A A A A A
Bible za jeden rok
Smět 31

1 Královská 9:1-28
1. Když Šalomoun dokončil výstavbu Hospodinova chrámu i svého paláce a vybudoval tak všechno, po čem toužil,
2. 2-3 ukázal se mu Hospodin po druhé a stejně jako před časem v Gibeónu ho oslovil: "Slyšel jsem tvé modlitby a prosby, a proto chrám, který jsi pro mne vybudoval, navěky posvětím svou přítomností. Budu ho chránit a nikdy z něj nespustím svůj zrak.
3. ***
4. Jestliže mne budeš skutečně a ze srdce poslouchat stejně jako kdysi tvůj otec David, budeš respektovat má přikázání, zákony a mé rady,
5. potom také já dodržím slib, který jsem dal tvému otci, a navždy ponechám Izraelský trůn tobě a tvým potomkům z Davidova rodu.
6. Pokud se však ty sám nebo kterýkoliv z tvých potomků ode mne odvrátíte, přestanete se řídit mým zákonem nebo dokonce začnete uctívat nějaká cizí a falešná božstva,
7. vyženu Izraelce ze země, kterou jsem jim daroval, a zavrhnu tento chrám, který jsem posvětil proto, aby mne v něm Izraelci uctívali. Potom se Izrael stane terčem posměchu všem národům
8. a tento velkolepý chrám se promění v hromadu kamení. Každý, kdo půjde kolem, se zděsí a bude se ptát, proč jsem já sám, Hospodin, s touto zemí i chrámem naložil tak zle.
9. Dostane se jim odpovědi, že Izraelci mne zavrhli jako svého Panovníka a Boha, přestože jsem vysvobodil jejich předky z Egypta, a začali uctívat jiné, falešné bohy. Proto jsem na ně jako jejich Hospodin dopustil všechny tyto pohromy."
10. Výstavba Hospodinova chrámu a Šalomounova domu trvala celkem dvacet let.
11. Po skončení výstavby odměnil Šalomoun Týrského krále Chírama, který zásoboval stavbu veškerým zlatem, cedrovým a cypřišovým dřevem, které si Šalomoun vyžádal. Daroval mu dvacet měst na galilejském území.
12. Když se však Chíram vypravil z Týru, aby tato města obhlédl, nelíbila se mu a
13. řekl Šalomounovi: "Cos mi to prosím tě dal za města?" a celému tomuto území dal jméno Kabúl, které mu zůstalo až dodnes. (Kabúl zní v hebrejštině podobně jako "bezcenný".)
14. Chíram totiž Šalomounovi poslal na čtyři tuny zlata.
15. Následující přehled uvádí celkový seznam nucených stavebních prací, které Šalomoun přikázal vykonat. Nařídil vybudovat Hospodinův chrám a svůj vlastní palác, terasami zpevnit terén na jižní straně Jeruzaléma, vybudovat okolo celého města hradby a přestavět města Chasór, Megido a Gezer.
16. V minulosti totiž město Gezer dobyl a do základů vypálil egyptský faraón a vyvraždil také všechny Kenaance, kteří v něm žili. Později však toto město dal své dceři jako svatební dar k sňatku se Šalomounem, a ten se proto rozhodl, že ho znovu vystaví.
17. Spolu s Gezerem dále nechal Šalomoun přebudovat Dolní Bét-chorón,
18. Baalat a Tadmór v judské poušti
19. a také města, kde skladoval potraviny, uschovával válečné vozy a choval koně. Postupně tak v Jeruzalémě, Libanónu a kdekoliv ve svém království vybudoval všechno, pro co se ve svém zaujetí rozhodl.
20. 20-22 Žádnou z těchto prací však ve skutečnosti nekonali Izraelci. Ti zastávali místa v armádě a státní správě jako vojáci, velitelé a jezdci na válečných vozech. Nuceným pracím Šalomoun podrobil všechny Emorejce, Chetejce, Perizejce, Chivejce a Jebúsejce, kteří nyní žili v Izraeli jako cizinci. Byli to potomci původních národů, které Izraelci nedokázali vyhladit, a zůstali v zemi jako otroci, jak je tomu až do dnešních dnů.
21. ***
22. ***
23. Šalomoun nad těmito dělníky ustanovil pět set padesát izraelských dozorců, kteří pouze dohlíželi na práci.
24. Když byl palácový komplex dokončen, přestěhovala se ze staré části Jeruzaléma do svého nového domu také Šalomounova manželka, dcera egyptského faraóna, a Šalomoun pak nechal v celé jižní části Jeruzaléma vybudovat terasy na zpevnění terénu.
25. Po dokončení Hospodinova chrámu Šalomoun pravidelně třikrát do roka přinášel na oltář, který dal sám vystavět, oběti a dary Bohu a nechával pro něj pálit kadilo, aby tak dostál všem chrámovým povinnostem.
26. Šalomoun také nechal vystavět rozsáhlé loďstvo v přístavním městě Esjón-geberu nedaleko Élatu na edómském území u pobřeží Rudého moře.
27. Když byly lodě hotové, Chíram poslal své zkušené námořníky, aby doplnili posádky Šalomounových lodí.
28. Ti se pak společně s nimi vydali na cestu do Ofíru a přivezli odtud pro krále Šalomouna více než čtrnáct tun zlata.

