5 Mojžíšova 19:1-21 |
1. 1-2 Hospodin již brzy podlomí moc národu v zemi, kterou vám daroval. Jakmile je vyženete a usadíte se v jejich mestech a domech, rozdelte území své nové vlasti na tri díly a uprostred každého z nich vyberte jedno mesto. |
2. *** |
3. Zajistete k nim snadný prístup, nebot budou plnit zvláštní úlohu útocište pro každého, kdo neúmyslne zpusobil smrt jiného cloveka. |
4. Každý, kdo neštastnou náhodou a bez zlého úmyslu zabil cloveka, smí využít tohoto práva a vyhledat útocište v jenom z urcených mest. |
5. Muže se napríklad stát, že nekdo pujde se svým prítelem do lesa na dríví a pri práci mu odlétne z topurka železná sekera, která zasáhne prítele tak neštastne, že ho usmrtí. V takovém prípade musí mít neštastný viník možnost vyhledat rychlou záchranu v azylovém meste. |
6. Kdyby se totiž takové útocište nacházelo príliš daleko, rozhnevaný krevní mstitel zabitého by mohl viníka pronásledovat a usmrtit ho, i prestože si smrt nezaslouží, nebot svého prítele nepripravil o život úmyslne. |
7. Proto vám prikazuji, abyste si urcili tri azylová mesta. |
8. 8-9 Pokud se budete vždy rídit všemi zákony, které vám dnes dávám, a budete svého Boha milovat a verne následovat, Hospodin vás pozdeji nechá obsadit celou tuto zemi, jak slíbil vašim predkum. Tím se však vaše území zvetší, a proto si urcíte další tri azylová mesta. |
9. *** |
10. Udeláte to proto, aby ve vaší zemi, kterou vám Hospodin sveril do trvalého vlastnictví, nikdo neproléval krev nevinných lidí, a sám se tak nestal úkladným vrahem. |
11. Jestliže ale nekdo bude nekoho nenávidet a se zrejmým úmyslem ho napadne a zavraždí, útek do azylového mesta ho nezachrání. |
12. Predstavitelé jeho mesta ho nechají predvést a vydají ho krevnímu mstiteli, aby ho usmrtil. |
13. Skutecný vrah si nezaslouží žádné slitování. Každého, kdo se úmyslne provinil prolitím nevinné krve, musíte navždy z Izraele vyhladit, aby byl v zemi porádek. |
14. Nesmíte také nikoho okrádat a posouvat územní mezníky, kterými vaši predkové vytycili hranice vlastnictví pudy, kterou každý dedicne obdržel v této zemi natrvalo darované Izraeli Hospodinem. |
15. Nikdo nesmí být odsouzen za jakýkoliv údajne spáchaný zlocin pouze na základe obvinení jediného svedka. Soudní spor se musí zakládat na výpovedi alespon dvou nebo trí svedku. |
16. 16-17 Jestliže nekdo lžive obviní jiného cloveka ze zlocinu, oba dva musí pred zraky Hospodina predstoupit pred kneze a soudce, kterí v té dobe budou vykonávat svuj úrad. |
17. *** |
18. 18-19 Soudci musí prípad dukladne prešetrit a prokáže-li se, že svedek je lhár a jeho tvrzení jsou falešná, naložte s ním tak, jak chtel on naložit s clovekem, kterého obvinil. Je treba, abyste takový zlorád ze svého stredu nadobro odstranili. |
19. *** |
20. Ostatní lidé se o tom dozvedí, zaleknou se a nic podobného si již nedovolí. |
21. V takových prípadech neplatí žádné slitování ale jen prosté pravidlo oko za oko, zub za zub. |
5 Mojžíšova 20:1-20 |
1. Když se budete muset postavit svým neprátelum v boji a uvidíte, že vaši protivníci mají kone, válecné vozy a jsou mnohem pocetnejší než vy, neztrácejte odvahu, protože na vaší strane bude bojovat Hospodin, váš Buh, který vás vysvobodil z Egypta. |
2. 2-3 Dríve než vaše armáda vytáhne do boje, pristoupí pred vojáky knez a osloví je: „Izraelci, dnes vás ceká bitva proti nepríteli. Niceho se nebojte a nedejte se protivníky nijak zastrašit. |
3. *** |
4. Vždyt s vámi do boje proti neprátelum vytáhne sám Hospodin, váš Buh, a zajistí vám vítezství.“ |
5. Po knezi promluví k vojákum správci lidu a zeptají se: „Postavil nekdo z vás nový dum, který dosud nezasvetil Hospodinu? Pokud ano, at vystoupí a vrátí se domu, aby v bitve nezemrel a jeho dum nezasvetil nekdo jiný. |
6. At se vrátí domu také každý, kdo vysadil novou vinici a dosud neokusil její plody. Mohl by v boji zemrít a z jeho úrody by se tešil nekdo jiný. |
7. A pokud je zde muž, který se zasnoubil se ženou a dosud si ji nevzal, at se také vrátí domu, aby v boji nezahynul a s jeho snoubenkou se neoženil se nekdo jiný.“ |
