A A A A A
Bible za jeden rok
November 13

Ezechiel 17:1-24
1. Jednou mi Hospodin řekl:
2. "Ezechieli, seznam Izraelce s následujícím příběhem a
3. řekni, že jim ho posílám já sám, Panovník Hospodin: Do Libanónu přiletěl veliký orel; měl silná křídla a pestrobarevné peří. Uchopil do drápů vrcholek cedru
4. a ulomil vršek jeho koruny. Potom s ním odletěl do země obchodníků, zanesl jej do kupeckého města.
5. Vzal také sazeničku z oné země a zasadil ji do úrodné půdy. Pečlivě se o ni staral a poskytoval jí bohatou vláhu.
6. Semínko vzklíčilo a vyrostla z něj vinná réva - nízký, bohatě rozvětvený vinný kmen. Její výhonky se vinuly vzhůru a kořeny se pevně uchytily hluboko v zemi. Z mladé sazeničky vyrostla krásná rostlina, rozvětvená vinná réva plná zdravých výhonků.
7. Našel se však druhý velký orel se silnými křídly a hojným peřím a vinná réva své kořeny i větve vztáhla k němu, aby od něho čerpala svou vláhu. Tak se odcizila půdě, do niž byla vysazena.
8. Byla to půda bohatá a plná vláhy, země poskytující hojnost živin. Vždyť právě na ní se rozvinula do plné krásy."
9. Panovník Hospodin se tedy ptá: "Bude se jí i nadále dařit? Nevytrhnou ji nakonec i s kořeny? Nesklidí její plody a nenechají ji uschnout? Celá nakonec úplně zchřadne, takže k jejímu vytržení nebude třeba příliš námahy.
10. Réva sice vzrostla a zakořenila. Vydrží však? Neuschne, až se do ní opře žhavý východní vítr? Přečká veškerou nepřízeň, nebo ji umoří sucho?"
11. Hospodin ke mně opět promluvil:
12. "Zeptej se těch izraelských vzbouřenců, zda porozuměli, co to všechno znamená. Vysvětli jim, že se to týká jejich osudu: Jeruzalém dobyl babylónský král, zmocnil se krále i dvořanů a odvlekl je do Babylónu.
13. Potom si vybral jednoho z členů královské rodiny, uzavřel s ním smlouvu a přinutil ho k přísaze. Do vyhnanství odvedl každého, kdo něco znamenal.
14. Tím zlomil odpor celého království a přiměl všechny obyvatele k poslušnosti. Jen tak byl ochoten je tolerovat
15. Nový judský král se však vzepřel a vypravil své posly do Egypta, aby tam získal koně a silnou armádu. Myslíte snad, že se mu jeho intriky zdaří? Zachrání se ten, kdo nedrží dané slovo? Unikne trestu ten, kdo porušuje smlouvu?
16. Jsem Panovník Hospodin a přísahám, že judský král, který se postavil proti smlouvě s babylónským králem a porušil ji, zemře přímo v Babylónu, v zemi krále, který ho dosadil na trůn.
17. Až mu babylónský král vyhlásí válku, oblehne Jeruzalém a navrší obléhací val, aby tak zmařil mnoho lidských životů, nepomůže judskému králi ani egyptský farao se svou silnou armádou.
18. Vždyť odmítl respektovat svou přísahu a porušil smlouvu. Protože se sám zavázal, ale svůj slib nerespektoval, důsledky ho neminou."
19. Potom Panovník Hospodin pokračoval: "Judský král přísahal v mém jménu, a přesto svůj slib nedodržel. Já sám se postarám, aby neunikl trestu.
20. Nastražím na něj svou léčku a on v ní beznadějně uvízne. Nechám ho spoutaného odvléci do Babylóna a vynesu nad ním rozsudek, protože mne zradil.
21. Jeho armádu nechám vyvraždit zbraněmi nepřátel a všechny, kteří přežijí, rozeženu po celém světě. Tehdy konečně pochopíte, že jsem Hospodin a všechna svá varování jsem mínil zcela vážně."
