| 3 Mojžíšova 9:1-24 |
| 1. První den po skoncení slavnostního vysvecení kneží si Mojžíš zavolal Árona a jeho syny a shromáždil také predstavitele izraelského národa. |
| 2. Když prišli, narídil Áronovi: "Poraz pro Hospodina mladého býcka jako obet za provinení a potom obetuj v ohni na oltári berana. Mej na pameti, že obe zvírata musí být naprosto zdravá. |
| 3. Jakmile budeš hotov, oznam Izraelcum: "Dnes mezi nás prijde Hospodin, a proto mu pripravte tyto dary: Kozla jako obet za provinení a jednoletého býcka s beránkem jako obetní dar ke spálení na oltári. Býcek i beran nesmí mít jakoukoliv telesnou vadu. |
| 4. Dalšího býka a berana pak predložte Hospodinu jako obet na výraz prátelství a vdecnosti a spolecne s nimi spalte na oltári obilnou mouku s olejem." |
| 5. Izraelci uposlechli a pripravili všechno tak, jak Mojžíš rekl. Všichni se shromáždili se pred svatyní a cekali, až jim Hospodin dá najevo svou prítomnost. |
| 6. Mojžíš je oslovil a rekl: "Jakmile vykonáte, co vám Hospodin narídil, nechá vás spatrit svou slávu." |
| 7. Nato se obrátil k Áronovi a rekl: "Vlož do ohne na oltár svou obet za provinení a obetní dar urcený ke spálení. Potom prines Hospodinu také obetní dar Izraelcu a vykonej za sebe i za ne smírcí obrad, jak si preje Hospodin." |
| 8. Když Mojžíš domluvil, Áron pristoupil k oltári a usmrtil býcka jako obet na odpuštení vlastního provinení. |
| 9. Jeho synové zachytili krev, která z obeti vytryskla, a podali ji Áronovi. On do ní namocil prst, potrel rohy oltáre a zbytek krve vylil pod oltár. |
| 10. Potom vybral z obetovaného býcka veškerý tuk, ledviny a cást jater a spálil je na oltári, jak mu prostrednictvím Mojžíše prikázal Hospodin. |
| 11. Nakonec odnesl maso a kuži obeti a spálil je mimo tábor. |
| 12. Když byl hotov, porazil další zvíre jako obetní dar ke spálení na oltári. |
| 13. Synové mu opet podali zachycenou krev obeti a on s ní postríkal oltár ze všech stran. Potom mu podávali jednotlivé kusy obeti vcetne hlavy a Áron je vkládal do ohne na oltár. |
| 14. Nakonec omyl vnitrnosti a koncetiny obeti a spálil je stejne jako všechno ostatní. |
| 15. Ihned nato Áron porazil kozla, kterého jako obet za svá provinení privedli Izraelci. |
| 16. Obetoval ho stejne jako predešlá zvírata a po nem predložil Hospodinu predepsaným zpusobem obet ke spálení na oltárním ohni. |
| 17. K tomu pak pripravil obilnou obet, která bývala soucástí každodenní ranní obeti, a cást jí spálil na oltári. |
| 18. Dále porazil býka a berana, které privedli Izraelci, jako obetní dar na výraz prátelství a vdecnosti. Jeho synové mu opet podali zachycenou krev obetovaných zvírat a on s ní postríkal oltár ze všech stran. |
| 19. 19-21 Potom Áron oddelil z býka i z berana veškerý tuk, ocas, ledviny a cást jater, všechno položil na hrudí obetovaných zvírat a odnesl k oltári. Tam veškerý tuk spálil, ale hrudník obou obetí, ke kterým pridal ješte pravou kýtu, jen pozvedl k nebi a symbolicky daroval Hospodinu, jak mu rekl Mojžíš. |
| 20. *** |
| 21. *** |
| 22. Nakonec Áron pozvedl ruce smerem k Izraelcum a požádal Boha, aby jim prokazoval svou prízen. |
| 23. Když dokoncil všechny predepsané obetní obrady, sestoupil z oltáre a vešel s Mojžíšem do svatyne. Jakmile svatyni opet opustili, udelili Izraelcum požehnání a Hospodin všechny shromáždené poctil slávou své prítomnosti. |
| 24. Nechal na oltári vzplanout ohen, který spálil obetní zvírata i tuk. Když to všichni Izraelci videli, s radostným jásotem se klaneli Hospodinu až k zemi. |
| 3 Mojžíšova 10:1-20 |
