A A A A A
Bible za jeden rok
Duben 20

Soudců 5:1-31
1. Debóra a Barák zazpívali toho dne píseň na počest slavného vítězství:
2. "Oslavujte Hospodina, že Izrael je opět svobodný. Jeho lid se dobrovolně shromáždil k boji a vůdcové Izraele se opět ujali vlády.
3. Slyšte nyní, králové, poslouchejte i vy, hodnostáři, neboť já budu zpívat pro Hospodina, chci hrát Bohu Izraele.
4. Tenkrát, když jsi nás, Hospodine, vedl ze Seíru, když jsi potom v našem čele vykročil z Edómského pole, země se třásla a z nebe padal déšť.
5. Ano, dokonce i neochvějné hory se třesou před Hospodinem, Bohem ze Sínaje, Bohem Izraele.
6. Avšak za dnů Anatova syna Šamgara a Jáel zpustly všechny hlavní cesty. Ti, kdo cestovali, museli chodit po křivolakých stezkách.
7. Rovněž izraelské vesnice chátraly a všude bylo pusto, dokud se však matkou Izraele nestala Debóra.
8. Vždy, když Izrael začal uctívat nové bohy, přišla na něj válečná pohroma. Ale nikdo ze čtyřiceti tisíc Izraelců nemohl pozvednout štít nebo kopí ke své obraně.
9. Mé srdce se raduje nad těmi, kdo vedou Izraele i nad těmi, kdo je následují. Chvalte Hospodina za jejich odvahu.
10. Naslouchejte, vy, kdo jezdíte na bílých oslicích a sedáváte na měkkých poduškách, i vy, kdo chodíte po cestách pěšky, přemýšlejte.
11. Jen naslouchejte hlasům pěvců u napajedel. Opěvují Hospodinovy spravedlivé činy a odvážné činy jeho bojovníků, pějí o tom, jak Hospodinův lid prošel vítězně branami.
12. Procitni, Debóro, a zapěj píseň! Vstaň i ty Baráku, synu Abínoamův a odveď své zajatce!
13. Hrstka Hospodinova lidu sestoupila z hory Tábor a porazila vznešené a mocné protivníky.
14. Shromáždili se odvážní bojovníci z Efrajimova a Benjamínova kmene, vůdcové z Makírova kmene a velitelé z kmene Zabulón.
15. Potom v čele s Debórou sestoupili za Barákem do doliny i předáci z kmene Isachar. Avšak Rúbenův kmen se boje nezúčastnil.
16. Proč jsi, Rúbene, zůstal sedět doma, v bezpečí za ohradou? To abys naslouchal hře na flétnu u stád? Neosvědčil jsi odvahu svého srdce.
17. Proč zůstal Gileádův kmen za Jordánem a proč zůstal Dan u svých lodí? A dokonce i Ašerův kmen ani prstem nepohnul a zůstal si doma na pobřeží.
18. Zato lidé z kmenů Zabulón a Neftalí se nebáli nasadit své životy na bitevním poli.
19. Z této bitvy v Taanaku při vodách megidských si kenaanští králové odnesli namísto válečné kořisti trpkou porážku.
20. Samy hvězdy tenkrát bojovaly z nebeských výšin se Síserou.
21. Byla to prastará řeka Kíšon, jež smetla krále, kteří se na Izraele smluvili. Nyní jdi směle kupředu, má duše.
22. Ano, bylo to strašné, když se s dusotem přiřítili na koních nepřátelé.
23. Hospodinův posel - anděl - toho dne proklel obyvatele Merózu, protože nepřišli na pomoc svým bratrům v Hospodinově boji proti nepřátelům.
