A A A A A
Error:
BookNum: 43 Chapter: 20 VerseStart: 31 VerseShouldHave: 30
Bible za jeden rok
Červen 13

2 Královská 14:1-29
1. V druhém roce vlády Jóachazova syna, izraelského krále Jóaše, nastoupil na judský trůn syn judského krále Jóaše jménem Amasjáš.
2. Začal vládnout ve věku dvaceti pěti let a kraloval v Jeruzalémě celkem dvacet devět let. Jeho matka Jóadan pocházela z Jeruzaléma.
3. Amasjáš sice respektoval Hospodinovu vůli, ale ne natolik, jako jeho předchůdce, král David. Jednal vždy pouze po vzoru svého otce Jóaše.
4. Proto ani Amasjáš nedal odstranit posvátná návrší na pahorcích, a lidé tam i nadále proti Hospodinově vůli přinášeli své oběti a pálili kadidlo.
5. Jakmile Amasjáš dostatečně upevnil své postavení, nechal popravit všechny, kdo se podíleli na vraždě jeho otce, krále Jóaše.
6. Syny těchto úkladných vrahů však ponechal na živu, neboť Hospodin dal zapsat do Mojžíšova zákona, že rodiče nesmí být odsouzeni k smrti kvůli svým dětem a ani děti nesmí zemřít za viny svých rodičů. Každý má být odsouzen pouze za své vlastní provinění.
7. Král Amasjáš porazil v Solném údolí armádu deseti tisíc Edómců, dobyl Selu a dal jí jméno Jokteel, které jí zůstalo dodnes.
8. Po tomto vítězství vypravil Amasjáš posly k izraelskému králi Jóašovi (jehož otcem byl Jehúův syn Jóachaz) a vyzval ho k boji.
9. Izraelský král Jóaš však judskému králi Amasjášovi odpověděl: "Libanónský bodlák jednou vzkázal libanónskému cedru, aby provdal svou dceru za jeho syna. Když ale kolem bodláku procházelo nějaké zvíře, zašlapalo ho svýma nohama bodlák do země.
10. Porazil jsi, Amasjáši, Edómce a nyní se dmeš pýchou. Raduj se ze svého vítězství, ale zůstaň v klidu ve své zemi. Zbytečně si žádáš o problémy a připravuješ pád sám sobě i celému Judsku."
11. Amasjáš však jeho odpověď nebral vážně, a tak izraelský král Jóaš zaútočil a utkal se s judským králem Amasjášem u Bét-šemeše, které leží na judském území.
12. Izraelci v boji zvítězili a Judejci se před nimi rozutekli do svých domovů.
13. Judského krále Amasjáše však Izraelský král Jóaš nechal tenkrát v Bét-šemeši chytit jako svého zajatce. Potom se Jóaš vypravil do Jeruzaléma a dal rozbořit část jeruzalémské hradby od Efrajimské brány až k Rohové bráně v délce téměř dvou set metrů.
14. Vtrhl do města a pobral veškeré zlaté a stříbrné předměty, které našel v Hospodinově chrámu a v pokladnicích královského paláce. Nakonec s sebou odvedl ještě rukojmí a triumfálně se vrátil do Samaří.
15. Další události z období vlády krále Jóaše, jeho skutky a veškeré počínání včetně války proti judskému králi Amasjášovi, popisuje kronika izraelských králů.
16. Když Jóaš zemřel, pohřbili ho v Samaří k ostatním izraelským králům a na trůn po něm nastoupil jeho syn Jarobeám.
17. Judský král Amasjáš žil po smrti izraelského krále, Jóachazova syna Jóaše, ještě dalších patnáct let.
18. Ostatní události z doby Amasjášovy vlády zachycuje kronika judských králů.
19. Amasjáš zemřel násilnou smrtí při spiknutí, které proti němu zosnovali jeho protivníci v Jeruzalémě. Nejprve se mu sice podařilo uprchnout do Lakíše, ale spiklenci tam za ním poslali své muže, kteří ho zavraždili.
20. Jeho tělo potom převezli na koních zpět do Jeruzaléma a pohřbili k jeho předkům v Městě Davidově.
21. Po Amasjášově smrti dosadili Judejci na královský trůn jeho šestnáctiletého syna Azarjáše.
22. Ten pak v průběhu své vlády znovu připojil k Judsku Élat a nechal ho přestavět.
23. Když v Judsku patnáctým rokem panoval Jóašův syn král Amasjáš nastoupil na trůn v Samaří syn izraelského krále Jóaše Jarobeám a stál v čele Izraele čtyřicet jedna let.
24. Jednal v rozporu s Hospodinovou vůlí a dopouštěl se stejných nepravostí jako jeho jmenovec, Nebatův syn, král Jarobeám, který kdysi svedl k páchání zla celý Izrael.
25. Za vlády Jóašova syna Jarobeáma však Izrael získal zpět hraniční území od cesty do Chamátu až k Mrtvému moři. Tak se naplnilo, co Hospodin, Bůh Izraele, předpověděl prostřednictvím svého proroka, Amítajova syna Jonáše z Gat-chéferu.
26. Hospodin viděl, jak všichni svobodní i zotročení Izraelci trpí a věděl, že od nikoho se nedočkají pomoci.
27. A protože Hospodin sám nikdy neměl v úmyslu vyhladit Izraelce z povrchu země, za vlády Jóašova syna Jarobeáma jim pomohl a zachránil je.
28. Další události z doby Jarobeámovy vlády a také veškeré jeho činy a válečná vítězství popisuje kronika izraelských králů. Píše se v ní také o tom, jak Jarobeám znovu získal pro Izrael města Damašek a Chamát, která patřila Judsku.
29. Po smrti krále Jarobeáma se stal panovníkem Izraele jeho syn Zekarjáš.