| 1. Dva z Áronových synu Nádab a Abíhú si vzali své kadidelnice, zapálili v nich ohen a vložili do nich vonné kadidlo. Avšak tím, že v kadidelnicích sami zažehli ohen, zneuctili Hospodina, který cokoliv takového zakázal. |
| 2. Hospodin je proto sežehl žárem své prítomnosti a oba na míste usmrtil. |
| 3. Prostrednictvím Mojžíše pak rekl Áronovi: "Aby mne všichni Izraelci mohli skutecne ctít, musí predevším kneží respektovat mou svatost." |
| 4. Áron se nezmohl na slovo, a tak Mojžíš poslal pro Míšaela a Elsáfana, syny Áronova strýce Uzíela, a narídil jim: "Prijdte ke svatyni, vezmete tela svých mrtvých bratrancu a odneste je mimo tábor." |
| 5. Mládenci Mojžíšuv príkaz uposlechli a odnesli jejich mrtvoly odené v knežském rouchu pryc z tábora. |
| 6. Nato Mojžíš oslovil Árona a jeho další dva syny Eleazara a Ítamara a rekl jim: "V žádném prípade nesmíte na znamení svého zármutku chodit neucesaní nebo dokonce roztrhnout svuj odev, jinak sami zemrete a Hospodin dá celému Izraeli pocítit své rozhorcení. Nad tím, že Hospodin usmrtil ohnem dva z vás, smí truchlit pouze vaši príbuzní a ostatní Izraelci. |
| 7. Vy však nesmíte odejít od vchodu do svatyne, jinak zahynete, protože Hospodin vás posvetil svým olejem." Áron a jeho synové Mojžíše vyslechli a zachovali se, jak jim rekl. |
| 8. Nato k Áronovi promluvil Hospodin a varoval ho: |
| 9. "Ty ani žádný z tvých synu nesmíte predtím, než vstoupíte do svatyne, požít žádné víno ci jiný alkohol, jinak vás nechám zemrít. Toto narízení bude platit také pro všechny generace vašich potomku. |
| 10. Musíte rozlišovat mezi tím, co je cisté a posvátné a tím, co je poskvrnené a svetské. |
| 11. Budete ucit Izraelce všemu, co jsem vám prikázal skrze Mojžíše." |
| 12. Když Hospodin domluvil, Mojžíš rekl Áronovi a jeho zbylým synum Eleazarovi a Ítamarovi: "Všechno, co zustalo z obilné obeti, jejíž cást jste pridali k obetním zvíratum spáleným na oltári, mužete v podobe nekynutého peciva sníst. |
| 13. Smíte ho však jíst jen u oltáre, protože je to posvátný podíl, který Hospodin oddelil z vlastní obeti práve pro vás, své kneží. On sám mi to prikázal. |
| 14. Také hrud a kýta z každého daru, který Izraelci prinesou jako obet na výraz svého prátelství a vdecnosti, bude jednou provždy patrit tobe, Árone, i celé tvé rodine. Smíte je na posveceném míste sníst jako svuj podíl. |
| 15. Izraelci vám prinesou kýtu a hrud, které pozvednutím k nebi symbolicky zasvetili Hospodinu pri obetování tuku v ohni na oltári. Vždy je budou odevzdávat tobe, Árone, a tvým potomkum, jak narídil Hospodin." |
| 16. Po techto slovech se Mojžíš zeptal, kde je kozel urcený k obetování za nepravosti Izraele. Když se dozvedel, že kneží již kozla spálili v ohni na oltári, rozhneval se na Áronovy zbylé syny Eleazara a Ítamara a otázal se jich: |
| 17. "Proc jste maso z této obeti neodnesli do svatyne a nesnedli ho? Hospodin vás poveril, abyste vykonali smírcí obrad za provinení všech Izraelcu, a posvetil cást obeti práve pro vás. |
| 18. A protože jste krev této obeti neodnášeli k obradu do svatyne, meli jste podle mého narízení sní st ve svatyni její maso." |
| 19. Áron však Mojžíše prerušil a rekl: "Moji synové dnes prinesli Hospodinu rádnou obet za provinení i obetní dar urcený ke spálení na oltári. Co by si ale o nás Hospodin pomyslel, kdybychom hodovali v den, kdy nás potkalo takové neštestí?" |
| 20. Takové vysvetlení Mojžíše uspokojilo. |
| Žalmy 25:1-7 |
| 1. (Davidova píseň) Přemýšlím o tobě, můj Bože, |
| 2. na tebe upínám svou naději a vím, že nežiji jen ve snu, nevzbudím se za smíchu nepřátel. |
