| 5 Mojžíšova 17:1-20 |
| 1. Neprinášejte Hospodinu, svému Bohu, obeti ze zvírat, která mají jakoukoliv telesnou vadu ci postižení, nebot taková obet je pro Hospodina neprijatelná. |
| 2. 2-4 Jestliže se vám donese, že kterýkoliv muž nebo žena žijící v nekterém z vašich mest, jež vám daroval Hospodin, porušuje Hospodinova narízení a navzdory mému varování uctívá falešné bohy ci slunce, mesíc nebo hvezdy, musíte celou záležitost dukladne prešetrit. Pokud vyjde najevo, že obvinení bylo pravdivé a mezi Izraelci skutecne dochází k tak neslýchaným vecem, |
| 3. *** |
| 4. *** |
| 5. odvedte provinilého muže nebo ženu za mestskou bránu a ukamenujte je k smrti. |
| 6. K vykonání rozsudku smrti je treba výpovedi dvou nebo trí svedku. Nikdo nesmí být usmrcen pouze na základe obvinení jednoho cloveka. |
| 7. Svedkové se ujmou výkonu rozsudku jako první a potom se k nim pridají všichni ostatní lidé. Každý takový nešvar je treba tímto zpusobem vymýtit. |
| 8. Setkáte-li se s natolik obtížným prípadem, který nedokážete rozsoudit — at už pujde o vraždu, rozepri nebo napadení — odeberte se na místo, které vám jako váš Buh urcí sám Hospodin. |
| 9. Predstupte pred kneze z rodu lévijcu a pred soudce, který v té dobe bude zastávat tento úrad, a požádejte je o vynesení rozsudku. |
| 10. Rozhodnutí, které vynesou na míste urceném Hospodinem, pak musíte respektovat. Peclive udelejte vše tak, jak vám narídí. |
| 11. Jednejte v souladu se zákony, které vám predstaví, a ridte se jejich rozhodnutím. Od toho, co vám reknou, se nesnažte jakkoliv odchýlit. |
| 12. Každý, kdo by se opovážil pohrdat soudcem nebo knezem, který zastupuje Hospodina, samotného vašeho Boha, musí zemrít. Takový zlorád musíte z Izraele odstranit. |
| 13. Ostatní lidé, kterí se o tom doslechnou, se zaleknou a nic takového si již nedovolí. |
| 14. Jakmile vstoupíte do zeme, kterou vám Hospodin dal, obsadíte ji a usadíte se, budete si chtít zvolit nad sebou krále, jako mají všechny národy kolem vás. |
| 15. Zvolte si však za krále výhradne cloveka, kterého vám doporucí Hospodin. Musí to být také jeden z vás a nikoliv cizinec. |
| 16. Král nesmí vlastnit príliš mnoho koní a nesmí nutit Izraelce, aby se vrátili do Egypta a získali tam ješte více koní. Vždyt Hospodin vám výslovne rekl, že se do Egypta již nikdy nesmíte vrátit. |
| 17. Král se také nesmí obklopit mnoha ženami, protože by ho mohly odvrátit od Boha. A nesmí ani shromaždovat príliš mnoho stríbra a zlata. |
| 18. Jakmile stane v cele království, nechá si na svitek vyhotovit opis tohoto zákona, který obdrželi lévijští kneží. |
| 19. Kopii zákona si ponechá a bude ho studovat po celý svuj život, aby se naucil ctít Boha a peclive zachovávat každé slovo jeho zákona a všech narízení. |
| 20. To proto, aby se nepovyšoval nad ostatní Izraelce a nesnažil se obcházet zákon. Jedine za techto okolností pak bude on sám i jeho potomci dlouhá léta vládnout v království Izraele. |
| 5 Mojžíšova 18:1-22 |
| 1. Kneží i všichni ostatní príslušníci Léviova rodu nedostanou žádné trvalé vlastnictví jako ostatní Izraelci. Za obživu jim bude sloužit maso prinášené Hospodinu jako obet na oltár. |
