| 3 Mojžíšova 13:1-59 |
| 1. Hospodin si povolal Mojžíše a Árona a rekl jim: |
| 2. "Každý, kdo na své kuži zpozoruje jakýkoliv otok, vyrážku nebo zanícené místo, které mohou být príznakem malomocenství, se musí dostavit k Áronovi nebo nekterému z jeho potomku, vysvecených kneží. |
| 3. Knez postiženou oblast prohlédne, a pokud zjistí, že ochlupení v tom míste zbelelo a infekce pronikla až pod kuži, pozná, že ten clovek trpí malomocenstvím a prohlásí ho za necistého. |
| 4. V prípade, že postižené místo je bílé, ale infekce nepronikla až pod kuži a ochlupení na nem nezbelelo, prikáže knez nemocnému, aby se na týden odebral do ústraní a s nikým se nestýkal. |
| 5. Sedmý den knez prohlídku zopakuje, a pokud se zasažené místo nezmenilo, ponechá nemocného ješte další týden stranou ostatních. |
| 6. Po uplynutí sedmi dní knez postiženého opet prohlédne. Zjistí-li, že se príznaky nemoci nijak nezhoršily a zanícená kuže vybledla, muže ho prohlásit za zdravého. Onemocnení nebylo závažné, a jakmile si postižený vypere svuj odev, opet se smí jako cistý úcastnit bohoslužby. |
| 7. Když ale knez pri prohlídce nemocného zjistí, že infekce se rozšírila, je treba prohlídku znovu zopakovat. |
| 8. Pokud i podruhé vyjde najevo, že postižení se dále rozšírilo, knez musí takového cloveka prohlásit za necistého kvuli malomocenství. |
| 9. Skutecne každý, u nehož se objeví náznak malomocenství, se musí dostavit na prohlídku ke knezi. |
| 10. 10-11 Když knez u takového cloveka nalezne na kuži místo s bílým ochlupením a mokvající belavou ranou, která proniká až do masa, musí ho prohlásit za necistého s pokrocilým stádiem malomocenství. Takto postiženého cloveka již není treba izolovat kvuli dalšímu vyšetrení, protože je zcela jasne nemocný. |
| 11. *** |
| 12. Jestliže ale knez uvidí, že se choroba rozšírila po celém tele a zasáhla nemocného od hlavy až k pate, musí postiženého rádne prohlédnout. |
| 13. Pokud malomocenství pokrylo celé telo a kuže zbelela, knez prohlásí cloveka za zdravého a zpusobilého úcastnit se bohoslužby. |
| 14. 14-15 Jakmile se ale na kuži nemocného vyskytne otevrená mokvající rána, která proniká až do masa, knez musí konstatovat, že takový clovek je malomocný a tedy necistý. |
| 15. *** |
| 16. Když se pozdeji rána zacelí a kuže na tom míste zbelá, postižený opet navštíví kneze. |
| 17. Ten ho prohlédne a zjistí-li, že zanícená místa zbelela, smí cloveka prohlásit za zdravého a cistého. |
| 18. 18-19 Naopak ten, komu se vred na kuži na cas zahojil, ale pozdeji se na stejném míste objeví belavý hnis nebo zarudlá ranka, musí opet zajít ke knezi, aby ho prohlédl. |
| 19. *** |
| 20. Knez ho dukladne vyšetrí a zjistí-li, že infekce pronikla až pod kuži a ochlupení na postiženém míste zbelelo, prohlásí cloveka za necistého, nebot se mu z vredu rozvinulo malomocenství. |
| 21. Jestliže ale knez pri prohlídce zjistí, že zanícené místo je vybledlé, neproniká až pod kuži a nepokrývá ho bílé ochlupení, narídí postiženému, aby se týden zdržoval stranou ostatních. |
| 22. Když se príznaky na kuži rozšírí, knez prohlásí cloveka za necistého, protože trpí malomocenstvím. |
| 23. Zustane-li však místo beze zmen a infekce nepronikne dále, jedná se pouze o jizvu po vredu a knez muže postiženého prohlásit za zdravého a zpusobilého k úcasti na bohoslužbe. |
| 24. Když se nekdo popálí a na spálené kuži se mu objeví mokvající nacervenalá ci belavá rána, ukáže postižené místo knezi. |
| 25. V prípade, kdy knez objeví, že zanícení proniklo až pod kuži a okolí rány pokrývá bíle ochlupení, se jedná o malomocenství, které se rozvinulo z infikované popáleniny. Knez proto postiženého prohlásí za nemocného a necistého pro úcast na bohoslužbe. |
