A A A A A
Error:
BookNum: 12 Chapter: 10 VerseStart: 36 VerseShouldHave: 35
Bible za jeden rok
Červen 11

2 Královská 9:1-37
1. V té době si Elíša zavolal jednoho z prorockých žáků a přikázal mu: "Připrav se na cestu, vezmi si s sebou tuto lahvičku oleje a vydej se do Rámotu v Gileádu.
2. Až tam přijdeš, vyhledej Jóšafatova syna Jehúa, vnuka Nimšího. Odveď ho stranou od jeho rodiny a zavři se s ním někam do místnosti.
3. Tam vezmi lahvičku s olejem, vylij mu ho na hlavu a řekni: ‚Jménem Hospodina tě ustanovuji králem Izraele.' Potom otevři dveře a bez otálení odtud uprchni."
4. 4-5 Mladý prorok tedy odešel do Rámotu v Gileádu, a když našel velitele vojska, kteří právě zasedali, nahlas zavolal: "Mám pro tebe vzkaz, veliteli." "Pro kterého z nás?" zeptal se Jehú. "Právě pro tebe, veliteli," odvětil prorok.
5. ***
6. Jehú tedy vstal a vstoupil s mladíkem do domu. Tam mu prorok vylil na hlavu lahvičku s olejem a slovy Hospodina řekl: "Prohlašuji tě králem Izraele.
7. Tvým prostřednictvím vyhladím všechny příslušníky Achabova rodu a pomstím tak krev svých proroků a všech svých oddaných služebníků, kterou prolila jeho manželka Jezábel.
8. Nechám zaniknout celou Achabovu dynastii a připravím o život všechny muže jeho rodu bez ohledu na jejich postavení.
9. Naložím s Achabovým rodem stejně jako s dynastií Nebatova syna Jarobeáma či Achijášova syna Baeši.
10. Tělo Jezábely se nikdy nedostane do hrobu, protože nechám její mrtvolu předhodit psům v Jizreelu." Po těchto slovech mladík otevřel dveře a utekl.
11. Když se Jehú vrátil k ostatním velitelům, jeden z nich se ho zeptal: "Stalo se něco? Co ti chtěl ten blázen?" "Sami dobře víte, že od pomatence nemůžete čekat kloudnou řeč," snažil se je odbýt Jehú.
12. "Jen se nesnaž vykroutit," naléhali ostatní velitelé. "Řekni nám, o čem mluvil." Jehú jim tedy pravdivě odpověděl: "Přišel mi oznámit, že Hospodin mne ustanovil králem Izraele."
13. Sotva to vyřkl, všichni ihned vzali své pláště a položili mu je pod nohy na schody. Potom nechali zatroubit slavnostní fanfáry a všude dali vyhlásit, že Jehú se stal králem.
14. Jóšafatův syn a Nimšího vnuk Jehú se tedy postavil proti králi Jóramovi. Bylo to v době, kdy Jóram a ostatní Izraelci bojovali v Rámotu v Gileádu proti aramejskému králi Chazaelovi.
15. Jóram se tenkrát právě vrátil do Jizreelu, aby se uzdravil ze zranění, která utrpěl v bitvě s Aramejským vojskem. Jehú tehdy prohlásil: "Přijímáte-li mne skutečně za svého krále, pak nedovolte, aby se kdokoliv dostal z města a šel tuto novinu oznámit do Jizreelu."
16. Sám potom nasedl do svého vozu a odjel do Jizreelu, kde právě odpočíval zraněný izraelský král Jóram. Tou dobou byl v Jizreelu také judský král Achazjáš, který přijel Jórama navštívit.
17. Jakmile strážný na jizreelské věži spatřil, že se k městu blíží Jehúova banda, zvolal: "Přijíždí sem nějaký oddíl!" Když to uslyšel král Jóram, nařídil, aby z města vyjel muž na koni a zeptal se, zda tito lidé přijíždějí v míru.