24. Budiž oslavena Jáel, žena Kénijce Chebera, nechť je blahoslavena nad jiné ženy sídlící ve stanech.
25. Když ji velitel Sísera požádal o vodu, ona mu v poháru, z nějž pijí urození, podala mléko.
26. Potom však vzala do ruky těžké kladivo, do druhé stanový kolík a prorazila jím Síserovu hlavu.
27. Aniž vydal hlásku, klesl jí k nohám a mrtev padl na zem.
28. Mezitím Síserova matka z okna netrpělivě vyhlížela svého syna a divila se: "Proč jeho vůz tak dlouho nepřijíždí? Proč ještě není slyšet dusot jeho koní?"
29. Nejmoudřejší z jejích dvorních dam jí daly uklidňující odpověď a ona si ji v duchu opakovala:
30. "Ano, určitě se ještě dělí s ostatními o kořist. Každý hrdina jistě získá jednu nebo dvě zajatkyně a Sísera dostane jako kořist nádherné šaty a přiveze mi určitě pestré šátky na krk."
31. Hospodine, nechť všichni tvoji nepřátelé skončí jako Sísera. Ale ti, kdo tě milují, ať naopak září jasně jako vycházející slunce." Po těchto bouřlivých událostech zavládl v zemi na čtyřicet let mír.

Soudců 6:1-40
1. Protože se Izraelci opět dopouštěli činů, které z Hospodinova pohledu byly zlé, vydal je na sedm let do područí Midjánců.
2. Midjánci byli k Izraelcům neobyčejně krutí, a Izraelci proto před nimi utíkali do hor, kde si budovali úkryty v soutěskách, v jeskyních a na nepřístupných vrcholcích.
3. 3-4 Kdykoliv Izraelci zaseli, přitáhli Midjánci, Amalekité a jiné východní národy, utábořili se v jejich zemi a zničili veškerou úrodu až po cestu do Gázy. Navíc zabili i všechny ovce, dobytek a osly a nenechávali tak Izraelcům žádný zdroj obživy.
4. ***
5. Přehnali se vždy izraelským územím jako nenasytné kobylky. Bylo jich tolik, že je nebylo možno ani spočítat, a neodešli dříve, dokud všechno dokonale nezničili.
6. 6-7 Izraelci byli proti nim pokaždé zcela bezmocní, a proto ve svém utrpení začali volat o pomoc k Hospodinu.
7. ***
8. 8-9 Ten je vyslyšel a poslal k nim proroka s tímto poselstvím: "Hospodin, Bůh Izraele, praví:,Já jsem vás vyvedl z otroctví v Egyptě a vysvobodil jsem vás také ode všech vašich nepřátel. Vyhnal jsem je před vámi a jejich území jsem dal do vlastnictví vám.
9. ***
10. Také jsem ale řekl: Já jsem Hospodin, váš Bůh. Nebojte se bohů žádného z národů, v jejichž zemi sídlíte. Vy jste mne ale opět neuposlechli.'"
11. Jednoho dne přišel posel od Hospodina a posadil se v Ofře pod posvátným dubem, který náležel Joášovi Abíezerskému. Jeho syn Gedeón právě mlátil v lisu na víno pšenici, aby ji uchránil před Midjánci.
12. Hospodinův posel se Gedeónovi ukázal a oslovil jej: "Buď pozdraven, statečný bojovníku, Hospodin je s tebou!"
13. "Ale pane," odpověděl Gedeón, "je-li Hospodin s námi, proč nás potkávají taková neštěstí? Kdepak jsou všechny ty zázraky, o nichž nám vyprávěli naši otcové? Neříkali snad:,Což nás Hospodin nevyvedl z Egypta?' Ano, to bylo tenkrát, ale dnes už se o nás Hospodin nestará, zapomněl na nás, a proto nás nyní mohou Midjánci tak nelítostně ničit."
14. Vtom Hospodin ke Gedeónovi promluvil: "Jdi a vysvoboď Izrael z područí Midjánců. Já sám ti svěřuji tento úkol."
15. Gedeón ale namítl: "Dovol prosím, Panovníku, jak bych zrovna já mohl vysvobodit Izraele, když moje rodina je v celém Manasesově kmeni nejslabší a já sám jsem v té rodině ten nejnepatrnější."
