A A A A A
Error:
BookNum: 1 Chapter: 17 VerseStart: 27 VerseShouldHave: 26
Bible za jeden rok
Leden 9

1 Mojžíšova 17:1-27
1. Když bylo Abramovi devadesát devět let, ukázal se mu opět Hospodin a řekl: "Já jsem Všemohoucí Bůh. Respektuj neustále všechny mé rady a nedopusť se žádného provinění.
2. Já pak dodržím smlouvu, kterou jsem s tebou uzavřel a převelice rozmnožím tvé potomstvo."
3. Když to Abram slyšel, padl tváří k zemi. Bůh mu však dále řekl:
4. "Dávám ti své slovo, že se staneš praotcem ne jednoho, ale mnoha národů na celé zemi.
5. Nebudeš se už nadále jmenovat Abram (to je vznešený), ale tvé nové jméno bude Abraham (což znamená otec množství), protože tě učiním otcem velkého množství národů.
6. Dám ti nesčetné zástupy potomků, kteří vytvoří množství národů. Z tvých potomků vzejdou i králové a vladaři.
7. Smlouvu, jež jsme spolu uzavřeli, nikdy nezruším a jako jsem Bohem tvým, tak budu věčně Bohem tvých potomků.
8. Bude jim navěky náležet tato země, v níž jsi nyní hostem. Celá kenaanská země bude patřit jenom jim a já budu jejich Bohem.
9. Avšak ty i veškeré tvé potomstvo musíte zachovávat podmínky naší dohody.
10. 10-11 Viditelným znamením stvrzujícím naši smlouvu bude obřízka. Na znamení naší smlouvy podstoupíš ty i každý tvůj mužský potomek tento zákrok.
11. ***
12. Generaci za generací bude každý nově narozený chlapec osmého dne po porodu obřezán.
13. Obřezáni však musí být i ti potomci, které si někdo osvojí nebo od někoho koupí. I ti budou všichni považováni za vaše potomky. Znamení, které bude přímo na vašem těle, se tak stane věčnou připomínkou naší smlouvy.
14. Každý, kdo by své tělo nedal obřezat, musí být bezpodmínečně vyloučen ze společenství ostatních, neboť by tak hrubě porušil podmínky naší smlouvy."
15. Dále Bůh Abrahamovi řekl: "Pokud jde o tvou ženu, nebudeš ji už nadále nazývat Sáraj, neboť jsem jí dal nové jméno Sára (to je Kněžna).
16. Požehnám jí a ona ti přivede na svět syna. Udělám z ní matku národů, ženu, z níž vzejdou vladaři a králové."
17. Abraham, který stále ještě klečel s tváří skloněnou k zemi, se však nad těmito slovy pousmál a v duchu si pomyslel: "Cožpak je možné, aby stoletý muž jako já ještě zplodil potomka? A kdo to kdy slyšel, aby měla nějaká žena v devadesáti letech dítě!?"
18. Proto Hospodinu odpověděl: "Nepřál bych si nic jiného, než abys požehnal mému synu Izmaelovi a své sliby na něm naplnil."
19. "Ale ne," řekl Hospodin Abrahamovi, "tak jsem to nemyslel. Tvá žena Sára ti skutečně porodí syna, kterému pak dáš jméno Izák (což znamená On se směje). Svou smlouvu uzavřu navěky právě s ním a jeho potomstvem.
20. A pokud jde o Izmaela, rozumím tvému zájmu o něj, a proto požehnám i jemu. Rovněž jeho potomstvo hojně rozmnožím. V jeho rodokmenu bude dvanáct knížat a stane se praotcem velkého národa.
21. Ale smlouvu, o které jsem s tebou mluvil, uzavřu s tvým synem Izákem, jehož ti porodí tvá žena Sára asi za rok v tomto čase."