1 Královská 10:1-29
1. Když se o Šalomounově věhlasu a jeho vztahu k Hospodinu doslechla královna ze Sáby, vypravila se k němu, aby jeho moudrost prověřila těžkými otázkami.
2. Přivedla s sebou do Jeruzaléma početnou karavanu velbloudů s nákladem koření, zlata a drahého kamení. Když se setkala se Šalomounem hovořili spolu o všem, co ji jen napadlo,
3. ale Šalomoun jí na všechno bez problému odpověděl. Nic pro něj nebylo tak obtížné, aby to nedokázal vysvětlit.
4. Když královna ze Sáby poznala, že Šalomoun je skutečně neobyčejně moudrý, a viděla palác, který nechal postavit,
5. jídla na jeho tabuli a velkolepost s jakou zasedají představitelé Izraele, nastrojené královské služebnictvo a číšníky a také oběti, které král přinášel v Hospodinově chrámu, zcela ji to ohromilo.
6. Řekla proto králi: "Nyní na vlastní oči vidím, že všechno, co jsem ve své zemi slyšela o tvých úspěších a moudrosti je pravda.
7. Nechtěla jsem tomu však věřit, dokud to všechno nespatřím na vlastní oči. Ve skutečnosti jsem však neslyšela ani polovinu z toho, co vidím. Svou moudrostí a bohatstvím dalece předčíš všechny zprávy, které se ke mně donesly.
8. Jak šťastní musí být tvoji poddaní. Jaké štěstí musí prožívat tví služebníci, kteří jsou ti neustále nablízku a naslouchají tvé moudrosti!
9. Děkuji Hospodinu, tvému Bohu, že tě obdařil svou přízní a dosadil tě na izraelský trůn. Učinil tě králem, aby zajistil v zemi právo a spravedlnost, neboť miluje svůj Izraelský národ láskou, která nikdy nepomine."
10. Po těchto slovech předala královna ze Sáby Šalomounovi více než čtyři tuny zlata, velké množství koření a drahých kamenů, které přivezla jako své dary. Nikdo víc už nikdy nepřivezl do Izraele tolik koření, kolik Šalomounovi darovala královna ze Sáby.
11. Do Izraele také dorazily Šalomounovy a Chíramovy lodě se zlatem z Ofíru a s ohromným nákladem santalového dřeva a drahého kamení.
12. Král používal santalové dřevo k výrobě zábradlí v Hospodinově chrámu a královském paláci a také ke zhotovení harf a lyr pro hudebníky. Od té doby již nikdy nikdo tolik santalového dřeva nepřivezl ani neviděl.
13. Král Šalomoun poskytl královně ze Sáby všechno, po čem toužila a oč ho požádala, a zahrnul ji královskou štědrostí a svými dary. Poté se královna i s družinou vrátila do své země.
14. 14-15 Každý rok vytěžil Šalomoun více než dvacet tři tun zlata, ke kterému navíc vybral další zlato na daních od kupců a obchodníků, ale také od arabských panovníků a správců země.
15. ***
16. Šalomoun si z části tohoto zlata nechal zhotovit dvě stě velkých tepaných štítů a na každý z nich použil více než sedm kilogramů tepaného zlata.
17. K nim dal zhotovit ještě tři sta malých tepaných štítů tří a půl kilogramu zlata na jeden štít a všechny štíty pak umístil do paláce Libanónského lesa.
18. Dále si král nechal vyhotovit rozměrný trůn vykládaný slonovinou a pokrytý ryzím zlatem.
19. Vzadu nahoře byl trůn zakulacený a vystupovalo se k němu po šesti schodech. Po obou stranách měl trůn opěradla, vedle nichž stáli lvi.
20. Dalších dvanáct lvů bylo umístěno vždy po obou stranách všech šesti schodů. Takový trůn ještě nikdy nikdo v žádném jiném království nevyrobil.
21. Všechny Šalomounovy číše i veškeré ostatní předměty v paláci Libanónského lesa byly zhotoveny z ryzího zlata. V paláci nebylo vůbec nic stříbrného, protože v době krále Šalomouna nemělo stříbro téměř žádnou hodnotu.
22. Král měl neustále na moři své lodě, které spolu s Chíramovými loděmi jednou za tři roky připlouvaly ke břehům Izraele a přivážely zlato, stříbro, slonovinu, opice a pávy.
23. Král Šalomoun předčil svým bohatstvím a svou moudrostí všechny ostatní krále celého světa.
24. Lidé ze všech zemí ho žádali o audienci, jen aby mohli slyšet moudrost, kterou ho obdařil Hospodin.
25. Rok co rok každý, kdo přišel, přinesl králi nějaký dar: stříbrné a zlaté předměty, vzácná roucha, zbraně a koření a také koně a mezky.
26. Šalomoun postupně nashromáždil tisíc čtyři sta válečných vozů a dvanáct tisíc koní, které choval jednak v městech, jež sloužila jako strategická místa, ale také ve stájích svého paláce v Jeruzalémě.
27. Za krále Šalomouna bylo v Jeruzalémě stříbra jako kamení a tolik cedrového dřeva jako planých fíkovníků na úpatí hor.
28. Šalomoun nakupoval koně v Egyptě prostřednictvím svých obchodníků za pevně sjednané ceny.
29. Za jeden válečný vůz se tenkrát v Egyptě platilo sedmi kilogramy stříbra a jeden kůň stál necelé dva kilogramy stříbra. Šalomounovi kupci však toto zboží také prodávali dále všem chetejským a aramejským králům.

