A A A A A
Error:
BookNum: 30 Chapter: 7 VerseStart: 17 VerseShouldHave: 16
Bible za jeden rok
Prosinec 15

Ámos 6:1-14
1. Běda vám, samolibí vůdcové vyvoleného izraelského národa, kteří si na Sijónu a v Samaří bezstarostně a lhostejně užíváte přepychu, místo, abyste se o lid starali. Uctíváni vlastním lidem se cítíte v bezpečí.
2. Avšak projděte se v zemi Kalné a pohlédněte na to, co se tam mezitím stalo. Potom si zajděte také do pelištejského Gatu a také tam se dobře dívejte. Obě tato království kdysi bývala mocnější a větší než je vaše země, ale pohleďte, co z nich zůstalo dnes? Jste snad vy lepší?
3. Vy se však přesto i nadále bláhově uklidňujete tím, že den soudu je daleko a vyháníte ze své mysli každou myšlenku na nápravu. Avšak vaše zločiny a nepravosti a skutečnost, že se v sobotu podílíte na bohoslužebných fraškách, tento den rychle a nezadržitelně přibližují.
4. Obklopeni přepychem se povalujete na měkkých pohovkách vykládaných slonovinou a krmíte se nejjemnějším masem jehňat a telat.
5. Za doprovodu harfy předvádíte své ubohé a bezcenné skladby a hrajete si při tom na velké umělce, jakým byl kdysi král David.
6. Opíjíte se litry vína a používáte ty nejdražší parfémy. Avšak zoufalá bída a potřeby příslušníků vašeho vlastního národa vás nechávají naprosto chladnými.
7. Vaše lenošné radovánky a marnivé slavnosti však brzy vystřídá otrocká práce a budete to právě vy, koho ze všech nejdříve odvedu do vyhnanství."
8. Těmito slovy přísahal na svou vlastní čest Panovník Hospodin, Bůh celého vesmíru: "Nenávidím nadutost a pýchu Izraelců. Jejich přepychové paláce jsou mi odporné, a proto celé jejich hlavní město i se všemi jeho obyvateli vydám do rukou nepřátel. Jeho obyvatele nechám zahubit a veškeré budovy dám srovnat se zemí.
9. I kdyby žilo v jediném domě třeba deset mužů, všichni do jednoho zahynou.
10. Když potom přijde jejich nejbližší příbuzný, na kterého připadne povinnost vynést z domu jejich ostatky a spálit je, a zeptá se posledního, kdo se schoval a zachránil: "Zůstal s tebou na živu ještě někdo jiný?" Dostane se mu odpovědi, že ne. Naplněn úzkostí a hrůzou pak ten příbuzný ztichne a řekne: "Raději mlčme, abychom snad náhodou v neopatrnosti nevyslovili Hospodinovo jméno."
11. Hospodinu totiž stačí vyslovit jediný rozkaz a v okamžiku zničí každý dům bez ohledu na to, zda je malý nebo velký.
12. Mohou snad po tvrdých rozeklaných skaliscích a balvanech běhat koně? Nebo je snad možné takovou půdu zorat pomocí dobytka? Byl by blázen, kdokoliv by o něco tak nemožného usiloval. Vy jste se však o to pokusili. Z dobré věci, ze stejného práva pro všechny jste udělali věc zlou, jed, který zabíjí. Sladké ovoce spravedlnosti jste proměnili v odporný a hořký pelyněk.
13. Ke všemu se z toho ještě radujete, a přitom vůbec nemáte z čeho. Chvástáte se svou mocí a úspěchy vašich válečných výprav pyšně přisuzujete své vlastní ubohé síle.
14. Avšak já sám Hospodin, Bůh celého vesmíru, proti vám, Izraelci, pošlu mohutnou armádu nepřátel, kteří obsadí celé vaše území od Chamátu na severu až po údolí Arabachu na jihu, a budou vás krutě utlačovat a trýznit."

