Instagram
English
A A A A A
Ozeáš 13:1-15
1. Dříve, když kmen Efrajimovců promluvil, ostatní izraelské kmeny mu s respektem naslouchaly. Určoval právo, byl vznešený a vysoce postavený. Začal však uctívat falešného boha Baala a nastoupil tak cestu do záhuby.
2. Přesto se však nepoučil a jeho příslušníci činí nepravosti stále více a častěji. Ze stříbra si odlévají podobizny různých nestvůr a bohů, které si sami vymyslí. Přestože jsou to všechno jen obyčejné výtvory lidských rukou, říkají o nich: "Jedině těmto bohům obětujte! Tato telata uctívejte a líbejte!"
3. Proto zaniknou jako jitřní opar, jako rosa, která ihned po ránu mizí. Budou jako plevy, které odvane vítr, jako kouř, jenž vyletí z komína a rozplyne se.
4. Avšak já jsem Hospodin, váš Bůh. To já jsem vás vyvedl z otroctví Egypta. Mimo mne neexistuje žádný jiný bůh, není jiný vysvoboditel.
5. Já sám jsem o Izraelce pečoval na vyprahlé a nehostinné poušti.
6. Dával jsem jim dostatek všeho, co potřebovali. Avšak když se všeho spokojeně nabažili, zpyšněli a zapomněli na mě.
7. Přijdu proto na vás jako mladý lev. Počíhám si na vás jako levhart u cesty.
8. Napadnu vás jako medvědice, které vzali mláďata a vytrhnu vám srdce z hrudi. Rozsápu vás jako lev a vaši zkázu dokončí polní zvěř.
9. Tím, že jste se postavili proti mně, který jediný vám může pomoci, jste se sami přivedli až do záhuby.
10. Kdepak je teď ten váš král? Proč vám nyní nepomůže? A kde jsou všichni vaši soudci, které jste ode mne žádali?
11. S nelibostí jsem vám nakonec krále dal, ale nyní si jej s hněvem vezmu zpět.
12. Provinění Efrajimovců totiž nejsou zapomenuta. Všechny jejich nepravosti jsou pečlivě zaznamenány.
13. Jsou jako svéhlavé novorozeně, které nechce opustit lůno matky, přestože přišel jeho čas a doléhají na ně bolesti jeho matky.
14. Já je však z moci podsvětí vyplatím. Vykoupím je ze spárů smrti a budu se ptát: "Kde jsou, smrti, tvé morové nákazy a epidemie? Kam se, podsvětí, ztratila tvá ničivá a destruktivní moc? Nečekejte však nyní ode mne žádné slitování.
15. Přestože Efrajimovci vzkvétají a prosperují nejvíce ze všech izraelských kmenů, Hospodinův východní vítr, který se už zdvihá z pouště, jim všechny jejich jistoty vezme. Vyschnou jejich prameny a studny a nepřátelé je připraví o veškeré jejich bohatství.

Ozeáš 14:1-9
1. Také obyvatelé Samaří ponesou kruté následky svého odporu proti Bohu. Všichni do jednoho padnou zbraněmi nepřátel. Dokonce i jejich děti nepřátelé rozdupou a těhotné ženy rozetnou mečem.
2. Izraelci, navraťte se zpět k Hospodinu, svému Bohu. Vždyť všechno zlo, které na vás dopadá, je jen důsledkem vašich vlastních přestupků a nepravostí.
3. Přijďte za ním a proste ho slovy: "Hospodine, odpusť nám všechny naše nepravosti a pády a milostivě nás opět přijmi takové, jací jsme. Chceme ti znovu svými ústy vzdávat čest a chválu.
4. Víme, že spojenectví s Asýrií ani naše vlastní vojenská síla nás nezachrání. Již více nebudeme plody své fantazie a výtvory svých rukou nazývat našimi bohy, neboť jenom ty jediný se nad námi, opuštěnými sirotky slitováváš."
5. Potom vaši nevěru a odpadnutí vyléčím. Můj hněv se od nich odvrátí a s radostí jim opět budu prokazovat svou lásku.
6. Svlažím je jako ranní rosa a Izraelci budou opět vzkvétat jako lilie. Mohutně zapustí své kořeny jako libanónský cedr.
7. Budou čile růst jako mladé výhonky, krásní jako půvabný olivovník. Budou příjemní jako vůně libanónských cedrů.
8. Navrátí se a opět vejdou pod ochranu Nejvyššího. Vzejdou jako bujné obilí a rozkvetou jako libanónská réva, krásná na pohled a chutná na jazyku.
9. Efrajimovci, proč bych si stále připomínal vaše falešné bohy. Jsem tu přece já, Bůh který slyší a odpovídá na vaše prosby. Jsem jako věčně zelený strom. Ovoce, které ponesete i vy, bude pocházet jen ode mne.

