A A A A A
Bible za jeden rok
Únor 4

2 Mojžíšova 19:1-25
1. 1-2 Přesně tři měsíce poté, co opustili Egypt, vytáhli Izraelci z Refídimu a dorazili na Sínajskou poušť. Přišli až na úpatí hory Sínaje a utábořili se tam.
2. ***
3. Mojžíš pak vystoupil na horu, kde mu Hospodin řekl: "To, co ti nyní povím, oznámíš všem Izraelcům:
4. Na vlastní oči jste viděli, jak jsem naložil s Egyptem a jak jsem vás jako na křídlech orlů přivedl až sem ke mně.
5. 5-6 Jestliže mě ve všem uposlechnete a budete respektovat můj zákon, získáte zvláštní postavení mezi všemi národy. Ačkoliv mi náleží celá země, vy se stanete královstvím kněží a svatým národem. A nyní jdi, Mojžíši, a vyřiď Izraelcům, všechno, co jsem ti řekl."
6. ***
7. Mojžíš se tedy vrátil zpět do tábora, shromáždil k sobě představitele Izraelců a vyřídil jim všechno, co mu Hospodin řekl.
8. Když to Izraelci vyslechli, jednohlasně zvolali: "Uděláme všechno, co nám Hospodin vzkázal." Mojžíš se poté s jejich odpovědí vypravil na horu, aby ji předal Hospodinu.
9. Když dorazil na vrchol, Hospodin mu řekl: "Sestoupím k tobě v podobě hustého oblaku, aby lidé slyšeli, jak s tebou mluvím, a jednou pro vždy ti důvěřovali." Když Hospodin domluvil, předal mu Mojžíš odpověď Izraelců.
10. 10-11 Nato mu Hospodin přikázal: "Vrať se ke svému lidu a dohlédni na to, aby se během dneška a zítřka připravili na setkání se mnou, svým Bohem. Ať si všichni vyperou své šaty a připraví se na třetí den, protože toho dne osobně před zraky Izraelců sestoupím na vrchol hory Sínaje.
11. ***
12. Urči lidem hranici, kterou nesmí překročit a upozorni je: "V žádném případě nevystupujte na horu ani se nepřibližujte k jejímu úpatí, protože kdokoliv by se hory třeba jen dotkl, musí bez milosti zahynout.
13. Takového člověka musí ostatní ukamenovat nebo usmrtit střelami z luku, aniž by se ho dotkli rukou. Kdokoliv živý, ať zvíře nebo člověk, toto nařízení poruší, přijde o život. Na horu budou moci opět vystoupit teprve tehdy, až uslyší táhlé troubení na beraní roh."
14. Když Mojžíš sestoupil z hory, posvětil Izraelce a nařídil jim, aby si vyprali svůj oděv.
15. Potom všem oznámil, aby se připravili na třetí den a zdržovali se pohlavního styku.
16. Třetí den ráno se na horu snesl hustý oblak, z vrcholu hory se rozléhalo blýskání a hřmění a ozýval se táhlý zvuk polnice. Když to Izraelci v táboře viděli, roztřásli se strachem.
17. Potom Mojžíš vyvedl Izraelce z tábora, aby se setkali s Bohem, a zůstal s nimi stát na úpatí hory.
18. 18-19 Horu Sínaj halil hustý dým, neboť Hospodin na ni sestoupil v ohni. Vystupoval z ní kouř jako z nějaké hutě, celá hora se divoce otřásala a zvuk polnice neustále sílil. Do toho všeho začal mluvit Mojžíš a Bůh mu nahlas odpovídal.
19. ***
20. Když Hospodin sestoupil na vrchol hory Sínaje, zavolal na Mojžíše, aby k němu přišel.
21. Mojžíš tedy vystoupil nahoru a Hospodin mu řekl: "Sestup dolů a varuj Izraelce, aby nikoho ani nenapadlo překročit stanovenou hranici ve snaze spatřit mě. Všichni takoví by přišli o život.
22. Vždyť i kněží, kteří přede mne předstupují, se musí posvětit, aby je má svatost nezahubila."
23. Mojžíš Bohu odpověděl: "Izraelci se na horu Sínaj neodváží vstoupit; vždyť jsi jsi nás sám varoval, abychom ji ohraničili a prohlásili ji za posvátnou."
24. Nato Hospodin odvětil: "Sestup dolů a vrať se zpět nahoru s Áronem. Ať se však nikdo jiný z kněží ani z lidu neopováží překročit stanovenou hranici a vystoupit ke mně nebo je stihne můj hněv."
25. Mojžíš tedy sestoupil dolů k Izraelcům a všechno jim vyřídil.

