A A A A A
Bible za jeden rok
Duben 3

5 Mojžíšova 29:1-29
1. Toto jsou slova smlouvy, kterou Mojžíš na Boží příkaz uzavřel s Izraelci v moábské poušti, jako doplnění smlouvy, kterou uzavřeli na Chorébu.
2. Mojžíš svolal všechny Izraelce a řekl jim: Viděli jste všechno, co Hospodin udělal egyptskému faraónovi, jeho služebníkům a celé jeho zemi.
3. Na vlastní oči jste viděli jejich velké utrpení, zázračná znamení a velké divy.
4. Ale až dosud vám Hospodin neumožnil, abyste prohlédli a všem těmto událostem porozuměli.
5. Během těch čtyřiceti let, kdy vás vodil pouští, se vám neroztrhaly šaty ani obuv.
6. Nejedli jste chleba a nepili jste víno ani jiný opojný nápoj, abyste pochopili, že jedině Hospodin, je váš Bůh.
7. Když jste došli na toto místo, vytáhli proti nám do boje chešbónský král Síchon a bášanský král Óg, ale my jsme je porazili.
8. Obsadili jsme jejich zemi a dali jsme ji jako dědictví Rúbenovcům, Gádovcům a polovině kmene Manasesovců.
9. Proto respektujte ujednání této smlouvy, aby se vám zdařilo všechno, do čeho se pustíte.
10. Dnes zde všichni stojíte v přítomnosti Hospodina, vašeho Boha. Jsou zde vaši velitelé a náčelníci, vaši vážení muži a správcové, všichni muži Izraele,
11. spolu se svými dětmi a ženami. Stojí zde i cizinci, kteří žijí ve vašich táborech, sekají pro vás dříví a nosí pro vás vodu.
12. Stojíte zde, abyste uzavřeli smlouvu s Hospodinem, vaším Bohem. Smlouvu, kterou vás dnes váš Bůh zapřísáhne.
13. Touto smlouvou vás Bůh přijímá za svůj národ a stává se vaším Bohem, jak to odedávna slíbil vám i vašim předkům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.
14. 14-15 Uzavírám tuto závaznou smlouvu nejen s vámi, kteří zde dnes stojíte v přítomnosti Hospodina, vašeho Boha, ale také s těmi, kteří zde dnes nejsou.
15. ***
16. Vy sami dobře víte, jak jsme žili v Egyptě a jak jsme cestou sem procházeli různými zeměmi.
17. Sami jste viděli odporné napodobeniny falešných bohů ze dřeva a kamene, ze stříbra a ze zlata.
18. Ujistěte se, že mezi vámi dnes není ani jeden muž či žena, rod nebo kmen, kteří by se odvrátili od Hospodina, našeho Boha, a uctívali bohy cizích národů; ujistěte se, že mezi vámi není nikdo, kdo by se stal kořenem zla nesoucím hořké a jedovaté plody.
19. Může se stát, že někdo¬ uslyší slova této přísahy a pomyslí si: „Nic se mi nestane, i když si dál budu žít jen po svém. Vždyť stejný osud může potkat pustinu i úrodnou zemi.“
20. Takovéhu člověku však Hospodin nikdy neodpustí a nelítostně se na něj rozhněvá. Dopadnou na něj všechny kletby zapsané v této knize a Hospodin ho nechá zahynout a navždy upadnout v zapomnění.
21. Hospodin jej odtrhne od všech kmenů Izraele podle všech varování zapsaných v knize tohoto zákona.
22. Děti, které přijdou po vás, a cizinci, kteří sem přijdou ze vzdálených zemí, uvidí neštěstí, které potkalo tuto zemi, a nemoci, které na ni seslal Bůh.
23. Celá země bude jen spálenou pustinou páchnoucí solí a sírou, neobdělanou a neplodnou pouští. Země bude mrtvá jako Sodoma a Gomora, Adma a Sebójím, které Bůh zničil ve svém nelítostném hněvu.
24. Všechny národy se budou ptát: „Proč to Bůh udělal? Proč tuto zemi tak nemilosrdně potrestal svým planoucím hněvem?“
25. Odpověď bude znít: „Stalo se to proto, že porušili smlouvu s Hospodinem, Bohem svých předků, kterou s nimi uzavřel, když je vysvobodil z Egypta.
26. Namísto toho se začali klanět a sloužit cizím bohům, které dříve neznali a neměli nic společného s Hospodinem.
27. Proto se Hospodin rozhněval na tuto zemi a seslal na ni všechny kletby zapsané v této knize.
28. Ve velkém hněvu a rozlícení je Hospodin vyhnal z jejich země a nechal je odvléci je do jiné země, kde jsou dodnes.“
29. Bůh má svá tajemství, ale mnohé věci nám zjevil, abychom se my i naše děti navěky řídili slovy tohoto zákona.

