A A A A A
Error:
BookNum: 42 Chapter: 20 VerseStart: 47 VerseShouldHave: 46
Bible za jeden rok
Duben 30

1 Samuelova 1:1-28
1. V Efrajimském pohoří, ve městě Ramatajim-sófímu, žil kdysi muž jménem Elkána. Patřil ke kmeni Efrajimovců a byl synem Jeróchama, jehož předky byli Elíhú, Tochú a Súf.
2. Elkána se oženil se dvěma ženami. Jedna z nich - jménem Penina - přivedla na svět několik potomků, zatímco druhá, která se jmenovala Chana, byla neplodná a žádné děti neměla.
3. Pravidelně každým rokem se Elkána s celou svou rodinou ve stanovený čas vypravil na cestu do svatyně v Šílu, aby tam uctil všemocného Hospodina a přinesl mu své oběti a dary. V té době zastávali v Šílu kněžský úřad Chofní a Pinchas, dva synové nejvyššího kněze Élího.
4. Kdykoliv Elkána předložil Hospodinu svou oběť, vzal část, která mu náležela a spravedlivě ji rozdělil mezi Peninu a všechny ostatní členy své rodiny.
5. Pouze Chaně dal pokaždé dvojnásobný díl, protože ji navzdory její neplodnosti nadevše miloval.
6. Její bezcitná sokyně Penina však naopak využívala každou vhodnou příležitost, aby Chanu dráždila. Často se nepěkně vyjadřovala o její neplodnosti, a ponižovala ji ostrými urážkami.
7. Tak to šlo rok za rokem a pokaždé, když rodina putovala do Hospodinovy svatyně, urážela ji Penina tak dlouho, až Chana pro samý pláč a zármutek nemohla ani jíst.
8. Její muž Elkána se ji snažil těšit a říkal: "Neplač a raději něco dobrého sněz. Nemá cenu trápit se věcmi, které stejně nezměníš. Podívej se na to z té lepší stránky. Vždyť máš přece mne, svého muže, a to je víc, než kdybys měla deset synů."
9. Jednou, když zase byli všichni v Šílu, odešla Chana po obětní hostině k Hospodinově svatyni a zůstala stát nedaleko jejího vchodu, u kterého jako obvykle seděl kněz Élí.
10. S hořkostí v srdci se Chana s pláčem modlila k Bohu a
11. slibovala: "Ach, všemocný Hospodine! Prosím tě, pohlédni na zármutek a ponížení své služebnice, rozpomeň se na mne a pomoz mi. Odejmi ode mne, prosím, mou neplodnost a daruj mi syna. Jestliže mou prosbu vyslyšíš, slibuji, že ho na celý život zasvětím tobě do služby a na znamení toho, že je tvůj, mu nikdy neostříhám vlasy."
12. Zatímco se Chana tak usilovně a vroucně modlila, kněz Élí ji zpovzdálí pozoroval.
13. Netušil, že Chana v duchu rozmlouvá s Hospodinem. Protože si všiml, že se její rty pohybují, ale neslyšel žádný hlas, pokládal ji za opilou.
14. Řekl: "Jak dlouho se tady ještě budeš v tomto stavu předvádět? Jdi se raději domů vyspat a víno nech vínem."
15. Chana však Élímu odpověděla: "Ach ne, můj pane, já nejsem opilá. Jsem pouze hluboce zarmoucená. Nezapíjela jsem svůj žal, ale přišla jsem Hospodinu předložit své trápení a prosím ho o pomoc.
16. Neměj mi to tedy za zlé a nepokládej mne za ženu, která neví, jak se má chovat. Vždyť jsem se zde ve svém smutku a tíživé beznaději jen pokorně a upřímně modlila."
17. "V tom případě je všechno v naprostém pořádku," omluvil se Élí. "Jdi klidně domů a už se netrap. Neboť Bůh Izraele ti jistě dá to, o co jsi ho tak naléhavě prosila."