2 Mojžíšova 20:1-26
1. Nato Bůh vyhlásil svému lidu všechny následující zákony:
2. "To já, Hospodin, jsem váš jediný Bůh, vždyť jsem vás vysvobodil z otroctví v Egyptě.
3. Proto nebudete uctívat žádné jiné bohy.
4. Nebudete si vytvářet napodobeniny čehokoliv v nebi, na zemi nebo hluboko pod zemí.
5. Nebudete nic takového uctívat ani se před tím ponižovat, vždyť vaše úcta náleží jedině mně, Hospodinu, vašemu Bohu. Jestliže se někdo ode mě odvrátí, zhoubné důsledky jeho odpadnutí ponese ještě čtvrtá generace jeho potomků.
6. Avšak ti, kdo mě milují a respektují má nařízení, se budou těšit mé přízni po tisíce generací.
7. Nebudete lehkovážně zneužívat jméno Hospodina, svého Boha. Každý, kdo by tak činil, se sám vyřazuje z jeho přízně a přivolává na sebe trest.
8. Pamatujte také, že máte světit sobotní odpočinek.
9. 9-10 Šest dní věnujte práci, ale sedmý den odpočívejte, protože sobotní čas patří mě, vašemu Hospodinu a Bohu. V sobotu nepracujte a nezaměstnávejte ani své blízké, služebníky, cizince ani zvířata.
10. ***
11. Vždyť i já sám, Hospodin, jsem stvořil nebe a zemi s mořem a všemi živočichy za šest dní. Sedmý den jsem odpočíval. Proto jsem jako Bůh vesmíru udělil sobotě zvláštní význam a prohlásil ji za svatou.
12. Prokazujte úctu a respekt svým rodičům, abyste dlouho a šťastně žili v zemi, kterou vám jako váš Hospodin a Bůh dávám.
13. Nebudete se dopouštět vraždy.
14. Nedopustíte se rovněž smilstva.
15. Veškerý majetek vašich bližních pro vás bude nedotknutelný.
16. Pomluvy a lživá svědectví proti vašim blízkým vám budou cizí.
17. Nebude vás sžírat závist a touha po cizím majetku, partnerovi nebo služebnictvu a zvířatům. Nebudete dychtit vůbec po ničem, co patří někomu jinému."
18. Když Izraelci slyšeli a viděli hromy a blesky, hlasité troubení a horu zahalenou dýmem, roztřásli se strachem. Zůstali v bezpečné vzdálenosti
19. a řekli Mojžíšovi: "Mluv k nám raději ty sám a my tě budeme poslouchat. Jen ať s námi nehovoří samotný Bůh nebo zemřeme."
20. Nato Mojžíš lidem odpověděl: "Nemusíte se ničeho bát. Bůh chtěl, abyste na vlastní kůži pocítili jeho vážnost, respektovali ho a nejednali v rozporu s jeho radami a příkazy."
21. Po těchto slovech se Mojžíš vydal směrem k temnému oblaku, v němž byl Bůh, zatímco Izraelci zůstali stát opodál.
22. Na hoře Hospodin Mojžíšovi řekl: "Vzkaž Izraelcům tato slova: Na vlastní oči jste viděli, že jsem k vám mluvil z nebe.
23. Proto si nevyrábějte vůbec žádné bůžky a nesrovnávejte je se mnou. Nedělejte žádné vlastní stříbrné a zlaté napodobeniny falešných bohů.
24. Vybudujte hliněný oltář a na něm mi předkládejte obvyklé oběti a dary. Přineste na oltářní oheň beránky, kůzlata a skot. Na každém místě, které určím pro přinášení obětí, se k vám přiznám a projevím vám svoji přízeň.
25. Jestliže mi postavíte kamenný oltář, nebudujte ho z opracovaných kamenů, protože kdybyste jim za pomoci nástrojů dali nějaký tvar, znesvětíte je.
26. Nestavějte oltáře na žádný podstavec a nevystupujte k nim po schodech, abyste se při tom neodhalovali."