| 3. Ne, není snílkem ten, kdo pevně čeká na tebe, můj Pane. Však lidé, kteří dělají, co chtějí, ti probudí se jednou do prázdna. |
| 4. Chci rozumět tvým plánům, Hospodine a uč mne, prosím, jednat podle nich. |
| 5. Veď mne svou pravdou, dej mi pochopit ji! Jenom ty, Bože, ukážeš mi cíl, všecky své dny teď do tvé ruky vkládám. |
| 6. Tolikrát slitoval ses, jen si vzpomeň, Pane, od věků na věky jsi milosrdný Bůh. |
| 7. Mých hříchů mládí, prosím, nevzpomínej, pošetilostí mnoho, prosím, zapomeň. Měj na paměti jen svou trpělivost, dívej se na mne sklem své dobroty. |
| Přísloví 9:13-18 |
| 13. Paní Hloupost dává o sobě hlasitě vědět, i když je pošetilá a nic nezná. |
| 14. Sedá u dveří svého domu, sebevědomě trůní na nejvyšších místech města |
| 15. a láká kolemjdoucí, kteří se ubírají po svých přímých cestách: |
| 16. „Pojďte sem, vy všichni naivní!“ A nerozumné svádí svými řečmi: |
| 17. „Víte, jak je sladká kradená voda, a jak lahodný je chléb, který jíte utajeně?“ |
| 18. Ti chudáci však nevědí, že sedí v místě smrtelných stínů, že je zve do říše mrtvých. |
| Marek 1:23-45 |
| 23. Byl tam také jeden muž posedlý démonem a ten začal vykřikovat: |
| 24. "Co je ti po nás, Ježíši Nazaretský? Chceš nás snad zničit? Vím dobře, že jsi svatý Boží Syn!" |
| 25. Ježíš ho rázně okřikl: "Už ani slovo! Vyjdi z něho ven!" |
| 26. Posedlý se ještě chvíli zmítal a křičel, než ho démon opustil. |
| 27. Lidé byli ohromeni a začali se dohadovat: "Co to je? Nové učení? Odkud bere takovou moc? Vždyť i zlým duchům poroučí a oni ho poslouchají!" |
| 28. A zpráva o tom, co Ježíš učinil, se rychle roznesla po celém kraji. |
| 29. Když pak Ježíš opustil synagogu, vydal se s Jakubem a Janem do Šimonova a Ondřejova domu. |
| 30. Šimonova tchyně právě ležela v horečkách na lůžku, tak o tom pověděli Ježíšovi. |
| 31. Ten k ní přistoupil, vzal ji za ruku a pomohl jí, aby si sedla. Horečka hned přestala, žena vstala a začala se starat o hosty. |
| 32. 32-33 Jakmile slunce zmizelo za obzorem (a skončil sobotní klid), sešli se lidé z celého města u Šimonova domu. Přivedli s sebou nemocné a posedlé. |
| 33. *** |
| 34. Toho večera uzdravil Ježíš mnoho lidí a z velkého množství posedlých vyhnal démony. Těm však nedovolil mluvit, protože věděli, že je Mesiáš - svatý Boží Syn. |
| 35. Příští ráno vstal Ježíš ještě před svítáním a odešel na osamělé místo, kde se mohl v klidu modlit. |
| 36. O něco později jej Šimon se svými druhy začali hledat. |
| 37. Když ho našli, řekli mu: "Každý se ptá jenom po tobě!" |
| 38. Ježíš jim však pověděl: "Musím jít také do jiných měst, abych i tam oznámil své poselství. Vždyť proto jsem přišel." |
| 39. A tak procházel celou galilejskou zemí, kázal v synagogách a mnohé vysvobozoval z moci démonů. |
| 40. Jednou za ním přišel člověk postižený malomocenstvím a na kolenou ho prosil: "Pane, vím, že mne můžeš uzdravit, když budeš chtít." |
| 41. Ježíš, pohnut soucitem, vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: "Chci, abys byl zdráv." |
| 42. V tu chvíli malomocenství zmizelo a muž byl uzdraven. |
| 43. 43-44 Ježíš mu však přísně nařídil: "Jdi a dej si své uzdravení ověřit knězem. Cestou se však nikde nezastavuj a s nikým nemluv. Vezmi s sebou obětní dar, jak to uzdraveným z malomocenství předepsal Mojžíš, aby se všichni přesvědčili, že jsi očištěn." |
| 44. *** |
| 45. Muž odešel, ale nevydržel mlčet. Každému na potkání radostně vyprávěl, že je uzdraven. A tak Ježíš nemohl veřejně vstoupit do žádného města a zůstával venku na osamělých místech. I tam se však za ním ze všech stran táhly zástupy lidí. |