A A A A A
Bible za jeden rok
Únor 21

3 Mojžíšova 13:1-59
1. Hospodin si povolal Mojžíše a Árona a rekl jim:
2. "Každý, kdo na své kuži zpozoruje jakýkoliv otok, vyrážku nebo zanícené místo, které mohou být príznakem malomocenství, se musí dostavit k Áronovi nebo nekterému z jeho potomku, vysvecených kneží.
3. Knez postiženou oblast prohlédne, a pokud zjistí, že ochlupení v tom míste zbelelo a infekce pronikla až pod kuži, pozná, že ten clovek trpí malomocenstvím a prohlásí ho za necistého.
4. V prípade, že postižené místo je bílé, ale infekce nepronikla až pod kuži a ochlupení na nem nezbelelo, prikáže knez nemocnému, aby se na týden odebral do ústraní a s nikým se nestýkal.
5. Sedmý den knez prohlídku zopakuje, a pokud se zasažené místo nezmenilo, ponechá nemocného ješte další týden stranou ostatních.
6. Po uplynutí sedmi dní knez postiženého opet prohlédne. Zjistí-li, že se príznaky nemoci nijak nezhoršily a zanícená kuže vybledla, muže ho prohlásit za zdravého. Onemocnení nebylo závažné, a jakmile si postižený vypere svuj odev, opet se smí jako cistý úcastnit bohoslužby.
7. Když ale knez pri prohlídce nemocného zjistí, že infekce se rozšírila, je treba prohlídku znovu zopakovat.
8. Pokud i podruhé vyjde najevo, že postižení se dále rozšírilo, knez musí takového cloveka prohlásit za necistého kvuli malomocenství.
9. Skutecne každý, u nehož se objeví náznak malomocenství, se musí dostavit na prohlídku ke knezi.
10. 10-11 Když knez u takového cloveka nalezne na kuži místo s bílým ochlupením a mokvající belavou ranou, která proniká až do masa, musí ho prohlásit za necistého s pokrocilým stádiem malomocenství. Takto postiženého cloveka již není treba izolovat kvuli dalšímu vyšetrení, protože je zcela jasne nemocný.
11. ***
12. Jestliže ale knez uvidí, že se choroba rozšírila po celém tele a zasáhla nemocného od hlavy až k pate, musí postiženého rádne prohlédnout.
13. Pokud malomocenství pokrylo celé telo a kuže zbelela, knez prohlásí cloveka za zdravého a zpusobilého úcastnit se bohoslužby.
14. 14-15 Jakmile se ale na kuži nemocného vyskytne otevrená mokvající rána, která proniká až do masa, knez musí konstatovat, že takový clovek je malomocný a tedy necistý.
15. ***
16. Když se pozdeji rána zacelí a kuže na tom míste zbelá, postižený opet navštíví kneze.
17. Ten ho prohlédne a zjistí-li, že zanícená místa zbelela, smí cloveka prohlásit za zdravého a cistého.
18. 18-19 Naopak ten, komu se vred na kuži na cas zahojil, ale pozdeji se na stejném míste objeví belavý hnis nebo zarudlá ranka, musí opet zajít ke knezi, aby ho prohlédl.
19. ***
20. Knez ho dukladne vyšetrí a zjistí-li, že infekce pronikla až pod kuži a ochlupení na postiženém míste zbelelo, prohlásí cloveka za necistého, nebot se mu z vredu rozvinulo malomocenství.
21. Jestliže ale knez pri prohlídce zjistí, že zanícené místo je vybledlé, neproniká až pod kuži a nepokrývá ho bílé ochlupení, narídí postiženému, aby se týden zdržoval stranou ostatních.
22. Když se príznaky na kuži rozšírí, knez prohlásí cloveka za necistého, protože trpí malomocenstvím.
23. Zustane-li však místo beze zmen a infekce nepronikne dále, jedná se pouze o jizvu po vredu a knez muže postiženého prohlásit za zdravého a zpusobilého k úcasti na bohoslužbe.
24. Když se nekdo popálí a na spálené kuži se mu objeví mokvající nacervenalá ci belavá rána, ukáže postižené místo knezi.
25. V prípade, kdy knez objeví, že zanícení proniklo až pod kuži a okolí rány pokrývá bíle ochlupení, se jedná o malomocenství, které se rozvinulo z infikované popáleniny. Knez proto postiženého prohlásí za nemocného a necistého pro úcast na bohoslužbe.
