| 1 Letopisu 5:1-26 |
| 1. Nejstarším Jákobovým synem byl Rúben. Protože se ale Rúben vyspal s jednou z žen svého otce, přešla jeho práva spojená s prvorozenstvím na rod jeho bratra Josefa a Rúben nebyl zapsán do rodokmenu jako prvorozený. |
| 2. Ačkoliv nejsilnějším z Jákobových synů byl Juda, z jehož rodu později povstal vládce lidu, práva nejstaršího syna připadla Josefovi. |
| 3. Toto jsou jména synů prvorozeného Jákobova syna Rúbena: Chanók, Palú, Chesrón a Karmí. |
| 4. 4-6 Jóelovi potomci (v pořadí otec - syn): Šemajáš, Góg, Šimeí, Míka, Reajáš, Baal a vůdce Rúbenova rodu Beera, kterého král Tiglat-pileser odvlekl do vyhnanství. |
| 5. *** |
| 6. *** |
| 7. 7-8 Rodokmen obsahuje také následující jména vůdců jednotlivých rodových linií: Jeíel, Zekarjáš a Bela (jehož otcem byl Šemův syn a Jóelův vnuk Azaz). |
| 8. *** |
| 9. Protože stáda těchto rodů se v Gileádu velmi rozmnožila, jejich obyvatelé osídlili území od Aróeru až k Nebó a Baal-meónu a směrem na východ až k hranicím pouště, která se táhne podél Eufratu. |
| 10. V době vlády krále Saula válčili Rúbenovci s Hagrejci, a když je porazili obsadili všechna jejich sídla na východ od Gileádu. |
| 11. Protilehlé bášanské území až k Salce obývali Gádovci. |
| 12. Jejich vůdcem v Bášanu byl Jóel, kterého zastupovali Šafam, Jaenaj a Šafat. |
| 13. V čele ostatního lidu stálo ještě dalších sedm jejich příbuzných: Míkael, Mešulám, Šeba, Jóraj, Jaekán, Zía a Eber. |
| 14. Všichni byli syny Abíchajila, jehož předky byli Chúrí, Jaróach, Gileád, Míkael, Ješíšaj, Jachdó a Búz. |
| 15. Náčelníkem jejich rodu byl Abdíelův syn (Gúniho vnuk) Achí. |
| 16. Žili v Bášanu a Gileádu a ve všech jeho okolních vesnicích na rozlehlých šáronských pastvinách. |
| 17. Jejich rodové záznamy pocházejí z doby judského krále Jótama a izraelského krále Jarobeáma. |
| 18. V rodě Rúbenovců, Gádovců a polovině Manasesova rodu bylo celkem čtyřicet čtyři tisíc sedm set šedesát vycvičených a vyzbrojených vojáků připravených kdykoliv vyrazit do boje. |
| 19. Bojovali s Hagrejci, s potomky Jetúra, Nafíše a Nódaba. |
| 20. Uprostřed lítého boje volali k Hospodinu o pomoc a on je vyslyšel. Nechal Izraelce zvítězit nad nepřáteli, neboť mu důvěřovali. |
| 21. Když porazili Hagrejce a jejich spojence, odvedli si jako kořist jejich stáda: padesát tisíc velbloudů, dvě stě padesát tisíc ovcí, dva tisíce oslů a k tomu zajali sto tisíc lidí. |
| 22. Kromě toho po sobě zanechali mnoho padlých, neboť Hospodin stál v boji na jejich straně. Usadili se pak na jejich území a žili tam, dokud nebyli odvlečeni do zajetí. |
| 23. Příslušníci velmi početné poloviny Manasesova rodu žili na území od Bášanu až k Baal-chermónu (neboli k Seníru v Chermónském pohoří). |
| 24. V čele jednotlivých rodových linií stáli tito muži: Efer, Jišeí, Elíel, Azríel, Jirmejáš, Hódavjáš a Jachdíel. Všichni vyjmenovaní byli uznávaní náčelníci a stateční bojovníci. |