18. "Ach, děkuji, pane! Doufám, že na mne budeš vzpomínat jen v dobrém," řekla radostně Chana. Pak se s Élím rozloučila a odešla. Když se s novou nadějí v srdci vrátila ke stolu, dobře se najedla a na její tvář se opět vrátil úsměv.
19. 19-20 Na druhý den hned časně zrána rodina vstala a po společné bohoslužbě se vydala na zpáteční cestu domů do Rámy. Krátce po návratu Hospodin vyslyšel Chaninu naléhavou prosbu a ona se svým mužem Elkánou skutečně otěhotněla. Když přišel její čas, porodila syna a řekla: "Svého chlapce jsem si vyprosila od Hospodina, a proto se bude jmenovat Samuel (což znamená Vyprošený od Boha)."
20. ***
21. 21-22 Když se Elkána za nějaký čas opět vypravil s celou rodinou na cestu do Šíla, aby tam podle svého slibu přinesl Hospodinu každoroční oběť, jeho manželka Chana zůstala se svým synem Samuelem doma a svému muži řekla: "Půjdu s vámi, až chlapec trochu povyroste a přestanu ho kojit. Potom ho odvedu do Hospodinovy svatyně a už navždy ho tam zanechám."
22. ***
23. "Dělej, jak uznáš za vhodné," odpověděl jí nato Elkána. "Dokud kojíš, zůstaň se Samuelem doma. Budu se modlit, aby se všechno stalo tak, jak si přeje Hospodin." Chana tedy zůstala doma a pečlivě se starala o svého syna.
24. Když Samuel povyrostl a Chana ho přestala kojit, vzala tříletého býčka, půl pytle bílé mouky, měch vína, a přestože byl chlapec ještě malý, odvedla ho za doprovodu celé rodiny do Hospodinovy svatyně v Šílu.
25. Tam dala nejprve porazit býčka a spolu s ostatními dary jej předložila Hospodinu jako svou oběť. Potom svého syna uvedla k Élímu a
26. řekla mu: "Vzpomínáš si ještě na mne, můj pane? Já jsem ta žena, která před několika lety stála kousek od tebe před vchodem do svatyně a usilovně se modlila k Hospodinu.
27. Prosila jsem tenkrát o tohoto chlapce. Hospodin mou naléhavou modlitbu vyslyšel a dal mi, oč jsem ho žádala.
28. Vyprosila jsem si od něj syna a slíbila jsem, že ho na celý život odevzdám do jeho služby. Vyžádala jsem si ho od Hospodina pro Hospodina." Jakmile to Élí uslyšel, poklonil se před Hospodinem a spolu s Chanou mu děkoval.

1 Samuelova 2:1-36
1. Chana se modlila těmito slovy: "Díky Hospodinu mé srdce překypuje radostí a jásotem. To od něj jsem získala svou sílu a štěstí. Nyní už mohu beze strachu odpovědět svým nepřátelům, neboť jsi mne vysvobodil a mému životu vrátil smysl a radost.
2. V celém vesmíru není vedle svatého Hospodina jiný Bůh. Nikdo není tak mocný a stálý, jako je on.
3. Přestaňte už vést své povýšené a pyšné řeči. Vždyť Hospodin je vševědoucí a vše, co říkáte, dobře slyší. Jeho činy nelze předvídat.
4. Síla mocných se ztrácí; jsou zděšeni a zbraně jim padají z rukou, zatímco slabí, kteří bezmocně klesali, jsou obdařeni silou.
5. Vykrmení boháči musí tvrdě pracovat za denní příděl. Avšak ti, kdo dříve trpěli hladem, mají nyní všeho dostatek. Žena, jež byla neplodná, už porodila sedmé dítě, ale ta, která jich měla mnoho, nebude mít více žádné.