Žalmy 140:1-5
1. (Davidův žalm pro sólového zpěváka)
2. Vysvoboď mne, Hospodine od člověka zlého, ochraňuj mne proti zlobě násilníků,
3. proti těm, kdo mají v srdci úmysly zlé, kruté, spojují se k boji proti mně den po dni.
4. Ostré mají jazyky jak jedovatí hadi, ze zubů jim kape jed jak z tlamy zmije.
5. Ochraňuj mne, Hospodine, před rukama toho, kdo zamýšlí podrazit mi lstivě nohy.

Přísloví 29:23-23
23. Pýcha ponižuje člověka, ale pokora je mu ke cti.

Zjevení Janovo 1:1-20
1. V této knize je zapsáno, co Bůh svěřil Ježíši Kristu o budoucích událostech a co Ježíš odhalil svému služebníku Janovi prostřednictvím anděla.
2. Jan dosvědčuje, že to všechno viděl a zachytil jako Boží slovo sdělené Ježíšem Kristem.
3. A tak, jestliže čteš nebo posloucháš toto proroctví, uděláš dobře, když se podle něho zařídíš; začne se totiž plnit už brzo.
4. Já, Jan, chci nejprve pozdravit adresáty, sedm křesťanských sborů v Malé Asii: Přeji vám potěšení a pokoj od Boha, který je, který byl a který přijde; od Ducha svatého, který zastupuje před Božím trůnem každý váš sbor;
5. od Ježíše Krista, který za všemi následujícími slovy věrně stojí. Ten, který jako první vstal z mrtvých a je vládcem všech pozemských panovníků, ten nás miluje a prolil svou krev, aby odčinil naše provinění.
6. Tak nás povýšil na spoluvládce svého království a kněze Boha Otce; jemu patří veškerá sláva a moc až na věky. Amen.
7. On přijde a ujme se vlády nad celou zemí, takže ho všichni uvidí a zděsí se, dokonce i ti, kteří ho zabili. Tak to bude.
8. Tento Pán říká: "Já jsem začátek i konec - žiji, žil jsem od prvopočátku a bude mi patřit i závěr dějin, protože mám všechnu moc."
9. Já, váš bratr Jan, spolu s vámi pronásledovaný a s vámi očekávající Kristovo království, byl jsem vyhnán na ostrov Patmos, protože jsem hlásal Boží slovo a svědčil o Ježíši Kristu.
10. A zde jsem byl v duchu přenesen do událostí posledního dění.Zezadu na mne volal hlas, zvučný jako polnice:
11. "Co uvidíš a uslyšíš, zapiš do knihy a pošli to sedmi sborům v Malé Asii - do Efezu, Smyrny, Pergama, Tyatiry, Sard, Filadelfie a Laodiceje."
12. Otočil jsem se za tím hlasem a uviděl jsem sedm zlatých svícnů.
13. Mezi nimi stála postava podobná Ježíši Kristu, oblečená do dlouhého pláště, sepnutého přes prsa zlatou šerpou.
14. Jeho obličej svítil jako polední slunce a vlasy jako sněhobílá vlna. Oči mu zářily jako oheň
15. a také jeho nohy žhnuly jako rozpálená mosaz. Jeho hlas hřměl jako mořský příboj.
16. V pravé ruce držel sedm hvězd a v ústech měl ostře nabroušený meč.
17. Když jsem ho uviděl, ulekl jsem se a padl před ním na zem. Ale on na mne položil ruku a řekl mi: "Neboj se! To jsem já, První i Poslední.
18. Jsem živ; i když jsem zemřel, teď žiji na věčné věky. Mám klíče od smrti i hrobu.
19. Zapiš všechno, co vidíš a co ti ještě ukáži.
20. Abys dobře rozuměl tomu, co vidíš: Sedm svícnů je sedm sborů; sedm hvězd jsou ti, kteří za ně přede mnou nesou odpovědnost a jsou pod mou ochranou."