A A A A A
Bible za jeden rok
Duben 1

5 Mojžíšova 25:1-19
1. Všechny závažné spory rešte vždy soudní cestou, aby o osvobození nevinného a odsouzení viníka rozhodoval odpovedný soudce.
2. Pokud si viník zaslouží telesný trest, nechá ho soudce za své prítomnosti položit a vysázet mu tolik ran bicem, kolik si za svuj zlocin zaslouží.
3. Nesmí však udelit vyšší trest než ctyricet ran, aby odsouzeného neponížil v ocích všech ostatních.
4. Když necháte dobytek, aby svými kopyty mlátil obilí, nedávejte mu náhubek.
5. Budou-li dva bratri spravovat spolecné vlastnictví a jeden z nich zemre, aniž by po sobe zanechal syna, jeho pozustalá manželka se nesmí vdát za jiného muže, který nepatrí do rodiny. V takém prípade se s ní ožení bratr zesnulého, který má jako švagr povinnost prevzít péci o pozustalé.
6. První syn, kterého spolecne zplodí, ponese jméno zemrelého bratra, aby jeho rod nezanikl.
7. Pokud žena uvidí, že její švagr se s ní odmítá oženit, at se vypraví k váženým predstavitelum mesta a prohlásí: „Muj švagr se odmítá postarat o zachování rodu svého bratra v Izraeli a nechce plnit svou švagrovskou povinnost, kterou vuci mne má.“
8. 8-9 Odpovední zástupci mesta pak tohoto muže predvolají a promluví s ním o jeho postoji. Pokud bude trvat na to, že si svou švagrovou nevezme, potom at k nemu manželka jeho zesnulého bratra pristoupí a za prítomnosti vážených predstavitelu mesta zuje svému švagrovi jednu botu, plivne mu do tváre a rekne: „Tak se jedná s mužem, který nechce zachovat rod svého bratra.“
9. ***
10. Rodová linie pozustalého pak ponese hanebnou prezdívku „rodina vyzutého“.
11. 11-12 Když se mezi dvema muži strhne rvacka a manželka jedno z nich se bude svému manželovi snažit pomoci tím, že popadne druhého muže za genitálie, bez milosti jí useknete ruku.
12. ***
13. 13-15 Kdykoliv budete vážit nebo merit, nepodvádejte a používejte pro všechny stejne poctivá závaží a meridla. Jen tak vás Hospodin ponechá dlouhá léta sídlit v zemi, kterou vám venoval.
14. ***
15. ***
16. Buh nenávidí každou nepoctivost a všechny, do prekrucují merítka spravedlnosti.
17. Nezapomente na to, jak s vámi jednali Amálekovci v dobe, kdy jste putovali z Egypta.
18. Když jste byli témer na pokraji svých sil, cestou vás zezadu napadli a pobili všechny, kdo zaostávali za ostatními. Je to národ naprostých bezbožníku.
19. Až vám tedy Hospodin, váš Buh, pomuže premoci všechny neprátele v zemi, kterou vám dal, abyste ji natrvalo obsadili a osídlili, nezapomente beze zbytku sprovodit ze sveta celý národ Amálekovcu.

5 Mojžíšova 26:1-19
1. 1-3 Jakmile obsadíte a osídlíte zemi, kterou vám Hospodin, váš Buh, trvale sveril do vlastnictví, naplnte koš plody z první úrody všeho, co jste v nové vlasti od Hospodina vypestovali. Potom se vydejte na místo, které urcí Hospodin a posvetí je svou prítomností. Tam predstupte pred kneze, který v té dobe bude zastávat svuj úrad, a reknete: „Prohlašuji dnes pred Hospodinem, Bohem, kterého zastupuješ, že jsem osídlil zemi, kterou se Hospodin zavázal dát již našim predkum.“
2. ***
3. ***
4. Nato knez prevezme prinesený koš s úrodou, a jakmile ho postaví pred Hospodinuv oltár, budete pokracovat:
5. „Izraelci vzešli z nepocetné skupiny Aramejcu, kterí se usadili v Egypte a stal se z nich silný a pocetný národ.
6. Egyptané je však zacali nenávidet a ucinili z nich své otroky.
7. Proto Izraelci volali o pomoc k Hospodinu, Bohu svých praotcu, a on je vyslyšel, nebot videl jejich bídu a utrpení.
8. Hospodin tehdy mocným a zázracným zpusobem, který budí úžas, vysvobodil náš národ z Egypta a privedl nás na toto místo.
9. Daroval nám novou úrodnou zemi, a zahrnul nás hojností.
10. Proto nyní prináším dar z prvních plodu, kterými nás Hospodin obdaril.“ S temito slovy predložte koš Hospodinu, svému Bohu, a sklonte se pred ním.
11. Potom se spolecne s lévijci ale i cizinci, kterí žijí mezi vámi, radujte ze všech dobrých daru, které vám a vaší rodine doprál Hospodin.
12. Každý tretí rok venujete pravidelne odvádenou desetinu veškeré úrody lévijcum, cizincum, osirelým a vdovám, aby se všichni v celé zemi dosyta najedli a nikdo nemel nedostatek.
13. Až to udeláte, prohlásíte pred Bohem: „Oddelil jsem ze svého majetku posvátnou desetinu a rozdal ji lévijcum, cizincum, osirelým a vdovám, jak jsi mi prikázal, a žádné z tvých narízení jsem nijak neobešel ani neopomnel.
14. Nic z tohoto posvátného podílu jsem nevzal do úst pri smutecním obradu ani jsem nic neoddelil, když jsem se poskvrnil, a nic z toho jsem neobetoval mrtvým. Ucinil jsem vše tak, jak jsi mi jako muj Hospodin narídil.
15. Nyní tedy pohlédni z posvátných výšin nebe, kde prebýváš, a prokaž svou prízen izraelskému národu i úrodné a bohaté zemi, kterou jsi nám daroval podle slibu daného našim predkum.““
16. Nakonec Mojžíš dodal: „Hospodin, váš Buh, dnes mými ústy prikazuje, abyste respektovali tato ustanovení a zákony a peclive je zachovávali celým svým srdcem i myslí.
17. Dnešního dne jste vyznali, že jedine Hospodin je váš Buh a že ho budete následovat, držet se jeho narízení a zákonu a poslouchat jeho vuli.
18. A naopak Hospodin dnes potvrdil, že jste jeho zvláštním vyvoleným národem, jak vám slíbil. Proto musíte dodržovat všechna jeho prikázání.
19. Vždyt Hospodin prohlásil, že pozvedne vaši slávu, vehlas a cest vysoko nad veškeré ostatní národy, které stvoril, a že vždy budete jeho výjimecným a posvátným národem, jak vám prísahal.“