16. Hospodin mu odpověděl: "Já budu stát po tvém boku a ty bez problémů přemůžeš všechny Midjánce."
17. Gedeón Hospodina požádal: "Je-li vše tak, jak říkáš, dej mi prosím nějaké znamení, ať se přesvědčím, jestli se mnou opravdu mluví sám Hospodin.
18. Posečkej prosím chvíli, rád bych ti přinesl obětní dar." "Počkám zde, dokud se nevrátíš," odpověděl Hospodin.
19. Gedeón tedy pospíchal domů a narychlo připravil kůzle a nekvašené chleby asi z 36 litrů mouky. Potom vložil maso do košíku, nalil vývar do hrnce a přinesl je Hospodinovu poslu pod posvátný strom.
20. Nato Boží posel Gedeónovi přikázal: "Polož maso a nekvašené chleby na tamto skalisko a vývar vylej na ně." Gedeón vykonal vše, co mu posel poručil.
21. Vtom se Hospodinův posel dotkl masa a chlebů koncem hole, kterou držel v ruce a sotva to udělal, vyšlehl ze skály oheň a pohltil je. V tu chvíli ale zmizel i Hospodinův posel.
22. Když si Gedeón náhle uvědomil, že skutečně hovořil s Hospodinovým poslem, zděšeně zvolal: "Všemocný Hospodine, viděl jsem tvého posla tváří v tvář. Teď je se mnou konec!"
23. Hospodin však Gedeóna uklidnil: "Ničeho se neboj, upokoj se, nezemřeš."
24. Po této události Gedeón na tom místě vystavěl oltář a nazval jej: "Hospodin je pokoj." Oltář stojí v abíezerské Ofíře až dodnes.
25. Ještě té noci Hospodin promluvil ke Gedeónovi znovu a poručil mu: "Vezmi druhého - sedmiletého býčka, který patří tvému otci, zboř otcův oltář zasvěcený Baalovi a skácej Ašteřin posvátný kůl, který stojí vedle něj.
26. Potom na stejném návrší řádně postavíš oltář Hospodinu, svému Bohu a na dříví ze skáceného posvátného kůlu obětuješ býčka jako zápalnou oběť."
27. Gedeón si tedy zavolal na pomoc deset svých služebníků a vykonal vše tak, jak mu Hospodin nařídil. Protože se ale bál reakce své rodiny a obyvatel města, vše udělal tajně pod rouškou noci.
28. Časně zrána, když se obyvatelé města probudili, spatřili, že někdo rozbořil Baalův oltář, skácel posvátný sloup a na nově zbudovaném oltáři obětoval býčka.
29. Jeden druhého se hned vyptávali: "Kdo jen tohle mohl udělat?" Dali se tedy do pátrání a brzy zjistili, že viníkem je Jóašův syn Gedeón.
30. Ihned se vypravili k Jóašovi a vyzvali ho: "Vydej nám okamžitě svého syna. Za to, co provedl, musí zemřít. Rozbořil Baalův oltář a skácel posvátný kůl, který stál u něho."
31. Jóaš ale rozvášněnému davu odpověděl: "Jakže? Vy chcete bránit Baala? Cožpak Baal potřebuje vaši pomoc? Vy sami byste měli zemřít za to, že chcete Baala bránit. Je-li Baal opravdu bohem, postará se o sebe sám a jistě si to vyřídí s tím, kdo mu rozbořil oltář."
32. Proto toho dne dali lidé Gedeónovi nové jméno "Jerubaal", což znamená "ať se Baal brání sám", neboť jim jeho otec řekl: "Jemu přece rozbil oltář a ne vám."
33. Mezitím se všichni Midjánci spolu s králem Amálekem a ostatními východními kmeny spojili, přebrodili se přes řeku Jordán a utábořili se v dolině Jizreelu.
