A A A A A
Bible za jeden rok
Listopad 10

Ezechiel 11:1-25
1. Náhle mě duch vyzvedl vzhůru a přenesl mě k východní bráně Hospodinova chrámu. Zde jsem spatřil dvacet pět mužů a mezi nimi také dva vysoce postavené představitele Izraele: Azúrova syna Jaazanjáše a Benajášova syna Pelatjáše.
2. Hospodin mě upozornil: "Ezechieli, muži, které vidíš, jsou zodpovědní za všechno zlo a nepravosti v tomto městě. Klamavě prohlašují: Cožpak už nenastává čas nového budování a rozkvětu našeho města?
3. A dodávají: Toto město je jako hrnec a my jsme jako maso, které je v něm ukryto. To my jsme ti, na kterých záleží.
4. Proto je Ezechieli vyveď z omylu a řekni jim, co je ve skutečnosti čeká."
5. Potom ke mně promluvil Hospodinův duch a oznámil mi, že mám těmto lidem předat následující poselství: "Dobře vím, Izraelci, co jste říkali, a také vím, co vás k tomu vede.
6. Zavinili jste v tomto městě smrt mnoha lidí a naplnili ulice jejich mrtvými těly.
7. Proto vám nyní jako Panovník Hospodin říkám, že ne vy, ale vaše ubité oběti zůstanou ve městě ukryti jako maso v hrnci. Vás nechám vyhnat.
8. Máte strach z ozbrojeného útoku nepřátel a budou to právě jejich zbraně, které proti vám já sám, Panovník Hospodin, postavím.
9. Vyženu vás z města a vydám vás do područí cizinců, kteří nad vámi vykonají můj rozsudek.
10. Budu vás soudit a nechám vás na hranicích vaší země zemřít jejich rukou. Potom pochopíte, že skutečným Bohem jsem já, Hospodin.
11. Přestanete nazývat toto město svým útočištěm, neboť vám neposkytne žádnou ochranu. Vynesu nad vámi rozsudek na hranicích vaší vlastní země.
12. Tehdy poznáte, že jsem skutečný Bůh a že jste se neřídili mými výnosy a zákony. Namísto toho jste napodobovali obyčeje okolních národů."
13. Když jsem pronášel slova tohoto proroctví, Benajášův syn Pelatjáš zemřel. Sotva jsem se to dozvěděl, padl jsem tváří k zemi a hlasitě jsem zvolal: "Ach, Panovníku Hospodine, cožpak chceš nadobro vyhladit i ten nepatrný pozůstatek izraelského národa?" Zaslíbení návratu přesídlenců
14. Hospodinovo slovo mi však dodalo novou naději:
15. "Ezechieli, obyvatelé Jeruzaléma o vás, kteří jste ve vyhnanství, prohlašují, že jste se Hospodinu nadobro odcizili a on vás natrvalo zapudil. Tvrdí, že jsem nyní přenechal území Izraele jenom jim.
16. Proto vyřiď všem Izraelcům ve vyhnanství, co o tom říkám já, Panovník Hospodin: Ano, poslal jsem vás skutečně až k nejvzdálenějším národům a rozptýlil jsem vás po všech zemích. Ať jste však odešli kamkoliv, já sám svou přítomností jsem vám po tuto dobu nahrazoval Jeruzalém a chrám.
17. Nezapomeň je ujistit, že jednou to budu opět já, Panovník Hospodin, kdo shromáždí všechny Izraelce odvlečené do vyhnanství k cizím národům a přivede je zpět ze všech zemí, kam byli rozptýleni. Tehdy vám také vrátím vaši zemi.
18. Vyhnaní se do ní vrátí a odstraní z ní veškeré napodobeniny falešných bohů.
19. Stanou se naprosto novými lidmi a jejich mysl projde hlubokou proměnou. Nahradím jejich neoblomné a zatvrzelé srdce srdcem plným soucitu a lásky.
20. Potom budou respektovat má nařízení a zachovávat mé zákony. Budou mým vyvoleným národem a já budu jejich jediný a pravý Bůh.
21. Jako Panovník Hospodin však také prohlašuji, že na každého, kdo se rozhodl uctívat své vlastní ničemné a falešné bohy a jejich odporné napodobeniny, nechám dopadnout důsledky jeho vlastních činů."
22. Když Hospodin domluvil, cherubové rozepjali svá křídla a spolu s koly se vznesli, zatímco Hospodinova přítomnost zářila nad nimi.
23. Potom se Hospodinova přítomnost vznesla a zastavila se nad horou směrem na východ od Jeruzaléma. Současně mne Hospodin
24. svým duchem přenesl ve vidění zpět k Izraelcům ve vyhnanství v Babylónii. Když se vidění, které mi Bůh ukázal, rozplynulo,
25. seznámil jsem Izraelce se vším, co mi Hospodin uložil.