22. 22-23 Nakonec Hospodin dodal: "Já sám potom ulomím z vrcholku cedru mladý výhonek a zasadím ho na izraelské hoře, která se tyčí do výšky. Vyroste z něj nádherný cedrový strom a krásná koruna přinese bohaté plody. V jeho větvích se uhnízdí všechny druhy ptáků a mohutné větve jim poskytnou chladivý stín.
23. ***
24. Všichni kolem ale jasně poznají, že za vším stojím já sám, Hospodin. To já jsem skoncoval se vzrostlým stromem a nechal vyrůst nepatrnou sazeničku. Zelený strom vzal za své a uschlý pahýl se zazelenal. Vždyť jsem Panovník Hospodin a všechno, co jsem slíbil, také splním."

Ezechiel 18:1-32
1. Když ke mně Hospodin opět promluvil, řekl mi:
2. "Proč se mezi Izraelci tak rozšířilo rčení: Rodiče jedli kyselé hrozny, ale trpko v ústech mají jejich děti.
3. Jako Panovník Hospodin přísahám, že s tímto příslovím v Izraeli skoncuji.
4. Vždyť mi patří všichni lidé na zemi, rodiče i jejich děti. Život ztratí pouze ten, kdo si to za své činy zaslouží.
5. Připusťme, že na zemi žije skutečně spravedlivý člověk, který dělá pouze samé dobré věci.
6. Neúčastní se hodování ve svatyních pohanských bohů a neuctívá napodobeniny falešných Bohů, které si Izraelci zhotovili. Nesvádí manželky cizích mužů ani se nestýká s ženou v době jejího měsíčního cyklu.
7. Nikoho nevyužívá a dlužníkovi vrací zástavu v souladu se zákonem. Nekrade, dělí se o jídlo s hladovějícími a dává šaty těm, kdo žádné nemají.
8. Nezneužívá nouze svých bližních a nepůjčuje na vysoký úrok. Nepodílí se na špatnostech a s každým jedná spravedlivě.
9. Respektuje mé výnosy a věrně dodržuje můj zákon. Jako Panovník Hospodin prohlašuji, že takový spravedlivý člověk zcela jistě bude žít.
10. Pokud je však jeho syna ničema, který se nezastaví ani před vraždou a jinými zločiny,
11. přestože jeho otec se nikdy ničeho takového nedopustil. Hoduje ve svatyních pohanských bohů a svádí manželky cizích mužů.
12. Utlačuje chudé a zbídačené, krade a nevrací zástavu podle práva. Uctívá napodobeniny falešných bohů a dopouští se nepravostí.
13. Zneužívá ty, kdo jsou v nouzi, a půjčuje na vysoký úrok. Takový člověk o svůj život přijde. Protože páchal samé zlo, sám nad sebou vynesl rozsudek smrti.
14. Může se ovšem stát, že tento syn bude mít potomka, který sice uvidí veškeré jeho špatnosti a zlé jednání, ale navzdory tomu se nebude řídit jeho příkladem.
15. Nebude se účastnit hodování ve svatyních pohanských bohů a nebude uctívat napodobeniny falešných bohů, které si Izraelci zhotovili. Nebude svádět manželky cizích mužů
16. a nikoho nebude utlačovat ani zadržovat zástavu v rozporu se zákonem. Nebude krást, ale podělí se o jídlo s hladovějícími a dá šaty těm, kdo žádné nemají.
17. Poskytne pomoc lidem v nouzi a nikoho nebude využívat ani půjčovat peníze na vysoký úrok. Dodrží můj zákon a bude respektovat mé výnosy. Takový člověk nezemře za provinění svého otce, ale bude žít.
18. Pouze jeho otec zemře za své vlastní nepravosti, za to, že vydíral, okrádal své bližní a ubližoval lidem kolem sebe.
19. Vy se však přesto ptáte, proč se otcova vina neodrazí také na jeho synovi. Ale vždyť jeho syn jednal spravedlivě a pečlivě respektoval všechna má nařízení. Proto bude žít.