22. Když Bůh domluvil, nechal Abrahama o samotě.
23. Ještě téhož dne zavolal Abraham svého syna Izmaela a shromáždil všechny muže, ať už zrozené v jeho domě nebo jinak získané, a podle Božího nařízení je všechny včetně sebe obřezal.
24. 24-25 V den kdy to učinil, mu bylo již devadesát devět let a jeho synu Izmaelovi bylo třináct let.
25. ***
26. Abraham, Izmael i všichni ostatní muži z jeho rodu a služebnictva, od těch nejmenších až po staré, tak byli téhož dne obřezáni.
27. Za nějakou dobu se Hospodin ukázal Abrahamovi znovu, tentokrát přímo v dubovém háji v Mamre, kde Abraham bydlel s celou svou rodinou ve stanech. Celý příběh se tehdy odehrál asi takto: Jednou v létě seděl Abraham v odpoledním žáru před svým stanem,

1 Mojžíšova 18:1-33
1. když náhle spatřil, jak k němu přicházejí tři muži. Rychle vstal a běžel jim vstříc, aby je jaksepatří uvítal. Poklonil se před nimi až k zemi
2. a řekl: "Pánové, zastavte se na chvilku na vaší cestě a přijměte mé pozvání k pohoštění.
3. Dám přinést vodu, abyste si mohli po dlouhé chůzi zchladit nohy.
4. Odpočinete si, posilníte se a občerstvíte ve stínu stromů. Přijměte prosím ode mne tuto laskavost a pak můžete pokračovat dál." Poutníci s Abrahamovou nabídkou souhlasili a s potěšením přijali pozvání.
5. Abraham tedy rychle poručil své ženě Sáře, aby pro všechny ihned upekla dostatek čerstvého chleba.
6. Sám pak ze svého stáda vybral nejlepší mladé dobytče a svému mládenci přikázal, aby je rychle porazil a připravil.
7. Když bylo vše přichystáno, vzal hotové pokrmy, máslo a mléko a předložil je hostům, aby se v klidu ve stínu stromů posilnili.
8. Zatímco jedli, zeptali se Abrahama, kde má svou ženu. Odpověděl jim, že odpočívá ve stanu.
9. Nato mu jeden z nich řekl: "Do roka tvá žena Sára porodí syna."
10. 11-12 Abraham i Sára však už byli v pokročilém věku, kdy člověk ztrácí schopnost mít děti, a proto když Sára ve stanu zaslechla, že by měla mít dítě, v duchu se zasmála a řekla si: "Já že bych měla na stará kolena otěhotnět? To není možné ani ve snu. Vždyť i můj manžel je stařec."
11. ***
12. Vtom však Hospodin řekl Abrahamovi: "Pročpak se Sára směje tomu, co jsem ti řekl? Proč nevěří, že je možné v jejím věku porodit dítě?
13. Je to snad pro Hospodina nějaký problém? Jak jsem už řekl, za devět měsíců bude mít Sára syna."
14. Když to Sára slyšela, zalekla se a svůj smích začala zapírat. Hospodin však dobře věděl, jak to bylo.
15. Po jídle se muži zvedli a zamířili dále k Sodomě. Abraham s nimi šel kus cesty, aby je vyprovodil.
16. Nato si Hospodin řekl: "Mám před Abrahamem tajit, jaký úmysl mám se Sodomou?
17. Vždyť jsem mu slíbil, že se stane praotcem mnohých národů a že celý svět v něm dojde požehnání.
18. Vyvolil jsem ho, aby jako můj důvěrný přítel ukazoval správnou cestu svým potomkům a dbal na spravedlnost, aby mohlo být splněno vše, co jsem slíbil."
19. Proto Hospodin Abrahamovi řekl: "Vím, že obyvatelé Sodomy a Gomory jsou plni zla a násilí.
20. Rozhodl jsem se proto sestoupit, abych se přesvědčil, jak se věci mají a odplatil jim podle toho, jak si skutečně zaslouží."