5 Mojžíšova 30:1-20
1. Když vás potkají všechna požehnání i všechny kletby, se kterými jsem vás seznámil, a když si je vezmete k srdci, ať budete kdekoliv,
2. když se vy sami i vaše děti obrátíte k Hospodinu, svému Bohu, a budete ho poslouchat z celého srdce a z celé mysli podle všech nařízení, která vám dnes dávám,
3. potom Hospodin, váš Bůh, obnoví vaše bohatství, slituje se nad vámi a shromáždí vás zpět ze všech národů, mezi které vás rozptýlil.
4. I kdybyste byli ve vyhnanství v těch nejvzdálenějších končinách, Bůh vás přivede zpět.
5. Přivede vás do země, která patřila vašim předkům, a vy ji převezmete do svého vlastnictví. Hospodin rozmnoží vaše bohatství a budete početnější než vaši předkové.
6. Hospodin, váš Bůh, zasáhne vaše srdce a srdce vašich potomků, abyste ho milovali z hloubi svého nitra a celou svou bytostí a zůstali naživu.
7. Všechna prokletí naopak Hospodin, váš Bůh, uvrhne na vaše nepřátele, kteří vás nenávidí a pronásledují.
8. Znovu pak budete poslouchat Hospodina a dodržovat jeho přikázání, která vám dnes předávám.
9. Díky Hospodinu se veškeré vaše dílo zdaří a budete mít mnoho potomků. Hospodin rozmnoží vaše stáda a dopřeje vám hojnost úrody. Hospodin ve vás znovu nalezne zalíbení a dopřeje vám blahobyt, stejně jako když se radoval s vašimi předky.
10. Tak tomu bude pokud ho budete poslouchat a budete dodržovat všechna jeho nařízení a přikázání, která jsou zapsána v knize zákona, a pokud se obrátíte k Hospodinu celým svým srdcem a myslí.
11. To, co vám dnes přikazuji, není příliš obtížné a nepřesahuje to vaše možnosti.
12. Mé příkazy nejsou vzdálené jako nebe, abyste se museli ptát: „Kdo vystoupí na nebesa, snese pro nás nařízení a oznámí nám je, abychom je mohli dodržovat?“
13. Nejsou ani za mořem, a tak se nemusíte ptát: „Kdo přepluje moře, přinese nám nařízení a oznámí nám je, abychom je mohli dodržovat?“
14. Ne, každé slovo je vám nablízku: máte ho na jazyku i ve svém srdci, abyste je mohli uposlechnout.
15. Podívejte, dnes jsem vám předložil život a prosperitu, smrt a zkázu.
16. A dnes vám také přikazuji, abyste milovali Hospodina, svého Boha, abyste šli jeho cestou a dodržovali jeho přikázání, nařízení a zákony. Pokud to uděláte, budete žít, váš národ bude vzkvétat a Hospodin, váš Bůh, se postará, aby se vám v zemi, kterou přicházíte obsadit, dobře dařilo.
17. Jestliže se však vaše srdce odvrátí a vzepřete se, pokud se necháte svést a budete uctívat cizí falešné bohy a budete se jim klanět,
18. již dnes před vámi prohlašuji, že budete zničeni a v zemi, kam dnes přicházíte přes řeku Jordán, zůstanete jen na krátko.
19. Ať dosvědčí nebe i země, že jsem vám dnes představil život i smrt, požehnání i prokletí. Zvolte si však život, abyste vy i vaše děti mohli žít
20. a milovat Hospodina, svého Boha, abyste ho mohli poslouchat a přimknout se k němu. Protože jedině Hospodin pro vás znamená život a může vám dopřát mnoho let života v zemi, kterou v přísaze slíbil vašim předkům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi.

Žalmy 40:1-5
1. (Davidova píseň pro sólový zpěv)
2. S touhou a nadějí jsem čekal na Boha a on se sklonil, volání mé slyšel.
3. Jak z jámy plné bahna vytáhl mne ven, na pevnou zemi postavil, mé kroky jsou zas jisté.
4. Do úst mi vložil novou vděčnou píseň, chválím ho nahlas, ať to všichni vědí. Někdo to slyší, poleká se Boha, jiný v něm začne hledat naději.
5. Kdo doufá v Boha, vyvolil si šťastně, už nebojí se mocných, nevěští si osud.