20. Pouze ten, kdo se proviní, zaplatí svým životem. Děti nebudou trpět za provinění svých rodičů a rodiče nebudou trestáni za viny svých dětí. Každý člověk buď dostane odměnu za svoji spravedlnost, nebo zaplatí životem za svou vzpouru.
21. Jestliže se však nějaký provinilec odvrátí od špatností, kterých se dopouštěl, začne jednat podle mého zákona a dodržovat právo a spravedlnost, zcela jistě zůstane naživu.
22. Nikdo mu nebude připomínat žádný z jeho zlých činů, kterých se dopustil. Protože se změnil a jednal podle toho, daruji mu život.
23. Cožpak si myslíte, že mám jako Panovník Hospodin ze smrti provinilců nějakou radost? Nepotěší mne snad daleko víc, když se od svých nepravostí odvrátí a já je budu moci zachovat naživu?
24. Jestliže však spravedlivý člověk opustí svou spravedlnost a začne jednat zle stejně jako každý jiný provinilec, také on přijde o život. Nikdo nevzpomene na jeho spravedlivé činy. Protože zradil a dopouštěl se zlých činů, provinil se, a proto zemře.
25. Vy však přesto tvrdíte, že s vámi jako váš Hospodin nejednám spravedlivě. Ptám se tedy vás, Izraelci. Skutečně jsem to já, kdo nejedná správně? Cožpak to nejste vy, kdo žije v hlubokém omylu?
26. Jestliže spravedlivý člověk přestane jednat správně a začne konat zlo, potom zemře za nepravosti, kterých se dopustil.
27. Jestliže se však naopak provinilec od svých špatností odvrátí a začne dělat to, co je dobré a správné, svůj život si zachrání.
28. Protože se zamyslel nad všemi špatnostmi, kterých se dopouštěl, a skoncoval s nimi, nezemře, ale bude žít.
29. Váš národ, Izraelci, však přesto dál tvrdí, že já, váš Hospodin, nejednám spravedlivě. Znovu se vás však ptám, zda jsem to opravdu já, kdo si počíná nesprávně. Nejsou to spíše vaše činy, které postrádají jakoukoliv spravedlnost?
30. Proto vám, Izraelci, znovu opakuji, že každého z vás budu jako Panovník Hospodin soudit na základě jeho vlastního jednání. Dokažte činy, že litujete svých vin, a přestaňte se dopouštět nepravostí, aby se vám nestaly kamenem úrazu.
31. Odvraťte se od všeho zlého a přehodnoťte své pohnutky a smýšlení. Proč by měl, Izraelci, celý váš národ zahynout?
32. Vždyť jsem vám řekl, že mne jako Panovníka Hospodina nijak netěší, když kdokoliv zemře. Skoncujte tedy se zlem a budete žít!" Nářek nad královským domem

Žalmy 124:1-8
1. (Davidova poutní píseň) Kdyby s námi nebyl Hospodin, řekni Izraeli, co by s námi bylo?
2. Kdyby Hospodin nestál při nás, když nás napadli nepřátelé,
3. byli by nás ve svém rozpáleném hněvu zaživa pohltili.
4. Naši duši by strhl a potopil proud vody,
5. rozbouřené vody by nás zaplavily.
6. Chvála Hospodinu, že nás těm dravcům nevydal.
7. Duše naše unikla jak ptáče ze sítí ptáčníků. Osidla se strhala a my jsme unikli!
8. Naše pomoc je v Hospodinu, který stvořil nebe i zemi.

Přísloví 28:21-21
21. Není dobré stranit někomu; mnozí se zaprodají k hanebnosti pro skývu chleba.

Židům 9:1-28
1. Pravá smlouva měla svatostánek a pravidla bohoslužby.
2. Svatostánek měl podobu stanu, který byl oponou rozdělen na dvě části. Přední části se říkalo svatyně. Byl tam sedmiramenný svícen a stůl, na který bylo každou sobotu kladeno dvanáct chlebů.