Žalmy 18:37-45
37. Pod mými kroky vratkou zemi rovná, jdu pevně, kroky nekolísají.
38. Nepřítel odražen, ve zmatku běží, já jsem mu v patách, neunikne mi.
39. Je poražen a u nohou mi leží, z toho se jen tak nevzpamatuje.
40. To vítězství je tvoje, Pane Bože, tys posílil mne, nepřátele sehnul,
41. kdo nevzdal se mi, každý padl v boji.
42. V poslední chvíli volali k Hospodinu, už ale pozdě, nevyslyšel je.
43. Jsou smeteni jak nepříjemná špína a jako bláto střásl jsem je z bot.
44. 44-45 Dal jsi mi vyváznout ze vzpoury mého lidu, mé panování sám jsi upevnil a další národy jsi podrobil mé vládě,
45. ***

Přísloví 6:20-25
20. Můj synu, dbej na otcovy příkazy a nezavrhuj, co tě naučila matka.
21. Přivaž si je natrvalo ke svému srdci, jako náhrdelník je připni ke krku.
22. Povedou tě, kamkoli půjdeš, budou tě střežit ve spánku a když se probudíš, budou k tobě promlouvat.
23. Vždyť tato naučení jsou ti pochodní a tyto rady světlem. Žít moudře, to znamená přijímat dobré rady a řídit se jimi.
24. Zachrání tě před nemravnou ženou, před lichotivým jazykem úlisné ženy.
25. Nevzhlížej se v její kráse, nedej se uchvátit jejími pohledy.

Matouš 22:23-46
23. Také za ním přišli saducejové, kteří tvrdí, že vzkříšení z mrtvých je nemožné. Předložili mu nepravděpodobný příběh:
24. "Mistře, v Mojžíšově zákoně čteme, že svobodný švagr je povinen vzít si bezdětnou vdovu po svém bratru, aby v dětech zachoval bratrovo jméno.
25. U nás se vyskytl tento případ: Bylo sedm bratrů. První z nich se oženil a potom jako bezdětný zemřel, takže jeho žena se stala manželkou druhého bratra.
26. Tento bratr také zemřel bez dětí, a tak se opakovalo u druhého, třetího - a nakonec u všech sedmi bratří.
27. Poslední ze všech zemřela i ta žena.
28. Kterému z těch bratří bude patřit po vzkříšení? Byla přece manželkou všech sedmi!"
29. Ježíš odpověděl: "Mluvíte nesmysly, protože neznáte ani Písmo, ani Boží moc.
30. Po vzkříšení zaniknou tělesné vztahy. Lidé nebudou žít v manželství, ale budou tvořit Boží rodinu.
31. A pokud jde o vzkříšení z mrtvých, pak čtěte pozorně Písmo. Jak nazývá Bůh sám sebe?
32. Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův. On není Bohem mrtvých, ale živých."
33. Tyto Ježíšovy odpovědi udělaly na lidi hluboký dojem.
34. Farizejové se doslechli, jak Ježíš umlčel saduceje.
35. Pověřili jednoho ze svých vykladačů Písma, aby ho vyzkoušel:
36. "Mistře, které přikázání je v zákoně nejvýznamnější?"
37. Ježíš mu odpověděl: ",Miluj Pána, svého Boha, celým srdcem, duší i myslí.'
38. To je první a nejdůležitější přikázání.
39. Druhé v pořadí důležitosti je toto: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.'
40. Na těch dvou přikázáních stojí celý Mojžíšův zákon a odkaz proroků."
41. Potom Ježíš, obklopen farizeji, se jich zeptal:
42. "Co si myslíte o Kristu? Čí je to syn?"Odpověděli: "Davidův."
43. On na to řekl: "Jak by mohl David svého vlastního potomka nazývat Pánem? Vždyť o něm z podnětu Ducha svatého píše v žalmu:
44. ,Bůh řekl mému Pánu:Seď po mé pravici,dokud ti nepodložím tvé nepřátele k nohám.'
45. Jestliže ho tedy David nazývá svým Pánem, jak může být jeho synem?"
46. Na to nikdo nedovedl odpovědět a už se mu neodvážili klást další otázky.