6. Hospodin dopouští smrt a současně je i původcem života. Má moc usmrtit, ale také přivádět mrtvé zpět k životu.
7. Hospodin někoho obdaří bohatstvím, jiného ponechá v chudobě. To on jedny ponižuje, zatímco jiné vyvyšuje.
8. Zbídačené ubožáky pozvedá z prachu a špíny, uvádí je do šlechtického stavu a činí z nich dědice trůnu slávy. To on jedny ponižuje, zatímco jiné vyvyšuje. Vždyť celá země - se vším, co je na ní - náleží Hospodinu. To on je ten, kdo od základu stvořil celý svět.
9. Bedlivě ochraňuje kroky všech, kdo mu zůstávají věrni, avšak zločinci a svévolníci do posledního v temnotě zahynou. Není to vlastní síla člověka, která pomáhá přežít a vítězit.
10. Ti, kdo se staví proti Hospodinu, budou zděšeni; jakmile on promluví, strachem zmlknou. Celá země stojí před Hospodinem. Veškerou moc a slávu potom Hospodin předá svému králi, kterého si vyvolil."
11. Když Elkána s Chanou předali výchovu svého syna do rukou kněze Élího, vrátili se spolu zpět domů a do Rámy.
12. Ačkoliv vlastní synové Élího byli potomky kněze, neměli k Bohu žádnou úctu a nerespektovali jeho nařízení.
13. 13-14 Kdykoliv přišel někdo z Izraelců do svatyně, aby předložil Hospodinu svou oběť, poslali k němu svého služebníka, který do vařícího kotle s masem vrazil velkou trojzubou vidlici, a cokoliv na ni napíchl, odnesl pro kněze. Takto se chovali ke všem, kteří do Šíla přicházeli obětovat.
14. ***
15. Někdy svého služebníka posílali dokonce dříve, než byl na oltáři spálen tuk z čerstvě obětovaného zvířete. Služebník poručil obětujícímu: "Dej mi ze své oběti kus masa, ať mohu knězi připravit pečeni. Nechce od tebe maso vařené, ale syrové."
16. Když někdo takový požadavek odmítl s námitkou, že nejprve je nezbytné spálit tuk a teprve potom je možné vzít si něco z masa, kněžský služebník vyhrožoval: "Chci to maso syrové a chci je teď hned! Nedáš-li mi ho sám a dobrovolně, nebudu se tě ptát a vezmu si ho násilím!"
17. Nepravosti a provinění, kterých se takto Élího synové a jejich služebníci dopouštěli, byly vzhledem k jejich postavení a zodpovědnosti v Hospodinových očích zvlášť odsouzeníhodné. Svým chováním způsobili, že i prostý lid si přestal obětí vážit.
18. Zato Samuel, přestože byl ještě velmi mladý, ve svatyni pomáhal, jak jen mohl. Élímu prokazoval pokoru a úctu.
19. Při službě si vždy oblékal lněný šat připomínající kněžské roucho. Tento šat mu rok co rok přinášela jeho matka Chana, když přicházela se svým mužem, aby spolu přinesli pravidelnou oběť.
20. Kdykoliv přišli, kněz Élí Elkánovi i Chaně požehnal a řekl: "Kéž vám dá Hospodin další potomky, aby vám nahradil Samuela, kterého jste si vyprosili pro jeho službu."
21. Když se potom ti dva vrátili domů, Hospodin jim v průběhu několika dalších let dopřál tři syny a dvě dcery. Samuel však zůstal u Kněze Élího a v Hospodinově péči zdárně vyrůstal a sílil.
22. Čas plynul a Élí zestárl. Po celá léta dobře věděl, jakých přestupků a ničemností se jeho synové dopouštějí vůči všem Izraelcům, ale nikdy je náležitě nenapomenul. Doslechl se i o tom, že dokonce svedli ženy, které konaly službu u vchodu do svatyně, a spali s nimi. Teprve když zestárl, zavolal si je a
23. řekl jim: "Přicházejí za mnou lidé a neustále si na vás stěžují. Proč děláte takové věci?