3. Za závěsem byla velesvatyně
4. Patřila k ní zlatá kadidelnice a zlatem kovaná truhla smlouvy, v ní byla zlatá nádoba s pokrmem, který Izraelci jedli na poušti, Áronův prut, kterým Bůh rozhodl o tom, kdo má vykonávat službu ve svatyni, a desky se zněním Desatera.
5. Přikrývalo ji zlaté víko zvané slitovnice. Nad víkem držely stráž okřídlené bytosti nazvané cherubové.
6. Do svatyně denně vcházeli kněží pověření bohoslužbou.
7. Do velesvatyně směl vejít jenom jedenkrát za rok velekněz. Přinášel krev jako oběť za bezděčné přestupky svoje i lidu.
8. Touto bohoslužbou Duch svatý naznačoval, že ještě nebyla otevřena cesta, která by vedla přímo k Bohu.
9. 9-11 Všechno, co se ve svatyni dělo, bylo předobrazem budoucnosti. Dary a oběti nestačily uklidnit svědomí těch, kteří je přinášeli. Zachovávání předpisů o pokrmech, nápojích a všelijakém obmývání zajišťovalo vnější spravedlnost do chvíle, než přišel nový velekněz Ježíš Kristus. Ten vešel do větší a dokonalejší svatyně, kterou nepostavili lidé.
10. ***
11. ***
12. Místo krve kozlů a býků obětoval jednou provždy svou vlastní krev. Tak nám vydobyl věčné vykoupení.
13. Krví kozlů a býků a ve vodě rozmíchaným popelem z jalovice skrápěl poskvrněné lidi a tak posvěcoval a očišťoval jejich těla.
14. Krev bezúhonného Krista, který se obětoval Bohu, očišťuje naše svědomí od neužitečných skutků ke službě živému Bohu.
15. Kristus zemřel a tak se stal prostředníkem nové smlouvy, která zajišťuje vykoupení ze všech přestupků spáchaných v době platnosti staré smlouvy uzavřené s Izraelem. Můžeme se tedy pevně chopit toho, co bylo slíbeno.
16. 16-17 Ano, k závěti musí přistoupit smrt odkazujícího. Teprve potom je neměnná. Nelze ji vykonat, pokud je živ.
17. ***
18. Proto bylo zapotřebí krve i při uzavírání prvé smlouvy.
19. Když Mojžíš přečetl shromážděnému lidu všechna přikázání zákona, smíchal krev býků a kozlů s vodou, vzal rudou vlnu a větvičku yzopu a pokropil tou vodou knihu i shromáždění a řekl:
20. "Toto je krev smlouvy, kterou s vámi uzavřel Bůh."
21. Podobně postříkal krví svatostánek a všechno bohoslužebné náčiní.
22. Podle zákona je totiž téměř všechno očišťováno krví a bez prolití krve není odpuštění vin.
23. Takovým způsobem se muselo očišťovat to, co nebeskou svatyni jen připomínalo. Nebeská svatyně však vyžaduje vzácnější oběť.
24. Kristus vešel do pravé nebeské svatyně, aby nás v ní před Bohem zastupoval; nevstoupil do její pozemské napodobeniny vytvořené lidmi.
25. Nepřinášel za nás svou oběť opakovaně, jako to každoročně dělával velekněz, který do svatyně vstupoval s krví cizí;
26. vždyť by za ta tisíciletí musel často trpět. Ale přišel nyní, aby jednou provždy svou obětí odčinil hřích.
27. Člověk umírá jen jednou, a pak bude postaven před soud.
28. Proto se i Kristus jednou obětoval a vzal na sebe hříchy mnohých. Podruhé se ukáže bez oběti za hříchy, aby zachránil ty, kteří ho očekávají.