaf, Asír, Tachat, Uríel, Uzijáš a Šaúl.
8. ***
9. ***
10. Elkánovi synové: Amasaj a Achímót.
11. 11-12 Achímótovi potomci z generace na generaci: Elkána, Sófaj, Nachat, Elíab, Jerócham a jeho syn Elkána.
12. ***
13. Samuelovi synové: Vašní a Abijáš.
14. 14-15 Rodová linie třetího syna Léviho obsahuje v pořadí otec - syn tato jména: Merarí, Machlí, Libní, Šimeí, Uza, Šimea, Chagijáš, Asajáš.
15. ***
16. 16-17 Následuje seznam mužů, kteří z pověření krále Davida zpívali v Hospodinově svatyni. Od té doby, co byla do Jeruzaléma přinesena truhla smlouvy, tito muži zpívali před svatyní a vykonávali svou službu podle daných předpisů. Tak tomu bylo až do té doby, kdy Šalomoun vystavěl v Jeruzalémě kamenný chrám.
17. ***
18. 18-23 Mezi zpěváky patřili tito muži a jejich potomci: Zpěvák Héman pocházel z Kehatova rodu. (Zde je rodová linie jeho předků zpětně až k Jákobovi: Jóel, Samuel, Elkána, Jerócham, Elíel, Tóach, Súf, Elkána, Machat, Amasaj, Elkána, Jóel, Azarjáš, Sefanjáš, Tachat, Asír, Ebjásaf, Kórach, Jishár, Kehat, Lévi a Jákob.)
19. ***
20. ***
21. ***
22. ***
23. ***
24. 24-28 Po pravici stál jeho příbuzný Asaf z Geršómova rodu. (Jeho předky byli: Berekjáš, Šimea, Míkael, Baasejáš, Malkijáš, Etní, Zerach, Adajáš, Étan, Zima, Šimeí, Jachat, Geršóm a Lévi.)
25. ***
26. ***
27. ***
28. ***
29. 29-32 Po levici stál jejich další příbuzný jménem Étan z Merarího rodu. (Étanovi předkové: Kiší, Abdí, Malúk, Chašabjáš, Amasjáš, Chilkijáš, Amsí, Baní, Šemer, Machlí, Muší, Merarí a jeho otec Lévi.)
30. ***
31. ***
32. ***
33. Ostatní lévijci se pak starali o všechno, co souviselo s Hospodinovou svatyní.
34. Spalovat dary a oběti na oltáři však směl pouze velekněz Áron a jeho potomci. Jen oni směli pálit na oltáři vonné kadidlo a vykonávat ve svatyni svatých smírčí obřady za celý Izrael, jak jim nařídil Boží služebník Mojžíš.
35. 35-38 Áronovi potomci (v pořadí otec - syn): Eleazar, Pinchas, Abíšua, Bukí, Uzí, Zerachjáš, Merajót, Amarjáš, Achítúb, Sádok a Achímaas.
36. ***
37. ***
38. ***
39. Lévijci obývali města v oblastech, které jim byly přiděleny losem. Jako první obdrželi svá města Áronovi potomci z Kehatova rodu.
40. Na území Judska získali Áronovci Chebrón a veškeré okolní pastviny.
41. Přilehlá pole a vesnice však patřila Jefunovu synu Kálebovi.
42. 42-44 Áronovým potomkům připadla tato útočištná města: Chebrón, Libna s okolními pastvinami, Jatír, Eštemóa s pastvinami, Chílez, Debír, Ašán a Bét-šemeš a také veškeré pastviny, které tato města obklopovaly.
43. ***
44. ***
45. Od Benjamínova rodu dostali Áronovci Gebu, Alemet a Anatót a samozřejmě také všechny jejich okolní pastviny. Dohromady tedy Áronovci vlastnili třináct měst.
46. Ostatní Kehatovci pak získali losem deset měst na území poloviny Manasesova rodu.
47. Geršómovi potomci získali losem třináct měst od pokolení Isacharova, Ašerova a Neftalího a bášanské části Manasesova rodu.
48. Meraríova linie si pak jako poslední vylosovala dvanáct měst na území Rúbenova, Gádova a Zabulónova rodu.
49. 49-50 Všechna vyjmenovaná města se nacházela na území Judovců, Šimeónovců a Benjamínovců. Izraelci je dali Lévijovcům včetně okolních pastvin.
50. ***
51. 51-54 Některé větve Kehatova rodu obdržely při losování města na hornatém území Efrajimovců. Patřil mezi ně Šekem (kde nacházeli útočiště lidé, kteří někoho neúmyslně zabili), Gezer, Jokmeám, Bét-chorón, Ajalón a Gat-rimón a veškeré pastviny v jejich okolí.
52. ***
53. ***
54. ***
55. Zbývající Kehatovci navíc od poloviny Manasesova rodu získali Anér a Bileám a jejich přilehlé pastviny.
56. Polovina Manasesova rodu dala dvě města také Geršómovcům. Byl to Gólan v Bášanu a Aštarót, obě města včetně okolních pastvin.
