A A A A A
Bible za jeden rok
Únor 19

3 Mojžíšova 9:1-24
1. První den po skoncení slavnostního vysvecení kneží si Mojžíš zavolal Árona a jeho syny a shromáždil také predstavitele izraelského národa.
2. Když prišli, narídil Áronovi: "Poraz pro Hospodina mladého býcka jako obet za provinení a potom obetuj v ohni na oltári berana. Mej na pameti, že obe zvírata musí být naprosto zdravá.
3. Jakmile budeš hotov, oznam Izraelcum: "Dnes mezi nás prijde Hospodin, a proto mu pripravte tyto dary: Kozla jako obet za provinení a jednoletého býcka s beránkem jako obetní dar ke spálení na oltári. Býcek i beran nesmí mít jakoukoliv telesnou vadu.
4. Dalšího býka a berana pak predložte Hospodinu jako obet na výraz prátelství a vdecnosti a spolecne s nimi spalte na oltári obilnou mouku s olejem."
5. Izraelci uposlechli a pripravili všechno tak, jak Mojžíš rekl. Všichni se shromáždili se pred svatyní a cekali, až jim Hospodin dá najevo svou prítomnost.
6. Mojžíš je oslovil a rekl: "Jakmile vykonáte, co vám Hospodin narídil, nechá vás spatrit svou slávu."
7. Nato se obrátil k Áronovi a rekl: "Vlož do ohne na oltár svou obet za provinení a obetní dar urcený ke spálení. Potom prines Hospodinu také obetní dar Izraelcu a vykonej za sebe i za ne smírcí obrad, jak si preje Hospodin."
8. Když Mojžíš domluvil, Áron pristoupil k oltári a usmrtil býcka jako obet na odpuštení vlastního provinení.
9. Jeho synové zachytili krev, která z obeti vytryskla, a podali ji Áronovi. On do ní namocil prst, potrel rohy oltáre a zbytek krve vylil pod oltár.
10. Potom vybral z obetovaného býcka veškerý tuk, ledviny a cást jater a spálil je na oltári, jak mu prostrednictvím Mojžíše prikázal Hospodin.
11. Nakonec odnesl maso a kuži obeti a spálil je mimo tábor.
12. Když byl hotov, porazil další zvíre jako obetní dar ke spálení na oltári.
13. Synové mu opet podali zachycenou krev obeti a on s ní postríkal oltár ze všech stran. Potom mu podávali jednotlivé kusy obeti vcetne hlavy a Áron je vkládal do ohne na oltár.
14. Nakonec omyl vnitrnosti a koncetiny obeti a spálil je stejne jako všechno ostatní.
15. Ihned nato Áron porazil kozla, kterého jako obet za svá provinení privedli Izraelci.
16. Obetoval ho stejne jako predešlá zvírata a po nem predložil Hospodinu predepsaným zpusobem obet ke spálení na oltárním ohni.
17. K tomu pak pripravil obilnou obet, která bývala soucástí každodenní ranní obeti, a cást jí spálil na oltári.
18. Dále porazil býka a berana, které privedli Izraelci, jako obetní dar na výraz prátelství a vdecnosti. Jeho synové mu opet podali zachycenou krev obetovaných zvírat a on s ní postríkal oltár ze všech stran.
19. 19-21 Potom Áron oddelil z býka i z berana veškerý tuk, ocas, ledviny a cást jater, všechno položil na hrudí obetovaných zvírat a odnesl k oltári. Tam veškerý tuk spálil, ale hrudník obou obetí, ke kterým pridal ješte pravou kýtu, jen pozvedl k nebi a symbolicky daroval Hospodinu, jak mu rekl Mojžíš.
20. ***
21. ***
22. Nakonec Áron pozvedl ruce smerem k Izraelcum a požádal Boha, aby jim prokazoval svou prízen.
23. Když dokoncil všechny predepsané obetní obrady, sestoupil z oltáre a vešel s Mojžíšem do svatyne. Jakmile svatyni opet opustili, udelili Izraelcum požehnání a Hospodin všechny shromáždené poctil slávou své prítomnosti.
24. Nechal na oltári vzplanout ohen, který spálil obetní zvírata i tuk. Když to všichni Izraelci videli, s radostným jásotem se klaneli Hospodinu až k zemi.

