A A A A A
Error:
BookNum: 43 Chapter: 12 VerseStart: 50 VerseShouldHave: 49
Bible za jeden rok
Červen 2

1 Královská 13:1-34
1. Právě ve chvíli, kdy se Jarobeám postavil k oltáři, aby přinesl svou oběť, dorazil z Judska do Bét-elu Boží prorok
2. a na Hospodinův příkaz zvolal směrem k oltáři: "Hospodin prohlásil, že potomkům z Davidova rodu se narodí syn Jóšijáš, který na tomto oltáři bude obětovat kněze z pahorků, kteří zde nyní předkládají své oběti. Jednoho dne tady jako oběť budou hořet lidské kosti."
3. Když prorok předpověděl, co se stane, stvrdil ještě svou výpověď těmito slovy: "Abyste poznali, že má slova skutečně pocházejí od Hospodina, tento oltář se rozpadne a popel, který je na něm, se rozpráší."
4. Sotva však Boží prorok domluvil, král Jarobeám na něj od oltáře ukázal rukou a vydal svým služebníkům rozkaz, aby se proroka chopili. Natažená ruka mu však náhle úplně ztuhla, takže s ní nemohl vůbec pohnout. Současně se naplnila slova Božího proroka,
5. roztrhl se oltář a popel spolu s obětními kusy se vysypal na zem.
6. Když to král uviděl, obrátil se na proroka s prosbou: "Přimluv se, prosím, za mě u Hospodina a pros ho, aby mi ruku opět uzdravil." Prorok králi vyhověl, prosil za něj Hospodina a králova ruka se opět uzdravila a on s ní mohl hýbat jako dřív.
7. Nato král proroka vyzval: "Pojď ke mně domů. Chci tě pohostit a věnovat ti nějaký dar."
8. Prorok však králi odpověděl: "Nepřijal bych tvé pozvání, i kdybys mi dal polovinu svého majetku.
9. Nebudu zde také nic jíst ani pít, protože sám Hospodin mi to zakázal. Nesmím se dokonce ani vrátit stejnou cestou, kterou jsem přišel."
10. Po těchto slovech se prorok obrátil a odešel z Bét-elu jinou cestou, než po které původně dorazil.
11. V Bét-elu tenkrát žil jiný, velmi starý prorok a ten se o návštěvě a činech judského proroka dozvěděl od svých synů, kteří mu sdělili všechny podrobnosti jeho vystoupení před králem.
12. 12-14 Když mu také na požádání ukázali, kudy se vydal judský prorok domů, nařídil jim, aby mu osedlali mezka a vydal se za Božím prorokem. Netrvalo dlouho a nalezl ho, jak sedí pod dubem. Nejprve se zeptal, zda je to skutečně on, a když dostal kladnou odpověď,
13. ***
14. ***
15. navrhl mu: "Chtěl bych tě pozvat k sobě domů a pohostit tě."
16. 16-17 Judský prorok však odpověděl: "Nemohu se s tebou vrátit a cokoliv zde jíst nebo pít, protože sám Hospodin mi to výslovně zakázal. Nesmím jíst, pít ani se vracet stejnou cestou."
17. ***
18. Nato však starý prorok řekl: "Jsem prorok právě tak jako ty a Hospodin mi prostřednictvím svého posla sdělil, že tě mám přivést zpět do svého domu a dát ti najíst a napít."
19. Ačkoliv to všechno byla lež, judský prorok se vrátil se starcem do jeho domu v Bét-elu a tam se najedl a napil.
20. 20-21 Avšak ještě dříve, než se zvedli od stolu, promluvil Hospodin ústy starého muže k proroku z Judska a oznámil mu: "Přestože jsem tvůj Hospodin a Bůh, neuposlechl jsi, co jsem ti přikázal.
21. ***
22. Vrátil ses zpět, najedl se a napil na místě, kde jsem ti to zakázal. Proto zemřeš a tvé tělo nikdo nepohřbí do hrobu ke tvým předkům."