24. Tak by to dál nešlo, moji synové. Dostávám zprávy, že svým špatným příkladem vedete lid k zločinům a nepravostem.
25. Proviní-li se člověk proti někomu jinému, může je rozsoudit soudce. Avšak proviní-li se někdo proti samotnému Hospodinu, kdo se za něj přimluví?" Élího synové však už byli natolik zkažení a prostoupení nepravostmi, že jim otcova slova šla jedním uchem dovnitř a bez jakéhokoliv účinku druhým uchem ven. Proto se Hospodin rozhodl, že na jejich hlavu nechá dopadnout důsledky jejich činů.
26. Samuel zatím dál zdárně prospíval a brzy se stal oblíbeným nejen u Hospodina, ale i u lidí.
27. Podle Hospodinova rozhodnutí jednoho dne navštívil Élího Boží prorok a oznámil mu: "Vzpomeň si na dobu, kdy Izraelci byli otroky v Egyptě.
28. Nevyvolil jsem si snad tenkrát mezi všemi izraelskými kmeny tvého předka Árona a celý jeho rod, aby dědičně zastávali kněžský úřad? Svěřil jsem jim právo přinášet na mém oltáři zápalné oběti, pálit kadidlo a nosit kněžské roucho. Celý Izrael chodil se svými oběťmi pouze k příslušníkům vašeho rodu a z každé z nich jste vždy dostali bohatý podíl.
29. Proč tedy nyní mé oběti znevažujete a ve své chamtivosti si přivlastňujete i dary, které jsem určil pouze pro oběť ve svatyni? Prokazoval jsi svým synům větší úctu než mně a nechal jsi je stejně jako sebe ztloustnout z nejlepších obětních darů mého izraelského lidu.
30. Proto nyní dobře poslouchej, co ti já Hospodin, Bůh Izraele, říkám. Přestože jsem prohlásil, že tvůj rod z kmene Lévi bude trvale zastávat kněžský úřad, nyní jsem nucen své rozhodnutí změnit. Upevním a posílím postavení těch, kteří ke mně mají úctu. Avšak těmi, kdo mnou otevřeně pohrdají a neberou mé rady na vědomí, pohrdnu i já a po zásluze je potrestám.
31. Proto tvůj rod zbavím kněžského úřadu a jeho potomci se nedožijí vysokého věku.
32. Okolním kmenům v celém Izraeli se bude dařit, ale tvůj rod bude provázet utrpení a nouze a postupně se bude zmenšovat.
33. Ti, kteří nebudou zapuzeni od služby ve svatyni, se pro tebe stanou zdrojem pláče. Hořké slzy oslepí tvé oči. V nejlepších letech budou umírat muži ze tvého rodu.
34. Na důkaz toho, že se skutečně vyplní všechno, co říkám, zemřou oba tvoji synové Pinchas a Chofní ve stejný den.
35. Potom si vyvolím nového kněze, který bude věrně konat vše tak, jak jsem si to vždy přál. Požehnám jeho rodině a jeho potomci budou kněžími všech mých vyvolených králů.
36. Každý z tvého rodu, kdo zůstane na živu, pak za ním bude chodit žebrat o kousek chleba a peníze na živobytí a bude ho prosit o dovolení sloužit opět ve svatyni, aby se alespoň trochu najedl."

1 Samuelova 3:1-21
1. V době, kdy Samuel jako chlapec sloužil pod dohledem Élího v Hospodinově svatyni, dostávali lidé poselství nebo vidění od Hospodina jen velmi zřídka.
2. 2-4 Avšak jedné noci, když už věkem téměř osleplý Élí ležel ve své posteli a Samuel spal v Hospodinově svatyni, kde byla uložena truhla s deskami zákona, zavolal Hospodin Samuela jeho jménem.
3. ***
4. ***
5. Samuel se probudil a odpověděl: "Ano, už jdu!" Vyskočil z postele, přiběhl k Élímu a zeptal se: "Už jsem tady, potřeboval jsi něco?" K jeho překvapení mu však Élí odpověděl: "Vždyť já jsem tě vůbec nevolal, jdi si klidně lehnout a spi." Samuel tedy Élího poslechl a vrátil se na své lůžko.