| 25. Ale jak Rúbenovci, tak Gádovci i příslušníci poloviny Manasesova rodu zradili Boha, kterého uctívali jejich předkové, a začali se klanět falešným bohům národů, které před nimi Hospodin vyhladil. |
| 26. Proto Bůh proti těmto rodům poslal asyrského krále Púla (jiným jménem Tiglat-pilesera), který je nechal odvléci do vyhnanství. Dal je odvést k Chalachu, Chabóru, k Háře a k řece Gózanu, kde se tito Izraelci natrvalo usadili. |
| 1 Letopisu 6:1-81 |
| 1. Všichni tři Léviho synové, Geršóm, Kehat a Merarí, měli také své potomky. Zde jsou jejich jména: |
| 2. Geršómovi synové: Libní a Šimeí. |
| 3. Kehatovi synové: Amrám, Jishár, Chebrón a Uzíel. |
| 4. Synové Merarího: Machlí a Muší. Tyto linie Léviho rodokmenu (dále v pořadí otec - syn) pokračují tykto: |
| 5. Geršómova větev: Libní, Jachat, Zima, |
| 6. Jóach, Idó, Zerach a Jeotraj. |
| 7. 7-9 Kehatova linie: Amínadab, Kórach, Asír, Elkána, Ebjásaf, Asír, Tachat, Uríel, Uzijáš a Šaúl. |
| 8. *** |
| 9. *** |
| 10. Elkánovi synové: Amasaj a Achímót. |
| 11. 11-12 Achímótovi potomci z generace na generaci: Elkána, Sófaj, Nachat, Elíab, Jerócham a jeho syn Elkána. |
| 12. *** |
| 13. Samuelovi synové: Vašní a Abijáš. |
| 14. 14-15 Rodová linie třetího syna Léviho obsahuje v pořadí otec - syn tato jména: Merarí, Machlí, Libní, Šimeí, Uza, Šimea, Chagijáš, Asajáš. |
| 15. *** |
| 16. 16-17 Následuje seznam mužů, kteří z pověření krále Davida zpívali v Hospodinově svatyni. Od té doby, co byla do Jeruzaléma přinesena truhla smlouvy, tito muži zpívali před svatyní a vykonávali svou službu podle daných předpisů. Tak tomu bylo až do té doby, kdy Šalomoun vystavěl v Jeruzalémě kamenný chrám. |
| 17. *** |
| 18. 18-23 Mezi zpěváky patřili tito muži a jejich potomci: Zpěvák Héman pocházel z Kehatova rodu. (Zde je rodová linie jeho předků zpětně až k Jákobovi: Jóel, Samuel, Elkána, Jerócham, Elíel, Tóach, Súf, Elkána, Machat, Amasaj, Elkána, Jóel, Azarjáš, Sefanjáš, Tachat, Asír, Ebjásaf, Kórach, Jishár, Kehat, Lévi a Jákob.) |
| 19. *** |
| 20. *** |
| 21. *** |
| 22. *** |
| 23. *** |
| 24. 24-28 Po pravici stál jeho příbuzný Asaf z Geršómova rodu. (Jeho předky byli: Berekjáš, Šimea, Míkael, Baasejáš, Malkijáš, Etní, Zerach, Adajáš, Étan, Zima, Šimeí, Jachat, Geršóm a Lévi.) |
| 25. *** |
| 26. *** |
| 27. *** |
| 28. *** |
| 29. 29-32 Po levici stál jejich další příbuzný jménem Étan z Merarího rodu. (Étanovi předkové: Kiší, Abdí, Malúk, Chašabjáš, Amasjáš, Chilkijáš, Amsí, Baní, Šemer, Machlí, Muší, Merarí a jeho otec Lévi.) |
| 30. *** |
| 31. *** |
| 32. *** |
| 33. Ostatní lévijci se pak starali o všechno, co souviselo s Hospodinovou svatyní. |
| 34. Spalovat dary a oběti na oltáři však směl pouze velekněz Áron a jeho potomci. Jen oni směli pálit na oltáři vonné kadidlo a vykonávat ve svatyni svatých smírčí obřady za celý Izrael, jak jim nařídil Boží služebník Mojžíš. |