23. Když judský prorok dojedl a dopil, prorok z Bét-elu, který ho přivedl zpět, pro něj osedlal svého osla a on odjel.
24. Cestou však na něj zaútočil lev a srazil ho k zemi. Tam ho pak zabitého nechal ležet a postával spolu s oslem nad jeho mrtvolou.
25. Zanedlouho kolem procházeli nějací lidé a spatřili mrtvolu i lva stojícího vedle ní. Sotva pak dorazili do Bét-elu, kde žil také starý prorok, vyprávěli o všem, co na cestě viděli.
26. Když se tato zpráva donesla také starému proroku, který Božího posla z Judska dostihl na odchodu a přivedl ho zpět do svého domu, prohlásil: "Je to mrtvola judského proroka, který ani přes varování neuposlechl Hospodinovo nařízení. Proto na něj Hospodin poslal lva a nechal ho usmrtit."
27. 27-28 Potom prorok nařídil svým synům, aby osedlali osla, a když to udělali, vydal se na cestu. Zanedlouho nalezl mrtvolu i osla a lva, kteří ještě postávali opodál. Ačkoliv to bylo zvláštní, lev mrtvolu judského proroka nesežral a nezaútočil ani na osla.
28. ***
29. Prorok tedy mrtvolu Božího posla naložil na osla a přivezl ji s sebou zpět do města, aby za zemřelého vykonal smuteční obřad a důstojně ho pohřbil.
30. Uložil pak jeho tělo do vlastního hrobu a oplakal ho jako svého bratra.
31. Po pohřbu pak požádal své syny: "Až zemřu, uložte mě do stejného hrobu, kam jsme pochovali Božího proroka z Judska. Chci, aby mé ostatky spočinuly vedle jeho,
32. neboť poselství, ve kterém oznámil, jaký osud připravil Hospodin falešnému oltáři v Bét-elu i všem posvátným pahorkům v samařských městech, se zcela jistě naplní."
33. Jarobeám však ani po této události nepřestal jednat v rozporu s Hospodinovou vůlí a i nadále jmenoval do úřadu kněží ve svých svatyních každého, kdo mu přišel pod ruku. Kdokoliv chtěl, toho Jarobeám pověřil.
34. Tento Jarobeámův vzdor se však stal příčinou jeho pádu a zániku celé jeho dynastie.

1 Královská 14:1-31
1. Netrvalo dlouho a Jarobeámova syna Abijáše postihla zlá choroba.
2. Jarobeám si proto zavolal svou ženu a řekl jí: "Uprav se tak, aby nikdo nepoznal, že jsi moje žena, a vydej se do svatyně v Šílu. Tam vyhledej proroka Achijáše, který mi předpověděl, že se stanu králem Izraele.
3. Přines mu deset rozdrobených chlebů a sklenici medu a požádej ho, aby ti řekl, co se stane s naším synem."
4. Jarobeámova manželka svého muže uposlechla a vydala se za Achijášem do Šíla. Achijáš už nic neviděl, neboť jeho stáří ho připravilo o veškerý zrak.
5. Oslovil ho však Hospodin a upozornil ho: "Přichází k tobě Jarobeámova manželka v přestrojení, aby se tě zeptala na osud svého nemocného syna. Až přijde, odpověz jí tak, jak ti nyní oznámím."
6. Netrvalo dlouho a Achijáš uslyšel její kroky ve dveřích. "Jen pojď dál, Jarobeámova ženo," zavolal na ni. "Zbytečně se mně pokoušíš oklamat převlekem, mám pro tebe samé špatné zprávy.
7. Vyřiď Jarobeámovi tato slova, která mu vzkazuje sám Hospodin a Bůh Izraele:,Pozvedl jsem tě ze dna společnosti a postavil tě do čela svého vyvoleného izraelského národa.
8. Vzal jsem království z rukou potomků Davidova rodu a svěřil je tobě. Ty ses však nechoval jako můj služebník David, který respektoval má nařízení a jednal vždy upřímně a pravdivě v souladu s mou vůlí.
9. Napáchal jsi mnohem více zla než všichni tvoji předchůdci. Nechal sis zhotovit kovové napodobeniny falešných bohů a provokoval jsi mne jejich uctíváním. Zachoval ses ke mně jako zrádce.
