Instagram
English
A A A A A
Error:
BookNum: 9 Chapter: 8 VerseStart: 22 VerseShouldHave: 21
Error:
BookNum: 9 Chapter: 9 VerseStart: 27 VerseShouldHave: 26
Bible za jeden rok
Smět 3

1 Samuelova 8:1-22
1. 1-2 Když Samuel zestárl, ustanovil své syny, staršího Jóela a mladšího Abijáše, za vůdce Izraele.
2. ***
3. Oba synové, kteří svůj úřad vykonávali v Beer-šebě, se však od svého otce naprosto lišili. Dali se ovládnout chamtivostí, přijímali úplatky a spravedlnost přizpůsobovali vlastním zájmům.
4. 4-5 Proto se jednou všichni izraelští představitelé společně dostavili k Samuelovi do Rámy a navrhli mu: "Samueli, jsi už starý a tvoji synové nejsou ani zdaleka tak spravedliví vůdcové, jakým jsi býval ty. Proč by nám tedy nemohl vládnout král, jakého mají všechny okolní národy? Ty sám ho vyber a dosaď na trůn."
5. ***
6. Když to Samuel slyšel, zarmoutilo ho to a obrátil se v modlitbě o radu k Hospodinu.
7. "Udělej všechno, co od tebe lidé žádají," odpověděl Samuelovi Hospodin. "Neodmítají přece tebe, ale mne. Zavrhli mne jako svého vládce a panovníka.
8. Ve skutečnosti tomu však až do dnešního dne nebylo jinak už od té doby, co jsem je vysvobodil z Egypta. Vším, co dělají, se ode mne neustále jen odvracejí a uctívají jiné bohy. Teď jsi jejich postoj pocítil na vlastní kůži i ty.
9. Poslechni je a dopřej jim, co chtějí. Nejprve je ale důrazně upozorni, co všechno je čeká, když jim bude vládnout král."
10. 10-11 Samuel tedy oznámil lidu vše, co mu Hospodin řekl: "Trváte-li na tom, abych vám zvolil krále, udělám to. Poslouchejte však, co všechno vám jeho panování nad vámi přinese: Povolá vaše vlastní syny do svých služeb a vytvoří z nich armádu. Některé přidělí k válečným vozům a jezdectvu a z jiných udělá pěšáky.
11. ***
12. Jedni povedou oddíly vojáků do boje a jiní pro něho budou pracovat na polích. Budou orat a sklízet jeho úrodu, zatímco další budou vyrábět válečné zbraně a vozy pro jeho vojska.
13. Také vám vezme vaše dcery, aby pro něj vařily, pekly a připravovaly vonné masti.
14. Přivlastní si vaše nejlepší pole, vinice a olivové sady a rozdělí je mezi své služebnictvo.
15. Navíc pro ně bude pravidelně vybírat ještě desetinu z veškeré úrody, která vám zůstane.
16. Odvede vaše otroky i otrokyně, aby pro něho pracovali a vezme si ty nejlepší kusy z vašeho dobytka a oslů.
17. Připraví vás o desetinu veškerých vašich stád a vy sami se stanete jeho otroky.
18. Jednoho dne pak nad svým pošetilým přáním mít nad sebou krále hořce zapláčete. Hospodin vás však nebude slyšet a nepomůže vám."
19. Lidé však Samuelovo varování odmítli poslouchat a prohlašovali: "Za každou cenu chceme krále!
20. Teprve pak budeme jako všechny okolní národy. A náš král nám bude vládnout a povede naše vojska do boje."
21. Samuel tedy oznámil Hospodinu vše, co od lidí vyslechl a ten mu odpověděl: "Chtějí-li krále, ať ho mají. A ty jim ho ustanovíš." Samuel se tedy s touto odpovědí vrátil k Izraelcům a nařídil, aby se prozatím rozešli do svých domovů.
22. V Izraeli žil jeden vlivný a bohatý muž jménem Kíš, který pocházel z kmene Benjamínovců. Byl synem Abíela a vnukem Seróra, jehož otcem byl Bekórat, syn Afíacha, Benjamínova potomka.