21. 22-23 Zatímco muži pokračovali dále k Sodomě, Abraham zůstal stát před Hospodinem a zeptal se ho: "Nechceš snad spolu s viníky zničit i ty, kdo jsou spravedliví?
22. ***
23. 24-25 Předpokládejme, že se v tom městě najde padesát nevinných. Budeš snad i potom chtít s tímto městem nadobro skoncovat a zahubit společně zlé i dobré? Neušetříš je pro těch padesát nevinných? Jaká by v tom pak byla spravedlnost, kdyby dobří dostali stejnou odplatu jako ti, co jednají zle. Tak ty přece nejednáš, že ne? Neměl by snad soudce celého světa jednat nanejvýš spravedlivě?"
24. ***
25. Hospodin Abrahamovi odpověděl: "Najde-li se tam skutečně padesát spravedlivých, odpustím kvůli nim celému městu."
26. Abraham však pokračoval: "Vím, že jsem jen obyčejný prach a popel, ale přesto bych se ještě rád zeptal.
27. Co když bude do těch padesáti chybět třeba jen pět lidí? Zničíš pak kvůli pouhým pěti lidem celé město?" "Najdu-li tam i těch čtyřicet pět," odvětil Hospodin, "ani potom to město nezahladím."
28. Abraham však pokračoval dále: "Ale co když jich tam bude jen čtyřicet?" "Ani kvůli čtyřiceti to město nezničím," odpověděl znovu Hospodin.
29. "Nerad bych tě rozhněval, můj Pane," pokračoval Abraham. "Je však možné, že se jich tam nenajde více než třicet. Co uděláš potom?" "Najdu-li tam třicet spravedlivých, město nezničím," odvětil Hospodin.
30. Abraham se však znovu zeptal: "No dobrá, a co když jich bude jen dvacet?" "Bude-li jich dvacet, město kvůli nim nezahladím," odpověděl trpělivě Hospodin.
31. "Dovol mi tedy, Pane, položit ještě poslední otázku. Možná, že se jich tam najde pouhých deset. Co učiníš potom?" Nato mu Hospodin opět odpověděl: "Nezničím je ani kvůli těm deseti."
32. Když Hospodin domluvil, vrátil se Abraham ke svému stanu.
33. To vše jsem odložil a tys mne přijal, vše mi ze své milosti odpustil. Jen proto smím se ukázat v tvém chrámu a v úctě klanět se tvé svatosti.

Žalmy 5:8-12
8. Můj každý krok hlídají nepřátelé, přikryj mne sám svou spravedlností, chci zůstat vždycky jenom na tvé cestě, a zachovat tvůj směr jim navzdory.
9. Ty dobře znáš je, jsou to jenom lháři, a zlobou jejich srdce přetéká, když chtěji lichotit, páchne to hrobem.
10. Chytnou se ale do svých vlastních pastí, už napáchali dost, zastav je Pane, dělají všecko tobě navzdory.
11. To bude radost pro všechny tvé věrné, na věky potom jásat budeme, že ujímáš se těch, kdo s láskou vyslovují i jméno tvé.
12. Ve tvém srdci se usídlí moudrost a teprve potom se budeš těšit ze svých vědomostí.

Přísloví 2:10-22
10. Bude tě střežit rozvážnost a ochraňovat prozíravost.
11. Vyvaruješ se zlých cest a budeš uchráněn před těmi, kdo mluví převrácené věci,
12. před těmi, co opustili přímé stezky a vydali se na temné cesty.
13. Neuškodí ti ten, kdo si libuje ve zlu a kdo jásá nad zvráceností,
14. jehož cesta je zmateně pokřivená a kdo je falešný v každém činu.
15. Moudrost tě ochrání před ženou, která ti nepatří a která se jen úlisně vemlouvá,
16. která opouští svého partnera a nedbá na slib, který dala před Bohem.