10. Proto na tebe a tvůj rod sešlu pohromu a až do posledního vyhladím z Izraele všechny tvé mužské potomky bez ohledu na jejich postavení. Rozmetám tvůj rod jako obyčejný hnůj, až z něj nezůstane vůbec nic.
11. O těla tvých potomků, kteří padnou ve městech, se budou přetahovat hladoví psi. Mrtvoly válející se na polích se stanou potravou pro supy. Jsem Hospodin a všechno se stane tak, jak jsem předpověděl.'"
12. Nato se prorok Achijáš obrátil k Jarobeámově ženě a přikázal jí: "Vrať se domů a pamatuj, že jakmile vkročíš do svého města, tvůj syn zemře.
13. Všichni Izraelci ho budou oplakávat a vystrojí mu pohřeb. Tvůj syn však bude poslední z Jarobeámova rodu, který důstojně spočine v hrobě, neboť jako jediný z celého Jarobeámova rodu nalezl u Hospodina, Boha Izraele, přízeň.
14. Hospodin pak postaví do čela Izraele jiného krále, který Jarobeámův rod zcela vyhladí. Všechno přijde tak rychle, že už teď je pozdě na jakýkoliv pokus zabránit tomu.
15. Hospodin pak potrestá také ostatní Izraelce a otřese jimi jako mocný příval rákosím. Vyžene Izraelce z této země, kterou věnoval jejich předkům, a rozpráší je až za Eufrat, protože rozhněvali Hospodina uctíváním falešných bohů.
16. Zavrhne Izraelce kvůli špatnostem, které napáchal sám Jarobeám, a kvůli zlu, ke kterému je svedl."
17. Když prorok Achijáš domluvil, Jarobeámova manželka od něj odešla a zamířila do Tirsy. Jakmile však překročila práh svého domu, její syn zemřel.
18. Vystrojili mu pohřeb a celý Izrael ho oplakal, tak se naplnilo vše co Hospodin předpověděl ústy svého služebníka, proroka Achijáše.
19. Ostatní události z doby krále Jarobeáma, jeho válečná tažení a vladařské záležitosti zaznamenává kronika izraelských králů.
20. Celkem stál Jarobeám v čele Izraele dvacet dva let. Po jeho smrti nastoupil na královský trůn jeho syn Nádab.
21. V Judsku mezitím kraloval Šalomounův syn Rechabeám, kterého přivedla na svět Amónka Naama. Nastoupil na trůn, když mu bylo čtyřicet jedna let a sedmnáct let vládl Judejcům z Jeruzaléma, z města, které si Hospodin vybral, aby v něm byl vybudován jeho chrám.
22. Jednání Judejců bylo Hospodinu trnem v oku a svými nepravostmi, kterých se dopouštěli, ho popouzeli k hněvu ještě více než jejich předkové.
23. Doslova na každém pahorku a pod každým stromem zřizovali posvátná místa a stavěli oltáře falešným bohům.
24. Ve svých svatyních se oddávali modlářské prostituci a provozovali všechny odporné praktiky národů, které před nimi Hospodin vyhnal.
25. V pátém roce Rechabeámovy vlády zaútočil na Jeruzalém egyptský faraón Šíšak.
26. Uloupil veškeré cennosti z Hospodinova chrámu i královského paláce a odnesl také všechny zlaté štíty, které nechal zhotovit Šalomoun.
27. Král Rechabeám nechal nahradit zlaté štíty bronzovými a svěřil je na starost velitelům stráže, kteří konali službu u vchodu do královského paláce.
28. Ti je pak přinášeli, kdykoliv král vcházel do Hospodinova chrámu, a jakmile odcházel, opět je uložili do zbrojnice.
29. Ostatní události z doby krále Rechabeáma a jeho vladařské činy jsou zaznamenány v kronice judských králů.
30. Judský král Rechabeám a izraelský král Jarobeám spolu neustále bojovali.
31. Když Rechabeám zemřel, pochovali ho do hrobu jeho předků v Městě Davidově. Rechabeámova matka se jmenovala Naama a pocházela z národa Amónců. Po jeho smrti usedl na královský trůn jeho syn Abijám.