1 Samuelova 9:1-27
1. Kíš měl syna Saula, který byl nejkrásnějším mladíkem mezi všemi Izraelci a navíc byl o hlavu vyšší než všichni ostatní v celé zemi.
2. Jednoho dne se Kíšovi ztratily oslice, a proto řekl svému synu Saulovi: "Vezmi s sebou jednoho z mých služebníků a vydejte se oslice hledat."
3. Ti dva tedy prošli Efrajimské pohoří, území Šališa a Šaalím i celou zemi, která patřila Benjamínovcům, ale nic nenašli.
4. Když došli až do oblasti Súfu, řekl Saul svému služebníkovi: "Vrátíme se raději domů, aby se můj otec namísto o své oslice nezačal obávat o nás."
5. Ten mu však navrhl: "V nedalekém městě bydlí Boží prorok. Je velmi vážený, neboť všechno, co řekne, je pravda a skutečně se stane. Pojďme a navštivme ho. Snad nám poradí, kde bychom měli oslice hledat."
6. Saulovi se služebníkův návrh zamlouval, ale namítl: "Máme-li navštívit takového muže, nemůžeme k němu přece přijít s prázdnou. Chléb už nám ale došel a o jiném dárku, který bychom mu mohli přinést, nevím. Máme vůbec něco, co bychom mu mohli dát?"
7. "Mám u sebe kousek stříbra," odvětil služebník. "Dám ho vidoucímu, aby nám řekl, kudy se máme dát." (
8. Tenkrát totiž Izraelci nazývali muže, kterým dnes říkáme proroci, vidoucími.)
9. "Dobrá tedy, pojďme zkusit štěstí," řekl Saul služebníkovi a společně se vydali na pahorek k městu, kde prorok bydlel.
10. Když stoupali nahoru, potkali na cestě dívky, které šly ke studni pro vodu. Zastavili je a zeptali se jich, jestli je prorok ve městě.
11. 12-13 "Ano," odpověděly dívky, "přišel do města krátce před vámi. Právě dnes se totiž na posvátném návrší nad městem koná obětní obřad. Chcete-li s ním však mluvit, měli byste si pospíšit, abyste ho zastihli dříve, než vystoupí z města na posvátné návrší, aby tam požehnal oběti a pojedl. Ostatní lidé musí s jídlem čekat, dokud nepřijde a pokrm nepožehná. Teprve potom mohou ti, kdo jsou pozváni, začít jíst. Jděte proto rychle nahoru, neboť zatím je ve městě a můžete ho zastihnout."
12. ***
13. Saul i jeho služebník tedy stoupali dále k městu, a právě když se do něho chystali vstoupit, vycházel jim naproti Samuel a mířil nahoru na posvátné návrší.
14. Den předtím, než Saul přišel, řekl Hospodin Samuelovi:
15. "Zítra přibližně v tuto dobu ti pošlu jednoho muže ze země Benjamínovců a ty ho ustanovíš králem izraelského národa. On je ten, kdo vysvobodí národ z područí Pelištejců, neboť jsem se rozhodl, že vyslyším nářek lidu a jeho volání o pomoc, které ke mně doléhá."
16. Jakmile Samuel spatřil Saula, Hospodin ho upozornil: "To je ten muž, o kterém jsem s tebou včera hovořil. Právě on stane v čele mého lidu."
17. Když Samuel vycházel z městské brány, Saul k němu přistoupil a zeptal se: "Řekni mi, prosím, kde najdu prorokův dům."
18. Nato Samuel Saulovi odpověděl: "Já jsem ten prorok, kterého hledáš. Vystup se mnou na posvátné návrší, neboť dnes budeme jíst spolu. Ráno ti pak odpovím na vše, co máš na srdci, a nechám tě odejít.
19. A pokud jde o ty oslice, které se před třemi dny ztratily tvému otci, už se o ně neboj, protože se našly. Tebe by teď mělo zajímat spíše to, že celý Izrael nyní touží především po tobě a po tvé rodině."
20. "To musí být nějaký omyl," odpověděl Saul. "Vždyť pocházím z nejmenšího izraelského kmene Benjamínovců a má rodina je ze všech rodin tohoto kmene ta nejméně významná! Proč tedy něco takového vůbec říkáš?"
21. To už ale Samuel přivedl Saula i jeho služebníka do hodovní síně a posadil je do čela stolu, u kterého sedělo asi třicet dalších pozvaných hostů.
22. Zavolal si kuchaře, ukázal mu na Saula a nařídil mu: "Přines tu část masa, kterou jsem ti poručil odložit stranou, a dej ji tomuto mladíkovi."
23. Kuchař tedy přinesl masitou kýtu a položil ji před Saula. "Nech si chutnat a klidně jez," řekl pak Samuel Saulovi. "Schovával jsem ti tu porci právě pro tuto příležitost už od chvíle, kdy jsem pozval ostatní hosty." Saul tedy neváhal a toho dne pojedl se Samuelem.
24. Když hostina skončila, oba sestoupili z posvátného návrší zpět do města a zamířili do Samuelova domu. Samuel pozval Saula na střechu domu a tam s ním rozmlouval.
25. Časně zrána, právě když se slunce vyhouplo nad obzor, zavolal Samuel na Saula, který spal na střeše: "Vstávej, je čas vydat se na cestu!" Saul tedy vstal a za doprovodu Samuela se vydal k odchodu z města. Cestou ho Samuel požádal, aby poslal svého služebníka napřed. Když se služebník dostatečně vzdálil, Samuel požádal Saula, aby se zastavil, a řekl mu: "Mám pro tebe poselství od Boha."
26. Uniknout větru, vichřici utéct, nalézt před nimi bezpečí.
27. Zkaz je, ó Pane, popleť jim jazyk, násilí, rozbroj rozseli.

