A A A A A
Bible za jeden rok
Smět 13

1 Samuelova 28:1-25
1. Krátce nato Pelištejci opět zmobilizovali svou armádu a připravili se k dalšímu útoku na Izrael. Král Akíš si zavolal Davida a oznámil mu: "Doufám, že jsi pochopil, jakou máš povinnost a že s námi se svými muži potáhnete do boje."
2. David ho ujistil: "Však již brzy uvidíš na vlastní oči, co tvůj služebník dokáže." Akíšovi se Davidova odpověď líbila, a proto ho ustanovil svým doživotním osobním strážcem.
3. Po smrti proroka Samuela, kterého všichni Izraelci s hlubokým zármutkem pohřbili ve městě Rámě, kde bydlel, dal Saul vyhladit veškeré spiritisty a jasnovidce v celé zemi.
4. Když potom oddíly Pelištejců vtrhly do země a utábořily se v Šúnemu, tak i král Saul zmobilizoval všechny Izraelce a zaujal postavení v pohoří Gilbóa.
5. 5-6 Sotva však spatřil mocnou armádu Pelištejců, zděsil se a strachy bez sebe se obrátil na Hospodina, co má dělat. Hospodin mu však neodpověděl ani prostřednictvím snů, ani kamene urímu, ani proroků.
6. ***
7. Saul proto přikázal služebníkům: "Najděte mi ženu, která dokáže hovořit s duchy zemřelých. Chci se jí zeptat, co si mám počít." "Jedna taková žena bydlí v Én-dóru," oznámili mu.
8. Saul tedy neváhal, místo královského oděvu si vzal na sebe obyčejné šaty a v noci se v doprovodu dvou mužů k té ženě vypravil. Když k ní přišel, požádal ji, aby mu zprostředkovala rozhovor s duchem zemřelého, jehož jméno jí oznámí.
9. Žena se však vzpouzela: "Chceš mě přivést do neštěstí a připravit o život? Copak nevíš, že Saul dal všechny spiritisty a jasnovidce v zemi vyhladit?"
10. Saul ji však přemlouval: "Přísahám při samotném Hospodinu, že tě za to žádný trest nestihne."
11. "Tak tedy dobře," poddala se žena, "koho ti mám přivolat?" "Zavolej mi ducha zemřelého proroka Samuela," požádal ji Saul.
12. Žena tedy přivolala Samuela. Sotva ho však spatřila, hlasitě vykřikla: "Proč jsi mne podvedl, vždyť ty jsi Saul!"
13. "Neboj se," ujistil ji král, "jenom mi klidně pověz, co vidíš." Žena mu tedy řekla: "Vidím ducha, který vystupuje ze země."
14. "A jak vypadá?" přerušil ji Saul. "Je to starý muž a má na sobě plášť," pokračovala. Protože Saul byl přesvědčen, že je to skutečně Samuel, padl na kolena a poklonil se až k zemi.
15. "Proč mě voláš a nenecháš mne odpočívat?" otázal se ho Samuel. "Dostal jsem se do nesnází," odpověděl Saul. "Pelištejci mi opět vyhlásili válku a Bůh se ke mně nechce znát. Neodpovídá mi ani prostřednictvím proroků, ani skrze sny. Proto jsem dal přivolat tebe, abys mi poradil, co mám dělat."
16. Samuel mu však odvětil: "Proč se ptáš mě, když ti ani Hospodin neodpovídá a stal se tvým nepřítelem?
17. Vždyť Hospodin jen splnil, co ti mým prostřednictvím předpověděl. Vzal ti z rukou moc i království a svěřil je Davidovi.
18. Hospodin dnes nechal na tvou hlavu dopadnout důsledky toho, že jsi neuposlechl jeho rozkaz, když se hněval na Amálekovce.
19. Hospodin proto dopustí, aby Pelištejci porazili a rozprášili celou izraelskou armádu, a ty i tvoji synové se zítra připojíte ke mně."
20. Samuelova slova na Saula tak zapůsobila, že se strachy zhroutil na zem a zůstal ležet jak dlouhý tak široký. Protože celý den a celou noc nic nejedl, byl zcela vyčerpaný.
21. Když žena zjistila, jak velmi je otřesen, řekla mu: "Pohleď, já jsem tvé žádosti vyhověla a riskovala život. Udělala jsem však to, cos mi nařídil.
22. Nyní tedy poslechni ty mne a sněz pokrm, který ti připravím, abys opět nabyl novou sílu a mohl pokračovat v cestě."
23. Saul však její radu odmítl. Když ho ale začali přemlouvat i jeho muži, poslechl, vstal ze země a posadil se na lůžko.
24. Žena pak už na nic nečekala, porazila vykrmené tele, vzala mouku, zadělala těsto a napekla nekvašené chleby.
25. Pokrm pak předložila Saulovi a jeho mužům. Ti se najedli a ještě téže noci vstali a odešli.