| 35. 35-38 Áronovi potomci (v pořadí otec - syn): Eleazar, Pinchas, Abíšua, Bukí, Uzí, Zerachjáš, Merajót, Amarjáš, Achítúb, Sádok a Achímaas. |
| 36. *** |
| 37. *** |
| 38. *** |
| 39. Lévijci obývali města v oblastech, které jim byly přiděleny losem. Jako první obdrželi svá města Áronovi potomci z Kehatova rodu. |
| 40. Na území Judska získali Áronovci Chebrón a veškeré okolní pastviny. |
| 41. Přilehlá pole a vesnice však patřila Jefunovu synu Kálebovi. |
| 42. 42-44 Áronovým potomkům připadla tato útočištná města: Chebrón, Libna s okolními pastvinami, Jatír, Eštemóa s pastvinami, Chílez, Debír, Ašán a Bét-šemeš a také veškeré pastviny, které tato města obklopovaly. |
| 43. *** |
| 44. *** |
| 45. Od Benjamínova rodu dostali Áronovci Gebu, Alemet a Anatót a samozřejmě také všechny jejich okolní pastviny. Dohromady tedy Áronovci vlastnili třináct měst. |
| 46. Ostatní Kehatovci pak získali losem deset měst na území poloviny Manasesova rodu. |
| 47. Geršómovi potomci získali losem třináct měst od pokolení Isacharova, Ašerova a Neftalího a bášanské části Manasesova rodu. |
| 48. Meraríova linie si pak jako poslední vylosovala dvanáct měst na území Rúbenova, Gádova a Zabulónova rodu. |
| 49. 49-50 Všechna vyjmenovaná města se nacházela na území Judovců, Šimeónovců a Benjamínovců. Izraelci je dali Lévijovcům včetně okolních pastvin. |
| 50. *** |
| 51. 51-54 Některé větve Kehatova rodu obdržely při losování města na hornatém území Efrajimovců. Patřil mezi ně Šekem (kde nacházeli útočiště lidé, kteří někoho neúmyslně zabili), Gezer, Jokmeám, Bét-chorón, Ajalón a Gat-rimón a veškeré pastviny v jejich okolí. |
| 52. *** |
| 53. *** |
| 54. *** |
| 55. Zbývající Kehatovci navíc od poloviny Manasesova rodu získali Anér a Bileám a jejich přilehlé pastviny. |
| 56. Polovina Manasesova rodu dala dvě města také Geršómovcům. Byl to Gólan v Bášanu a Aštarót, obě města včetně okolních pastvin. |
| 57. 57-58 Geršómovci dále obdrželi od Isacharovců Kedeš, Dobrat, Rámot a Aném a k tomu pastviny v okolí těchto měst. |
| 58. *** |
| 59. 59-60 Od Ašerova rodu pak získali Mášal, Abdón, Chúkok a Rechób - opět se všemi okolními pastvinami. |
| 60. *** |
| 61. Další města a pastviny v jejich okolí dostali od Neftalíovců: Kedeš v Galileji, Chamón a Kirjatajim. |
| 62. Poslední Meraríovci dostali od Zabulónovců Rimónó a Tábor, od Rúbenovců získali v poušti na druhém břehu Jordánu východně od Jericha město Beser, dále Jahsu, Kedemót a Mefaat a nakonec od Gádovců obdrželi Rámot v Gileádu, Machanajim, Chešbón a Jaezer. Všechna vyjmenovaná města jim byla přidělena včetně veškerých okolních pastvin. |
| 63. (Asafova píseň pro sólový zpěv na Jedútúnův nápěv.) |
| 64. Volám k Bohu úpěnlivě, volám k Bohu, kéž mě slyší! |
| 65. Je mi úzko, hledám radu, Boží radu po celou noc, ruce zvedám, moje duše snad již utěšit se nedá. |
| 66. Nehodí se, aby hlupák žil v blahobytu, natož aby otrok vládnul nad panovníkem. |