Ámos 7:1-17
1. Panovník Hospodin mi ve vidění ukázal, že připravuje ohromný roj žravých kobylek. Spatřil jsem, jak po první sklizni, která cele připadla jako daň králi, napadla hejna nenasytných kobylek právě vzcházející druhou úrodu a zcela ji zničila.
2. Když jsem viděl, že kobylky beze zbytku sežraly veškerou zeleň, zděšeně jsem zvolal: "Ach, Panovníku Hospodine, odpusť prosím svému lidu! Takovou pohromu nemohou Izraelci nikdy přežít. Vždyť jsou tak malý a slabý národ!"
3. Má prosebná slova přivedla Hospodina ke slitování, a proto mi řekl: "Dobrá tedy. To, co jsem ti ukázal v tomto vidění se nestane."
4. Potom mi však Panovník Hospodin ukázal další obraz, ve kterém jsem ho viděl, jak se chystá soudit Izraelce za jejich nepravosti obrovským požárem. Viděl jsem, jak nepředstavitelný žár neuhasitelného ohně vysušil veškerou vodu moří a začal spalovat Jákobovu suchou zemi.
5. Zvolal jsem: "Ach, Panovníku Hospodine, prosím zadrž! Copak může tak malý a slabý izraelský národ přežít něco takového?"
6. I tentokrát má slova přiměla Hospodina ke slitování, a proto řekl: "Nestane se tedy ani toto."
7. Nakonec mi však ukázal ještě třetí vidění. Spatřil jsem, jak sám Hospodin stojí s olovnicí v ruce u zdi, aby přeměřil, zda byla postavena rovně. Obrátil se ke mně a zeptal se: "Ámosi, co vidíš?"
8. 8-9 "Olovnici," odpověděl jsem. Nato Hospodin řekl: "Spustím tedy mezi svůj lid olovnici, abych Izraelcům ukázal pokřivenost jejich charakteru. Tentokrát jim však už nebudu dále promíjet a znovu odvolávat své rozsudky. Rozbořím a zničím veškeré svatyně a posvátná místa, kam chodí Izraelci uctívat své falešné bohy. Udělám z nich pouhé hromady trosek a dynastii krále Jarobeáma dám vyhladit mečem nepřátel."
9. ***
10. Ámosovo vidění se brzy doneslo až k bételskému knězi Amasjášovi. Jakmile je Amasjáš vyslechl, neváhal a poslal izraelskému králi Jarobeámovi udání: "Mezi tvými poddanými se našel zrádce jménem Ámos a chystá proti tobě spiknutí. Bude-li i nadále svobodně šířit své zcestné názory a rozvratné myšlenky mezi ostatními lidmi, brzy přivede celou zemi do záhuby.
11. Klidně si prohlašuje, že nás napadnou nepřátelé, tebe, králi Jarobeáme, zabijí a ostatní Izraelce odvedou z jejich vlastní země daleko do vyhnanství."
12. Tentýž Amasjáš potom vypravil jiné posly k Ámosovi a vzkázal mu: "Seber se ty prorocký vševěde a zmiz odsud, jak nejrychleji umíš. Jdi ujídat chleba do judské země a tam si prorokuj, jak chceš.
13. Ale zde v Bét-elu se už se svými proroctvími neukazuj, neboť zdejší svatyně náleží pouze králi."
14. Nato však Ámos Amasjášovi odpověděl: "Nebyl jsem nikdy prorokem ani nepocházím z prorocké rodiny. Byl jsem obyčejným pastevcem dobytka a sbíral jsem plody sykomor.
15. Hospodin mne však od mého stáda povolal a přikázal mi: "Jdi a prorokuj mému izraelskému lidu."
16. Proto i ty nyní slyš, co ti oznamuje sám Hospodin: "Protože jsi nabádal mého proroka, aby nepozvedal svůj hlas proti Izraeli a neoznamoval lidu mou vůli, stane se tvá žena prostitutkou a veškeré tvé potomky zahubí nepřátelé. Tvůj majetek a půda budou rozděleny a ty sám zemřeš ve vyhnanství uprostřed pohanského národa. Stejně jako ty, pak skončí i celý Izrael. Nepřátelé jej porazí a všechny jeho příslušníky odvedou do vyhnanství daleko od jejich rodné země.
17. (Davidova modlitba, když se ukrýval v jeskyni)

Žalmy 142:1-7
1. Volám a úpím dnes k Hospodinu, prosím já o pomoc Boha,
2. vylévám před ním žal, vypovídám soužení svoje mu všecko.
3. Klesám už na duchu, znáš moji cestu, na ni mně nakladli pasti.
4. Napravo, nalevo není tu nikdo, kdo by se ke mně dnes hlásil, kdo by se postaral o mě.
5. Tak už jen k tobě smím volat, můj Bože, ty se mnou počítáš stále, u tebe mohu se schovat.
6. Věnuj svou pozornost mým naříkáním, síly mé jsou vyčerpány. Zbav mě mých nepřátel, přesilu mají.
7. Poctivému a čestnému člověku se ničema hnusí, ničema nesnese vedle sebe spravedlivého.

Přísloví 29:27-27
27. Tu jsem uviděl, že onen sedící na trůnu má v pravé ruce svitek popsaný z obou stran, zapečetěný sedmi pečetěmi.

Zjevení Janovo 5:1-14
1. Jeden mocný anděl zvolal silným hlasem: "Kdo může rozlomit tyto pečetě a rozvinout ten svitek?"
2. 3-4 Nikde se však nikdo nenašel, kdo by to mohl učinit a přečíst. To mě zarmoutilo, že jsem až plakal.
3. ***
4. Ale jeden z těch starců mě potěšil: "Neplač! Ježíš, Lev z Judova kmene, Davidův potomek zvítězil! On proto může rozlomit ty pečetě a svitek rozvinout."
5. Setřel jsem slzy a vidím, že v kruhu starců, mezi čtyřmi bytostmi u trůnu, stojí Beránek, s jizvami po smrtelných ranách. Na hlavě má znamení plnosti síly a vševědoucnosti Božího Ducha.
6. Beránek přistoupil až k sedícímu na trůnu a z jeho pravice přijal ten svitek.
7. Jakmile se to stalo, ty čtyři bytosti a dvacet čtyři starci se mu hluboce uklonili. Každý z nich měl harfu a zlatou nádobu z níž jako vonný dým vystupovaly modlitby věřících.
8. Začali zpívat novou píseň: "Ty jediný jsi hoden vzít tento zápis a rozlomit pečetě! Vždyť jsi položil svůj život a z otroctví hříchu jsi Bohu vykoupil svou krví lidi všech kmenů, jazyků, tříd i národů.
9. Udělal jsi je Božími králi a knězi na zemi."
10. Tu se k nim připojil obrovský zástup andělů, kteří obklopovali Boží trůn. Byly jich statisíce.
11. Volali: "Obětovanému Beránkovi patří všechna moc, bohatství, moudrost i síla, čest, sláva i dík."
12. A všechno tvorstvo v nebi, na zemi, v hlubinách, v mořích - prostě celý vesmír se rozezvučel: "Bohu na trůnu a Beránkovi díky, čest, sláva a moc na věky věků!"
13. Čtyři bytosti kolem trůnu uzavřely chvalozpěvy společným"Amen!" A čtyřiadvacet starců se hluboce poklonilo.