3 Mojžíšova 10:1-20
1. Dva z Áronových synu Nádab a Abíhú si vzali své kadidelnice, zapálili v nich ohen a vložili do nich vonné kadidlo. Avšak tím, že v kadidelnicích sami zažehli ohen, zneuctili Hospodina, který cokoliv takového zakázal.
2. Hospodin je proto sežehl žárem své prítomnosti a oba na míste usmrtil.
3. Prostrednictvím Mojžíše pak rekl Áronovi: "Aby mne všichni Izraelci mohli skutecne ctít, musí predevším kneží respektovat mou svatost."
4. Áron se nezmohl na slovo, a tak Mojžíš poslal pro Míšaela a Elsáfana, syny Áronova strýce Uzíela, a narídil jim: "Prijdte ke svatyni, vezmete tela svých mrtvých bratrancu a odneste je mimo tábor."
5. Mládenci Mojžíšuv príkaz uposlechli a odnesli jejich mrtvoly odené v knežském rouchu pryc z tábora.
6. Nato Mojžíš oslovil Árona a jeho další dva syny Eleazara a Ítamara a rekl jim: "V žádném prípade nesmíte na znamení svého zármutku chodit neucesaní nebo dokonce roztrhnout svuj odev, jinak sami zemrete a Hospodin dá celému Izraeli pocítit své rozhorcení. Nad tím, že Hospodin usmrtil ohnem dva z vás, smí truchlit pouze vaši príbuzní a ostatní Izraelci.
7. Vy však nesmíte odejít od vchodu do svatyne, jinak zahynete, protože Hospodin vás posvetil svým olejem." Áron a jeho synové Mojžíše vyslechli a zachovali se, jak jim rekl.
8. Nato k Áronovi promluvil Hospodin a varoval ho:
9. "Ty ani žádný z tvých synu nesmíte predtím, než vstoupíte do svatyne, požít žádné víno ci jiný alkohol, jinak vás nechám zemrít. Toto narízení bude platit také pro všechny generace vašich potomku.
10. Musíte rozlišovat mezi tím, co je cisté a posvátné a tím, co je poskvrnené a svetské.
11. Budete ucit Izraelce všemu, co jsem vám prikázal skrze Mojžíše."
12. Když Hospodin domluvil, Mojžíš rekl Áronovi a jeho zbylým synum Eleazarovi a Ítamarovi: "Všechno, co zustalo z obilné obeti, jejíž cást jste pridali k obetním zvíratum spáleným na oltári, mužete v podobe nekynutého peciva sníst.
13. Smíte ho však jíst jen u oltáre, protože je to posvátný podíl, který Hospodin oddelil z vlastní obeti práve pro vás, své kneží. On sám mi to prikázal.
14. Také hrud a kýta z každého daru, který Izraelci prinesou jako obet na výraz svého prátelství a vdecnosti, bude jednou provždy patrit tobe, Árone, i celé tvé rodine. Smíte je na posveceném míste sníst jako svuj podíl.
15. Izraelci vám prinesou kýtu a hrud, které pozvednutím k nebi symbolicky zasvetili Hospodinu pri obetování tuku v ohni na oltári. Vždy je budou odevzdávat tobe, Árone, a tvým potomkum, jak narídil Hospodin."
16. Po techto slovech se Mojžíš zeptal, kde je kozel urcený k obetování za nepravosti Izraele. Když se dozvedel, že kneží již kozla spálili v ohni na oltári, rozhneval se na Áronovy zbylé syny Eleazara a Ítamara a otázal se jich:
17. "Proc jste maso z této obeti neodnesli do svatyne a nesnedli ho? Hospodin vás poveril, abyste vykonali smírcí obrad za provinení všech Izraelcu, a posvetil cást obeti práve pro vás.
18. A protože jste krev této obeti neodnášeli k obradu do svatyne, meli jste podle mého narízení sní st ve svatyni její maso."
19. Áron však Mojžíše prerušil a rekl: "Moji synové dnes prinesli Hospodinu rádnou obet za provinení i obetní dar urcený ke spálení na oltári. Co by si ale o nás Hospodin pomyslel, kdybychom hodovali v den, kdy nás potkalo takové neštestí?"
20. Takové vysvetlení Mojžíše uspokojilo.