Žalmy 73:10-20
10. Lidem se ty jejich drzosti líbí, jak vodu lokají všecku tu špínu.
11. Říkají: „Bůh to nemůže vidět, je vzdálený, neví, co se tu děje!“
12. Zdá se, že bezbožní nepohnou prstem, mají se dobře a jen hromadí jmění.
13. Tak tedy zbytečně chovám se čestně, snažím si uchovat své ruce čisté?
14. Den po dni přichází jen samá bolest, od rána bojím se, co mě zas čeká.
15. Kdybych tak opravdu myslel a mluvil, pak bych už nepatřil k Božímu lidu.
16. Přemýšlím, chtěl bych se v tom ve všem vyznat, vzdal jsem to, nemá to smysl.
17. Pak jsem šel do chrámu a pochopil jsem, co tyhle chytráky nakonec čeká:
18. Na kluzké cesty se dali a tys je tam nechal, Bože, pak ze srázu dolů je srazíš.
19. Okamžik smrti je zastihne náhle, poznají s hrůzou, že všemu je konec.
20. Všecko, co žili, byl pouhý sen, zdání, tím jejich přeludem, pohrdneš, Bože

Přísloví 18:18-19
18. Losem lze rozřešit nejasný spor a pokojně rozhodnout mezi svárlivými.
19. Spíše získáš nedobytný hrad než srdce zklamaného bratra, sváry jsou jako závora u pevnosti.

Jan 20:1-31
1. První den po sobotě, ještě před rozedněním, přišla k Ježíšovu hrobu Marie Magdaléna. Uviděla, že kamenný uzávěr hrobky je odsunut.
2. Běžela k Petrovi a k učedníkovi, kterého měl Ježíš tolik rád, a oznámila jim: "Našeho Pána vzali z hrobu a nevíme, kam ho položili."
3. 3-4 Ti dva se zvedli a spěchali ke hrobu. Druhý učedník Petra předběhl a byl tam první.
4. ***
5. Do hrobu však jenom nahlédl a uviděl prázdné plátno.
6. Ale tu přiběhl Petr, který vešel dovnitř a kromě plátna nalezl
7. i šátek, jímž byla ovázána Ježíšova hlava; ten byl svinutý a položený zvlášť.
8. 8-9 Za Petrem vstoupil do hrobu i druhý učedník, všechno si prohlédl a uvěřil, že Ježíš vstal z mrtvých. Až dosud to totiž stejně jako ostatní nechápal.
9. ***
10. Oba učedníci se vrátili zpět,
11. ale Marie zůstala u hrobu a plakala.
12. Náhle spatřila v hrobce dva anděly v bílém; seděli na obou koncích kamenné lavice, na níž předtím spočívalo Ježíšovo tělo.
13. "Ženo, proč pláčeš?" zeptali se jí."Vzali mého Pána a nevím, kam ho uložili."
14. Když to řekla, obrátila se a spatřila, že za ní někdo stojí.
15. Neznámý ji oslovil: "Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?"Myslela, že je to zahradník, a odpověděla: "Pane, jestli jsi ho odnesl, řekni mi, kam jsi ho uložil, a já ho pochovám."
16. Ježíš jí řekl: "Marie!"Pohlédla na něj a řekla: "Můj Mistře!" a poklekla před ním.
17. "Nedotýkej se mne!" varoval ji Ježíš,"ještě jsem se nevrátil k svému Otci. Běž a pověz bratřím, že odcházím k svému i vašemu Bohu a Otci."
18. Marie Magdaléna vyhledala učedníky a řekla jim: "Viděla jsem Pána," a sdělila jim, co jí uložil.
19. Téhož dne večer byli učedníci pohromadě za zamčenými dveřmi, protože se báli, že teď přijdou Židé na ně. Pojednou stál Ježíš mezi nimi a řekl: "Pokoj vám!"
20. Potom jim ukázal rány v rukou a v boku.To byla radost pro učedníky, že zase vidí svého Pána!
21. Ježíš opakoval: "Pokoj vám!" a pokračoval: "Otec vyslal mne a já vysílám vás."
22. Dýchl na ně a řekl: "Přijměte svatého Ducha!
23. Komu budete zvěstovat odpuštění hříchů a kdo je přijme, tomu bude odpuštěno. Komu tu zvěst zadržíte, zůstává ve svém hříchu."
24. Toho večera chyběl mezi učedníky Tomáš, kterému přezdívali Dvojče.
25. Ostatní mu o setkání s Ježíšem vyprávěli, ale on pochyboval: "Neuvěřím, dokud neuvidím a neohmatám rány na jeho rukou a boku."
26. Po týdnu byli učedníci znovu spolu a tentokrát byl s nimi i Tomáš. Dveře byly zase zamčeny, když se Ježíš mezi ně postavil a oslovil je: "Pokoj vám!"
27. Potom se obrátil k Tomášovi: "Podívej se a sáhni si na mé rány! Už nepochybuj, ale věř!"
28. Tomáš přesvědčen vyznal: "Jsi můj Pán a můj Bůh!"
29. Ježíš mu na to řekl: "Viděl jsi mne, a proto věříš. Cennější však je nevidět a uvěřit."
30. Za dobu svého působení Ježíš před zraky učedníků vykonal mnoho dalších mocných činů, které nejsou v této knize zaznamenány. Ty činy, které jsou zaznamenány, ve vás mají vzbudit víru v Ježíše jako Božího Syna a zajistit vám tak věčný život.