26. Pokud ale knez pri prohlídce žádné bílé chloupky nenajde a infekce nepronikne až pod kuži, takže se a zanícené místo zklidní, narídí postiženému, aby týden zustal v ústraní bez kontaktu s ostatními lidmi.
27. Sedmý den pak knez postiženého opet prohlédne a v prípade, že se zasažené místo rozšírí, prohlásí cloveka za nemocného s nákazou malomocenství.
28. Avšak zustane-li postižené místo beze zmen a zanícení se nerozšírí, ale naopak ustoupí, jednalo se o jizvu po spálenine a knez muže prohlásit cloveka za zdravého. Postižený se jen popálil a smí se jako cistý úcastnit bohoslužby.
29. Objeví-li se komukoliv nejaká kožní infekce na hlave nebo na brade, musí rovnež na prohlídku ke knezi.
30. V prípade, že infekce pronikla až pod kuži a místo pokrývají jemné žlutavé chloupky, musí knez postiženého prohlásit za necistého z duvodu vážného kožního onemocnení.
31. Pokud ale knez pri prohlídce zjistí, že infekce nepronikla až pod kuži a okolí rány nepokrývají cerné chloupky, potom narídí postiženému, aby se týden s nikým nestýkal.
32. 32-33 Sedmý den postiženého opet prohlédne, a jestliže se zanícení nerozšírilo, infekce nepronikla až pod kuži a ránu nepokrývá jemné žlutavé ochlupení, dá postiženého oholit nebo ostríhat dohola a nechá ho dalších sedm dní stranou mimo dosah ostatních lidí.
33. ***
34. Sedmý den si knez opet zanícené místo prohlédne a pokud zjistí, že se nerozšírilo a infekce nepronikla až pod kuži, smí tohoto cloveka prohlásit za zdravého a cistého.
35. Muže se ale stát, že se onemocnení rozvine i pozdeji.
36. V takovém prípade musí nemocný opet navštívit kneze, aby ho prohlédl. Jestliže se postižené místo rozšírilo, musí knez tohoto cloveka prohlásit za necistého, i kdyby v zaníceném míste nenašel žádné žlutavé ochlupení.
37. Pokud se ale s postižením nic nestalo a kuže porostla cernými chloupky, knez potvrdí, že tento clovek je zdravý a smí se jako cistý úcastnit bohoslužby.
38. 38-39 Objeví-li se na necí kuži belavé skvrny, ale knez pri prohlídce zjistí, že nejsou nijak výrazné, jedná se jen o nejaký ekzém a postižený clovek je cistý.
39. ***
40. Stejné to bude s clovekem, kterému postupne vypadají vlasy na hlave.
41. Nezáleží na tom, zda bude mít jen vysoké celo nebo ho dokonce postihne úplná pleš, je cistý.
42. Objeví-li se ale nekomu na lysine nacervenalé nebo belavé místo, jsou to príznaky malomocenství.
43. 43-44 Knez ho prohlédne, a když zjistí, že zanícená místa na hlave nebo na cele mají ružove belavou barvu typickou pro malomocenství, prohlásí cloveka za nemocného a necistého.
44. ***
45. Každý clovek nakažený malomocenstvím musí chodit v roztrhaných šatech, neucesaný a s rouškou na tvári. Kdykoliv pujde, musí své okolí hlasite upozornovat na svou nemoc.
46. Jeho obradní necistota potrvá tak dlouho, dokud bude mít príznaky choroby. Nakažený clovek musí žít mimo tábor vzdálen od spolecnosti ostatních lidí.
47. 47-49 Vyskytne-li se na odevu zhotoveného z vlny ci lneného plátna nebo na cemkoliv z kuže nazelenalá nebo nacervenalá skvrna, jde pravdepodobne o plísen a takový šat nebo predmet je treba neprodlene predložit knezi.
48. ***
49. ***
50. Knez plísen prohlédne a nechá napadený predmet na týden nekam uschovat.
51. Sedmý den si opet skvrnu prohlédne, a pokud se plísen rozšírila dále, prohlásí predmet za necistý kvuli napadení zhoubnou plísní.
52. Každý takto napadený odev nebo predmet, at už je vyroben z vlny, plátna nebo kuže, je zasažen zhoubnou plísní a proto se musí spálit.
53. 53-54 Když ale knez po prohlédnutí zjistí, že se plísen na odevu nebo na predmetu nerozšírila, nechá napadenou vec vyprat a uložit na dalších sedm dní z dosahu lidí.
54. ***
55. Potom knez znovu napadenou vec shlédne. Zjistí-li, že plísen se sice nerozšírila, ale její vzhled se nijak nezmenil, nechá predmet spálit jako necistý. At plísen zasáhla kteroukoliv cást, celá vec se musí spálit.