Žalmy 25:1-7
1. (Davidova píseň) Přemýšlím o tobě, můj Bože,
2. na tebe upínám svou naději a vím, že nežiji jen ve snu, nevzbudím se za smíchu nepřátel.
3. Ne, není snílkem ten, kdo pevně čeká na tebe, můj Pane. Však lidé, kteří dělají, co chtějí, ti probudí se jednou do prázdna.
4. Chci rozumět tvým plánům, Hospodine a uč mne, prosím, jednat podle nich.
5. Veď mne svou pravdou, dej mi pochopit ji! Jenom ty, Bože, ukážeš mi cíl, všecky své dny teď do tvé ruky vkládám.
6. Tolikrát slitoval ses, jen si vzpomeň, Pane, od věků na věky jsi milosrdný Bůh.
7. Mých hříchů mládí, prosím, nevzpomínej, pošetilostí mnoho, prosím, zapomeň. Měj na paměti jen svou trpělivost, dívej se na mne sklem své dobroty.

Přísloví 9:13-18
13. Paní Hloupost dává o sobě hlasitě vědět, i když je pošetilá a nic nezná.
14. Sedá u dveří svého domu, sebevědomě trůní na nejvyšších místech města
15. a láká kolemjdoucí, kteří se ubírají po svých přímých cestách:
16. „Pojďte sem, vy všichni naivní!“ A nerozumné svádí svými řečmi:
17. „Víte, jak je sladká kradená voda, a jak lahodný je chléb, který jíte utajeně?“
18. Ti chudáci však nevědí, že sedí v místě smrtelných stínů, že je zve do říše mrtvých.

Marek 1:23-45
23. Byl tam také jeden muž posedlý démonem a ten začal vykřikovat:
24. "Co je ti po nás, Ježíši Nazaretský? Chceš nás snad zničit? Vím dobře, že jsi svatý Boží Syn!"
25. Ježíš ho rázně okřikl: "Už ani slovo! Vyjdi z něho ven!"
26. Posedlý se ještě chvíli zmítal a křičel, než ho démon opustil.
27. Lidé byli ohromeni a začali se dohadovat: "Co to je? Nové učení? Odkud bere takovou moc? Vždyť i zlým duchům poroučí a oni ho poslouchají!"
28. A zpráva o tom, co Ježíš učinil, se rychle roznesla po celém kraji.
29. Když pak Ježíš opustil synagogu, vydal se s Jakubem a Janem do Šimonova a Ondřejova domu.
30. Šimonova tchyně právě ležela v horečkách na lůžku, tak o tom pověděli Ježíšovi.
31. Ten k ní přistoupil, vzal ji za ruku a pomohl jí, aby si sedla. Horečka hned přestala, žena vstala a začala se starat o hosty.
32. 32-33 Jakmile slunce zmizelo za obzorem (a skončil sobotní klid), sešli se lidé z celého města u Šimonova domu. Přivedli s sebou nemocné a posedlé.
33. ***
34. Toho večera uzdravil Ježíš mnoho lidí a z velkého množství posedlých vyhnal démony. Těm však nedovolil mluvit, protože věděli, že je Mesiáš - svatý Boží Syn.
35. Příští ráno vstal Ježíš ještě před svítáním a odešel na osamělé místo, kde se mohl v klidu modlit.
36. O něco později jej Šimon se svými druhy začali hledat.
37. Když ho našli, řekli mu: "Každý se ptá jenom po tobě!"
38. Ježíš jim však pověděl: "Musím jít také do jiných měst, abych i tam oznámil své poselství. Vždyť proto jsem přišel."
39. A tak procházel celou galilejskou zemí, kázal v synagogách a mnohé vysvobozoval z moci démonů.
40. Jednou za ním přišel člověk postižený malomocenstvím a na kolenou ho prosil: "Pane, vím, že mne můžeš uzdravit, když budeš chtít."
41. Ježíš, pohnut soucitem, vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: "Chci, abys byl zdráv."
42. V tu chvíli malomocenství zmizelo a muž byl uzdraven.
43. 43-44 Ježíš mu však přísně nařídil: "Jdi a dej si své uzdravení ověřit knězem. Cestou se však nikde nezastavuj a s nikým nemluv. Vezmi s sebou obětní dar, jak to uzdraveným z malomocenství předepsal Mojžíš, aby se všichni přesvědčili, že jsi očištěn."
44. ***
45. Muž odešel, ale nevydržel mlčet. Každému na potkání radostně vyprávěl, že je uzdraven. A tak Ježíš nemohl veřejně vstoupit do žádného města a zůstával venku na osamělých místech. I tam se však za ním ze všech stran táhly zástupy lidí.