18. Jezdec tedy vyjel naproti Jehúovi a řekl: "Král se tě ptá, zda přicházíš v pokoji?" Jehú mu však odsekl: "Co je ti do toho? Zařaď se za mne a mlč." Když to uviděl jizreelský strážce, podal zprávu: "Posel dorazil až k oddílu, ale nevrací se zpět."
19. Král tedy neváhal a ihned vyslal dalšího jezdce. Stejně jako první muž i tento posel dorazil k Jehúovu oddílu a řekl: "Král se tě ptá, zda přicházíš v pokoji?" Jehú ho však opět odbyl: "Co je ti do toho? Zařaď se za mne a mlč."
20. Jizreelský strážce tedy znovu hlásil: "Jezdec dorazil až k nim, ale ani tentokrát se nevrací zpět. Myslím, že tím, kdo přijíždí, je Nimšího potomek Jehú, protože štve koně jako blázen."
21. Sotva to Jóram uslyšel, nechal okamžitě zapřáhnout do vozu a společně s judským králem Achazjášem se každý ve svém voze vydali Jehúovi naproti. Setkali se s ním právě v místě, kde se dříve nacházely polnosti Nábota Jizreelského.
22. Když se přiblížili, Jóram na Jehúa zavolal: "Přicházíš v míru, Jehú?" "Jak můžeš hovořit o pokoji," odvětil Jehú, "když všude kolem vzkvétá uctívání falešných bohů a čarodějnictví, které sem zavlekla tvá matka Jezábel?"
23. Vtom se Jóram obrátil na útěk a zavolal na Achazjáše: "Uteč, Achazjáši, je to spiknutí!"
24. Jehú však napjal svůj luk a zasáhl Jórama do zad, až mu šíp probodl srdce, takže ho na místě ve voze usmrtil. Potom
25. Jehú poručil královu vozataji Bidkarovi, aby vzal Jóramovu mrtvolu a pohodil ji na pole, které původně patřilo Nábotovi z Jizreelu. Řekl mu: "Vzpomeň si na dobu, kdy jsme společně jezdívali na vozech za Jóramovým otcem Achabem, Už tenkrát Hospodin předpověděl:
26. ‚Včera jsem byl svědkem tvé úkladné vraždy Nábota a jeho synů. Jako Hospodin ti však nyní oznamuji, že za svůj čin zaplatíš právě na jejich poli, které jsi jim vzal.' Proto nyní vezmi Jóramovo tělo a odnes je na místo, o kterém hovořil Hospodin."
27. Když judský král Achazjáš viděl, co se děje, vyrazil na útěk směrem k Bét-haganu. Jehú pronásledoval i jeho a za jízdy volal na své spolubojovníky: "Zabijte také tohoto muže!" Pronásledovatelům se podařilo Achazjáše smrtelně poranit, když ve svém voze ujížděl vzhůru ke Gúru u Jibleámu, ale nakonec jim uprchl až do Megida, kde zranění podlehl a zemřel.
28. Jeho služebníci pak královo tělo naložili na vůz a odvezli do Jeruzaléma. Tam ho pohřbili do hrobu vedle jeho předků v části Jeruzaléma, které se říká Město Davidovo.
29. (Achazjáš stál v čele Judska od jedenáctého roku vlády izraelského krále, Achabova syna Jórama.)
30. Jehú mezitím zamířil do Jizreelu. Když se o jeho příjezdu doslechla Jezábel, namalovala si oči, upravila si účes a postavila se k oknu.
31. Jakmile pak Jehú vstoupil do brány, rozkřikla se na něj: "Chceš snad předstírat, že přicházíš v pokoji? Zavraždil jsi svého krále stejně jako kdysi Zimrí!"
32. Jehú pohlédl nahoru do okna a zvolal: "Kdo z vás stojí při mně?" Když vyhlédli dva nebo tři dvořané, rozkázal jim:
33. "Shoďte ji dolů!" Oni jeho rozkaz uposlechli a vyhodili Jezábelu z okna. Její pád byl tak prudký, že krev postříkala okolní stěny i koně, kteří ji svými kopyty udupali.
34. Jehú potom vstoupil dovnitř, najedl se a napil a řekl: "Postarejte se o tělo té proklaté ženy a pohřběte je. Pocházela přece jen z královského rodu."