34. Gedeón vedený Hospodinovým duchem zatroubil na polnici, aby tak k sobě svolal bojovníky z Abíezerova kmene.
35. Rozeslal také posly ke kmenům Manasese, Ašera, Zabulóna a Neftalího a vyzval jejich muže, aby se s ním spojili v boji, který povede. Všechny oslovené kmeny mu vyšly vstříc.
36. Gedeón - s určitou pochybností o pravosti svého poslání - řekl Hospodinu: "Mám-li skutečně vysvobodit Izrael, jak jsi mi slíbil, dej mi prosím znamení.
37. Dnes v noci rozprostřu na mlatu ovčí rouno. Když bude ráno rosa jen na rouně a zem okolo bude suchá, pak poznám, že jsi určitě se mnou a pomůžeš mi."
38. Na druhý den, když Gedeón časně zrána vstal, zjistil, že vše se stalo tak, jak řekl. Vzal rouno a vyždímal z něj dokonce plnou misku vody, ačkoliv zem okolo byla úplně suchá.
39. Gedeón ale opět promluvil k Bohu: "Nehněvej se na mne, Pane, ale rád bych požádal ještě o jedno znamení. Nechť je zítra naopak suché jenom rouno a na zemi všude okolo ať je rosa."
40. Hospodin tedy opět učinil, oč jej Gedeón požádal, a na další den bylo rouno úplně suché, přestože všude okolo byla na zemi rosa.

Žalmy 49:1-9
1. (Píseň pro vedoucího zpěvu Kórachovců)
2. Slyšte to, všichni vy lidé, kdo kolem bydlíte po celém světě,
3. vy chudí prostého rodu, vy také, dědici velikých jmění.
4. Vyložím vám, co je moudré, srdce mé přináší skutečnou pravdu.
5. Naladím kytaru, zpívám písně, jež učí vás základy věcí.
6. Proč bych se obával zloby, která tu na světě ze všech stran číhá?
7. Jistotu falešnou hledá, kdo ve svém majetku naději vidí.
8. Vykoupit z otroctví bratra neumíš — sám sebe Bohu jak splatíš?
9. Života cena je velká, nedoufej, že jsi už našetřil dosti,

Přísloví 14:20-21
20. Chudému se vyhýbá i jeho soused, zatímco bohatý má mnoho přátel.
21. Kdo pohrdá svým bližním, dopouští se hříchu, ale šťastný je ten, kdo má soucit s utlačovaným.

Lukáš 15:1-10
1. Za Ježíšem přicházeli výběrčí daní a jiní lidé se stejně špatnou pověstí, aby si ho poslechli.
2. Farizejové a učitelé zákona se nad tím pohoršovali a říkali: "S takovou sebrankou se přátelí a sedá s nimi za jedním stolem!"
3. Ježíš na to odpověděl podobenstvím:
4. "Kdyby někdo z vás měl sto ovcí a jedna z nich by se mu zaběhla, nepokusil by se ji nalézt? Těch devadesát devět ponechá na pastvě a půjde za tou ztracenou tak dlouho, dokud ji nenalezne.
5. Když ji najde, vezme ji na ramena
6. a s radostí ji ponese domů. Svolá své přátele a sousedy a vybídne je: ‚Radujte se se mnou, našel jsem svou ztracenou ovečku.'
7. Říkám vám, že v nebi je daleko větší radost nad jedním ztraceným člověkem, který lituje svých hříchů, než nad devadesáti devíti takovými, kteří si myslí, že pokání nepotřebují.
8. Nebo si představte ženu, která má deset stříbrných mincí a jedna se jí doma někam zakutálí. Nerozsvítí světlo, nevymete kouty a nebude hledat tak dlouho, až peníz najde?
9. Určitě pak svolá přítelkyně a sousedky a řekne jim: ‚Radujte se se mnou, našla jsem svůj ztracený peníz.'
10. Říkám vám: Zrovna takovou radost mají v nebi andělé nad jedním ztraceným člověkem, který lituje svých hříchů."