17. Taková žena propadla smrti a ke zkáze vede i svůj dům.
18. Kdo se s ní zaplete, nenajde cestu zpět a ztratí život.
19. A tak choď po cestě dobrých lidí a drž se stezky spravedlivých,
20. protože jenom takovým je určena tato země, ti ji budou obývat.
21. Bezbožníci z ní budou vyhlazeni, ti, kteří zradili, budou z ní vyrváni.
22. Nesuďte druhé, abyste nebyli souzeni.

Matouš 7:1-29
1. Podle toho, jak soudíte, budete souzeni i vy a na váš život budou přiložena stejná měřítka, jaká sami používáte.
2. Jak to, že vidíš pilinu v oku druhého člověka a poleno ve svém oku přehlížíš?
3. Jak můžeš říkat druhému: ‚Dovol, abych ti vyndal smítko z oka,' a poleno ti ve vlastním oku nepřekáží?
4. Pokrytče! Vyčisti si nejprve svoje oko, a teprve potom jasně uvidíš na to, abys mohl vyjmout pilinu z oka svého bližního.
5. Je zbytečné vysvětlovat Boží pravdy těm, kteří jimi pohrdají. To je stejné, jako byste očekávali, že pes ocení vzácný pokrm a vepř krásu perly. Co se stane? Všechno zašlapou a nakonec vás napadnou.
6. Proste a dostanete, hledejte a najdete. Klepejte a bude vám otevřeno.
7. Protože každý, kdo prosí, dostane, kdo hledá, nalezne a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.
8. Kdyby kohokoliv z vás poprosilo vlastní dítě o kus chleba, dali byste mu snad kámen?
9. A místo ryby byste mu dali hada? Určitě ne!
10. Jestliže tedy vy, lidé tvrdého a hříšného srdce, dovedete dávat svým dětem dobré věci, tím spíše je nebeský Otec dá těm, kteří ho prosí.
11. Jednejte s druhými tak, jak byste si přáli, aby jednali oni s vámi. Tak se dá shrnout Starý zákon.
12. Do Božího království lze vstoupit jen úzkou brankou. Prostorná brána a široká cesta vedou do záhuby a mnoho lidí se tudy ubírá.
13. Brána a cesta k životu jsou úzké a je málo těch, kteří je najdou.
14. Mějte se na pozoru před falešnými náboženskými učiteli, kteří přicházejí v masce neškodné ovce, ale ve skutečnosti jsou jako lační vlci.
15. Poznáte je podle toho, jak žijí a jednají - právě tak jako posuzujete strom podle ovoce, které se na něm rodí. Cožpak se sklízejí hrozny z trnek a fíky z bodláčí?
16. 17-18 Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a zase špatný strom dobré.
17. ***
18. Každý strom, který nedává dobrou úrodu, je poražen a spálen.
19. Ovoce - činy člověka, to je spolehlivý rozpoznávací znak.
20. Ne každý, kdo mne oslovuje Pane, Pane, přijde do nebeského království. Rozhodující je, zda poslouchá mého Otce.
21. V den posledního soudu mi mnozí řeknou: ‚Pane, Pane, cožpak jsme v tvém jménu nemluvili, nebojovali proti zlu a nedokázali mnoho divů?'
22. Já jim však odpovím: ‚Nikdy jste mi nepatřili a neřídili se podle Boží vůle. Jděte pryč!'
23. Kdo slyší tato má slova a jedná podle nich, ten může být přirovnán k prozíravému člověku, který založil svůj dům na skále.
24. Přesto, že přišly deště s povodní a vichřice se opírala do jeho zdí, dům vydržel, protože byl postaven na skále.
25. Kdo však slyší tato má slova, ale neuvede je do života, jedná jako pošetilý člověk, který založil svůj dům na písku.
26. Přišly deště, zaplavily krajinu a prudká vichřice se opřela do zdí domu. Ten se zřítil s velkým rachotem."
27. Když Ježíš domluvil, lidé žasli nad jeho učením.
28. Na rozdíl od učitelů, které znali, z Ježíše vyzařovala zvláštní síla.