35. Jeho služebníci tedy odešli, aby ji pohřbili, nalezli však už jen její lebku, nohy a ruce.
36. Když se vrátili a oznámili to Jehúovi, řekl jim: "Naplnila se předpověď, kterou kdysi vyslovil Hospodin prostřednictvím Elijáše Tišbejského. Prohlásil tenkrát, že Jezábelino tělo roztrhají na jizreelském poli hladoví psi.
37. Její mrtvola zůstane ležet v Jizreelu na holé zemi, a nikdo nedokáže s jistotou říci, zda to byla Jezábel."

2 Královská 10:1-36
1. V Samaří žilo sedmdesát Achabových synů. Když se Jehú ujal vlády, napsal do Samaří představitelům Jizreelu a vychovatelům Achabových potomků dopisy následujícího znění:
2. 2-3 "Staráte se o syny svého krále a máte k dispozici jeho vozy, koně, opevněné město i dostatek zbraní. Jakmile dostanete tento dopis, vyberte nejlepšího a nejschopnějšího ze všech královských synů a dosaďte ho na trůn, aby proti mně bojoval za záchranu svého rodu."
3. ***
4. Všichni, kdo obdrželi od Jehúa tento dopis však dostali strach a říkali si navzájem: "Jestliže se mu neubránili ani dva králové, jak bychom to mohli dokázat my?"
5. Proto všichni představitelé města, správci i vychovatelé poslali Jehúovi tuto odpověď: "Budeme ti oddaně sloužit a vykonáme všechno, co nám přikážeš. Udělej, co uznáš za vhodné. Nezvolíme si žádného jiného krále."
6. Jehú jim tedy poslal druhý dopis, ve kterém stálo: "Jestliže tedy stojíte na mé straně a chcete se mi skutečně podřídit, setněte potomkům vašeho krále hlavy a zítra o tomto čase přijďte ke mně do Jizreelu." Ve městě žilo v rodinách významných lidí celkem sedmdesát královských synů.
7. Jakmile tam dorazila Jehúova zpráva, připravili tito lidé všech sedmdesát králových synů o život. Setnuli jejich hlavy a v koších je poslali Jehúovi do Jizreelu.
8. Když posel oznámil Jehúovi, že mu přinesli hlavy královských synů, Jehú je dal vysypat na dvě hromady u městské brány a nechal je tam ležet až do rána.
9. Na druhý den Jehú předstoupil před obyvatele města a prohlásil: "Byl jsem to já, kdo se postavil proti svému pánu a zavraždil ho. Vy jste nevinní. Ale kdo usmrtil všechny jeho syny?
10. Vězte, že nic z toho, co Hospodin předpověděl proti Achabovu rodu, nezůstane nenaplněno. Hospodin vykonal, co oznámil prostřednictvím svého služebníka, proroka Elijáše."
11. Po těchto slovech dal Jehú vyhladit všechny ostatní příslušníky Achabovy dynastie, kteří ještě v Jizreelu zůstali, včetně jeho správců, blízkých přátel a kněží. Nenechal naživu nikoho, kdo měl s Achabem cokoliv společného.
12. 12-14 Potom se Jehú vypravil do Samaří. Cestou potkal v Bét-ekedu nějaké příbuzné judského krále Achazjáše a zeptal se jich: "Kdo jste?" Když mu odpověděli, že patří ke králi Achazjášovi a vydali se pozdravit jeho rodinu, Jehú poručil svým služebníkům, aby je ihned pochytali. Jakmile se jich chopili, do posledního je u studny v Bét-ekedu povraždili. Zabili všech čtyřicet dva lidí a nenechali na živu ani jediného z nich.