57. 57-58 Geršómovci dále obdrželi od Isacharovců Kedeš, Dobrat, Rámot a Aném a k tomu pastviny v okolí těchto měst.
58. ***
59. 59-60 Od Ašerova rodu pak získali Mášal, Abdón, Chúkok a Rechób - opět se všemi okolními pastvinami.
60. ***
61. Další města a pastviny v jejich okolí dostali od Neftalíovců: Kedeš v Galileji, Chamón a Kirjatajim.
62. Poslední Meraríovci dostali od Zabulónovců Rimónó a Tábor, od Rúbenovců získali v poušti na druhém břehu Jordánu východně od Jericha město Beser, dále Jahsu, Kedemót a Mefaat a nakonec od Gádovců obdrželi Rámot v Gileádu, Machanajim, Chešbón a Jaezer. Všechna vyjmenovaná města jim byla přidělena včetně veškerých okolních pastvin.
63. (Asafova píseň pro sólový zpěv na Jedútúnův nápěv.)
64. Volám k Bohu úpěnlivě, volám k Bohu, kéž mě slyší!
65. Je mi úzko, hledám radu, Boží radu po celou noc, ruce zvedám, moje duše snad již utěšit se nedá.
66. Nehodí se, aby hlupák žil v blahobytu, natož aby otrok vládnul nad panovníkem.
67. Rozvážnost vede člověka ke shovívavosti a je mu ke cti, umí-li odpouštět.
68. Jako řev lva nahání hrůzu, tak i hněv panovníka, kdežto jeho vlídnost působí jako vláha na rostlinu.
69. Svůj pozemek prodal i jistý Ananiáš a jeho manželka Zafira.
70. Ti se však domluvili, že část získaných peněz odnese Ananiáš apoštolům a bude je vydávat za celou částku.
71. Ale Petr mu řekl: "Ananiáši, tento podvod ti poradil sám ďábel. Tím, že se nás snažíš obelstít a vydáváš částku za celek, obelháváš vlastně svatého Ducha.
72. Vždyť to pole bylo tvoje a mohl sis je klidně nechat. I stržené peníze patřily tobě a nikdo z nás by ti nevyčítal, kdyby sis je byl všechny ponechal. Co tě to jen napadlo? Chtěl jsi podvést nejen lidi, ale samotného Boha."
73. Když to Ananiáš vyslechl, zhroutil se mrtev na zem. Všechny, kdo se to dověděli, naplnila hrůza.
74. Několik mladých mužů vyneslo Ananiášovo tělo, aby ho pohřbili.
75. Asi za tři hodiny přišla také Zafira, která netušila, co se mezitím odehrálo.
76. Petr se jí zeptal: "Poslyš, Zafiro, prodali jste to pole za tolik a za tolik?" Odpověděla: "Ano, jistě za tolik."
77. Na to Petr: "Proč jste se tak smluvili? To jste chtěli podvést Božího Ducha? Právě se vracejí chlapci, kteří pohřbili tvého muže. A tebe stihne stejný trest jako Ananiáše."
78. Zafira padla k Petrovým nohám a zemřela. Ti mládenci právě vešli do dveří a hned museli jít vykonat ještě druhý pohřeb do stejného hrobu.
79. To se samozřejmě rychle rozkřiklo nejen mezi věřícími, ale i mezi ostatními lidmi a všemi to hluboce otřáslo.
80. Apoštolové se pravidelně scházeli v Šalomounově podloubí v chrámu,
81. 13-14 kde se je nikdo neodvážil rušit. Stali se totiž mezi jeruzalémským lidem velmi populárními pro divy a zázračná uzdravení, která se děla jejich prostřednictvím.

Žalmy 77:1-3
1. ***
2. Došlo to tak daleko, že když měl jít Petr do chrámu nebo zpět, lidé podél cesty připravovali nemocné na rohožích a nosítkách, aby na ně padl alespoň Petrův stín.
3. Dokonce z širého okolí snášeli do Jeruzaléma nemocné a pomatené a všichni byli uzdraveni. A mnoho dalších mužů a žen uvěřilo Pánu a připojilo se k církvi.

Přísloví 19:10-12
10. Toto hnutí vyvolalo žárlivost a strach především u nejvyššího kněze a jeho přívrženců - saducejů. Ti totiž učili, že se žádné zázraky - a natož vzkříšení z mrtvých - nedějí.
11. Dali proto apoštoly zatknout a uvěznit, tentokrát do městské věznice.
12. Boží anděl však v noci otevřel dveře žaláře, vyvedl apoštoly ven a povzbudil je:

Skutky Apoštolské 5:1-21
1. "Nebojte se, jděte zase do chrámu a říkejte lidem, jak mohou dosáhnout věčného života!"
2. Poslechli a už na úsvitě byli v chrámu a učili.Mezitím velekněz a jeho stoupenci svolali zasedání velerady a přikázali, aby byli apoštolové předvedeni.