| 2. Nedostanou mezi Izraelci žádný dedicný podíl, protože jejich trvalým podílem bude sám Hospodin, jak jim slíbil. |
| 3. Z každého býcka nebo berana, kterého Izraelci obetují, dostanou vždy lévijci svuj právoplatný podíl — plece, celisti a vnitrnosti. |
| 4. Budete jim také dávat první úrodu obilí, první víno a olej a také první vlnu z ovcí stríže. |
| 5. Vždyt Hospodin, váš Buh, si vybral lévijce a jejich potomky ze všech izraelských rodu, aby ho jednou provždy zastupovali a vykonávali jeho službu. |
| 6. 6-7 Jestliže lévijec odejde ze svého bydlište kdekoliv v Izraeli a ve vší vážnosti prijde na místo, které si Hospodin vyvolil, smí zde Hospodinu, svému Bohu, sloužit stejne jako ostatní lévijci, kterí zde slouží v Hospodinove prítomnosti. |
| 7. *** |
| 8. Ackoliv získal peníze prodejem rodinného vlastnictví, má nárok na stejný podíl stravy a podpory jako ostatní lévijci. |
| 9. Až osídlíte zemi, kterou vám Hospodin dává, nedejte se zlákat k napodobování odporného jednání puvodních obyvatel. |
| 10. Nikoho z vás at ani nenapadne, aby obetoval svého vlastního syna nebo dceru, zabýval se veštením, magií, vykládáním znamení nebo si zahrával s carodejnictvím. |
| 11. Nesmí se uchýlit k zaklínání nebo jako médium komunikovat s falešným svetem mrtvých. |
| 12. Každý, kdo takto jedná, je Hospodinu trnem v oku. Vždyt práve kvuli stejným ohavnostem Hospodin vyhnal národy, které tuto zemi obývaly pred vámi. |
| 13. Zustante proto vždy zcela verní Hospodinu, abyste se neprovinili. |
| 14. Pohanské národy, které si podrobíte, se nechají ovládat veštci a carodeji. Vám však Hospodin takové jednání výslovne zakázal. |
| 15. Nechá mezi vámi povstat proroka, jako jsem já, kterého budete poslouchat. |
| 16. Vždyt práve o to jste Hospodina, svého Boha, sami žádali, když vás shromáždil na úpatí hory Chorébu. Nechteli jste na vlastní uši slyšet Hospodinuv hlas ani spatrit jeho prítomnost v podobe spalujícího ohne, abyste nezemreli. |
| 17. Hospodin mi tenkrát rekl: „Návrh lidu se mi líbí. |
| 18. Privedu z jejich stredu proroka, jako jsi ty, a budu promlouvat prostrednictvím jeho úst. Oznámí jim všechno, co mu narídím. |
| 19. Každého, kdo neuposlechne slova, která mým jménem vyrkl prorok, budu já sám volat k odpovednosti. |
| 20. Pokud se však najde nejaký samozvanec, který bude tvrdit, že ode mne obdržel poselství, ackoliv jsem s ním nikdy nehovoril, nebo prorok, který bude veštit ve jménu falešných bohu, musíte ho potrestat smrtí. |
| 21. Jiste se zeptáte, jak poznáte, že urcité poselství nepochází ode mne. |
| 22. Pokud se to, co prorok tvrdil v mém jménu, nestane, poselství nebylo ode mne, ale prorok si ho vymyslel. Takového cloveka není treba se bát. |
| Žalmy 37:37-40 |
| 37. Drž se spravedlivého, pozoruj upřímného a uvidíš, že nakonec jemu bude patřit útěšná budoucnost. |
| 38. Bezbožní i jejich potomci do jednoho zmizí z povrchu země. |
| 39. Bůh je spása spravedlivých, záštitou v čase soužení. |
| 40. Bůh jim pomáhá a dává jim vyváznout z moci bezbožného a zachraňuje je, protože se k němu utíkají. |
| Přísloví 12:20-22 |