Přísloví 13:9-10
9. Světlo spravedlivých jasně svítí, zatímco lampa bezbožných uhasíná.
10. Pýcha vyvolává jen spory, ale ti, kdo přijmou radu, ukazují svou moudrost.

Lukáš 7:1-30
1. Když Ježíš skončil kázání k lidem, šel do Kafarnaum.
2. Tam žil jeden římský důstojník, který vlastnil otroka. Velice si ho cenil, a proto těžce nesl, když otrok smrtelně onemocněl.
3. Důstojník se doslechl o Ježíšovi a poslal k němu židovské starší s prosbou, aby přišel a otroka zachránil.
4. Ti se vydali za Ježíšem a naléhali: "Ten muž si zaslouží tvou pomoc.
5. Má rád náš národ a dokonce nám dal postavit synagogu."
6. Ježíš s nimi šel. Když už byli nedaleko jeho domu, poslal k němu důstojník své přátele se vzkazem: "Pane, neobtěžuj se tolik, nezasloužím si, abys mne poctil svou návštěvou.
7. Jako pohan jsem se ani neodvážil jít za tebou osobně. Stačí, když řekneš slovo, a můj otrok se určitě uzdraví.
8. Vždyť i já musím splnit rozkaz svých nadřízených a moji podřízení se musí zase podrobit mým povelům. Řeknu-li vojákovi: ‚Jdi!' tak jde, a řeknu-li druhému: ‚Přijď!' tak přijde. Poručím-li svému otrokovi: ‚Udělej toto!' tedy to udělá."
9. Ježíš byl těmi slovy velmi udiven a řekl svým průvodcům: "S tak velkou vírou jsem se nesetkal u žádného Žida."
10. Když se poslové vrátili do domu římského důstojníka, byl již otrok zdráv.
11. Brzy nato se Ježíš odebral do města Naim. Jeho žáci a mnozí další lidé ho doprovázeli.
12. V blízkosti městské brány potkali pohřební průvod. Jedna vdova pochovávala svého jediného syna. K pohřbu se sešlo hodně lidí.
13. Když Ježíš spatřil tu vdovu, bylo mu jí velice líto a řekl: "Neplač!"
14. Pak přistoupil blíže, dotkl se már a zastavil průvod."Mládenče, vstaň!" zvolal.
15. Tu se mrtvý posadil a promluvil. Tak Ježíš vrátil matce syna.
16. Počáteční zděšení okolostojících vystřídala radost a začali chválit Boha: "Velký prorok přišel mezi nás! Bůh navštívil svůj lid."
17. Zpráva o této události se rozšířila po celém Judsku a okolí.
18. O tom všem vyprávěli učedníci Jana Křtitele svému učiteli.
19. Jan poslal dva z nich za Ježíšem, aby se zeptali: "Jsi Mesiáš, anebo máme čekat ještě někoho jiného!"
20. 20-21 Když přišli s tou otázkou, Ježíš právě uzdravoval nemocné, všelijak postižené, osvobozoval spoutané duševními nemocemi, mnohým slepým vracel zrak.
21. ***
22. Poslům odpověděl: "Jděte zpět k Janovi a řekněte mu, co jste viděli a slyšeli: slepí vidí, chromí chodí, hluší slyší, mrtví ožívají a těm, kteří nic nemají, nabízí Bůh podíl ve svém království.
23. Šťasten je každý, kdo mne neodmítne."
24. Když poslové odešli, začal Ježíš mluvit ke shromážděným lidem o Janu Křtiteli: "Když jste chodili za mužem, který strávil život v pustinách, koho jste očekávali? Rákos, který se otočí podle větru?
25. Nebo jste chtěli vidět člověka v přepychových šatech? Takoví jsou jen v palácích.
26. Chtěli jste slyšet proroka? Ano, poznali jste někoho ještě většího než proroka.
27. Jan je ten, o němž je napsáno: ‚Posílám svého posla před tebou, aby ti připravil cestu.'
28. Jan dostal nejvyšší úkol ze všech lidí: oznámit, že Kristus přichází! A přece i ten nejnepatrnější, kdo se dočkal a uvěřil, byl poctěn více než Jan.
29. Víte, že Janovi posluchači - a byli mezi nimi i lidé s všelijakou pověstí - přijali Jana jako Božího posla a dali se proto od něho pokřtít.
30. Farizejové a znalci zákona však Janův křest odmítli, protože nepochopili, že i oni potřebují Boží odpuštění."