A A A A A
Bible za jeden rok
Březen 29

5 Mojžíšova 19:1-21
1. 1-2 Hospodin již brzy podlomí moc národu v zemi, kterou vám daroval. Jakmile je vyženete a usadíte se v jejich mestech a domech, rozdelte území své nové vlasti na tri díly a uprostred každého z nich vyberte jedno mesto.
2. ***
3. Zajistete k nim snadný prístup, nebot budou plnit zvláštní úlohu útocište pro každého, kdo neúmyslne zpusobil smrt jiného cloveka.
4. Každý, kdo neštastnou náhodou a bez zlého úmyslu zabil cloveka, smí využít tohoto práva a vyhledat útocište v jenom z urcených mest.
5. Muže se napríklad stát, že nekdo pujde se svým prítelem do lesa na dríví a pri práci mu odlétne z topurka železná sekera, která zasáhne prítele tak neštastne, že ho usmrtí. V takovém prípade musí mít neštastný viník možnost vyhledat rychlou záchranu v azylovém meste.
6. Kdyby se totiž takové útocište nacházelo príliš daleko, rozhnevaný krevní mstitel zabitého by mohl viníka pronásledovat a usmrtit ho, i prestože si smrt nezaslouží, nebot svého prítele nepripravil o život úmyslne.
7. Proto vám prikazuji, abyste si urcili tri azylová mesta.
8. 8-9 Pokud se budete vždy rídit všemi zákony, které vám dnes dávám, a budete svého Boha milovat a verne následovat, Hospodin vás pozdeji nechá obsadit celou tuto zemi, jak slíbil vašim predkum. Tím se však vaše území zvetší, a proto si urcíte další tri azylová mesta.
9. ***
10. Udeláte to proto, aby ve vaší zemi, kterou vám Hospodin sveril do trvalého vlastnictví, nikdo neproléval krev nevinných lidí, a sám se tak nestal úkladným vrahem.
11. Jestliže ale nekdo bude nekoho nenávidet a se zrejmým úmyslem ho napadne a zavraždí, útek do azylového mesta ho nezachrání.
12. Predstavitelé jeho mesta ho nechají predvést a vydají ho krevnímu mstiteli, aby ho usmrtil.
13. Skutecný vrah si nezaslouží žádné slitování. Každého, kdo se úmyslne provinil prolitím nevinné krve, musíte navždy z Izraele vyhladit, aby byl v zemi porádek.
14. Nesmíte také nikoho okrádat a posouvat územní mezníky, kterými vaši predkové vytycili hranice vlastnictví pudy, kterou každý dedicne obdržel v této zemi natrvalo darované Izraeli Hospodinem.
15. Nikdo nesmí být odsouzen za jakýkoliv údajne spáchaný zlocin pouze na základe obvinení jediného svedka. Soudní spor se musí zakládat na výpovedi alespon dvou nebo trí svedku.
16. 16-17 Jestliže nekdo lžive obviní jiného cloveka ze zlocinu, oba dva musí pred zraky Hospodina predstoupit pred kneze a soudce, kterí v té dobe budou vykonávat svuj úrad.
17. ***
18. 18-19 Soudci musí prípad dukladne prešetrit a prokáže-li se, že svedek je lhár a jeho tvrzení jsou falešná, naložte s ním tak, jak chtel on naložit s clovekem, kterého obvinil. Je treba, abyste takový zlorád ze svého stredu nadobro odstranili.
19. ***
20. Ostatní lidé se o tom dozvedí, zaleknou se a nic podobného si již nedovolí.
21. V takových prípadech neplatí žádné slitování ale jen prosté pravidlo oko za oko, zub za zub.