| 20. Kdo jedná lstivě, má v srdci zlo, radostí jsou odměněni ti, co vedou k pokoji. |
| 21. Spravedlivého nepostihne neštěstí, ničemové vrchovatě sklidí, co rozsévali. |
| 22. Hospodin nenávidí lživé rty, ale líbí se mu ti, co upřímně jednají. |
| Lukáš 4:1-30 |
| 1. Ježíš se vrátil od Jordánu naplněn Duchem svatým a ten ho nyní vedl do ústraní na poušť. |
| 2. Pobyl tam čtyřicet dní a po celou tu dobu nic nejedl. Když už byl vyčerpán hladem, přišel k němu ďábel |
| 3. a pokoušel ho: "Jsi-li opravdu Boží Syn, nadělej si chleba z těchto kamenů." |
| 4. Ježíš odpověděl: "Je psáno v zákoně: ‚Člověku nestačí k životu jen chléb, ale Boží slovo potřebuje vždycky.'" |
| 5. Potom ďábel v jediném okamžiku odkryl moc a bohatství všech království světa |
| 6. a řekl: "To všechno mi patří a mohu to rozdávat, komu se mi zlíbí. |
| 7. Vzdej mi poctu a všechno to bude tvé." |
| 8. Ježíš řekl: "Je psáno, že jedině Boha máme uctívat a jenom jemu se klanět." |
| 9. Nakonec ho ještě ďábel vyvedl na ochoz chrámu a řekl: "Jsi-li Boží Syn, seskoč dolů. |
| 10. Vždyť je přece psáno, že Bůh přikáže svým andělům, aby tě ochránili, |
| 11. a že tě ponesou na rukou, aby ses nezranil." |
| 12. Ježíš na to odpověděl: "Ale je také psáno, že nemáme Boží sliby zneužívat, ani Boha pokoušet." |
| 13. Po těchto slovech ho ďábel opustil a čekal na svou další příležitost. |
| 14. Vyzbrojen mocí Ducha, vrátil se Ježíš do Galileje. Pověst o něm se brzy rozšířila po celém okolí. |
| 15. Učil v synagogách, lidé se mu obdivovali a pozorně mu naslouchali. |
| 16. Přišel i do Nazaretu, kde vyrůstal. I tam šel podle svého zvyku v sobotu do synagogy. Povstal, aby dal najevo, že chce číst z Písma. |
| 17. Podali mu svitek z knihy proroka Izajáše. Rozvinul ho a nalezl místo, kde je psáno: |
| 18. "Duch Boží mě vede,protože mne Bůh určil,abych chudým přinesl radostnou zprávu,uzdravil ty, kteří jsou v srdci zraněni,sňal lidem pouta, kterými jsou svázáni,slepým abych vrátil zrak,utlačené osvobodil a ohlásil, |
| 19. že teď přichází čas,kdy se Bůh chce nad každým slitovata zachránit ho." |
| 20. Pak Ježíš stočil svitek, podal ho sluhovi a posadil se. Lidé napjatě čekali na výklad přečteného oddílu. |
| 21. Obsahem Ježíšova kázání bylo: "Dnes se uskutečňuje to, co jsem právě četl." |
| 22. Všichni souhlasně přikyvovali a divili se, jak pěkně Ježíš hovořil. Říkali: "A to je syn tesaře Josefa!" |
| 23. Ježíš ale pokračoval: "Asi byste mi rádi připomněli přísloví: Lékaři, uzdrav se sám! Proč neuděláš doma stejné zázraky, o jakých slyšíme třeba z Kafarnaum? - |
| 24. Víte proč? Protože jako každý prorok nacházím nejméně víry u vás doma. |
| 25. Jen si vzpomeňte, jak to bylo v době proroka Elijáše, kdy tři a půl roku nepršelo. |
| 26. V Izraeli bylo mnoho vdov, ale Elijáš byl poslán jen k jediné, a to ještě pohanské vdově ze Sarepty v Sidónsku. |
| 27. Anebo v době proroka Elíši bylo v Izraeli mnoho malomocných, a nakonec byl uzdraven jen Naamán, pohan ze Sýrie." |
| 28. Po těchto slovech se lidé v synagoze rozzuřili, |
| 29. popadli Ježíše a vlekli ho za město na sráz hory, odkud ho chtěli svrhnout dolů. |
| 30. On se jim však ztratil v davu a odešel odtud. |