| 67. Rozvážnost vede člověka ke shovívavosti a je mu ke cti, umí-li odpouštět. |
| 68. Jako řev lva nahání hrůzu, tak i hněv panovníka, kdežto jeho vlídnost působí jako vláha na rostlinu. |
| 69. Svůj pozemek prodal i jistý Ananiáš a jeho manželka Zafira. |
| 70. Ti se však domluvili, že část získaných peněz odnese Ananiáš apoštolům a bude je vydávat za celou částku. |
| 71. Ale Petr mu řekl: "Ananiáši, tento podvod ti poradil sám ďábel. Tím, že se nás snažíš obelstít a vydáváš částku za celek, obelháváš vlastně svatého Ducha. |
| 72. Vždyť to pole bylo tvoje a mohl sis je klidně nechat. I stržené peníze patřily tobě a nikdo z nás by ti nevyčítal, kdyby sis je byl všechny ponechal. Co tě to jen napadlo? Chtěl jsi podvést nejen lidi, ale samotného Boha." |
| 73. Když to Ananiáš vyslechl, zhroutil se mrtev na zem. Všechny, kdo se to dověděli, naplnila hrůza. |
| 74. Několik mladých mužů vyneslo Ananiášovo tělo, aby ho pohřbili. |
| 75. Asi za tři hodiny přišla také Zafira, která netušila, co se mezitím odehrálo. |
| 76. Petr se jí zeptal: "Poslyš, Zafiro, prodali jste to pole za tolik a za tolik?" Odpověděla: "Ano, jistě za tolik." |
| 77. Na to Petr: "Proč jste se tak smluvili? To jste chtěli podvést Božího Ducha? Právě se vracejí chlapci, kteří pohřbili tvého muže. A tebe stihne stejný trest jako Ananiáše." |
| 78. Zafira padla k Petrovým nohám a zemřela. Ti mládenci právě vešli do dveří a hned museli jít vykonat ještě druhý pohřeb do stejného hrobu. |
| 79. To se samozřejmě rychle rozkřiklo nejen mezi věřícími, ale i mezi ostatními lidmi a všemi to hluboce otřáslo. |
| 80. Apoštolové se pravidelně scházeli v Šalomounově podloubí v chrámu, |
| 81. 13-14 kde se je nikdo neodvážil rušit. Stali se totiž mezi jeruzalémským lidem velmi populárními pro divy a zázračná uzdravení, která se děla jejich prostřednictvím. |
| Žalmy 77:1-3 |
| 1. *** |
| 2. Došlo to tak daleko, že když měl jít Petr do chrámu nebo zpět, lidé podél cesty připravovali nemocné na rohožích a nosítkách, aby na ně padl alespoň Petrův stín. |
| 3. Dokonce z širého okolí snášeli do Jeruzaléma nemocné a pomatené a všichni byli uzdraveni. A mnoho dalších mužů a žen uvěřilo Pánu a připojilo se k církvi. |
| Přísloví 19:10-12 |
| 10. Toto hnutí vyvolalo žárlivost a strach především u nejvyššího kněze a jeho přívrženců - saducejů. Ti totiž učili, že se žádné zázraky - a natož vzkříšení z mrtvých - nedějí. |
| 11. Dali proto apoštoly zatknout a uvěznit, tentokrát do městské věznice. |
| 12. Boží anděl však v noci otevřel dveře žaláře, vyvedl apoštoly ven a povzbudil je: |
| Skutky Apoštolské 5:1-21 |
| 1. "Nebojte se, jděte zase do chrámu a říkejte lidem, jak mohou dosáhnout věčného života!" |
| 2. Poslechli a už na úsvitě byli v chrámu a učili.Mezitím velekněz a jeho stoupenci svolali zasedání velerady a přikázali, aby byli apoštolové předvedeni. |