6. Po chvíli se však Hospodin ozval znovu a opět zavolal Samuelovo jméno. Samuel tedy zase vstal, přišel k Élímu a řekl: "Volal jsi mne, tak jsem tady." Élí však stejně jako poprvé Samuelovi odvětil: "Já jsem tě nevolal. Vrať se do postele a klidně spi."
7. Protože Hospodin ještě nikdy předtím se Samuelem nehovořil, nepoznal Samuel jeho volání.
8. Proto i potřetí, když Hospodin znovu zavolal Samuelovo jméno, se celá situace opakovala. Samuel opět vstal, přiběhl k Élímu a řekl: "Tentokrát jsi mne už určitě volal. Tady jsem, co potřebuješ?" Élímu bylo zpočátku chlapcovo chování divné, ale po chvíli pochopil, že hlas, který Samuela už třikrát volal, jistě byl od Hospodina.
9. Proto mu řekl: "Jdi si nyní opět lehnout, a jestliže ten hlas znovu uslyšíš, odpověz na jeho volání těmito slovy: Promluv, Hospodine, tvůj služebník tě poslouchá." I tentokrát tedy Samuel Élího poslechl a šel si znovu lehnout.
10. Netrvalo dlouho a chlapce opět probudil hlas: "Samueli, Samueli!" Jakmile to Samuel uslyšel, neváhal a podle Élího rady odpověděl: "Promluv, Hospodine, tvůj služebník tě poslouchá."
11. Nato Hospodin skutečně promluvil a oznámil Samuelovi: "Již brzy udělám něco tak strašného a neobvyklého, že žádný z Izraelců, který o tom uslyší, na to jen tak nezapomene.
12. Od prvního do posledního uskutečním všechno, co jsem Élímu a jeho rodu oznámil.
13. S konečnou platností nechám na jejich rod dopadnout důsledky všech jejich nepravostí, před kterými jsem Élího včas předem varoval. Ačkoliv jeho synové mnou otevřeně pohrdali a páchali ničemnosti, nikdy proti nim nezakročil.
14. Proto jsem Élímu přísahal, že jeho rodu už nikdy neodpustím jejich hanebné jednání a za žádnou oběť ho nezbavím odpovědnosti."
15. Když Hospodin domluvil, zůstal Samuel na svém lůžku až do rána. A jelikož se obával říci Élímu, co se v noci dozvěděl, za úsvitu vstal, jako kdyby se nic nestalo, a otevřel dveře Hospodinovy svatyně k ranní bohoslužbě.
16. 16-17 Élí si však Samuela zavolal a otázal se ho: "O čem s tebou dnes v noci Hospodin rozmlouval? Pravdivě mi řekni všechno, co ti oznámil, a nic přede mnou nezamlčuj! A pamatuj! Jestli si cokoliv z toho, co ti Hospodin řekl, necháš pro sebe, ať s tebou naloží, jak sám nejlépe uzná za vhodné!"
17. ***
18. Samuel tedy Élímu oznámil všechno, co se od Hospodina dozvěděl, a nic před ním nezatajil. Když to Élí vyslechl, odevzdaně řekl: "On je Hospodin, a proto nechť udělá vše, co považuje za dobré."
19. Po celou dobu, kdy Samuel rostl a dospíval, stál Hospodin při něm a způsobil, že každé jeho slovo bylo moudré.
20. Brzy proto nebylo mezi Izraelci od Danu až do Beer-šeby nikoho, kdo by nepoznal, že Samuel je skutečným prorokem samotného Hospodina.