8. Nakonec at správci dodají: „Má nekdo z vás, vojáci, strach nebo mu schází odvaha? Jestliže ano, muže se vrátit domu, aby svým postojem neznejistel také ostatní.“ |
9. Jakmile správci domluví, urcí a postaví do cela armády velitele. |
10. Jakmile pritáhnete k mestu, na které máte zaútocit, nabídnete jeho obyvatelum prímerí. |
11. Pokud návrh prijmou a otevrou mestské brány, udeláte ze všech obyvatel mesta své služebníky a budou pracovat pro vás. |
12. Jestliže ale nabídku míru odmítnou a prinutí vás k boji, zacnete mesto obléhat. |
13. Až vám Hospodin pomuže mesto dobýt, vyhladte až do posledního všechny muže, které zde najdete. |
14. Ženy a deti ale i dobytek a vše ostatní si mužete ponechat pro sebe jako korist. Vše, co vám Hospodin jako váš Buh dovolí vzít vašim neprátelum, mužete užívat ve svuj prospech. |
15. Takto budete postupovat v prípade mest, která jsou velmi vzdálená a nepatrí okolním národum. |
16. 16-17 Naopak ve mestech pohanských národu, která vám Hospodin chce dát trvale do vlastnictví, nesmíte ušetrit na živu ani jediného živého tvora. Musíte uposlechnout Hospodinova príkazu a do posledního vyhladit všechny Chetejce, Emorejce, Kenaance, Perizejce, Chivejce a Jebusejce. |
17. *** |
18. Jinak by se mohlo stát, že vás svedou k nepravostem a uctívání svých falešných bohu. Spocinulo by tak na vás nesmírné provinení vuci Hospodinu, který jediný je vaším Bohem. |
19. Když budete nuceni obléhat v boji nekteré z mest dlouhou dobu, nekácejte ovocné stromy, které k nemu patrí. Mužete jíst jejich plody, a proto je škoda je porazit. Vždyt stromy na poli nejsou neprátelé, proti kterým byste museli bojovat. |
20. Potrebujete-li drevo pro dobývání mesta, porazte jen stromy, které nerodí ovoce. Z nich vybudujte val, který vám pomuže mesto dobýt. |
Žalmy 38:1-8 |
1. (Davidova naléhavá prosba) |
2. Bože, nekárej mne ve svém hněvu a netrestej mne. |
3. Šípy tvého hněvu ve mně uvázly, a ruka tvá na mne dolehla. |
4. V mém těle není místečka, kterého by se nedotkl tvůj hněv. Jsem znepokojen až do morku kosti. |
5. Moje nepravosti jsou jako záplava nad hlavou mou, jako těžké břemeno, pod kterým padám. |
6. Bláznivě jsem si počínal rány duše mé teď hnisají a odpuzují. |
7. Jsem sehnutý a sklíčený, moje dny jsou plny smutku. |
8. Hanebnost má je jak vypálené znamení, nic ve mně není celistvého. |
Přísloví 12:23-25 |
23. Chytrý člověk se nechlubí svými vědomostmi; hlupák vytlachá, co v něm je. |
24. Ruka pilných bude vládnout, kdežto lenoši budou otročit. |
25. Starosti člověka tlačí k zemi, ale dobré slovo působí radost. |
Lukáš 4:31-44 |
31. Odešel do Kafarnaum v Galileji a kázal tam v sobotu k lidem. |
32. Na posluchače udělal hluboký dojem, protože z jeho slov vyzařovala zvláštní moc. |
33. V synagoze byl také muž posedlý démonem a ten vykřikoval: |
34. "Co je ti do nás, Ježíši z Nazaretu? Přišel jsi nás zničit? Znám tě, tebe posílá Bůh." |
35. Ježíš démona okřikl: "Buď zticha a ven z něho!" Zlý duch s tím mužem ještě zalomcoval, ale už mu neublížil. Od té chvíle měl ten muž pokoj. |
36. Lidé se polekali a dohadovali se mezi sebou: "Co je to v jeho slovech? S jakou autoritou poroučí démonům, že ho na slovo poslouchají?" |
37. A tak se o Ježíši brzy mluvilo po celém okolí. |
38. Ze synagogy odešel Ježíš do domu rybáře Šimona. Tam ho prosili, aby pomohl Šimonově tchyni, která ležela na lůžku s vysokou horečkou. |
39. Ježíš se nad nemocnou sklonil a slovem ji uzdravil. Horečka okamžitě klesla, žena vstala a dokonce byla schopna je pohostit. |
40. Večer přicházeli mnozí k Ježíšovi a přiváděli s sebou svoje blízké postižené nejrůznějšími nemocemi. Kladl na ně ruce a uzdravoval je. |
41. Osvobodil také mnoho lidí od démonů, kteří hrůzou křičeli: "Ty jsi Boží Syn." Ježíš je umlčoval, protože nestál o to, aby právě oni zveřejňovali, že je Mesiáš. |
42. Časně ráno opustil Ježíš dům a vyhledal si osamělé místo. Lidé ho všude hledali. Chtěli ho zadržet a zabránit mu, aby od nich odešel. |
43. On jim však řekl: "Musím i v jiných městech hlásat radostnou zprávu o přicházejícím Božím království, vždyť k tomu mne Bůh poslal." |
44. A tak kázal v různých synagogách i v Judsku. |