Žalmy 69:1-4
1. (Píseň Davidova pro sólového zpěváka za doprovodu strunného nástroje).
2. Vysvoboď mne, Bože! Vody dosáhly až k mé duši.
3. Uvázl jsem v bezedném bahně, strhává mne proud hluboké řeky.
4. Neustálým voláním jsem vysílený, ztratil jsem hlas. Mé oči pohasly, jak tě neustále vyhlížím, Bože můj.

Přísloví 17:18-19
18. Ruku podává a zaručuje se tak za bližního, kdo rozum nemá.
19. Kdo miluje sváry, ten miluje hřích, kdo staví vysoký dům, připravuje si pád.

Jan 11:30-57
30. Ježíš se zatím zdržoval na místě, kde se setkal s Martou.
31. Židé, kteří Marii utěšovali, se domnívali, že se jde vyplakat k Lazarovu hrobu, proto šli za ní.
32. Jakmile Marie našla Ježíše, poklekla před ním na zem a naříkala: "Pane, kdybys byl zastihl Lazara živého, jistě bys ho nenechal zemřít."
33. Mariin pláč Ježíše rozrušil a okázalý nářek Židů se ho nemile dotkl.
34. Zeptal se: "Kam jste Lazara pohřbili?""Pojď, Pane, ukážeme ti," odpověděli.
35. Teď vyhrkly slzy i Ježíšovi.
36. "Podívejte, jak ho měl rád," šeptali někteří mezi sebou.
37. Jiní však namítali: "Proč nechal Lazara zemřít? Vždyť před tím uzdravil slepce. Nemohl ho zachránit?"
38. To Ježíše popudilo a vykročil k hrobu. Byla to jeskyně zavalená balvanem.
39. "Odvalte ten kámen!" přikázal Ježíš."Pane, bratr zde leží už čtyři dny a jeho tělo je jistě v rozkladu," namítla Marta.
40. "Kde zůstala tvoje víra, že se Bůh oslaví?" podivil se Ježíš.
41. Otevřeli hrob, Ježíš pohlédl k nebi a modlil se: "Otče, děkuji ti, že mne vyslyšíš.
42. Já vím, že vždycky slyšíš, ale říkám to nahlas, aby tito lidé uvěřili, že jsi mne poslal."
43. Pak zvolal: "Lazare, pojď ven!"
44. A Lazar vyšel.Ruce a nohy měl ovinuté plátnem, tvář zahalenou šátkem."Sundejte mu to," přikázal Ježíš,"ať může chodit."
45. Tehdy mnoho z přihlížejících Židů Ježíšovi uvěřilo, protože se stali svědky tohoto zázraku.
46. Někteří z nich však zprávu o této události donesli farizejům.
47. Ti se sešli k poradě s předními židovskými kněžími: "Co si s ním počneme? Ten člověk dělá skutečné divy!
48. Bude-li ve své činnosti pokračovat, všichni mu uvěří a provolají ho králem. Římané zakročí a je konec s naší vládou, chrámem i národem."
49. Úřadující velekněz Kaifáš řekl: "Vezměte rozum do hrsti!
50. Proč by měl být zničen celý národ, ať zemře jeden za všechny."
51. Když Kaifáš navrhoval tento úklad proti Ježíšovi, netušil, že pověděl slova, která se naplní. Jako velekněz prohlásil, že Ježíš má být obětován za svůj lid.
52. Jeho výrok se nevztahoval jen na Židy, ale na lidi ze všech národů, ze kterých bude vytvořena Kristova církev.
53. Od této chvíle usilovali židovští kněží a farizejové o Ježíšův život.
54. Ježíš přestal veřejně vystupovat mezi Židy a usadil se se svými učedníky v Efrajimu, na okraji pouště.
55. Přiblížily se opět Velikonoce. Do Jeruzaléma přišlo mnoho poutníků, aby se ještě před hlavními svátky očistili od hříchů.
56. Ptali se po Ježíši a říkali si mezi sebou: "Co si myslíte o tom, že tu není?"
57. Kněží a farizejové veřejně vyhlásili, že každý, kdo by o Ježíši věděl, musí to ihned oznámit, aby ho mohli zatknout.