| 26. Pokud ale knez pri prohlídce žádné bílé chloupky nenajde a infekce nepronikne až pod kuži, takže se a zanícené místo zklidní, narídí postiženému, aby týden zustal v ústraní bez kontaktu s ostatními lidmi. |
| 27. Sedmý den pak knez postiženého opet prohlédne a v prípade, že se zasažené místo rozšírí, prohlásí cloveka za nemocného s nákazou malomocenství. |
| 28. Avšak zustane-li postižené místo beze zmen a zanícení se nerozšírí, ale naopak ustoupí, jednalo se o jizvu po spálenine a knez muže prohlásit cloveka za zdravého. Postižený se jen popálil a smí se jako cistý úcastnit bohoslužby. |
| 29. Objeví-li se komukoliv nejaká kožní infekce na hlave nebo na brade, musí rovnež na prohlídku ke knezi. |
| 30. V prípade, že infekce pronikla až pod kuži a místo pokrývají jemné žlutavé chloupky, musí knez postiženého prohlásit za necistého z duvodu vážného kožního onemocnení. |
| 31. Pokud ale knez pri prohlídce zjistí, že infekce nepronikla až pod kuži a okolí rány nepokrývají cerné chloupky, potom narídí postiženému, aby se týden s nikým nestýkal. |
| 32. 32-33 Sedmý den postiženého opet prohlédne, a jestliže se zanícení nerozšírilo, infekce nepronikla až pod kuži a ránu nepokrývá jemné žlutavé ochlupení, dá postiženého oholit nebo ostríhat dohola a nechá ho dalších sedm dní stranou mimo dosah ostatních lidí. |
| 33. *** |
| 34. Sedmý den si knez opet zanícené místo prohlédne a pokud zjistí, že se nerozšírilo a infekce nepronikla až pod kuži, smí tohoto cloveka prohlásit za zdravého a cistého. |
| 35. Muže se ale stát, že se onemocnení rozvine i pozdeji. |
| 36. V takovém prípade musí nemocný opet navštívit kneze, aby ho prohlédl. Jestliže se postižené místo rozšírilo, musí knez tohoto cloveka prohlásit za necistého, i kdyby v zaníceném míste nenašel žádné žlutavé ochlupení. |
| 37. Pokud se ale s postižením nic nestalo a kuže porostla cernými chloupky, knez potvrdí, že tento clovek je zdravý a smí se jako cistý úcastnit bohoslužby. |
| 38. 38-39 Objeví-li se na necí kuži belavé skvrny, ale knez pri prohlídce zjistí, že nejsou nijak výrazné, jedná se jen o nejaký ekzém a postižený clovek je cistý. |
| 39. *** |
| 40. Stejné to bude s clovekem, kterému postupne vypadají vlasy na hlave. |
| 41. Nezáleží na tom, zda bude mít jen vysoké celo nebo ho dokonce postihne úplná pleš, je cistý. |
| 42. Objeví-li se ale nekomu na lysine nacervenalé nebo belavé místo, jsou to príznaky malomocenství. |
| 43. 43-44 Knez ho prohlédne, a když zjistí, že zanícená místa na hlave nebo na cele mají ružove belavou barvu typickou pro malomocenství, prohlásí cloveka za nemocného a necistého. |
| 44. *** |
| 45. Každý clovek nakažený malomocenstvím musí chodit v roztrhaných šatech, neucesaný a s rouškou na tvári. Kdykoliv pujde, musí své okolí hlasite upozornovat na svou nemoc. |
| 46. Jeho obradní necistota potrvá tak dlouho, dokud bude mít príznaky choroby. Nakažený clovek musí žít mimo tábor vzdálen od spolecnosti ostatních lidí. |
| 47. 47-49 Vyskytne-li se na odevu zhotoveného z vlny ci lneného plátna nebo na cemkoliv z kuže nazelenalá nebo nacervenalá skvrna, jde pravdepodobne o plísen a takový šat nebo predmet je treba neprodlene predložit knezi. |
| 48. *** |
| 49. *** |
| 50. Knez plísen prohlédne a nechá napadený predmet na týden nekam uschovat. |
| 51. Sedmý den si opet skvrnu prohlédne, a pokud se plísen rozšírila dále, prohlásí predmet za necistý kvuli napadení zhoubnou plísní. |
| 52. Každý takto napadený odev nebo predmet, at už je vyroben z vlny, plátna nebo kuže, je zasažen zhoubnou plísní a proto se musí spálit. |
| 53. 53-54 Když ale knez po prohlédnutí zjistí, že se plísen na odevu nebo na predmetu nerozšírila, nechá napadenou vec vyprat a uložit na dalších sedm dní z dosahu lidí. |
| 54. *** |