Ezechiel 12:1-28
1. Jindy mi Hospodin řekl:
2. "Ezechieli, žiješ uprostřed národa vzbouřenců. Ačkoliv mají oči i uši, nic nevidí ani neslyší, protože se mi postavili na odpor.
3. Proto si sbal své věci, jako kdybys měl odejít do vyhnanství, a za bílého dne se před jejich zraky přestěhuj z místa, kde pobýváš, na místo jiné. Snad jim navzdory jejich zatvrzelosti dojde, co to znamená.
4. Ve dne si všechny své věci připrav a sbal, a to tak, aby to všichni jasně viděli, a večer se opět před jejich očima vydej na cestu jako lidé, kteří odcházejí do vyhnanství.
5. Zatímco tě budou pozorovat, probourej stěnu a otvorem za sebou protáhni také všechny věci, které ti patří.
6. Potom si je před zraky shromážděných přehoď přes rameno a za soumraku je odnes. Zakryj si tvář tak, abys neviděl zemi, protože chci, aby ses stal výstrahou celému izraelskému národu."
7. Když Hospodin domluvil, vykonal jsem všechno, co mi poručil. Během dne jsem si sbalil své věci jako na cestu do vyhnanství a večer jsem se vlastníma rukama prohrabal zdí. Za soumraku jsem si na ramena naložil ranec se svými věcmi a před zraky Izraelců jsem je odnesl.
8. Ráno se mne Hospodin otázal:
9. "Ezechieli, cožpak se tě nikdo z těch izraelských vzbouřenců nezeptal, co tvé počínání znamená?
10. 10-11 Vzkaž jim tedy mým jménem, že jsi naznačil osud, který postihne všechny Izraelce od panovníka Jeruzaléma až po posledního obyvatele, který žije v tomto městě. Na rovinu jim řekni, že to, cos udělal ty sám, je předobrazem údělu, který dolehne na všechny ostatní. Odejdou jako zajatci do vyhnanství.
11. ***
12. Vládce města si za soumraku přehodí své věci přes rameno a vykrade se dírou ve zdi. Zahalí si tvář, aby se nemusel dívat na zemi, kterou musí opustit.
13. Já mu však nastražím past a chytím ho do svých sítí. Nechám ho odvést mezi obyvatele Babylónie, a přestože tam zemře, nikdy to místo vlastníma očima nespatří, neboť ho dám oslepit.
14. Veškeré jeho služebnictvo i vojsko pak nechám rozehnat nepřáteli po celé zemi.
15. Až je rozptýlím mezi národy do cizích zemí, pak konečně poznají, že jsem opravdový Bůh.
16. Část obyvatel však ochráním před všemi pohromami a ponechám je naživu, aby všem národům, mezi něž je rozeženu, vyprávěli, jak odporných zvrhlostí se dopouštěli. Tehdy pochopí, že já, Hospodin, jsem skutečný Bůh."
17. Dále mi Hospodin oznámil:
18. "Když se pustíš do jídla nebo se budeš chtít napít, roztřeseš se při tom strachem na celém těle.
19. Izraelcům pak vysvětlíš, že to děláš kvůli tomu, co jsem ti já, Panovník Hospodin, oznámil o osudu obyvatel Jeruzaléma a celého Izraele: Ať budou jíst nebo pít, budou se třást strachy a propadat zoufalství. Nepřátelé dokonale vyplení jejich zemi, neboť Izraelci ji naplnili bezprávím.
20. Z obydlených měst zůstanou jen liduprázdné rozvaliny a celá země bude nebývale zpustošena. Tehdy pochopí, že Hospodin je jediný pravý Bůh."
21. Potom Hospodin pokračoval:
22. "Slyšel jsem, Ezechieli, že se v Izraeli často říká: Čas plyne a předpovědi proroků se neplní.
23. Proto oznam Izraelcům, co o tom soudím já, Panovník Hospodin: Skoncuji s tímto rčením a nikdo ho v Izraeli již ani nevysloví. Blíží se doba, kdy se všechny předpovědi naplní.
24. Žádný z Izraelců již nevyřkne falešné proroctví nebo nepravdivou předpověď.
25. Promluvím totiž já sám, Hospodin, a co řeknu, to se bez odkladu naplní. Nastává čas, izraelští vzbouřenci, a vy se toho dožijete, kdy splním každé slovo, které jako Panovník Hospodin vyslovím."
26. Nakonec Hospodin dodal:
27. "Izraelci si namlouvají, že poselství, která jim předkládáš, se naplní až někdy v daleké budoucnosti.
28. Proto jim mým jménem vyřiď: Jsem Panovník Hospodin a prohlašuji, že žádné z mých slov se ani o chvíli neopozdí. Všechno se neodkladně splní přesně tak, jak sem o tom rozhodl." Odsouzení falešných proroků