Žalmy 61:1-4
1. (Davidova píseň pro sólový zpěv za doprovodu strunného nástroje.)
2. Bože, slyš mé úpěnlivé volání, naslouchej mým modlitbám.
3. V sevření srdce svého, z pouště, kam jsem se musel uchýlit, volám o pomoc.
4. Uveď mne na bezpečné místo, vždyť jsi býval mým útočištěm, pevnou věží před nepřítelem.

Přísloví 16:6-6
6. Provinění lze smířit milosrdenstvím a láskou; v bázni před Hospodinem se lze vyvarovat zla.

Jan 3:1-18
1. Jedním z předních Židů byl Nikodém, člen nejvyšší židovské rady. Patřil do skupiny farizejů, kteří přísně dodržovali všechny náboženské předpisy.
2. Ten jedné noci vyhledal Ježíše a řekl mu: "Mistře, víme, že jsi učitel poslaný od Boha. Kdyby za tebou nestál sám Bůh, nemohl bys dělat takové zázraky, jaké jsi nám ukázal."
3. Ježíš mu řekl: "Víš, na čem záleží? Na tom, aby se člověk znovu narodil, protože jinak se nestane občanem Božího království."
4. "Znovu se narodit v mém věku?" podivil se Nikodém."Cožpak se někdo může vrátit do matčina těla a narodit se podruhé?"
5. Ježíš vysvětloval: "Jestliže se s člověkem nestane zásadní proměna a není na něm patrný nový život z Ducha a jestliže není na znamení toho pokřtěn, nemůže vstoupit do Božího království.
6. Život zrozený z člověka je tělesný. Teprve Boží Duch v člověku probouzí duchovní život.
7. Nediv se mým slovům, že se musíte znovu narodit.
8. Ovšem s Duchem svatým je to jako s větrem: Nemůžeš ho ovládat, ale pozoruješ jeho účinky. Tak se člověk znovu narodí z Ducha."
9. Nikodém se zeptal: "Jak toho všeho dosáhnu?"
10. "Jsi učitelem Božího národa a toto nevíš?" podivil se Ježíš.
11. "Věř mi, že mluvím o tom, co vím, a svědčím o tom, co jsem viděl. Vy ovšem moje slova neberete vážně.
12. Když nechápete to, co se týká člověka, jak porozumíte tomu, co se týká Boha?
13. Nikdo z lidí vám nemůže podat svědectví jako já, vždyť jsem přišel od Boha.
14. Vzpomínáš si, co Izraelcům zachránilo život na poušti, kde je ohrožovali jedovatí hadi? Jak Mojžíš vyzvedl na sloup bronzového hada, a kdo na něj pohlédl s vírou, zachránil si život? Tak i já musím být vyzdvižen na kříž.
15. Každý, kdo ve mne uvěří, ujde smrti a narodí se pro věčnost.
16. Vždyť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby každý, kdo v něho uvěří, unikl záhubě a získal věčný život.
17. Bůh svého Syna neposlal proto, aby svět odsoudil, ale zachránil.
18. Kdo v něho věří, unikne odsouzení. Kdo však v něho nevěří, odsuzuje sám sebe, protože odmítá milost nabízenou samým Bohem.