| 55. Potom knez znovu napadenou vec shlédne. Zjistí-li, že plísen se sice nerozšírila, ale její vzhled se nijak nezmenil, nechá predmet spálit jako necistý. At plísen zasáhla kteroukoliv cást, celá vec se musí spálit. |
| 56. Pokud ale knez pri druhé prohlídce uvidí, že postižené místo vybledlo, vezme napadenou cást odevu nebo predmetu a odtrhne ji. |
| 57. Ukáže-li se, že plísen pronikla hloubeji a dále do materiálu, znamená to, že se rozširuje, a napadený predmet je treba spálit. |
| 58. V prípade, že plísní napadený odev nebo jakýkoliv kožený predmet již po vyprání žádné stopy plísne nenese, ješte jednou se vypere a smí se používat jako cistý. |
| 59. Temito pravidly se budete rídit pri posuzování odevu nebo kožených vecí, které napadla plísen. Pomohou vám urcit, zda je vec cistá nebo necistá. |
| Žalmy 25:16-22 |
| 16. Hleď také na mne pro svou lásku, Pane, bez tebe zůstanu sám, ztrápený, |
| 17. strach roste v srdci mém, a cesta má se úží, vyveď mne, prosím, ze všech nesnází! |
| 18. Zlo na mne valí se, jsem slabý člověk, a moje hříchy dohánějí mne. |
| 19. Mí nepřátelé z toho mají radost, že klesám. Jak si rádi přisadí! |
| 20. Můj život zachovej a vysvoboď mne, Pane, ať není na posměch zlým moje naděje. |
| 21. Jsem očištěn, mé srdce střeží pravda, čekám jen na tebe a na tvé vedení. |
| 22. A celý Izrael, tvůj národ, Hospodine, v úzkostech svých na tebe spoléhá. |
| Přísloví 10:4-5 |
| 4. Líná ruka vede k chudobě, kdežto ruka pilného vytváří bohatství. |
| 5. Moudře jedná ten, kdo v létě shromažďuje zásoby, ostudný je ten, kdo žně prospí. |
| Marek 3:1-19 |
| 1. Když opět přišel Ježíš do synagogy, spatřil tam člověka, který měl bezvládnou ruku. Protože byla právě sobota, |
| 2. Ježíšovi nepřátelé napjatě sledovali, co učiní. Jestliže ho uzdraví, bude to vítaná příležitost, jak jej obžalovat z rušení předepsaného svátečního klidu. |
| 3. A opravdu, Ježíš vyzval postiženého, aby předstoupil před celé shromáždění, |
| 4. a pak položil ostatním otázku: "Co se smí v sobotu? Mohou se konat dobré skutky, nebo se má páchat zlo? Je možné zachránit život, nebo jej zničit?" Na tyto otázky se nikdo neodvážil odpovědět. |
| 5. Jejich mlčení Ježíše naplnilo spravedlivým hněvem, jejich lhostejnost k lidskému utrpení ho roztrpčila. Přeměřil si je přísným pohledem a potom se obrátil k postiženému."Natáhni tu ruku!" řekl mu. On to učinil, a ejhle - ruka byla zdravá. |
| 6. Farizejové opustili synagogu a šli se domlouvat s přívrženci krále Heroda na tom, jak Ježíše odstranit. |
| 7. Ježíš se opět se svými učedníky uchýlil k jezeru. Znovu jej následovaly zástupy lidí z celé Galileje, Judska, |
| 8. Jeruzaléma, Idumeje a Zajordání, ba dokonce přišli i lidé z okolních pohanských měst Týru a Sidónu. Široko daleko se roznesly zprávy o jeho zázracích a velmi mnoho lidí se o nich chtělo přesvědčit na vlastní oči. |
| 9. Ježíš požádal své učedníky, aby pro něj měli připravenu loďku, na kterou by se mohl uchýlit, kdyby ho dav příliš tísnil. |
| 10. Mnoho nemocných už totiž uzdravil a další se k němu přímo vrhali, jen aby se ho mohli dotknout. |
| 11. A když ho spatřili ti, kdo byli posedlí démonem, padali před ním na zem a křičeli: "Ty jsi Boží Syn!" |
| 12. On je však rázně umlčoval, protože nestál o jejich svědectví. |
| 13. Potom k sobě zavolal ty, které si vybral pro zvláštní svědecké poslání, a vystoupil s nimi na horu. |
| 14. Z nich pak ustanovil dvanáct, kteří ho měli všude doprovázet a které bude posílat samostatně kázat |
| 15. a uzdravovat. |
| 16. Byli to: Šimon, kterému přidal jméno Petr, |
| 17. Jakub a Jan - synové Zebedeovi, kterým někdy říkával"synové hromu", |
| 18. Ondřej, Filip, Bartoloměj, Matouš, Tomáš, Jakub Alfeův, Tadeáš, Šimon Kenaanský a |
| 19. Jidáš Iškariotský, který ho později zradil. |