Žalmy 55:9-15
9. Zlo už se plíží po hradbách města, spojencem jeho je náš hřích,
10. je mezi námi těžkostí mnoho, chytrosti, lsti a týrání.
11. Od nepřítele člověk zlo čeká, to se dá unést, přetrpět. Před nenávistí zvenku se umím ukrývat, té se ubráním.
12. Je to však přítel, kdo napadá mě, mým nepřítelem — kamarád.
13. Co jsme se spolu napovídali, s radostí šli jsme do chrámu.
14. Všechny dny utlačovaných jsou naplněny trápením, uchovat si však dobrou mysl znamená mít stálou hostinu.
15. Je lépe mít málo s posvátnou bázní před Hospodinem, než mít velký poklad a žít v neklidu.

Přísloví 15:15-17
15. Lepší je jíst jen zeleninu, ale s láskou, než chutný biftek s nenávistí.
16. Přiblížily se Velikonoce.
17. Velekněží a učitelé zákona hledali vhodný způsob, jak Ježíše zprovodit ze světa. Báli se však lidí, kteří se v Jeruzalémě shromažďovali k velikonočním svátkům.

Lukáš 22:1-23
1. Jidáš Iškariotský - jeden z dvanácti Ježíšových učedníků - podlehl satanskému pokušení,
2. odešel za veleknězi a veliteli chrámové stráže a nabídl jim pomoc při Ježíšově zatčení.
3. Ti se samozřejmě zaradovali a slíbili mu odměnu.
4. Jidáš souhlasil a od té chvíle čekal na vhodnou příležitost, kdy by Ježíš mohl být nenápadně, bez mnoha svědků zatčen.
5. Židé se o Velikonocích scházeli k večeři, při níž jedli nekvašený chléb a předepsaným způsobem připraveného beránka.
6. Proto Ježíš uložil Petrovi a Janovi, aby tuto večeři uchystali pro něj a ostatní učedníky.
7. Zeptali se: "Kde chceš, abychom ji udělali?"
8. Odpověděl: "Když přijdete do města, potkáte muže, který ponese džbán vody. Jděte za ním do domu, kam vejde. Majiteli domu řekněte:
9. ‚Mistr tě žádá abys nám ukázal místnost, ve které by se mohl se svými učedníky sejít k velikonoční večeři.'
10. Zavede vás do velké jídelny v horním patře. Tam všechno nachystejte."
11. Odešli a našli všechno přesně tak, jak jim Ježíš řekl, a připravili velikonočního beránka.
12. Ve stanovenou hodinu zaujal Ježíš se svými dvanácti apoštoly místo u stolu.
13. Řekl jim: "Velice jsem si přál ještě jíst s vámi beránka, dříve než budu trpět.
14. Je to naposledy, co ho takto jíme. Záhy se totiž stane to, co vám Bůh oběťmi velikonočního beránka naznačoval."
15. Když jim po modlitbě podával kalich s vínem,
16. řekl, že už ho s nimi nebude pít, dokud se nesejdou k hostině v nebi.
17. Pak vzal chléb, poděkoval Bohu, rozlámal ho a podával svým učedníkům se slovy: "To je moje tělo, které se za vás obětuje. Tímto způsobem si mne vždycky znovu připomínejte."
18. Po večeři jim podal opět víno a řekl: "Tento kalich je znamením nové smlouvy Boha s člověkem, zpečetěné krví, kterou za vás proliji.
19. Zde u stolu sedí člověk, který se tváří jako přítel, ale je odhodlán mne zradit.
20. Vím, že musím zemřít, ale běda zrádci."
21. Po těchto slovech se začali mezi sebou dohadovat, kdo z nich by byl schopen něčeho takového.