Žalmy 39:7-11
7. Je jako stín a vším, čím se zaměstnával a co nashromáždil, čí bude?
8. Jakou tedy naději mám, Bože? Na tebe očekávám.
9. Vysvoboď mne od všech mých hříchů, ať nejsem terčem posměchu bláznivému člověku.
10. Již jsem zticha, nestěžuji si, vždyť to učinila tvoje ruka.
11. Již mě netrestej, protože od tvé pádné ruky bych už docela zahynul.

Přísloví 13:4-6
4. Lenoch touží, ale nadarmo, kdo pilně pracuje, bude nasycen.
5. Spravedlivý nenávidí lež, kdežto ničema jedná hanebně a odpudivě.
6. Spravedlnost je ochranou bezúhonného, ale přivádí hříšníka k pádu.

Lukáš 6:1-26
1. Jedné soboty procházel Ježíš a jeho učedníci obilným polem. Učedníci ulamovali klasy, vymílali je a zrní jedli.
2. Viděli to farizejové a pohoršovali se: "Co to děláte? Vždyť přece Boží zákon zakazuje v sobotu i takovou práci!"
3. Ježíš odpověděl: "Nikdy jste nečetli o tom, co udělal král David se svou družinou, když měli hlad?
4. Jak vešel do svatyně, vzal tam posvátné chleby, jedl je a podělil jimi i své druhy? Posvátné chleby přece smějí jíst jen kněží.
5. A pak, Syn člověka je i pánem soboty."
6. Jinou sobotu šel Ježíš kázat do synagogy. Byl tam člověk, který měl pravou ruku ochrnutou.
7. Farizejové a učitelé zákona čekali, zdali se Ježíš odváží v sobotu toho muže uzdravit. Chtěli mít totiž záminku, aby Ježíše mohli obžalovat.
8. On však dobře znal jejich záměry, a přesto toho člověka s ochrnutou rukou vyzval, aby přišel k němu. Muž poslechl.
9. Ježíš pak oslovil všechny přítomné: "Ptám se vás, má se podle zákona konat v sobotu dobro, nebo zlo? Má se člověk zachránit, nebo nechat hynout?"
10. Když nikdo neodpovídal, řekl nemocnému: "Natáhni tu ruku!" Muž poslechl a jeho pravice byla zdravá.
11. Ježíšovi protivníci, na nejvyšší míru podráždění, se domlouvali, co by se dalo proti Ježíšovi podniknout.
12. V těch dnech vystoupil Ježíš na horu, aby se modlil. Celou noc hovořil s Bohem.
13. Když se rozednilo, svolal všechny svoje učedníky, které pak nazval apoštoly.
14. Byli to: Šimon, kterému dal nové jméno Petr, jeho bratr Ondřej, Jakub, Jan, Filip, Bartoloměj,
15. Matouš - původně výběrčí Levi, Tomáš, Jakub - syn Alfeův, Šimon - bývalý příslušník tajné organizace radikálů,
16. Juda - syn Jakubův a Jidáš Iškariotský, který později Ježíše zradil.
17. Když pak sestoupili na rovné prostranství, očekával je už veliký dav Ježíšových stoupenců i mnoho lidí z Jeruzaléma, z celého Judska i z pobřežních měst Týru a Sidónu.
18. Přišli, aby si poslechli jeho kázání a dali se uzdravit. Vyléčil tam celou řadu duševně chorých.
19. Lidé se ho chtěli alespoň dotknout, protože z něho vycházela uzdravující moc.
20. Ježíš se obrátil na své učedníky a řekl: "Radujte se, vy chudí,protože vám bude patřit Boží království.
21. Radujte se, kdo teď hladovíte,protože Bůh vás nasytí.Radujte se i vy, kdo teď pláčete,protože jednou se budete smát.
22. Radujte se, když vás budou nenávidět, vyženou jako prašivé a pošpiní vaše jména, protože se hlásíte k Synu člověka.
23. Radujte se a prozpěvujte si, protože vás v nebi čeká velká odměna. Stejným způsobem zacházeli jejich předkové s Božími proroky.
24. Ale běda vám, bohatí,protože vy už máte svoje potěšení.
25. Běda vám, sytí,však budete jednou hladovět.Běda vám, kteří se lehkomyslně smějete,protože jednou budete hořce plakat a naříkat.
26. Běda vám, jestliže vás všichni chválí, vždyť tak se za starodávna chovali k falešným prorokům.