5 Mojžíšova 20:1-20
1. Když se budete muset postavit svým neprátelum v boji a uvidíte, že vaši protivníci mají kone, válecné vozy a jsou mnohem pocetnejší než vy, neztrácejte odvahu, protože na vaší strane bude bojovat Hospodin, váš Buh, který vás vysvobodil z Egypta.
2. 2-3 Dríve než vaše armáda vytáhne do boje, pristoupí pred vojáky knez a osloví je: „Izraelci, dnes vás ceká bitva proti nepríteli. Niceho se nebojte a nedejte se protivníky nijak zastrašit.
3. ***
4. Vždyt s vámi do boje proti neprátelum vytáhne sám Hospodin, váš Buh, a zajistí vám vítezství.“
5. Po knezi promluví k vojákum správci lidu a zeptají se: „Postavil nekdo z vás nový dum, který dosud nezasvetil Hospodinu? Pokud ano, at vystoupí a vrátí se domu, aby v bitve nezemrel a jeho dum nezasvetil nekdo jiný.
6. At se vrátí domu také každý, kdo vysadil novou vinici a dosud neokusil její plody. Mohl by v boji zemrít a z jeho úrody by se tešil nekdo jiný.
7. A pokud je zde muž, který se zasnoubil se ženou a dosud si ji nevzal, at se také vrátí domu, aby v boji nezahynul a s jeho snoubenkou se neoženil se nekdo jiný.“
8. Nakonec at správci dodají: „Má nekdo z vás, vojáci, strach nebo mu schází odvaha? Jestliže ano, muže se vrátit domu, aby svým postojem neznejistel také ostatní.“
9. Jakmile správci domluví, urcí a postaví do cela armády velitele.
10. Jakmile pritáhnete k mestu, na které máte zaútocit, nabídnete jeho obyvatelum prímerí.
11. Pokud návrh prijmou a otevrou mestské brány, udeláte ze všech obyvatel mesta své služebníky a budou pracovat pro vás.
12. Jestliže ale nabídku míru odmítnou a prinutí vás k boji, zacnete mesto obléhat.
13. Až vám Hospodin pomuže mesto dobýt, vyhladte až do posledního všechny muže, které zde najdete.
14. Ženy a deti ale i dobytek a vše ostatní si mužete ponechat pro sebe jako korist. Vše, co vám Hospodin jako váš Buh dovolí vzít vašim neprátelum, mužete užívat ve svuj prospech.
15. Takto budete postupovat v prípade mest, která jsou velmi vzdálená a nepatrí okolním národum.
16. 16-17 Naopak ve mestech pohanských národu, která vám Hospodin chce dát trvale do vlastnictví, nesmíte ušetrit na živu ani jediného živého tvora. Musíte uposlechnout Hospodinova príkazu a do posledního vyhladit všechny Chetejce, Emorejce, Kenaance, Perizejce, Chivejce a Jebusejce.
17. ***
18. Jinak by se mohlo stát, že vás svedou k nepravostem a uctívání svých falešných bohu. Spocinulo by tak na vás nesmírné provinení vuci Hospodinu, který jediný je vaším Bohem.
19. Když budete nuceni obléhat v boji nekteré z mest dlouhou dobu, nekácejte ovocné stromy, které k nemu patrí. Mužete jíst jejich plody, a proto je škoda je porazit. Vždyt stromy na poli nejsou neprátelé, proti kterým byste museli bojovat.
20. Potrebujete-li drevo pro dobývání mesta, porazte jen stromy, které nerodí ovoce. Z nich vybudujte val, který vám pomuže mesto dobýt.

Žalmy 38:1-8
1. (Davidova naléhavá prosba)
2. Bože, nekárej mne ve svém hněvu a netrestej mne.
3. Šípy tvého hněvu ve mně uvázly, a ruka tvá na mne dolehla.
4. V mém těle není místečka, kterého by se nedotkl tvůj hněv. Jsem znepokojen až do morku kosti.
5. Moje nepravosti jsou jako záplava nad hlavou mou, jako těžké břemeno, pod kterým padám.
6. Bláznivě jsem si počínal rány duše mé teď hnisají a odpuzují.
7. Jsem sehnutý a sklíčený, moje dny jsou plny smutku.
8. Hanebnost má je jak vypálené znamení, nic ve mně není celistvého.

Přísloví 12:23-25
23. Chytrý člověk se nechlubí svými vědomostmi; hlupák vytlachá, co v něm je.
24. Ruka pilných bude vládnout, kdežto lenoši budou otročit.
25. Starosti člověka tlačí k zemi, ale dobré slovo působí radost.

Lukáš 4:31-44
31. Odešel do Kafarnaum v Galileji a kázal tam v sobotu k lidem.
32. Na posluchače udělal hluboký dojem, protože z jeho slov vyzařovala zvláštní moc.
33. V synagoze byl také muž posedlý démonem a ten vykřikoval:
34. "Co je ti do nás, Ježíši z Nazaretu? Přišel jsi nás zničit? Znám tě, tebe posílá Bůh."
35. Ježíš démona okřikl: "Buď zticha a ven z něho!" Zlý duch s tím mužem ještě zalomcoval, ale už mu neublížil. Od té chvíle měl ten muž pokoj.
36. Lidé se polekali a dohadovali se mezi sebou: "Co je to v jeho slovech? S jakou autoritou poroučí démonům, že ho na slovo poslouchají?"
37. A tak se o Ježíši brzy mluvilo po celém okolí.
38. Ze synagogy odešel Ježíš do domu rybáře Šimona. Tam ho prosili, aby pomohl Šimonově tchyni, která ležela na lůžku s vysokou horečkou.
39. Ježíš se nad nemocnou sklonil a slovem ji uzdravil. Horečka okamžitě klesla, žena vstala a dokonce byla schopna je pohostit.
40. Večer přicházeli mnozí k Ježíšovi a přiváděli s sebou svoje blízké postižené nejrůznějšími nemocemi. Kladl na ně ruce a uzdravoval je.
41. Osvobodil také mnoho lidí od démonů, kteří hrůzou křičeli: "Ty jsi Boží Syn." Ježíš je umlčoval, protože nestál o to, aby právě oni zveřejňovali, že je Mesiáš.
42. Časně ráno opustil Ježíš dům a vyhledal si osamělé místo. Lidé ho všude hledali. Chtěli ho zadržet a zabránit mu, aby od nich odešel.
43. On jim však řekl: "Musím i v jiných městech hlásat radostnou zprávu o přicházejícím Božím království, vždyť k tomu mne Bůh poslal."
44. A tak kázal v různých synagogách i v Judsku.