21. Hospodin se mu totiž prostřednictvím svých poselství i nadále zjevoval v Šílu a oznamoval mu svou vůli.

Žalmy 53:1-6
1. (Pamětní Davidův žalm pro zpěváka, který vede slavnost)
2. Jen blázen si může myslet: Nad námi není Bůh. Jen zmatek mají v hlavě a hříchy rozšiřují. kde najdu jednoho rozumného?
3. Bůh z nebe se na nás dívá, hledá a vyhlíží, zda rozum vede nás k Bohu blíže.
4. Však odpadli od něj všichni, ztratili správný směr, dobro, to nešíří vůbec nikdo.
5. Vy myslíte, že vám projdou útoky na můj lid, je pro vás kořistí, bezbožníci.
6. Však brzy hrůza přijde, jakou jsi nepoznal, smrt na tě dopadne bez milosti, pak rozmetám tě jak kosti do čtyřech světa stran, hanba jen zbude ti, zavržení.

Přísloví 15:8-11
8. Hospodin nenávidí oběť svévolníka, kdežto modlitbu upřímného přijímá s potěšením.
9. Cesta bezbožných se Hospodinu hnusí, miluje však toho, kdo miluje spravedlnost.
10. Trest stihne každého, kdo opustí správnou cestu, kdo nepřijímá výtku, zahyne.
11. Smrt i zkázu má Hospodin pod dohledem, oč více mu záleží na srdcích lidí.

Lukáš 20:27-47
27. Pak přišli k Ježíšovi saducejové. Ti chtěli být moderní, a tak popírali i vzkříšení z mrtvých a věčný život. Předložili mu vymyšlený problém:
28. "Mistře, Mojžíš napsal ve svém zákoně: Zemře-li ženatý muž bezdětný, jeho bratr je povinen oženit se s vdovou.
29. Představ si rodinu, kde bylo sedm bratrů. Nejstarší se oženil a zemřel, aniž by zanechal potomka.
30. 30-31 S vdovou se oženil druhý bratr, ale také zemřel bez dětí. Tak tomu bylo i s třetím a dalšími, až se s tou ženou oženilo postupně všech sedm a všichni zůstali bezdětní.
31. ***
32. Nakonec zemřela i ona.
33. Komu bude při vzkříšení náležet, když měla sedm manželů?"
34. 34-36 Ježíš odpověděl: "Manželství a rodina jsou záležitostí pozemského života. Avšak pro ty, které Bůh vzkřísí a přijme do věčného života, ztratí manželství svůj pozemský smysl. Budou všichni tvořit Boží rodinu, podobně jako jeho andělé.
35. ***
36. ***
37. A že bude vzkříšení z mrtvých, to poznal již Mojžíš, na kterého se tak rádi odvoláváte. Když k němu Bůh mluvil z hořícího keře, představil se mu jako Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův. Ti přece dávno před tím zemřeli.
38. A tak Bůh není Bohem mrtvých, ale živých; on nabízí život všem, kdo mu uvěří."
39. Několik učitelů zákona řeklo: "Mistře, to jsi jim dobře odpověděl."
40. Pak se už nikdo neodvážil na něco se ho zeptat.
41. Položil jim tedy otázku: "Jak to, že někteří z vás nazýváte Mesiáše synem Davidovým?
42. Vždyť sám David o něm píše v knize Žalmů: ‚Bůh říká mému Pánu: Seď po mé pravici a vládni se mnou,
43. dokud ti neodevzdám moc nade všemi lidmi.'
44. Jak by tedy mohl být Mesiáš Davidovým potomkem, když ten ho nazývá svým Pánem?"
45. Učedníkům pak řekl přede všemi lidmi:
46. "Varujte se takových znalců zákona, kteří se rádi ukazují v honosných talárech a čekají, že je lidé budou na ulici uctivě zdravit. Při bohoslužbách sedají v předních řadách a vyhrazují si čestná místa na hostinách. Dlouze se modlí, aby udělali dobrý dojem. Ve skutečnosti jsou to pokrytci, kteří se nestydí vyjídat domácnosti vdov. Ti budou jednou zvlášť přísně potrestáni."