13. ***
14. ***
15. Když pak Jehú pokračoval v cestě, setkal se s Rekábovým synem Jónadabem, který mu šel naproti. Jehú se s ním pozdravil a zeptal se ho: "Stojíš při mně tak, jako já při tobě?" "Samozřejmě," odvětil Jónadab. "Jestliže je to tak," pokračoval Jehú, "pak vystup za mnou do vozu." Potom podal Jónadabovi ruku, pomohl mu nahoru
16. a dodal: "Pojeď se mnou a uvidíš, jak jsem oddaný Hospodinu." Vydali se tedy společně v Jehúově voze na cestu,
17. a když přijeli do Samaří, Jehú nechal vyvraždit všechny příslušníky Achabova rodu, kteří tam ještě zůstali. Vyhladil je a naplnil tak proroctví, které Hospodin vyslovil ústy proroka Elijáše.
18. Jehú pak shromáždil všechny Izraelce a řekl jim: "Způsob, jakým Achab uctíval boha Baala se ani zdaleka nevyrovná tomu, jak ho budu uctívat já.
19. Svolejte veškeré Baalovy proroky, služebníky a kněze a dohlédněte na to, aby žádný nechyběl, protože uspořádám pro Baala mimořádnou obětní hostinu. Každého, kdo se nezúčastní, dám bez milosti usmrtit." Všechno, co Jehú řekl, byla jen léčka, neboť ve skutečnosti chtěl všechny vyznavače falešného boha Baala připravit o život.
20. S tímto záměrem dal všude rozhlásit, že svolává shromáždění na Baalovu počest.
21. Když se zpráva roznesla po celém Izraeli, sešli se skutečně všichni Baalovi vyznavači a nikdo z nich nezůstal stranou. Shromáždili se v Baalově chrámu a zaplnili ho od jednoho konce ke druhému.
22. Jehú tenkrát nařídil správci šatny, aby všem vyznavačům Baala připravil stejné roucho. Správce tedy šel a jeho příkaz vykonal.
23. Potom Jehú a Rekábův syn Jónadab společně vstoupili do Baalova chrámu. Jehú tam řekl všem ctitelům Baala: "Dávejte si dobrý pozor, aby se mezi vás nedostali žádní Hospodinovi služebníci. Musí zde být pouze vyznavači Baala."
24. Pak Baalovi stoupenci zahájili svůj obřad a vložili do ohně na Baalově oltáři své oběti a dary. Jehú však předtím venku rozmístil osmdesát svých mužů a varoval je: "Jestliže kdokoliv z vás nechá uniknout třeba jen jediného z těchto lidí, které jsem vám nařídil zabít, zaplatí za to vlastním životem."
25. Jakmile Jehú dokončil obětní obřad, přikázal svým mužům, aby vtrhli dovnitř a nenechali nikoho uniknout. Vojáci ho uposlechli a všechny Baalovy vyznavače v chrámu usmrtili. Jejich těla pak vyházeli ven a pronikli až do nejposvátnější místnosti Baalova chrámu.
26. 26-27 Vynesli odsud posvátný sloup a zničili ho. Celý Baalův chrám nakonec rozbořili a na jeho místě udělali hnojiště. Tak je tomu až dodnes.
27. ***
28. Jehú tímto činem sice vymýtil z Izraele uctívání falešného boha Baala,
29. neodvrátil se však od špatností, kterými Nebatův syn Jarobeám svedl na scestí všechny obyvatele Izraele. I nadále uctíval zlaté býčky v Bét-elu a v Danu.
30. Po těchto událostech řekl Hospodin Jehúovi: "Protože jsi jednal v souladu s mou vůlí a zdárně jsi vykonal všechno, co jsem zamýšlel s Achabovým rodem, čtyři generace tvých potomků budou v Izraeli vládnout."
31. Jehú si však přesto nevzal Hospodinova slova ani jeho zákon k srdci a dál se dopouštěl nepravostí, kterými jeho předchůdce Jarobeám svedl na scestí celý Izrael.
32. 32-33 V té době Hospodin začal připravovat Izraelce o části jejich území. Aramejský král Chazael je vyhnal z oblasti na východ od Jordánu a také z celého území Gileádu (kde sídlily rody Gádovců, Rúbenovců a Manasesovců). Aramejci rovněž obsadili oblast Aróeru ležící nedaleko údolí Arnónu a také celý Gileád a Bášan.