Žalmy 69:16-21
16. Ať mě nestrhne dravý proud a nepohltí hlubina, ať mě divoký vír neumlčí navždy.
17. Vyslyš mě, Pane, jsi plný dobroty, pro své milosrdenství, smiluj se nade mnou.
18. Neodvracej svou tvář od svého služebníka, jsem sklíčený, vyslyš mne rychle!
19. Přijď a zastaň se mne. Vyprosti mou duši z rukou nepřátel, spas mne!
20. Ty znáš mé pohanění, moji potupu a pokoření. Ty dobře znáš každého mého protivníka, i to, co kdo o mně řekl.
21. Srdce se mi bolestí láme, uvízl jsem v žalu. Doufal jsem, že mě někdo polituje, ale nikdo se nenašel, kdo by mě potěšil.

Přísloví 17:23-24
23. Ničemný člověk přijímá úplatek, a tak ničí cesty práva.
24. Rozumný má za svůj cíl moudrost, hlupák bloumá od ničeho k ničemu.

Jan 12:27-50
27. Nyní mne svírá úzkost. Mám říci: Otče, uchraň mne toho, co se na mne valí? Ne, tím bych zradil svoje poslání.
28. Otče, proveď svůj plán záchrany, ukaž lidem svoji slávu!"Vzápětí se z nebe ozval hlas: "Již jsem to učinil a ještě učiním."
29. Ježíš v té chvíli stál uprostřed velkého davu lidí. Někteří z nich tvrdili, že zahřmělo. Jiní mínili: "To k němu mluvil anděl."
30. "Hlas, který jste slyšeli, nepromluvil kvůli mně, ale kvůli vám," vysvětloval Ježíš.
31. "Teď se rozhoduje o tomto světě. Satanova nadvláda nad lidmi bude zlomena.
32. 32-33 Tím, že za lidi zemřu, vysvobodím je z jeho tyranie a vezmu je pod svoji ochranu."
33. ***
34. "Mluvíš o smrti?" ozvalo se ze zástupu."Vždyť Písmo říká o Mesiáši, že bude žít navždy. O kom to tedy vlastně mluvíš?"
35. Ježíš jim odpověděl: "Světlo vám zůstane už jen krátce. Važte si ho, dokud svítí. Jděte za světlem, jinak se ocitnete ve tmě. A beze světla ztratíte cestu.
36. Uvěřte tomu světlu a nechte se jím naplnit, aby z vás svítilo dál, až tu nebude." Po těchto slovech se Ježíš vzdálil a skryl se.
37. I když Ježíš učinil mnoho zázraků, lidé mu stejně neuvěřili
38. a tak se potvrdila slova proroka Izajáše: "Pane, kdo uvěřil našim slovům? Kdo poznal Boží moc?"
39. Prorok Izajáš dále ukazuje, jaký důsledek Bůh vyvodil z jejich nevíry.
40. "Zaslepil jejich oči a zatvrdil srdce, takže nevidí a nechápou. Neobrátí se k Bohu, aby jim mohl pomoci."
41. Prorok zde mluví o Mesiáši a jeho majestátu.
42. V Ježíše uvěřilo sice mnoho významných mužů, ale veřejně se k němu nepřiznali, protože se báli o své postavení.
43. Záleželo jim více na lidském než na Božím hodnocení.
44. Ježíš mluvil naléhavě k lidem: "Kdo mně věří, věří Bohu, který mne poslal.
45. Kdo mne vidí, vidí také toho, z jehož vůle přicházím.
46. Přišel jsem na svět jako světlo, a kdo ve mne uvěří, nezůstane ve tmě.
47. Kdo slyší má slova a nedbá na ně, toho nesoudím. Nepřišel jsem svět soudit, ale zachránit.
48. Kdo mne odmítá a má slova nepřijímá, ten má již svého soudce: moje slova ho budou soudit v poslední den.
49. Říkám jen to, čím mne Otec pověřil, a moje poselství přináší věčný život. To, co vám říkám, jsou Otcova slova."