56. Pokud ale knez pri druhé prohlídce uvidí, že postižené místo vybledlo, vezme napadenou cást odevu nebo predmetu a odtrhne ji.
57. Ukáže-li se, že plísen pronikla hloubeji a dále do materiálu, znamená to, že se rozširuje, a napadený predmet je treba spálit.
58. V prípade, že plísní napadený odev nebo jakýkoliv kožený predmet již po vyprání žádné stopy plísne nenese, ješte jednou se vypere a smí se používat jako cistý.
59. Temito pravidly se budete rídit pri posuzování odevu nebo kožených vecí, které napadla plísen. Pomohou vám urcit, zda je vec cistá nebo necistá.

Žalmy 25:16-22
16. Hleď také na mne pro svou lásku, Pane, bez tebe zůstanu sám, ztrápený,
17. strach roste v srdci mém, a cesta má se úží, vyveď mne, prosím, ze všech nesnází!
18. Zlo na mne valí se, jsem slabý člověk, a moje hříchy dohánějí mne.
19. Mí nepřátelé z toho mají radost, že klesám. Jak si rádi přisadí!
20. Můj život zachovej a vysvoboď mne, Pane, ať není na posměch zlým moje naděje.
21. Jsem očištěn, mé srdce střeží pravda, čekám jen na tebe a na tvé vedení.
22. A celý Izrael, tvůj národ, Hospodine, v úzkostech svých na tebe spoléhá.

Přísloví 10:4-5
4. Líná ruka vede k chudobě, kdežto ruka pilného vytváří bohatství.
5. Moudře jedná ten, kdo v létě shromažďuje zásoby, ostudný je ten, kdo žně prospí.

Marek 3:1-19
1. Když opět přišel Ježíš do synagogy, spatřil tam člověka, který měl bezvládnou ruku. Protože byla právě sobota,
2. Ježíšovi nepřátelé napjatě sledovali, co učiní. Jestliže ho uzdraví, bude to vítaná příležitost, jak jej obžalovat z rušení předepsaného svátečního klidu.
3. A opravdu, Ježíš vyzval postiženého, aby předstoupil před celé shromáždění,
4. a pak položil ostatním otázku: "Co se smí v sobotu? Mohou se konat dobré skutky, nebo se má páchat zlo? Je možné zachránit život, nebo jej zničit?" Na tyto otázky se nikdo neodvážil odpovědět.
5. Jejich mlčení Ježíše naplnilo spravedlivým hněvem, jejich lhostejnost k lidskému utrpení ho roztrpčila. Přeměřil si je přísným pohledem a potom se obrátil k postiženému."Natáhni tu ruku!" řekl mu. On to učinil, a ejhle - ruka byla zdravá.
6. Farizejové opustili synagogu a šli se domlouvat s přívrženci krále Heroda na tom, jak Ježíše odstranit.
7. Ježíš se opět se svými učedníky uchýlil k jezeru. Znovu jej následovaly zástupy lidí z celé Galileje, Judska,
8. Jeruzaléma, Idumeje a Zajordání, ba dokonce přišli i lidé z okolních pohanských měst Týru a Sidónu. Široko daleko se roznesly zprávy o jeho zázracích a velmi mnoho lidí se o nich chtělo přesvědčit na vlastní oči.
9. Ježíš požádal své učedníky, aby pro něj měli připravenu loďku, na kterou by se mohl uchýlit, kdyby ho dav příliš tísnil.
10. Mnoho nemocných už totiž uzdravil a další se k němu přímo vrhali, jen aby se ho mohli dotknout.
11. A když ho spatřili ti, kdo byli posedlí démonem, padali před ním na zem a křičeli: "Ty jsi Boží Syn!"
12. On je však rázně umlčoval, protože nestál o jejich svědectví.
13. Potom k sobě zavolal ty, které si vybral pro zvláštní svědecké poslání, a vystoupil s nimi na horu.
14. Z nich pak ustanovil dvanáct, kteří ho měli všude doprovázet a které bude posílat samostatně kázat
15. a uzdravovat.
16. Byli to: Šimon, kterému přidal jméno Petr,
17. Jakub a Jan - synové Zebedeovi, kterým někdy říkával"synové hromu",
18. Ondřej, Filip, Bartoloměj, Matouš, Tomáš, Jakub Alfeův, Tadeáš, Šimon Kenaanský a
19. Jidáš Iškariotský, který ho později zradil.