33. ***
34. Ostatní události z doby vlády krále Jehúa, jeho skutky a významné činy popisuje kronika izraelských králů.
35. Když král Jehú po dvaceti osmi letech v čele Izraele zemřel, pochovali ho do rodinné hrobky v Samaří. Na královský trůn po něm nastoupil jeho syn Jóachaz.
36. Jméno Božího Krále bude trvat věčně, poroste, dokud slunce denně svítí. Národy země budou si jím žehnat a vyvýší je nade všecka jména.

Žalmy 72:17-20
17. Hospodin Bůh, to on je požehnaný, Pán Izraele — jen on koná divy.
18. Ať Boží slavné jméno, na věky požehnané, naplní celou zemi touto slávou. Tak staň se, Bože, prosím! Amen!
19. (Tím končí modlitby a žalmy Davida, syna Jišajova.)
20. Statečný člověk překoná bolesti těla, kdo ale přemůže zlomenou mysl?

Přísloví 18:14-15
14. Srdce rozumného usiluje získat poznání, ucho moudrého je vyhledává.
15. Potom dal Pilát Ježíše zbičovat.

Jan 19:1-22
1. Vojáci upletli z trní věnec, nasadili ho Ježíšovi na hlavu a hodili mu přes ramena rudý plášť.
2. Obklopili Ježíše, bili ho a pokřikovali: "Ať žije židovský král!"
3. 4-5 Pilát se pokusil obměkčit žalobce a přesvědčit je o Ježíšově nevině tím, že jim ho předvedl zmučeného a zesměšněného. Ukázal na něj a řekl: "Člověk."
4. ***
5. Velekněží a jejich stráž začali křičet: "Na kříž s ním, na kříž!""Ukřižujte si ho sami, pro mne je to nevinný člověk," řekl jim Pilát.
6. "Podle našeho zákona je vinen," odporovali Židé."Vydává se za Božího Syna."
7. Po tomto obvinění Pilátův neklid ještě více vzrostl.
8. Vrátil se do soudní síně a zeptal se obžalovaného: "Co jsi vlastně zač?" Ale Ježíš mlčel.
9. "Tak ty se mnou nemluvíš? Nevíš, že rozhoduji o tvém životě a smrti?" řekl Pilát.
10. "Neměl bys nade mnou žádnou pravomoc, kdyby ti ji nedal Bůh," odpověděl Ježíš."Ty porušuješ právo, ale moji žalobci na sebe berou větší vinu."
11. To ovlivnilo Piláta, aby se ještě jednou pokusil Ježíše osvobodit. Židé však sáhli k hrubému nátlaku: "Jestliže ho propustíš, zpronevěříš se císaři. Kdo se vydává za krále, staví se proti císařskému majestátu."
12. Když to Pilát slyšel, dal Ježíše vyvést na Dlážděné nádvoří a usedl do soudcovského křesla.
13. Chtěl už případ uzavřít, protože bylo před polednem a večer začínaly židovské velikonoční svátky. Pověděl Židům: "Tak co s tím vaším králem?"
14. Oni se dali do křiku: "Pryč s ním! Pryč s ním! Ukřižuj ho!"Pilát ještě namítl: "Vašeho krále mám poslat na smrt?"Velekněží prohlásili pokrytecky: "Nepotřebujeme krále! Máme přece římského císaře."
15. Pilát se vzdal a předal Ježíše popravčí četě, aby ho ukřižovali.
16. Tak naložili Ježíši na záda jeho vlastní kříž a vedli ho za město na pahorek zvaný"Lebka", hebrejsky Golgota.
17. Tam ho ukřižovali a po obou stranách vztyčili kříže pro dva zločince.
18. Nad hlavou každého odsouzence bývalo napsáno, čím se provinil; na Ježíšův kříž dal Pilát napsat hebrejsky, latinsky a řecky: Ježíš Nazaretský, židovský král.
19. Popraviště bylo blízko města, takže ten nápis četlo mnoho lidí.
20. Velekněží protestovali u Piláta: "Nepiš, že je židovský král, ale že se za něj jenom vydával."
21. Pilát je odbyl: "Co jsem napsal, to tam bude!"