Žalmy 122:1-5
1. (Davidova poutní píseň) Zaradoval jsem se, když přátelé řekli: Pojďme do domu Hospodinova!
2. A nyní již stojíme v branách tvých, Jeruzaléme.
3. Jak krásné a sjednocující město je Jeruzalém!
4. Do něho vstupují kmeny Božího lidu, aby tu vzdávaly čest jménu Hospodinovu, na svědectví celému Izraeli.
5. Tu zasedali soudci z Davidova. domu.

Přísloví 28:17-18
17. Člověk poskvrněný krví druhého je psanec směřující k jámě. Nikdo mu nepomáhej!
18. Kdo žije bezúhonně, bude zachráněn, ale kdo jde po křivých cestách, padne do jámy.

Židům 6:1-20
1. Přestaňme stále jenom ohledávat základy Kristova učení a usilujme postoupit dále. Nevracejme se pořád jenom k lítosti nad nesprávným jednáním, k víře v Boha,
2. k učení o křtu, ke vkládání rukou, k učení o vzkříšení mrtvých a o věčném odsouzení.
3. Když Bůh dovolí, postupme k dalším věcem.
4. 4-5 Ten, kdo byl jednou osvícen, okusil Božího daru, získal podíl na Duchu svatém, poznal, jak vážná je Boží věc, zakusil moc přicházejícího světa,
5. ***
6. a potom od Boha odpadl, nemůže se vrátit zpátky, protože veřejně potupil a znovu ukřižoval Božího Syna.
7. Země, která je často skrápěna deštěm a vydává těm, kdo ji obdělávají, hojnou úrodu, přijímá od Boha požehnání.
8. Plodí-li však bodláky a trní, není vhodná k obdělávání, bude vypálena a ponechána svému osudu.
9. I když říkám takové věci, milovaní, nemyslím, že by se týkaly vás. Jsem přesvědčen, že přinášíte dobré plody a spočíváte v Boží ochraně.
10. Bůh je spravedlivý, nezapomíná na vaši práci a věrnost jeho věci, na vaši minulou i přítomnou službu, kterou prokazujete těm, kteří jsou mu cele oddáni.
11. Napomínám každého z vás k horlivosti. Nebuďte leniví a zachovejte si až do konce plnou naději.
12. Nebuďte tupí. Řiďte se příkladem těch, kteří vírou a trpělivostí dosáhli splnění Božích slibů.
13. 13-14 Bůh dal Abrahamovi slib a chtěl ho potvrdit přísahou. A protože nemohl přísahat při nikom větším, přísahal při sobě, že bude Abrahama provázet svou přízní a že rozmnoží jeho rod.
14. ***
15. A Abraham svou trpělivostí skutečně dosáhl splnění tohoto slibu.
16. Když se lidé přísahou dovolávají někoho mocnějšího, ukončují tím svůj spor.
17. Bůh dědicům zaslíbení svou přísahou nepochybně prokázal nezměnitelnost své vůle.
18. Protože je vyloučeno, aby Bůh lhal, můžeme se tedy neochvějně opírat jak o jeho slib, tak o jeho přísahu. Když jsme se k němu uchýlili, smíme čerpat mocné potěšení z nabízené naděje, které jsme se chopili.
19. Je to bezpečná a pevná kotva celé naší bytosti, která nás spojuje s Bohem,
20. k němuž nás předešel Ježíš, který se stal navždycky knězem podle řádu Malkísedekova. Malkísedek je předobrazem Božího Syna, který je knězem navždycky.